Rozmnožování a vývin mnohobuněčných organismů
12. 7. 2021 2021-08-04 12:21Rozmnožování a vývin mnohobuněčných organismů
Rozmnožování a vývin mnohobuněčných organismů
- nepohlavně se rozmnožují pouze někteří živočichové, ale pohlavně se můžou rozmnožovat všichni
 - při pohl. rozmnož. se nový jedinec vyvíjí z jednobuň. stádia, kt. se dělením + diferenciací a specializací buněk mění na stádium mnohobuněčné
 
Děje pohl. rozmnožování, vývinu jedince a období jako života můžeme rozdělit na několik etap
Etapy:
- vznik pohlavních buněk
 - oplození
 - zárodečný vývin
 - růst a dosažení pohl. zralosti
 - stárnutí
 - smrt
 
Nepohlavní rozmnožování
- vzniká dceřiný jedinec z tělních buněk rodičovského organismu (z diploidních buněk se vyvíjí mitózou , mají úplnou sadu genetických informací jako rodič)
 - probíhá jako dělení nebo pučení
 
Dělení:
– spojeno se schopností nahrazovat ztracené části těla, tzn. spojeno s regenerací
- probíhá 2 způsoby:
 
1) rodičovský jedinec se rozpadne na několik části a z každé části * nový jedinec
- např. kroužkovci
 
2) na těle rodičovského organismu se odškrtí a později oddělí dceřiný jedinec->dorůstají
- např. polypové stádium u medúz
 - u některých zvláštní způsob dělení : polyembryonie
 
-> dochází k dělení pohlavně * zárodků, např. u parazitických lumčíků
Pučení:
- na mateřském organismu * pupen – z této skupiny buněk, kt. vypučí na těle rodič. organismu se vyvíjí dceřinný jedinec
 - buď na mateřském org. zůstane nebo se oddělí
 - např. nezmaři, živočiš. houby
 - pokud se neoddělují -> * trvalých kolonií
 - rozšířenější než dělení
 
Pohlavní rozmnožování
- předpokladem je * gamet v těle rodič. org.
 - rozlišujeme 2 typy gamet: samčí – spermie (haploidní)
 
samičí – vajíčka (haploidní)
- splynutí -> oplození -> * zygota ( oplozené vajíčko)
 - zygota diploidní
 - při pohl. rozmn. jedinec získává dědičné geny od obou rodičů
 - gamety * v pohlavních žlázách = gonády
 
-> spermie ve varlatech
-> vajíčka ve vaječnících
- jestliže živočich má jen 1pohl. orgán jednoho druhu = gonochorista
 - gonochorista s 1 varletem = samec
 - gonochorista s 1 vaječníkem = samice
 - např. členovci, hlavonožci, obratlovci
 - jestliže živočich má oba typy gonád = hermafrodit (má menší šanci najít partnera)
 - např. žížala, tasemnice, hlemýžď, plži
 - u org., kteří se pohybují pomalu -> menší hustota jedinců
 - stejně se oplozují s jedinci dalšími, ale většinou neoplozují svá vajíčka
 - samooplození (vzácné) je charakteristické pro tasemnici (parazitismus neumožňuje vyhledat partnera)
 - přítomnost gonád považujeme jako primární znak
 - pohl.orgány produkují pohl. hormony a ty ovlivňují tvorbu sekundárních znaků (odlišují samečka od samičky)
 - pohlavní dimorfismus (dvojtvárnost)= na první pohled rozlišujeme samečka od samičky
 
Vývoj pohlavních buněk
= gametogeneze
- u nejjednodušších a fylogeneticky nejstarších mn. živ. * pohlavní buňky z nespecializovaných buněk tkání -> spermie, vajíčka i tělní (somatická buňka)
 - u vyšších mn.ž. * pohl. buňky ze specializovaných buněk (prapohlavní buňky), k odlišení od tkáňových buněk dochází už v průběhu dělení oplozeného vajíčka
 - v průběhu zárodečného vývoje dochází k aktivnímu průniku do pohl. žláz
 - z nich * pohl. buňky, ne žádné jiné (ne somatické)
 - na počátku gametogeneze mají buňky diploidní sadu chromozomů
 
Gametogeneze má 3 fáze:
Na počátku mají buňky diploidní sadu chromozomů!
- rozmnožovací
 
– dochází ke zmnožení buněk mitotickým dělením
- růstová
 
– buňky rostou, ukládají se v nich zásobní látky a ke konci bývá zahájena jejich meióza
– během meiózy probíhají 2 buněčná dělení po sobě
- zrací
 
– dokončena meióza a výsledkem jsou zralé haploidní pohl. buňky
Jestliže dopadne celá gametogeneze = mn. ž. dosáhl své pohl. zralosti a může se rozmnožovat!
Vývoj samčích pohlavních buněk = spermatogeneze
- probíhá ve varleti
 - prapohlavní buňky se mění ve spermatogonie (výchozí buňky pro spermatogenezi)
 - spermatogonie se mitoticky dělí a jejich počet zmnoží a mění se v diploidní primární spermatocyty (spermatocyty I. řádu)
 - každého spermatocytu I. řádu * po prvním meotickém dělení * 2 haploidní sekundární spermatocyty (spermatocyty II.řádu) a po 2. meiotickém dělení * 4 spermatidy a ty se mění ve 4 zralé spermie
 - spermie mohou mít měňavkovitý, nitkovitý, bičíkovitý tvar
 
