Anamnia

Anamnia

 

OBRATLOVCI

  • aktivně pohyblivý, bilaterárně symetričtí
  • dokonale vyvinutá vnitřní opora těla
  • výkonná nervová soustava a smyslové orgány à umožnění vysoké aktivity, orientace v prostoru
  • tělo členěno na: hlava, trup, ocas
  • pokožka je vícevrstevná a produkuje různé deriváty ( např.: pancíř, šupiny, peří, srst)
  • uzavřená CS: centrem srdce – přenos kyslíku pomocí erytrocytů obsahující červené krevní barvivo hemoglobin
  • vylučování – pomocí párových ledvin
  • specializovaný nervový systém a soustava žláz s vnitřní sekrecí řídí životní pochody
  • na hlavě smyslové ústrojí à informace o okolí
  • schopnost ukládat zásobní látky s vysokou hodnotou spalné energie
  • intenzivní látková výměna umožňuje nebývalou časoprostorovou aktivitu

Dělení podle různých hledisek

  1. podle prostředí, kde žijí:

obratlovci vodní s ploutvemi

obratolvci suchozemští s kráčejícíma nohama

  1. podle prostředí, kde se vyvíjejí jejich vajíčka:
  • obratlovci kladoucí vejce do vody, jejichž zárodky nemají obaly amnion a allantois
  • obratlovci, jejichž vejce se vyvíjejí mimo vodu – přítomnost ochranných obalů
  • bezčelistnatci
  • čelistníci
  1. nadtřída: BEZČELISTNATCI
  • nemají čelisti a párové končetiny
  • žijí ve vodě
  • po celý život mají zachovalou chordu
  • živí se filtrací nasávané vody nebo paraziticky

 

  1. třída: Kruhoústí
  • tvar těla hadovitě protáhlý, nepárový ploutevní lem na zadní části těla, v dospělosti mají jednu ploutev hřbetní
  • kostra je chrupavčitá
  • vývoj probíha přes larvu = minoha
  • minoha nemá obžaberní prostor, živí se řasami, které jsou filtrované z nasávané vody
  • žijí v mořích i sladkovodních vodách

Zástupci:

  • Mihule potoční
    • velikost 15 cm
    • hlava, trup a ocas nejsou zřetelně odlišeny
    • na předním konci těla má širokou přísavnou nálevku s ústním otvorem
    • v dospělosti nepřijímá žádnou potravu à trávicí soustava zakrňuje
    • 7 žaberních otvorů za hlavou
    • kůže je lysá se žlaznatými buňkami, produkující ochranný slizový hlen
    • ploutevní lem vytváří souměrnou ocasní ploutev
    • venózní srdce – 1 předsíň, 1 komora (prochází pouze odkysličená krev
    • prvoledniny – vylučování škodlivých látek
    • odděleného pohlaví
    • larvě se po 3-4 letech mění na dospělou mihuli
  • Mihule říční
  • Mihule mořská
  • Sliznatky
    • oči mají přerostlé kůží a jsou druhotně redukovány
    • pohlavní žláza má v přední části stavbu samičí gonády a vzadu stavbu samčí gonády = anatomicky jsou teda hermafroditi
    • každý jedinec má aktivní pouze jednu z obou gonád = funkčně jsou pohlaví odděleného
    • mimořádně vyvinuté slizotvorné žlázy (proto pojmenování sliznatky) à sliz je obranná reakce při pohybu v útrobách napadených ryb
    • Sliznatka cizopasná: napadá poraněné, oslabené a uhynulé ryby
  1. nadtřída: ČELISTNATCI
  • složitá stavba těla, mimořádná životní aktivita
  • kořist získávají čelistmi, vyvinutými z žaberních oblouků
  • mají vyvinuté párové končetiny s vnitřní kostrou
  1. větev: Ploutvovci
  • nižší vodní obratlovci
  • končetiny typu ploutve
  • lebka s páteří spojena nepohyblivě, není vytvořen krční oddíl páteře
  • dýchají žábrami, srdce je venózní à mají jediný krevní oběh
  1. třída: PARYBY
  • vnitřní kostra po celý život chrupavčitá
  • živí se dravě
  • tvar těla vřetenovitý à dosažení značné rychlosti
  • lebka má protáhlou obličejovou část
  • ústní otvor uložen vespod hlavy
  • ústní otvor tvořen mohutnými čelistmi a několika řadami zubů
  • oplození je vnitřní
  1. řád: Žraloci:
  • mořští živočichové, v teplých mořích
  • velikost 1-15 m
  • Žralok modraví– má 4m, středomoří, nebezpečný člověku, loví makrely a tuňáky
  • Žralok bílí– 8m, nejnebezpečnější, u Australie
  • Žralok kladivoun– hlava do T, větší hloubky
  • Žralok obrovský– 20m, neškodný člověku, loví korýše malé rybky
  • Žralok veliký– 15m, neškodný, plankton

