I.A, II.A, III.A skupina
14. 7. 2021 2021-08-30 18:09I.A, II.A, III.A skupina
I.A, II.A, III.A skupina
Obecné fyzikální a chemické vlastnosti kovů
- kovy: elektronegativita < 1,7
 - hranice mezi nekovy (spolu s polokovy) a kovy vede v PSP zhruba po úhlopříčce B – At/Po
 - snadno tvoří kationty
 - kovová vazba – elektronový plyn
 - kladná ox. čísla
 - redukcí ze svých sloučenin
 
fyzikální vlastnosti
- atomová krystalová struktura, elektronový plyn
 - > kujnost, tažnost, tepelná a elektrická vodivost
 - hustota elektronového plynu > pevnost krystalové struktury > tvrdost, t. t.
 - schopnost tvořit slitiny (ztuhlá roztavená směs kovů, homogenní směsi)
 - > dle vzájemné mísitelnosti – dle velikosti atomů
 
slitiny
- menší elektrická vodivost
 - nižší teploty tání
 - větší tvrdost
 - změna vlastností: změna poměru
 - v přírodě – vázané: rudy (minerály pro průmyslovou výrobu)
 - volné: zlato, stříbro, platina, rtuť
 
sloučeniny v přírodě: oxidy, sulfidy, halogenidy, sírany, uhličitany
a) oxidy – krevel (Fe2O3), hnědel (Fe2O3.nH2O), magnetit (Fe2O3.FeO), burel (MnO2), bauxit (Al2O3).
b) sulfidy – galenit (PbS), sfalerit (ZnS), pyrit (FeS2).
c) halogenidy – fluorit (CaF2), sůl kamenná (NaCl).
d) sírany – sádrovec (CaSO4.2H2O), baryt (BaSO4).
e) uhličitany – siderit (ocelek) (FeCO3).
-Rozdíly ve vlastnostech prvků I. A a II. A skupiny
- alkalické kovy (x H): Li, Na, K, Rb, Cs, Ra
- jeden valenční elektron > vždy jednovazné
 - nízká teplota tání
 - s vodou silné hydroxidy (alkálie)
 
 - kovy alkalických zemin: Be, Mg, Ca, Sr, Ba, Ra
- dva valenční elektrony > jednovazné > ex. dvojvazné
 - tvrdší, méně reaktivní, vyšší hustota
 
 - společné vlastnosti:
- nízká elektronegativita
 - vždy kladné ox. číslo ve sloučeninách
 - iontové vazby
 - elektronegativita a ionizační e. klesá ve skupině, schopnost tvořit kationty stoupá
 - silná redukční činidla, velmi reaktivní
 - stříbrolesklé > na vzduchu oxid, hydroxid
 - malá hustota (Be – velmi měkké)
 
 
Výskyt
- pouze vázané
 
alkalické kovy:
- Na: sůl kamenná (NaCl), Glauberova sůl (Na2SO4.10H2O, chilský ledek NaNO3
 - K: draselný ledek (K NO3), sylvín (KCl)
 - Na, K – biogenní prvky
 
kovy alkalických zemin:
- uhličitany, sírany, fosforečnany, křemičitany
 - magnezit (MgCO3), dolomit (MgCa(CO3)2, vápenec (CaCO3), sádrovec (CaSO4.2H2O), apatit (CaCl2), fosforit, celestyn (SrSO4), baryt (BaSO4)
 - Mg, Ca – biogenní prvky
 
Výroba
I. A
- Na, Li: elektrolýzou tavenin chloridů
 - K: redukcí KCl sodíkem > destilace draslíku
 
