Pletiva, Vegetativní orgány rostlin

Pletiva

-soubory buněk stejného tvaru a stavby, přizpůsobené k plnění určité funkce

Podle způsobu vzniku:

  • Pravá
    • vznikla dělením buněk na buňky dceřinné
    • zůstávají navzájem spojené
    • tvoří těla vyšších rostlin
  • Nepravá
    • vznikla druhotným seskupením volných buněk
    • např. plektenchym v plodnicích hub

Podle schopnosti dělení:

  • Dělivá
    • zachovalá dělivá schopnost
  • Trvalá
    • vznikají činností dělivých pletiv
    • funkčně rozlišené buňky
    • ztratily dělivou schopnost
    •  

Podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn:

  • Parenchym
    • tvořeny živými buňkami
    • neztloustlé buněčné stěny
    • palisádový parenchym (v jednom směru protáhlé, vzájemně rovnoběžné buňky – např.:asimilační pletivo listu)
    • mezenchym (kulovitý tvar, mezibuněčné prostory, v mladých rostlinách)
  • Prozenchym
    • podélně protáhlé buňky
    • šikmé přihrádky
    • např.:v cévních svazcích
  • Kolenchym
    • ztluštělé stěny v rozích buněk
    • živé buňky
    • v mladých rostoucích orgánech
    • např.: řapíky listů
  • Sklerenchym
    • sině ztluštělé stěny
    • nemají živý obsah
    • brzy odumírají a plní se vzduchem
    • např. sklerenchymatická vlákna lnu, v plodech peckovin

Pletiva dělivá

  • umožňují růst rostlin
  • velké jádro, hodně cytoplasmy, vysoká intenzita látkové přeměny
  • Protomeristém
    • původní dělivé pletivo
    • jedna nebo několik buněk
  • Primární meristém
    • vzniká z protomeristému
    • ve vegetačních vrcholech kořenů a stonků, v růstových zónách listů
  • Sekundární meristém
    • Kambium ( činností kambia vznikají druhotná vodivá pletiva = druhotné lýko a dřevo)
    • Felogén ( činností felogenu vzniká druhotná kůra)
    • vyskytuje se u druhotně tloustnoucích orgánů

Pletiva krycí

  • pokrývají povrch rostlinných orgánů, chrání před nepříznivými vlivy
  • zprostředkovávají výměnu látek mezi rostlinou a prostředím
  • Pokožka
    • jedna vrstva buněk
    • neobsahují chloroplasty
    • na povrchu je kutikula
    • chrání buňky
    • nadzemních orgánů = epidermis
    • kořene = rhizodermis
  • Chlupy (trichomony)
    • vyrůstají z pokožkových buněk
    • rozmanitý tvar, délka a hustota
    • krycí:
    • doplňují ochrannou funkci pokožky
    • umožňují rozšiřování semen
    • žlaznaté:
    • slouží k vyměšování látek
    • např. silic(máta)
    • žahavé:
    • po odlomení koncové části dojde k uvolnění pálivé tekutiny
    • např. kopřiva
  • Průduchy
    • v pokožkových pletivech nadzemní části rostlin
    • regulace výměny plynů a odpařování vody
    • ve všech mladých zelných částech rostlin
    • na listech jsou průduchy na spodní straně, pouze u vodních rostlin na svrchní
  • Vodní skuliny
    • mají stejnou stavbu jako průduch
    • jejich prostřednictvím se vytlačuje přebytečná voda
  • Korek
    • druhotné krycí pletivo, u většiny zdřevnatělých stonků
    • nahrazuje pokožku
    • tvořen odumřelými buňkami, nepropouštějí vodu ani plyny
    • tepelný a mechanický izolátor
    • někdy se odlupují a vzniká borka (kůra), nejsilnější u Dubu korkového

Pletiva vodivá

  • umožňují transport vody

Cévní svazek:

  1. dřevní část
    • přivádí roztoky minerálních látek z půdy kořeny a stonkem do listů = transpirační proud
    • cévy, cévice (vyskytují se hlavně u jehličnanů a kapradin)
  2. lýková část
    • vede z listů asimiláty = produkty fotosyntézy = asimilační proud
    • sítkovice (řada živých buněk, fungují jen jedno vegetační období)

Uzavřený cévní svazek:

  • druhotně netloustne

Otevřený cévní svazek:

  • může druhotně tloustnout činností kambia
  • tvoří se druhotné dřevo a druhotné lýko
  • na průřezu druhotně tloustnoucího stonku se rozdílnost letního a jarního dřeva projevuje letokruhy

Podle postavení lýka a dřeva rozeznáváme:

  • soustředné
    • jedna část obklopuje druhou
    • lýkostředné lýko je obklopeno dřevem ( jednoděložné r. )
    • dřevostředné dřevo obklopeno lýkem ( kapradiny)
  • paprsčité
    • oddělené dřevní a lýkové části
  • bočné
    • jsou umístěny za sebou
    • dřevo na vnější, lýko na vnitřní
  • dvoubočné
    • dřevní část je mezi dvěma lýkovými

Pletiva základní

  • vyplňují prostor mezi krycími a vodivými pletivy
  • funkce asimilační
    • velké množství chloroplastů
    • fotosyntetická asimilace oxidu uhličitého
  • funkce vyměšovací
    • vylučování nebo hromadění produktů metabolismu
  • funkce zpevňovací
    • zajišťují pevnost a pružnost
    • tvořeny kolenchymem a sklerenchymem
  • funkce zásobní
    • ukládání zásobních látek (tuky, cukry, bílkoviny, voda)
    • v kořenech, oddencích, hlízách...
  • funkce vodní
    • hromadí se v nich voda (kaktusy)

