Drsná výpověď Češky, která musela nějaký čas žít s africkými imigranty v azylovém táboře

Já, a můj tehdy nezletilý 14-tiletý syn, jsme z důvodu pronásledování v ČR, závažný korupční případ, kde si zainteresovaní dali za cíl naše odstranění, viz. důkazy a fakta u MS ČR a všech nejvyšších státních institucí, jsme se zachránili začátkem prosince 2010 v přijímacím centru pro uprchlíky v Basileji ve Švýcarsku.

V uprchlickém táboře jsme strávili přesně 3 měsíce a poté 3 měsíce v azylovém domě. Věřte, že časy ohledně uprchlíků se velice změnily. Měli jsme možnost poznat tyto lidi – imigranty jiného etnika, co jsou opravdu zač.

Než by po sobě uklidili a něco udělali za účelem, že budou mít vycházky, raději se vzdali vycházek, aby nemuseli nic po sobě uklízet. Co se týká hygieny, bych to nazvala prasatama, což se nedá ani popsat. Hovna na židlích, děti seděly na vlastních hovnech a matkám to vůbec nevadilo. 

V tomto uprchlickém táboře byly dvě početné romské rodiny ze Srbska a pak 3 rodiny z Eritreji s velkým počtem dětí, kteří přijeli k doplnění rodiny. 14 dní jsme přímo bydleli s Eritrejcemi na malém pokoji pro 12 lidí. To se nedá ani popsat. Své děti, které rodí už ve 14-ti letech mlátili jak nezralé žito a to jedno, jestli mělo dítě byť jen jeden rok.

Děti nechávali, i tak malé. na pokoji samotné, pokaděné a špinavé, a ženy se mezitím setkávaly ve své komunitě v jídelně, kde si jenom pletly copánky a nic nedělaly jenom klábosily. Byly hodně agresivní. Když jsem například chtěla telefonovat. O jejich malé dítě jsem se musela mockrát postarat.

Co se týká hygieny a toalet, tak služba chodila čistit toto zařízení ve skafandrech. Nebudu psát o tom, jakými nemocemi jsme si se synem prošli. Nebýt toho, že jsem si nechávala přes Charitu posílat vitamíny z ČR, tak bychom to ani nepřežili.

V tomto uprchlickém táboře byli hlavně líní, mladí, agresivní chlapi.Když tito šli na vycházku, tak se i stalo, že jeden chtěl znásilnit mého syna. Byli jsme se synem neustále hlídání securitou. Naproti tohoto uprchlického tábora, který byl za vysokým plotem, byla pár metrů věznice a zástupci security nám přímo sdělili, že ti co dostanou azyl, do roka skončí naproti ve věznici, neboť se střídali jako securita i tam.

Tito lidé byli, samozřejmě ze začátku i my, neustále při příchodu kontrolováni a vždy měli něco ukradené. Také tam byly drogy a násilí. Chovali se tak, jako kdyby jim vše patřilo. Ničeho si nevážili. Toto je na velmi dlouhé povídání. Rozhodla jsem se však toto zveřejnit na Pravém prostoru, aby občané byli řádně informováni. Tito imigranti jsou zkázou EU.

yní můžeme očekávat pro naše děti jenom nastávající katastrofu, jak nám to sdělil vynikající diagnostik (dnes velmi nemocný), který mimo jiné zachránil životy mnoha lidem, a to i mé mamince a mé sestře. Před 7 léty nám to se synem sdělil a vše se naplňuje. Proto uvádění pravdy a reálných skutečností, ne oblbování a uvádění polopravd a lží občanům, by mělo být dnes, v tento těžký čas, to nejdůležitější pro všechny občany Evropy.

 

Ing. Hana Lošťáková

zdroj: http://pravyprostor.cz/drsna-vypoved-cesky-ktera-musela-nejaky-cas-zit-s-africkymi-imigranty-v-azylovem-tabore/