II. A
- elektrolýzou tavenin chloridů
 - redukcí halogenidů sodíkem
 
Plamenové zkoušky
- test obsahu kovu
 
- Li purpurově červeně
 - Na intenzivně žlutě
 - K fialově (do růžova)
 - Rb fialově
 - Cs fialově
 - Ca cihlově červeně
 - Sr karmínově červeně
 - Ba žlutozeleně
 - B jablečně zeleně (jako H3BO3)
 - In modrofialově až modře
 - Tl smaragdově zeleně
 - Mo sírově žlutě (jako MoO2)
 - Cu modrozeleně (jako CuCl2)
 - Se chrpově modře
 - Mn zeleně za současného jiskření (jako MnCl2)
 
Příprava a výroba hydroxidu sodného a jeho využití
příprava
- 2Na + 2H2O > 2NaOH + H2
 - NaH + H2O > NaOH + H2
 
výroba
- elektrolýzou NaCl, v prostoru mezi elektrodami vzniká NaOH
 - amalgámová metoda (amalgám – slitina rtuti)
- Na+ + rtuť (katoda) > amalgám > teplá voda > hydroxid, vodík, rtuť, grafitová anoda – Cl–
 
 - diafragmová metoda (diafragma – polopropustná přepážka)
- anoda – chlor, katoda vodík, oddělení diagfragmou, v roztoku sodné a hydroxidové ionty
 
 
využití
- výroba mýdel a dalších povrchově aktivních látek
 - příprava dalších sloučenin sodíku, syntézy
 - v textilním průmyslu, v průmyslu celulózy a papíru, v hutnictví a hliníkárenství,
 - ve vodárenství při úpravách pitné vody.
 - zpracování tuků a olejů
 - desinfekční činidlo pro vymývání strojů.
 - čištění odpadních potrubí a při praní.
 - V chemických laboratořích se používá kalibrovaný roztok hydroxidu sodného jako titrační činidlo při kvantitativním stanovování obsahu kyselin ve vzorcích.
 
Výroba sody (uhličitan sodného)
- z roztoku NaCl (Solanky) Solvayova metoda
 - NaCl + H2O + NH3 + CO2 > NaHCO3 (jedlá soda) + NH4Cl
 - 2NaHCO3 > t > Na2CO3 + CO2 + H2O
 - výroba skla a pracích prostředků (s KCO3)
 
Zpracování vápence
- stavební kámen, výroba vápna a cementu
 - hydrogenuhličitany (Ca/Mg(HCO3)2 přechodná tvrdost vody
 
CaCO3 > CaO (pálené vápno) + CO2
CaO + H2O > Ca(OH)2 (hašené vápno – vodní suspenze: vápenné mléko)
Ca(OH)2 + CO2 > CaCO3 + H2O (tvrdnutí malty)
Uhličitan vápenatý (vápenec), CaCO3
Vápenec je v přírodě nejrozšířenější sloučeninou vápníku. Vyskytuje se ve dvou krystalových modifikacích. Nejčastěji jako kalcit (šesterečná krystalová struktura), méně často jako aragonit (kosočtverečná krystalová struktura). (Pozn.: mramor je technické pojmenování pro vápenec, který lze leštit, křída je vápenec vzniklý ze schránek mořských organismů). Uhličitan vápenatý se rozpouští ve vodě obsahující oxid uhličitý:
CaCO3(s) + CO2(g) + H2O(l) <—–> Ca(HCO3)2(aq)
Obě reakce (přímá i zpětná) jsou rozhodující pro oběh vápníku v přírodě a vznik krasových útvarů (vápencová pohoří, krasové jeskyně s krápníky apod.).
Vápenec má použití jako stavební kámen, je surovinou pro výrobu páleného vápna. Jemně rozemletý vápenec se používá k úpravě těžkých a kyselých zemědělských půd.
Vápenec spolu s křemičitanem vápenatým (CaSiO3) a hlinitokřemičitanem vápenatým (Ca(AlSi3O8)2 ) je surovinou pro výrobu cementu. Cement je směs látek (vápenec, křemičitan a hlinitokřemičitan vápenatý), která po smísení s vodou a pískem nebo štěrkem tvrdne v beton. Beton je důležitý stavební materiál.
Hydrogenuhličitan vápenatý, Ca(HCO3)2
Způsobuje přechodnou tvrdost vody.
Některé vápenaté sloučeniny se používají jako průmyslová hnojiva, např. Ca(NO3)2 – vápenný ledek, Ca(H2PO4)2 – superfosfát. Význam prvků v biologických systémech.
Biogenní prvky
- nezbytné pro stavbu a činnost organismů
 - základní makroprvky (makrobiogenní prvky) – přibližně 95% hmotnosti organismu: C, H, N, O
 - ostatní makroprvky: P, S, Ca, Mg, Na, Cl, K, Fe
 - mikroprvky (mikrobiogenní prvky): Zn, Cu, Se, Cr, Co, Mn, Mo, I
 