Rostlinné orgány

VEGETATIVNÍ

  • zabezpečují život
  • kořen, stonek, list

Kořen  - podzemní orgán

  • příjem vody, nenese listy
  • heterotrofní (nemá fotosyntetické barviva)
  • nemá kutikulu ani průduchy
  • nasávací, vodivá, mechanická, zásobní funkce
  • dužnaté = byliny
  • dřevnaté = keře, stromy

tvary kořene:

  • nitkovitý
  • válcovitý
  • vřetenovitý
  • řepovitý

kořenový systém:

  • soubor všech kořenů
  • allorhizii
    • hlavní kořen a kořeny postranní
  • homorhizii
    • hlavní kořen zaniká
    • funkci přebírají kořeny adventivní

Podélný řez kořene:

  • absorpční
    • kořen touto zónou přijímá živiny, zakládají se zde kořenové vlásky
  • prodlužovací
    • oblast růstu kořene
  • dělivá
    • část s nejvyšší koncentrací meristému

Příčný řez kořene:

  • kořenová pokožka – rhizodermis
  • primární kůra
  • pericykl – zakládají se zde postranní kořeny
  • cévní svazek
  • dřeň

Modifikace kořenů: :

  • zásobní kořeny: kořenové hlízy (vstavač) bulvy (řepa)
  • vzdušné kořeny umožňují přijímat vzdušnou vlhkost
  • příčepivé kořeny mají přichycovací funkci Př: břečťan
  • haustoria - kořeny parazitů a poloparazitů vysávají živiny z dřevních částí             

                                   hostitelské rostliny např.: jmelí

Stonek

  • nadzemní část rostliny
  • spojuje kořen a list
  • rozvádí i roztoky minerálních látek
  • místo styku stonku a listu = uzlina a mezi ní jsou články

Druhy stonků bylin    -lodyha (olistěný bylinný stonek)

                                   -stvol (bezlistý stonek)

                                   -stéblo (dutý stonek, rozdělený kolénky)

Druhy stonků dřevin -strom

                                   -keře

                                   -polokeře

Modifikace stonků    

  • oddenky -podzemní část stonku
  • oddenkové hlízy – lilek brambor
  • stonkové hlízy- vznikají ztloustnutím stonku (kedluben)
  • šlahouny- plazivé zakořeňující prýty (jahodník)
  • stonkové úponky- umožňují uchycení (vinná réva)
  • brachyblasty- zdřevnatělé (borovice)
  • kolce-trnité výběžky (trnka)

List

Stavba listu

- postranní orgán, vytváří se pouze na stonku

- základy jsou už v pupenu, ty se u dřevin vytvářejí již v předcházející vegetační sezóně

Funkce:

  • asimilační
  • transpirační odpařování vody
  • výměna plynů
  • fotosyntéza

Hlavní části listu:

  • ČEPEL
  • plochá část listu, může být jednoduchá nebo složená 
  • ŘAPÍK
  •  stopková část listu, která nese listovou čepel
  • pokud řapík chybí, jsou listy přisedlé
  • jsou v něm vodivá pletiva (transport l.) a mechanická pl. udržování polohy listu v době zvýšeného mechanického namáhání (déšť, vítr..)

Palisty

  • párové listy na bázi řapíku
  • mohou být trvalé, přirůstat k řapíku
  • někdy mohou být přeměněny v trny (akát)

Listy z hlediska postavení na stonku:

  • střídavé – listy uspořádány ve spirále (bříza)
  • vstřícné – v každé uzlině proti sobě dva listy (hluchavka)
  • přeslenité – z každé uzliny vyrůstají nejméně 3 listy (vraní oko)

Podle tvaru čepele:

  • jednoduché
  • celistvé (s nečleněnou čepelí)
  • dělené (čepel členěná různě hlubokými zářezy)
  • složené
    • čepel rozdělená na samostatné části (lístky)
  • zpeřené – dvojice lístků vyrůstají naproti sobě

                                            -lichozpeřené, sudozpeřené

  • dlanitě složené – lístky vyrůstají z vrcholu řapíku

                         -listy trojčetné, pětičetné, sedmičetné, mnohočetné

Příčný řez:

  1. pokožka
    • na svrchní i spodní straně listu, pokryta kutikulou
  2. mezofyl – mezi spodní a svrchní pokožkou
  • palisádový parenchym
    • pod svrchní pokožkou listu, hodně chloroplastů
  • houbový parenchym
    • menší množství chloroplastů
  1. cévní svazky
    • vodivá fce, zpevňují list
    • žilnatina = uspořádání cévních svazků v listové čepeli
  • souběžná, zpeřená, dlanitá, rovnoběžná

Modifikace listů

  1. trny
    • trnité výběžky, ochranná fce (trnovník akát)
  2. listové úponky
    • umožňují přichycení (hrách)
  3. cibule
    • zdužnatělé listy
    • slouží k hromadění látek a vegetativnímu rozmnožování (cibule kuchyňská)

Listy mohou sloužit jako:

  • potrava člověka (špenát, salát, kapusta)
  • léčivo (máta)
  • koření (vavřín – bobkový list, majoránka)
  • pochutina (čajovník)
  • surovina pro průmysl (tabák)
  • krmivo pro zvířata (pícniny)