STAVBA SPERMIE
– hlavička, krček, bičík (pohyb spermie)
- hlavička
 
– je v ní jádro (nese dědičnou informaci) sperm. buňky a hydrolytické enzymy (aby se spermie mohla dostat do vajíčka)
- krček
 
– báze bičíku a je vyztužen mitochondriemi (zajišťují chemickou energii pro pohyb bičíku)
Vývoj samičích pohlavních buněk = OOGENEZE
- probíhá ve vaječníku
 - nejdříve se prapohlavní buňky mění v oogonie, poté dochází k 1. meiotickému dělení a vytváří se primární oocyty (ještě diploidními buňkami)->růst, syntéza DNA,RNA
 - a na konci * sekundární oocyt a jedna pólová buňka (haploidní)->také se dělí ->2.pol.buňky
 - následuje 2.meiotické dělení ze sekundárního oocytu * 1 zralé vajíčko (ootida) a 3 pólové buňky
 - výsledkem je vznik 1 vaječné buňky a 3 buněk pólových
 
Vaječná buňka:
- kulovitý nebo oválný tvar
 - velká
 - buňka může obsahovat rezervní látky – množství závisí na druhu = žloutek
 - velké množství žloutku mají ptačí vajíčka, rybí, hmyzí
 - savčí mají malé množství (žádné)
 
– vajíčko je kryto vaječnými obaly, některé * až po oplození vajíčka ve vejcovodech
– několik obalů má ptačí vajíčko
Vývoj pohl buněk mohou ovlivňovat určité vlivy:
Vnější
- teplota prostředí
 - délka slunečního dne
 
Vnitřní
- nemoce
 - věk
 - gonádotropní hormony( pohlavní , předního laloku hypofýzy)
 
OPLOZENÍ A PÁŘENÍ
oplození = vniknutí spermie do vajíčka
- u živ. organismů souvisí se sexuálním chováním rodičovských organismů -> páření
 - páření může probíhat několika způsoby, např. u ryb dochází k vypuštění pohl.buněk do vody -> oplození mimo tělo samičky´= vnější oplození (tření)
 - např. u suchozemských i vodních živočichů jeden pohl. partner zavádí pohl. buňky do pohl. cest samice, k oplození tedy dochází uvnitř samičky = vnitřní oplození (kopulace)
 - spermie se aktivně pohybují ke zralému vajíčku
 - vajíčko do okolí vypuzuje produkty metabolismu a tím ho spermie může najít
 - spermie se zachytí na povrchu vajíčka a z hlavičky se vyloučí hydrolytické enzymy, kt. naruší vaječné obaly a umožní vniknutí spermie do vajíčka
 - jakmile spermie vnikne do vajíčka, tak proběhne několik reakcí, kt. zabrání vniknutí další spermie
 - jádro spermie splyne s jádrem vajíčka a * zygota
 - jakmile * zygota, začíná vývoj dceřiného jedince
 - u org., kt. jsou odděleného pohlaví, kde je pohlaví řízeno pohlavními chromozomy, tak při * zygoty je určeno pohlaví
 
– zvláštní způsob rozmnožování – PARTENOGENEZE
- u pakobylek, mšic
 - dochází k vývoji neoplozeného vajíčka, * partenogenetická generace -> tvoří ji jedinci jen jednoho pohlaví (většinou samičky střídány)
 - tyto generace mohou být nahrazeny normálními generacemi, kt. normálně kopulují a rozmnožují se pohlavně (např. mšice)
 
ZÁRODEČNÝ VÝVIN (embryogeneze)
– od * zygoty po vylíhnutí nového jedince nebo narození
– zahrnuje:
- rýhování vajíčka (mění se v mnohobuněčné stádium)
 - tvorba zárodečných listů
 - diferenciace jejich buněk do tkání
 - tvorba orgánů
 - tvorba buněčného tvaru zárodku
 
-> zakódováno v dědičné informaci
Rýhování vajíčka = blastogeneze
- dochází k řetězci mitotických dělení
 - způsob rýhování vajíčka záleží na množství žloutku
 - u těch, kt. nemají žloutek, nebo jen málo -> totální rýhování (u živ. hub, žahavců, kroužkovců, měkkýšů, ostnokožců, savců)
 - u vajíček, kt. obsahují velké množství žloutku -> částečné (parciální) rýhování – rýhuje se pouze část cytoplasmy nikoli žloutek (např. vajíčka hmyzu, ryb, plazů a ptáků)
 - u ptáků, ryb a plazů p. rýhování probíhá z animálního pólu
 - z oplozeného vajíčka * stádium mnohobuněčné -> MORULA -> z té * BLASTULA (dutá koule), uvnitř blastuly se vytvořila dutina -> prvotní tělní dutina BLASTOCOEL – je ohraničen masou buněk (blastoderm) -> GASTRULA – vícevrstevné zárodečné stádium, kt. *:
 - buňky blastuly se v té další fázi začínají vchlipovat směrem do dutiny tělní a tím se vytvoří celkem 3 vrstvy buněk = zárodečné listy
 - takovýmto jedincům říkáme : Triblastica (3 zár. listy)
 