Uplatnění
- stavba tkání (> vlastnosti): kosti a zuby (Ca, P)
 - součástí enzymů (Mg)
 - uchování informací (nukleové kyseliny)
 - zásobní látky (sacharidy, lipidy)
 - nervové vzruchy: stahy svalů (K, Na)
 - voda: 60-90% hmotnosti organismu, prostředí dějů, aktivní účast na dějích, rozpouští l., tepelná regulace, pohyb látek
 
Významné sloučeniny.
alkalické kovy
- hydridy: s vodíkem, bílé krystalické látky, roztavené vedou e. proud
 - peroxidy (superoxidy): hořením
- peroxid sodný Na2O2: bělící účinky, silné oxidační schopnosti, výroba peroxidu vodíku
 - superoxidy: barevné
 
 - halogenidy: bezbarvé, krystalické l., iontový charakter, dobře rozpustné ve vodě
- NaCl (potravinářství, konzervant, chemický p.), KCl (hnojiva)
 
 - sulfidy: se sírou, dobře rozpustné ve vodě, oxidují se na thiosírany
 - hydroxidy: bílé krystalické l, dobře rozpustné ve vodě > silné zásady, hydroskopické, leptavé (sklo, porcelán), agresivní, korozivní, mýdla, celulóza, oxid hlinitý, čištění ropných produktů, NaOH
 - uhličitany, hydrogenuhličitany: bílé krystalické látky, dobře rozpustné ve vodě, Na2CO3 (soda)
 - dusičnany: bezbarvé krystalické l., dobře rozpustné ve vodě, chilský a draselný ledek
 - sírany, hydrogensírany: bezbarvé krystalické látky dobře rozpustné ve vodě, síran draselný – hnojivo
 
kovy alkalických zemin
- hydridy: bílé krystalické l., bouřlivá reakce s vodou, CaH2 (silné redukční činidlo)
 - oxidy: bílé krystalické l. s iontovými vazbami, oxid vápenatý (pálené vápno) – stavebnictví, hutnictví, hnojivo
 - hydroxidy: silné zásady, omezeně rozpustné ve vodě, pohlcují oxid uhličitý, hydroxid vápenatý (hašené v.)
 - halogenidy: fluoridy ve vodě nerozpustné (kazivec CaF2 – metalurgie, optika)
 - karbidy: iontové sloučeniny, karbid vápenatý CaC2
 - uhličitany, hydrogenuhličitany: CaCO3 – vápenec, hydrogenuhličitany – přechodná tvrdost vody (Ca, Mg)
 - sírany: ve vodě rozpustné, sádrovec CaSO4.2H2O > 100°C pálená sádra CaSO4. ½ H2O, CaSO4 (trvalá tvrdost vody), BaSO4 (baryt, rentgenování)
 
Krasové jevy
- CaCO3 + CO2 + H2O <> Ca(HCO3)2
 - vápenec – vodou obohacenou o oxid uhličitý > hydrogenuhličitan – rozpustný > krápníky CaCO3 – nerozpustný
 
III. A
- 3 valenční elektrony
 - s protonovým číslem roste kovový charakter
 - B (nekov), Al, Ga, In, Tl (kovy)
 - ox. číslo III, (I)
 
