Indie

Indie

Geografické podmínky:
  • silná izolovanost
  • Jižní Asie na Indickém subkontinentu (Indie nebyla původně součástí Asie, její lytosferická deska se až později připojila k Asii – vzniká vrásnění – vzniká pohoří Himaláj na severu Indie)
  • Himaláje = přirozená ochranná hranice, změna přírodních podmínek (vydatné deště, vysoká vlhkost, teplé podnebí) – to příznivě ovlivnilo zemědělství
  • 4. tisíciletí př. n. l. příchod prvních zemědělců
  • V Himaláji pramení 3 velké řeky (Indus, Ganga, Brahmaputra)
  • Vyspělé zemedělství , řemesla – snaha obchodovat (vybudovali si pravidelné obchodní cesty)

Vývojové etapy:

1.  fáze: Harappská kultura
  • 3. – 2. tisíciletí př. n. l. (cca 2300 – 1600 let př. n. l.)
  • Nejstarší kultura na území Indie
  • Především archeologické poznatky – naleziště Harappa a Mohendžodaro
  • Není centralizovaná říše
  • Měststké státy, města
  • Centra kultury = města (stavěna podle jednotného plánu) – velice vyspělí
2 základní části:
1) Vlastní město:
  • Obytná plocha
  • Stavěna podle přesných plánů
  • Ulice skládány pravoúhle
  • Dlážděné cesty
  • Různá škála budov
  • Pestrý kulturní život
  • Domy podobné nižším činžovním domům
  • Propracovaný kanalizační systém – v domech byla koupelna, díky kanalizaci nedocházelo k znečišťování ulic
2) Citadela:
  • Tvořená hradem/tvrzí
  • Dvojí význam – buď sídlo panovníka nebo opevněné místo, které sloužilo obyvatelům města pro ochranu (pravděpodobnější)
  • Mírumilovná
  • Spíše výroba nástrojů
  • Minimální armáda
  • Vzdělanost – písemné záznamy, písmo protoindické (není rozluštěné)
  • Jednotný systém měr a vah
  • Vyspělé řemeslo (keramika, nástroje) a zemědělství (obiloviny, zelenina, soja, luštěniny, bavlna)
  • Zánik kolem roku 1600 př. n. l.
Dvě teorie:
1) tzv. Přežití kultury:
  • Kultura se nevyvýjela a neměla se kam vyvýjet
2) Pod vlivem cizích nájezdníků:
  • Kočovné kmeny (Árijové), které přicházejí ze severu
  • Árijové Indii neopouštějí, zůstávají v Indii a postoupili hluboko do vnitrozemí a usadili se u řeky Gangy – vznik nové kultury – tzv. Védské období
 

