Allen Ginsberg – Kvílení

 1. Společensko-historické pozadí

Báseň byla poprvé veřejně přečtena v roce 1955 a vydána v roce 1956. USA v té době prožívaly poválečný ekonomický boom, ale také éru mccarthismu (hon na komunisty), silného konzervatismu a konzumního způsobu života. Společnost byla svázána přísnými pravidly morálky. Kvílení vyvolalo obrovský skandál a následoval soudní proces kvůli údajné obscénnosti, který nakonec nakladatelství (Lawrence Ferlinghetti) vyhrálo, což se stalo milníkem pro svobodu slova v USA.

2. Další autoři té doby

• Jack Kerouac (Na cestě) – „král“ beatníků, blízký přítel Ginsberga.

• William S. Burroughs (Nahý oběd) – experimentální autor, řešil téma drog a závislosti.

• Lawrence Ferlinghetti (Lunapark v hlavě) – básník a nakladatel, který Kvílení vydal.

• Gregory Corso (Bomba) – další výrazný básník beatnické skupiny.

3. Autor: Allen Ginsberg (1926–1997)

Klíčová postava Beat Generation. Narodil se v židovské rodině, jeho matka trpěla duševní chorobou (vliv na jeho tvorbu). Byl otevřený gay, buddhista a politický aktivista (proti válce ve Vietnamu). Měl velmi blízký vztah k Československu – v roce 1965 byl v Praze zvolen králem Majálesu, ale vzápětí byl komunistickým režimem vyhoštěn jako „nežádoucí osoba“.

• Další významná díla: Sbírka Kadiš (elegie za matku), Pád Ameriky, báseň Král majálesu.

4. Literární rozbor díla

Druh a žánr

• Literární druh: Lyrika.

• Literární žánr: Poema (rozsáhlá lyricko-epická báseň), často označovaná jako litanie nebo moderní žalm.

Obsah (tématické části)

Báseň nemá klasický děj, je to proud vizí rozdělený do tří částí a dodatku:

1. I. část: Slavný začátek: „Viděl jsem nejlepší hlavy své generace zničené šílenstvím…“ Ginsberg zde vypočítává osudy svých přátel, umělců, feťáků a vyvrhelů, kteří hledali pravdu, ale společnost je semlela.

2. II. část: Útok na Molocha. Moloch je symbolem moderní civilizace, peněz, průmyslu, válek a všeho, co zabíjí lidskou duši a kreativitu.

3. III. část: Adresována Carlu Solomonovi, příteli z psychiatrické léčebny Rockland. Vyjadřuje solidaritu s trpícími a „šílenými“.

4. Poznámka pod čarou ke Kvílení: Opakování slova „Svatý“. Snaha o sakralizaci (posvěcení) každodenního života, těla a světa.

Postavy

• Vypravěč (Lyrický subjekt): Sám Ginsberg, který se stylizuje do role proroka nebo svědka.

• „Nejlepší hlavy generace“: Kolektivní hrdina – lidé na okraji společnosti (umělci, narkomani, homosexuálové).

• Carl Solomon: Skutečný přítel, symbol oběti systému.

• Moloch: Personifikované zlo moderní doby.

Jazyková stránka

• Dlouhý verš: Ginsberg se inspiroval u Walta Whitmana. Verš je založen na délce lidského výdechu (tzv. dechová jednotka).

• Anafora: Opakování slov na začátku veršů (zejména slovo „kdo“ v první části a „Moloch“ v druhé), což dává básni hypnotický, náboženský rytmus.

• Kontrast: Mísení vulgarismů, slangu a drsného popisu sexuality s biblickým jazykem a vznešenými obraty.

• Spontánnost: Metoda „první myšlenka, nejlepší myšlenka“. Jde o nekontrolovaný proud asociací.

Kompozice

• Kumulativní: Obrazy se vrství jeden na druhý, čímž se stupňuje napětí a emotivnost.

• Gradace: Báseň vrcholí v každé části silným emocionálním apelem.

Tématická výstavba

• Hlavní téma: Protest proti konformitě, oslava svobody (i té sebedestruktivní) a hledání spirituality v materiálním světě.

• Motivy: Drogy, sex, šílenství, jazz, město (New York), náboženství, strojová civilizace.

Časoprostor

• Místo: USA (zejména New York, San Francisco, psychiatrické léčebny, podsvětí).

• Čas: 50. léta 20. století.

Literární směr

Beatníci (Beat Generation). Hnutí, které vzniklo v 50. letech. Slovo „beat“ znamená jak „zbitý“ (osudem), tak „blažený“ (v náboženském smyslu). Odmítali americký sen a hledali únik skrze jazz, východní filozofie, drogy a uměleckou upřímnost.

5. Filmová a divadelní zpracování / Zajímavosti

• Film: Kvílení (Howl, 2010). Skvělý film, kde James Franco hraje Ginsberga. Kombinuje hraný film (o soudním procesu) s animovanými pasážemi, které vizualizují báseň.

• Jazz: Báseň byla často předčítána za doprovodu jazzové hudby, což podtrhovalo její rytmus.

• Zajímavost: Ginsberg napsal Kvílení původně jen pro sebe a své přátele, nečekal, že se stane světovým bestsellerem. Když ho poprvé četl v Six Gallery v San Francisku, Jack Kerouac ho doprovázel rytmickým vykřikováním „Jez!“ a všichni přítomní cítili, že se mění dějiny literatury.