Občan a stát

• – základy teorie státu, pojem a vznik státu, znaky státu, formy a druhy státu, státní moc
• – národ a stát
• – demokratický právní stát

Základy teorie státu, pojem a vznik státu, znaky státu, formy a druhy státu, státní moc

Stát = forma politické organizace společnosti, která sdružuje obyvatele určitého území v právní celek

• prvotní vznik– kmen, rod přestává  kočovat, usazuje se, označuje území a to chrání
• druhotný vznik– rozštěpení státu, nebo spojení několika státních celků

znaky státu

• ohraničené území
• státní aparát
• právní subjektivita
• ozbrojená moc
• obyvatelstvo
• státní občanství

funkce státu

• vnitřní (státní úřady, ministerstva):
• bezpečnostní
• právní
• ekonomická
• sociální
• kulturní

Národ = společenství lidí, kteří mluví stejným jazykem, kteří se hlásí ke stejným národním tradicím a zájmům a mají vědomí národní sounáležitosti

• – vzniku národa předchází etnická jednotka zvaná národnost (společný jazyk, víra, zvyklosti)
• národní stát = stát, který je národem vytvořený jako politická organizace
• národní příslušnost = tedy příslušnost k národu získává člověk narozením a přijetím určitého životního stylu

Občan, občanství

• občan = politický pojem, určuje příslušnost k určitému státu
• obyvatel = pojem geografický, příslušnost jedince k území

Formy státu

jsou určeny formou vlády (= způsob organizace státní moci, složení nejvyšších orgánů a jejich vztahy k nižším orgánům a občanům), politickým režimem, státním zřízením

Podle formy vlády:

• a) demokratické
• b) nedemokratické = autokracie (aristokracie, plutokracie, oligarchie, monokracie, teokracie, sofokracie, tinokracie, technokracie) + totalitní diktatura
• podle počtu suverénů:
• monarchie – vláda jednoho
• oligarchie – vláda několika
• demokracie – vláda všech

podle vládce (teorie podle Platóna):

• monarchie – vláda krále
• sofokracie – vláda filozofa
• aristokracie – vláda několika urozených
• timokracie – vláda nejsilnějších
• oligarchie – vláda nejbohatších
• demokracie – vláda nevědomého lidu
• technokracie – vláda technické inteligence
• byrokracie – vláda úředníků

Druhy státu

Podle hlavy státu:

Monarchie – dědičná, doživotní vláda jednoho panovníka, rozlišení podle moci panovníka:

• 1. absolutní (neomezená) – panovník má veškerou výkonnou moc, je zákonodárcem a soudcem
• 2. konstituční (omezená) – panovník je omezen pravomocemi dalších státních orgánů; parlamentní

Republika – res publica, neexistuje dědičný panovnický úřad, představitelé jsou voleni na základě ústavy (zákonodárným sborem, občany,…)

• 1. parlamentní – vedoucí postavení parlamentu složeného z poslanců více stran, kterému je odpovědná vláda; ČR, Itálie, Irsko
• 2. prezidentská – v čele prezident, kt. zastupuje výkonnou moc; USA, Francie
• 3. kancléřská – kancléř má větší kompetence než ministerští předsedové jiných států; Rakousko, Německo

hlava státu – volená nebo dědičná:

• monarchie – v čele státu stojí panovník, monarcha , dědičný nebo doživotně volený
• absolutní – moc panovníka není omezena ústavou, soustřeďuje v sobě moc výkonnou, zákonodárnou, soudní, moc v rukou jedné vládnoucí skupiny
• konstituční – moc panovníka je omezena ústavou, vykonává pouze reprezentativní funkci – nominální hlava státu, zákonodárnou moc má parlament
• republika – stát, jehož hlava a orgány státní moci jsou voleny na určité období – existence tří základních složek státní moci
• prezidentská – prezident je nejvyšším představitelem vlády, která je nezávislá na parlamentu, a je volen občany
• parlamentní – vláda je volena parlamentem a je jím kontrolována, prezident je volen parlamentem

podle formy režimu:

