Petra Hůlová – Paměť mojí babičce

Petra Hůlová – Paměť mojí babičce

Petra Hůlová

  • narozena 12.07. 1979
  • narozena v Praze
  • 2000-2001 pobývala v Mongolsku (inspirace pro román Paměť mojí babičce)
  • pobývala také v USA, kde se odehrává děj její knihy Cirkus Les Mémoires
  • přispívá do časopisu Respekt
  • vystudovala kulturologii na filozofické fakultě v Praze

Ocenění

  1. Paměť mojí babičce získal cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku a zvítězil v anketě Lidových novin Kniha roku.
  2. Próza Umělohmotný třípokoj získala Cenu Jiřího Ortena.
  3. Získala v roce 2008 Cena Josefa Škvoreckého za román Stanice Tajga.

Dílo

  • Paměť mojí babičce, Torst, 2002
  • Přes matný sklo, Torst, 2004
  • Cirkus Les Mémoires, Torst, 2005
  • Umělohmotný třípokoj, Torst, 2006
  • Stanice Tajga, Torst, 2008

Paměť mojí babičce

  • odehrává se v Mongolsku ve 20.století
  • vyprávění žen tří generací o všem, co v životě viděly, zažily, protrpěly

Hlavní postavy

Dzaja

  • vesnická holka, která se vydává do města
  • nakonec skončí jako prostitutka
  • v knížce vypráví největší část jak společného, tak poté i svého života

Nara

  • sestra Dzaji
  • v podstatě přivede Dzaju k povolání prostitutky

Ojuna

  • nejmladší ze sester
  • je to ta spořádaná dcera, co se stará do konce života o rodiče a žije spořádaně na vesnici

Alta

  • matka, která se snaží uchovávat tradice
  • jednou podvedla manžela s cizincem Mergenem

Vedlejší postavy

Dolgorma starší

  • babička, slouží jako ukázka toho starobylého života Mongolů

Dolgorma mladší

  • dcera Dzaji
  • městský spratek
  • alespoň tak se jeví lidem na venkově
  • prostě holka z města

Šarceceg

  • sestra Alty
  • přivede Dzaju do města a poté i Naru
  • Naru přivede k práci prostitutky

Mergen

  • tajná láska Alty
  • čeká na ni ve městě po celé roky
  • stará se o něj Šarceceg

Děj

  • Hlavním námětem této knihy je ukázat spor mezi tradičním mongolským způsobem života a mezi životem ve městě
  • Jsou zde vidět také generační spory.
  • Příběh začíná vyprávěním o mongolské rodině žijící prostým způsobem. Seznamujeme s celou rodinou nejprve očima Dzaji, poté jejich sester, matky a dcery. Máme tedy možnost sledovat některé situace různými úhly pohledu tak, jak to vidí každá ze zmiňovaných žen.Dzaja vypráví o svém dětství, které strávila se sestrou Narou, Ojunou, krásnou Magi, babičkou Dolgormou, matkou Altou a otcem Tulegem. Magi nešťastnou náhodou umírá, zemře i babička Dolgorma. Z města přijíždí Altina sestra Šarceceg a vezme s sebou Dzaju do Ulanbataru. Ubytuje ji u sebe v bytě, který sdílí s Mergenem, a najde ji práci v rychlém občerstvení. Opilý Mergen Dzaju znásilní (ačkoli stejně opilá Dzaja se obzvláště nebrání). Když to její teta zjistí, vyhodí ji z bytu. Nejdříve bydlí v rychlém občerstvení, potom se vrací domů. Sestra Nara pracuje jako učitelka ve škole. Rodině přichází na pomoc dva chlapci, které jim poslal Tuleguv bratr. Nara se do jednoho z nich zamiluje a zešílí. Matka ji posílá za svou druhou sestrou, čarodějnicí Chiroko. Za druhého se provdá Ojuna. Dzaja nejdříve pracuje jako učitelka, ale poté zase odchází do města. Dozvídá se, že Šarceceg i Nara pracují jako prostitutky. Ona začne také. Otěhotní a dítě si ponechá. Dozví se, že Mergen je ve skutečnosti její otec a matčina tajná láska. Po Mergenovi zdědí Dzaja jeho byt. Když se dcera Dolgorma dozví, čím se Dzaja živí, uteče od ní ke svému příteli. Po nějaké době ji její přítel vyhodí z bytu a ona odchází zpět k matce, se kterou ale nemluví. Dzaja se vrací na venkov, aby dožila u své sestry Ojuny.
  • Osudy žen se vždy protínají s muži a dětmi a v této oblasti se autorka nevyhnula svobodnému mateřství, lesbické lásce, nevěře i incestu, prostě nabídla čtenáři pestré spektrum překroucených a nezdravých lidských vztahů, vedle nich pak vyniká čistota rodinného štěstí Ojuny s Najmou.

Jazyková vrstva

  • Kniha je psána jednoduchou, hovorovou češtinou
  • Autorka používá mongolská slova a rusismy
  • Dílo se odehrává v Mongolsku, přesněji tedy ve Městě a v Baškanském somonu
  • Je psáno ich-formou
  • Má chronologické uspořádání, s občasným vracením ke vzpomínkám či událostem
  • Kniha je dělena do 5 příběhů, z nichž každý je vyprávěn jinou ženou
  • Pouze Dzaja vypráví dva oddíly.

Jazykové prostředky

  • mongolské výrazy: ger, somon, erlíc, šoró, nochoj, guanz, …
  • přirovnání: „…a jeho polibky jsem už nemohla cejtit jinak než jako zobání ptáka…“
  • hovorové výrazy: cejtit, neznámej člověk, u kamen pod houněma, …