Védské období

  • Zakládají ji Árijové
  • Základem kultury tzv. Védy
Védy:
  • Nejstarší písemné památky Indie
  • V překladu Védy = vědění
  • Rozdílné texty – historie, jak žili, zvyky, společnost, náboženské texty i sociálně politické texty
  • Tvořené čtyřmi díly
Upanišády:
  • Vznikají v průběhu 7. století př. n. l.
  • Obsahují filozofické a náboženské texty
  • Hlavní způsob obživy = zemědělství, přidává se i pastevectví (chov hovězího dobytka)
  • Rozvinuté řemeslo
  • Politická organizace – nám známá
  • Vyvýjela se
  • V 1. fázi samostatná města, spravována radou, kolektivní správou – později se do čela jednotlivých měst dostal pnovník tzv. Rádža – neomezený panovník
  • Staroorientální despocie
  • Nevzniká centralizovaná říše -pouze kmenová království, vjejich čele rádžové
  • Úkol rádži = především ochrana obyvatelstva + expanze – měl vynikat jako válečník
  • Titul rádži nemusel být dědičný
  • Opírá se o byrokracii a armádu
  • Vzniká dělení společnosti – tzv. varny
Varny:
  • Tvoří se 4 varny, do kterých je společnost rozdělená
  • Sociální imobilita – nelze se pohybovat po společenském žebříčku
  • Varna byla dědičná
1) Brahmáni:
  • Kněžská vrstva
  • Zprostředkování kontaktu mezi obyvatelstvem a bohy
  • Mohou vést náboženské obřady
  • Většinou rádci rádžů
2) Kšátrijové:
  • Bojovníci
  • Odsud vybíráni nástupci panovníka
  • Sloužili v Indické armádě
3) Vaišjové:
  • Svobodní lidé, kteří se živili prací
  • Obstarávají obživu pro celou společnost
4) Šůdrové:
  • Nesvobodní lidé
  • Nemají práva
  • Nejhubší manuální práce
  • Otroci
  • Často vojenští zajatci
  • Přetrvává do 1. tisíciletí př. n. l. – společnost se ještě více rozděluje na casty (sociální imobilita, přetrvávají do dnes) – podskupiny varn
Náboženství:
  • Součástí Upanišád (filozoficko-návboženské texty) – odvozuje se z nich náboženství a filozofie
  • Zdrojem/pramenem jsou hlavní 3 náboženství
  • Typické je přírodní náboženství
  • Dodnes pro Indy typické náboženské rituály
Brahmaismus:
  • Nábožensko-filozofické učení
  • postaven na myšlence koloběhu života – převtělování duší podle toho, jak se člověk choval
Buddhismus:
  • Formuje se během 6. stol. př. n. l.
  • Zakladatelem Gautami Siddharta (563 – 483 př. n. l.) z Šátrijské varny, syn Rádži, vzdává se svých privilegií a upřednostňuje askezi, usadí se na jednom opuštěném místě, medituje, cílem je ukončení putování jeho duše, aby dospěla k Nirváně
  • Začal být označován jako Buddha = osvícený
  • Vzdává se materiálních věcí, snaha docílit vyvrcholení duše
  • Měl spoustu následovníků
  • Formuje pravidlo Čtyř pravd, které říká jak se chovat
  • Žije jednoduchým, chudým životem
Džinismus:
  • Zakladatelem = myslitel Džina
  • Během 6. stol. př. n. l.
  • Směřuje k vykoupení duše
  • Podobný Buddhismu, ale není tak přísný
  • Většina příznivců se uchyluje do kláštera
  • Vedou slušný, mravní život
Hinduismus:
  • Náboženství bez zakladatele
  • Formuje se během celé védské kultury, vychází z Véd
  • Vede člověka k uctvívání bohů
  • Dělí se podle toho, kterého boha uctívají
  • Nejobsáhlejší = kult boha Višny (dnes až 80% Indickéjho obyvatelstva)
  • Pracuje s koloběhem života
Literatura:
Eposy:
  • Ramajána
  • Mahabharáta
 
Magadská říše
  • Formuje se v průběhu 6. – 4. stol. př. n. l.
  • Rozkládá se od Nepálu až k řece Ganze
  • Nejedná se o centralizovaný stát – tvořena shruba 16 samostatnými státy
  • Neustále zde probíhají boje o moc
  • 4. století př. n. l. předčasně zaniká po vpádu Alexandra Velikého, který Magadskou říši vyvrátil
  • Rozvinutá společnost
  • Především podél řeky Gangy
  • Cechovní organizace řemesla
  • Peněžní obchod
  • Kolem roku 325 př. n. l. se znde formuje nový politický útvar – Maurijská říše
Maurijská říše
  • 4. – 2 stol. př. n. l.
  • Zakladatelem Čandragupta Maurja
  • Jednotný centralizovaný stát
Panovník Ašóka
  • 273 – 232 př. n. l.
  • Dosjednotil Indii
  • Největší rozmach říše – zaměřoval se na expanzi – cíl: vytvořit (sjednotit) Indický subkontinent
  • Vláda moudrá, spravedlivá, ve prospěch obyvatelstva – snaha zvýšit životní úrověň obyvatelstva (myslel na potřebné obyvatele)
  • Zakládal sirotčince, kláštery, nemocnice atd.
  • Ašóka vládne pomocí ediktů – nechával je testa do kamene (mravní výnosy, pravidla slušného chování, důstojnosti, empatie)
  • Po roce 232 př. n. l. se Ašókovi ideály bortí – vnitropolitický chaos + nájezdy znepřátelených kmenů např. Skytové, Parthové
  • 184 př. n. l. rozpad Maurijské říše
  • Nevzniká žádný významný politický celek, ten se formuje až ve 4. stol. n. l. – Guptovská říše (jednotný centralizovaný stát, středověká společnost na bázi feudalismu)
Kultura:
  • Rozvoj Indické vědy – především exaktní vědy (přírodní vědy)
  • Používali pí a desítkovou soustavu, pracovali s nulou
  • Rozvinutá astronomie, měli kalendář – sloužil především k náboženským účelům
  • Znalost anatomie lidského těla, vyspělé lékařství
reklama