Mentální mapování – konec nepřehledným poznámkám

Profesor vykládá novou studijní látku příliš rychle. Odbíhá od tématu a vrací se k němu oklikou až v závěru hodiny. Přerušuje výklad, aby odpověděl na dotaz přesně ve chvíli, kdy máme pocit, že už jsme to skoro pochopili. Naše zápisky jsou dost chaotické – nedokončené věty pokračují jen několika tečkami s příslibem toho, že o přestávce si to od někoho dopíšeme; sem tam se nad příslušným textem objeví hvězdička, což znamená, že text pravděpodobně pokračuje na některé z následujících stran; náš soused nám zrovna vypráví něco extra důležitého, takže si zkrátka jen vynecháme několik řádek na poznámky, které si potom doplníme a tak dále… O přestávce si jdeme zpříjemnit život do školního bufetu, a když dorazíme odpoledne domů, absolutně nechápeme, co všechny ty čmáranice znamenají. A pak to přijde: A jak se z tohohle mám proboha něco naučit?! Řešení je snadné. A kde začít? Přece uprostřed!

 

Co to je a k čemu to slouží?

Mentální mapování je efektivní způsob tvorby poznámek, který může student používat k mapovánía propojení vlastních úvah či faktických informací vztahujících se k určitému celku (učební látce či předmětu). Principem mentální mapy je předpoklad, že většina populace se nejsnáze učí vizuálním způsobem, mentální mapování je tedy pro mozek lehce uchopitelné – ulehčuje práci ostatním kognitivním procesům (např. paměti). Mentální mapa vypadá jako koruna stromu. Slouží především k přehlednému uspořádání informací. Zajímavý je zde způsob zápisu informací, který není jako v klasickém seznamu sestupně za sebou, podle toho, jak k vám myšlenky přicházejí, ale je v určitých uzlech seskupujících informace vzájemně související, propojené. Tento způsob záznamu informací na základě tvorby asociací je naprosto přirozený pro náš mozek, takže takto zpracované studijní poznámky se snáze uloží, čímž se zároveň napomáhá jejich pozdějšímu hladšímu vybavení. Zároveň lze lehce k takto strukturovanému zápisu připojovat nové informace. Jednoduše je propojíte s již existujícími – vytvoříte novou asociaci. Samotná činnost tvorby mentální mapy slouží často jako motivace k dalšímu (samo)studiu, jelikož díky dalším a dalším asociovaným myšlenkám se konkrétní studijní celek může neustále rozvíjet a obohacovat tak žáky o zajímavé a neobvyklé informace a nápady.

 

6 bodů pro tvorbu mentální mapy

  • Začneme uprostřed papíru, kam napíšeme (ještě lépe jinak vizualizujeme) základní problém či myšlenku. Centrálnímu pojmu je důležité věnovat obzvlášť velkou pozornost, neboť právě on určuje rámec mentální mapy.

  • Po celou dobu vytváření mentální mapy používáme barvy. Barvy oživují mentální mapy, inspirují naše tvůrčí myšlení, usnadňují zapamatování, zapojují do procesu učení a rozhodování emoce.

  • K základní myšlence připojujeme tzv. hlavní větve, nejobecnější úvahy a stanoviska vážící se k oné základní myšlence. Tyto úvahy dále rozpracujeme a konkretizujeme vytvářením větví druhé úrovně a následně úrovně třetí a tak dále, jejichž podstatou je informaci zpřesnit, navázat na další informaci, diferencovat a integrovat. Tímto způsobem se samovolně vytvářejí asociace v mozku!

  • Větve kresleme nejen různě barevné, ale také různě zaklikacené. Rovné čáry náš mozek rychleji znudí a samotná tvorba mapy nám nebude připadat tak zábavná.

  • Pro každou z větví použijeme jen jedno či dvě klíčová slova. Rychleji si údaj zapamatujeme a zvládneme si vybavit větší počet asociací.

  • Obrázky vytváříme pokud možno po celé ploše papíru. Vizualizovaná informace se lépe zapamatuje a následně vybaví. A k ní plno asociací.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokud se rozhodnete s mentálním mapováním začít, je dobré si předem stanovit dobu, po kterou se budete mapě věnovat. Stává se, zejména začátečníkům, že rozpracují až příliš detailně jednu větev, jedno téma, a na ostatní už nezbývá čas. Dalším doporučením je nevzdávat to příliš brzo. Stejně jako je tomu při osvojování téměř jakékoli činnosti, bývají začátky plné chyb. Chyby nejsou na škodu. Právě díky chybám snáze najdete svou vlastní cestu, svůj osobitý způsob tvorby mentální mapy. A pokud vytrváte v práci pro svůj mozek, věřte, že vám to vrátí. Posledním doporučením pro úplné začátečníky v mapování je vytvářet mapy pravidelně. Udělat z mentálního mapování návyk. Mentální mapy se dají používat téměř ke všemu (a nemusí jít pokaždé o umělecké dílo): nákupní seznam, denní plán, seminární práce atd.

 

Na závěr

Myšlenkové mapy pomáhají rozvíjet kreativitu především tak, že při jejich tvorbě zapojujeme do práce pravou i levou mozkovou hemisféru – učení a myšlení tak probíhá multilaterálně, díky čemuž se nám otevírají nové obzory. Myšlenkové mapy podporují pochopení dané látky, dobře tedy poslouží těm, kteří prahnou po poznání, těm, pro které je pouhé memorování ztrátou času. Při tvorbě mentální mapy se také uplatňuje (a zdokonaluje) analytické myšlení – musíme správně identifikovat problém a následně ho pojmenovat, určit klíčová slova a snažit se být v tom co možná nejkonkrétnější. Myšlenkové mapy lze tvořit ručně - na papír, nebo pomocí moderních technologií a aplikací, což je doporučováno především pro složitější mentální mapy a mapy, na kterých je třeba neustále pracovat (přesouvat pojmy, odškrtávat, přidávat atd.).

 

Doporučené zdroje:

Knihy:

Mentální mapování (Tony Buzan)

Myšlenkové mapy pro studenty (Černý, Chytková)

Weby:

http://www.myslenkove-mapy.cz/myslenkove-mapy/myslenkove-mapy-od-tonyho-buzana/

www.mitvsehotovo.cz

https://www.mindmup.com

https://www.mindmeister.com/

zdroj: http://prostredoskolaky.cz/blog/