• diktatura – nedemokratická vláda jednotlivce, skupiny nebo politické strany, potlačuje lidská práva a svobody, nepřipouští opoziční názory, neváhá použít proti občanům teror, neomezeně vládne a nedodržuje ani vlastní zákony
• demokracie – forma vlády založená na principu podřízení, realizována základní lidská práva a svobody, rozhodují všichni občané, protože jsou si ve svých právech rovni

Podle územní struktury státu:

Unitární státy – jednotné, s jedinou vládou, jedinými zákony, jediným občanstvím v rámci území státu; jedno centrum moci a podřízené nižší správní jednotky

Složené státy – federace, konfederace

• 1. federace – složený, spolkový stát – více států, zemí, kantonů se vzdalo suverenity ve prospěch celku, kromě jednotného federálního zákonodárství mohou mít jednotlivé části vlastní ústavu i zákony, dvojí soustavu nejvyšších orgánů, i dvojí občanství. Společné – měna, justice; USA, Švýcarsko
• 2. konfederace – svaz států, volné sdružení, úzká spolupráce v určitých oblastech; společná obrana, zahraniční politika, obchod, měna; různé vlastní ústavy a orgány; Commonwealth, R.-U.

Podle rozvržení výkonu státní moci:

• centralizované
• decentralizované

Podle národnostního složení občanů:

• a) národní státy
• b) státy s národnostními menšinami
• c) státy dvou nebo více národů
• d) občanské státy

Státní moc

Stát je mocenská organizace –› státní moc se dělí dle:

• – rozsahu – území, počet obyvatel
• – obsahu – oblasti, do kterých stát může zasahovat (liberální – stát pro dravé, podnikavé lidi; totalitní, levicový – maximální státní zásahy, kontrola)

Národ a stát

Stát = organizované společenství lidí žijících trvale na určitém území, má několik funkcí

• – vnitřní(státní úřady, ministerstva)
• – vnější(ohled na mezinár. právo, zapojení do mezinár. ekonomiky)
• – stát je mocenská organizace
• – státní moc:
• – rozsah – území, počet obyvatel
• – obsah – oblasti, do kterých stát může zasahovat(liberální – stát pro dravé, podnikavé lidi; totalitní, levicový – max.  státní zásahy, kontrola)

Národ = společenství lidí, kteří mluví stejným jazykem, hlásí se ke stejným národním tradicím a zájmům a mají vědomí sounáležitosti

– vzniku národa předchází etnická jednotka zvaná národnost

Stát = nejvyšší forma uspořádání lidské společnosti, vyznačující se sdružením obyvatel v jeden právní celek

• – státní moc je nezávislá a neodvozená od žádné jiné
• – je omezená pouze prostorově
• – své vnitřní i vnější záležitosti si každý stát řeší sám (omezen pouze mezinár. Právem)
• – pojem stát poprvé použit v 15. století v Itálii (stato = status, ústava, úřad), první státy vznikaly okolo 4000 př.n.l. – sumerská říše apod., v současné době okolo 200 nezávislých států
• – v politologii poprvé Machiavelli (16. století)

Demokratický právní stát

• – vztah občana a státu je vymezen právem
• – stát má sloužit občanovi, ne naopak
• – postavení občana zaručuje právní řád (ústava, zákony, předpisy)
• – platí v něm občanská práva a demokratické principy
• – občan smí dělat vše, co mu zákony výslovně nezakazují a stát může činit pouze to, co mu zákony výslovně povolují
• – platí princip práva, princip suverenity lidu
• – platí princip práva, princip suverenity lidu

Princip dělby moci:

• zákonodárná
• výkonná
• soudní
• – princip brzd a rovnováha vyplívající z dělby moci
• – princip soudní garance