Diblastica (2 zár. listy)
Zárodečné listy:
- vnější (ektoderm)
 - vnitřní (entoderm)
 - střední (mezoderm)
 
- mohou se vytvářet zároveň nebo postupně
 - entoderm vystýlá budoucí trávící dutinu (prvostřevo)
 - dutina prvostřeva je spojena s vnějším prostředím otvorem (prvoústa – blastoporus)
 - další vývoj prvoúst může mít dvojí charakter:
 - buď se stávají definitivním ústním otvorem dospělého jedince ( = prvoústí)
 - od živ. hub po členovce
 - prvoústa zanikají, postupně se uzavírají buňkami a definitivní ústa se vytváří na opačné straně těla (=druhoústa)
 - ostnokožci, polostrunatci, strunatci
 
– závěrečné stádium rýhování = neurulace:
- dochází k vchlípení části ektodermu a z toho se vytváří základ nové nervové soustavy
 - někdy se gastrula v tomto období nazývá neurula
 - u prvoústých – základ nervové soustavy se tvoří na břišní straně zárodku
 - u druhoústých – na hřbetní straně těla zárodku
 
Stádiem neuruly jsou zahájeny děje směřující k tvorbě orgánů a vzniku orgán. soustav
ORGANOGENEZE
– začíná diferenciací a specializací buněk do tkání -> dávají jim základ-> rozvíjí se orgánové základy
– z každého zárodečného listu * něco jiného
- z ektodermu * pokožka a její deriváty, nervová soustava, vzdušnice, výstelka zač. a konce tráv. trubice
 - z entodermu * zbývající výstelka tráv. trubice, trávící žlázy, plíce obratlovců, štítná žláza, příštitná tělíska a brzlík
 - z mezodermu * svalová tkáň, vnitřní kostra obratlovců, pohlavní žlázy a jejich vývody, srdce, cévy, krev, tělní tekutiny, výstelka druhotné dutiny tělní
 
– končí narozením jedince
POSTEMBRYONÁLNÍ VÝVIN
– začíná vylíhnutím nebo narozením jedince
období:
- do dosažení pohl. zralosti
 - aktivní reprodukční období dospělého živočicha
 - stárnutí a smrt
 
– pohl. dospělosti mohou živočichové dosáhnout 2 způsoby:
- nepřímý vývoj
 
– charakteristické pro živočichy, kde se z vajíčka vylíhne larva a bývá označena jako aktivní stádium, bývá dravá a vytváří si energetické zásoby
->dále prochází metamorfózou -> * dospělý jedinec
– u živočichů s málo rezervními látkami a zárodečný vývin je krátký
= hmyz, korýši, žahavci, mlži, někteří ploštěnci, obojživelníci, mnohoštětinatci, houby, ostnokožci
b) přímý vývoj
- char. pro ž. s dostatečným přísunem zásobních látek anebo je zárodek vyživován z těla matky
 - vylíhlý nebo narozený jedinec se podobá dospělé formě
 - další podmínkou pro dosažení pohl. zralosti je, aby proběhla poslední fáze gametogeneze, kdy proběhne poslední zrací fáze
 - tvorbu sekundárních pohlavních znaků způsobují pohlavní hormony, jejichž produkce se zvyšuje -> následuje období REPRODUKČNÍ A AKTIVNÍ (dosažení pohlavní dospělosti je zahájeno)
 - se zárodečným a postembryonálním vývojem souvisí růst-> řízen genetickou informací je většinou ohraničený
 - růst je ukončen dosažením pohlavní dospělosti , ale existují vyjímky např. u ryb
 - velikost každého živočicha je různý,
 - nejmenší -> vířníci (mikroskopické rozměry) x největší -> plejtvák obecný
 - růst je realizací genetického programu, který je uvnitř živočicha a ovládá jak a kdy růst
 - délka života je časově omezená, podmíněna geneticky
 - nejkratší doba ž. – korýši , plankton x nejdelší doba života – želva (až 2OOlet)
 
STÁRNUTÍ A SMRT
- v průběhu dochází k nevratným změnám v org. a odumírají specializované buňky
 - ukládání pigmentů do buněk
 - degradace tukové tkáně
 - provázeno ztrátou vody, ukládají se v nich anorganické látky a látky odpadového charakteru
 - ubývá bílkovin (elastin, kolagen) a v důsledku toho tkáně ztrácejí pružnost
 - klesá hladina hormonu a klesá obranyschopnost, snižuje se funkce orgánů a tkání
 - na proces stárnutí má vliv také prostředí
 - pokud dojde k selhání některé ze životních funkcí-> smrt
 - v důsledku těchto nevratných změn dojde k zablokování funkcí buněk
 
 
 