Charakteristika boru a hliníku.
Bor (B)
- pevná, tvrdá. černá látka s kovovým leskem
 - několik alotropických modifikací
 - polovodič
 - vlast. podobné křemíku
 - málo reaktivní
 - kovalentní vazby, ¾ vazný
 - vysoká ionizační energie
 - výroba: elektrolýzou boritanů, redukcí oxidu kovu
 - řídící tyče jaderných reaktorů, hutnictví (dezoxidační prostředek)
 
Hliník (Al)
- stříbrobílý, lesklý, kujný, tažný kov
 - tepelně i elektricky vodivý
 - voda, vzduch > stálý (vrstva oxidu a hydroxidu), nepodléhá korozi
 - redukční vlastnosti (získávání kovů)
 - na vzduchu – intenzivní plamen > oxid 4Al + 3O2 > 2Al2O3
 - velmi slučivý s kyslíkem
 - až šestivazný
 - malá elektronegativita (silně polární kovalentní vazby)
 - oxid hlinitý: korund, spalováním hliníku, nerozpustný ve vodě, amfoterní, brusné a žáruvzdorné materiály
 - hydroxid hlinitý: hydrátem oxidu, amfoterní
 - hlinité soli: dobře rozpustné ve vodě, od silných kyselin
 
Výskyt
- B: ve formě kyslíkatých sloučenin (sasolin, borax, boracit, kernit)
 - Al: ve formě sloučenin (hlinitokřemičitany – živce, slídy, součást jílů, hlín), bauxit (hydráty oxidu hlinitého), kryolit, korund
 
Významné sloučeniny boru
- boridy: s kovem, vodivé, tvrdé, žáruvzdorné, brusné a žáruvzdorné materiály
 - borany: s vodíkem, reaktivní, samozápalné B2H6
 - oxidy: B2O6 – boritý – bezbarvá sklovitá látka, hořením boru, > kyselina boritá
 - kyseliny: H3BO3 – boritá – bílé šupinkovité krystaly, málo rozpustná ve vodě, roztok borová voda – lékařství
 - boritany: rozpustné ve vodě (jen alk. kovů), struktura jako křemičitany
 - borax: Na2[B4O5(OH)4].8H2O (oktahydrát tetrahydroxotetraboritanu disodného), smaltové nádoby, optická skla, k úpravě glazur keramiky
 
Hliník- výroba, využití
výroba
- elektrolýzou taveniny oxidu hlinitého a kryolitu (tavidlo), 950°C (hlavní surovina bauxit)
 - na katodě – elementární hliník
 - na grafitové anodě – kyslík + C > oxid uhelnatý CO
 
využití
- chemická odolnost, nízká hmotnost > mince, kuchyňské nádoby, alobal
 - elektrické vodiče
 - výroba slitin (dural, magnalium)
 - v hutnictví jako redukční činidlo při aluminotermické výrobě kovů
 
Aluminotermie
- výroba ostatních kovů díky redukčním schopnostem Al
 - Cr2O3 + 2Al > Al2O3 + 2Cr
 - Aluminotermická reakce je silně exotermní chemická reakce využívající práškový hliník a někdy i s peroxidem barnatým jako redukční činidlo. Tato reakce využívá velké afinity hliníku ke kyslíku. Nejznámějším příkladem je termit, což je směs práškového hliníku a oxidu železitého v poměru 1/3.
 - Fe2O3 + 2 Al → Al2O3 + 2 Fe
 - Aluminotermie byla dříve využívána pro svařování kolejnic. Je možné ji také použít pro získávání některých kovů z jejich oxidů, ale velkým nedostatek této metody je nízká čistota produktu.
 
Reakce hliníku s kyselinami a zásadami
- amfoterní
 - + kyseliny (x koncentrovaná dusičná): hlinité socdli – 2Al + 6HCl > 2AlCl3 + 3H2
 - + hydroxidy: hydroxohlinitany – 2Al + NaOH + 6H20 > 2Na[Al(OH)4] + 3H2
 
 
 