Máčka skvrnitá: – při březích evropských moří

  • velikost cca 70 cm
  • vřetenové tělo, směrem dozadu se zužuje
  • heterocerkní ocasní ploutev (mohutnější horní část) à umožňuje pohyb
  • má 2 nepárové hřbetní ploutve, 1 ploutev za řitním otvorem
  • mnohovrstevná pokožka à  pod ní škára à ve škáře jsou bazálními destičkami kosodélníkovitého tvaru ukotveny plakoidní šupiny
  • plakoidní šupiny jsou na čelistech přeměněny na mohutné zuby
  • páteř je tvořena amficélními obratli = tělo je zepředu i zezadu vyduté
  • v trupové části se na obratle napojují žebra
  • lebka je široká, očnice daleko od sebe
  • dutina ústní à hltan à jícen à zahnutý žaludek à  střevo (nerozlišené, v zadní části poměrně široké à kloaka
  • veliká játra ( až 10% hmotnosti těla) – zásobárna tuku, funkce hydrostatického orgánu
  • 5 párů žaber à zajišťuje dýchání
  • mozek je protáhlý s vyvinutým mohutný čichovým lalokem a mozečkem
  • nemá plynový měchýř
  • na hlavě Lorenziniho ampule – několik set, pro vnímání elektrických podnětů (svalového potenciálu) pohybující se kořisti
  • venózní srdce, krev je čerpána jednosměrně do břišní aorty, z ní vychází 5 párů žaberních tepen à okysličená krev je sbírána hřbetní aortou
  • má vysoký obsah hladiny močoviny v krvi à vyrovnání osmotického tlaku okolní mořské vody
  • vylučovací orgán: prvoledviny, ústí do kloaky
  • oddělené pohlaví, vaječníky, varlata a jejich vývody jsou párové
  • vajíčka jsou velká s velkým množstvím žloutku
  • 2-4 mláďata ročně (nízký se srovnáním s jinými rybami)
  1. řád: Rejnoci:
  • mají ploché tělo
  • párové ploutve srůstají a tvoří lem těla
  • ocas protažen do bičíkovitého výběžku . u některých druhů
  • hřbetní a ocasní ploutve zakrňují
  • žijí u dna
  • ve spodu těla mají 5 žaberních štěrbin, čichové jamky a ústa
  • Trnucha obecná
    • na hřbetě u kořenu ocasu trn s jedovatou žlázou à obranná fce
  • Parejnok elektrický
    • svalovou činností vytváří statickou elektřinu (až 300V) à výboj k omračování kořisti nebo obrany
  1. řád: Chiméry:
  • protáhlé tělo, velké prsní ploutve, bičovitý ocas
  • mají 4 žaberní štěrbiny kryté kožním záhybem
  • nemají kloaku
  • pohlavní diformismus – samci mají na hlavě výrůstek, který slouží k přichycení samice při páření
  • Chiméra hlavatá
  1. třída: RYBY
  • nejpočetnější třída obratlovců (asi 24 000 druhů)
  • dýchají žábrami po celý život
  • vyvinuli se ve sladkovodním prostředí, mořské vodní prostředí osídlili až druhotně
  • převažují kosti nad chrupavkami
  • ve škáře se vytvářejí kostěné šupiny
  • plynový měchýř = vnikl vychlípěním části hltanu, má hydrostatickou fci
  • oplození je vnější, obrovská produkce potomstva

podtřída: PAPRSKOPLOUTVÍ:

  • většina dnes žijících druhů ryb
  •  mají slepé čichové jamky, plynový měchýř

nadřád: CHRUPAVČITÍ:

  • některými znaky připomínají paryby: vespod hlavy příčně postavená ústa, spodní nozdry, heterocerkní ocasní ploutev, vodorovné prsní ploutve

řád: Jeseteři:

  • kostěné skřele, plynový měchýř, vnější oplození, ganoidní šupiny
  • kostra je chrupavčitá
  • chorda zachována po celý život
  • hlava vpředu nápadně prodloužená v rypec
  • ústa extrémně spodní, bezzubá, česné hmatové výrůstky
  • tělo je lysé shora kryté pěti řadami velkých kosočtverečných šupin, které jsou kryty sklovitým ganoinem
  • obývají moře severní polokoule
  • živí se bezobratlým živočichy mořského dna
  • jikry = kaviár
  • Jeseter velký, Jeseter malý, Vyza velká

Nadřád: KOSTNATÍ:

Kapr obecný:

  • hydrodynamický tvar těla pro snadný pohyb ve vodě
  • odpor vodního prostředí snižuje vylučováním slizu z jednobuň. žláz v pokožce
  • hlava je v předu zahrocená, vzadu se rozšiřuje a přechází přímo v trup
  • hlava s trupem je nepohyblivě spojená
  • trup se zužuje k ocasní ploutvi
  • kůže kapra je hladká, slizovitá, na hřbetě olivově zelená, ve spod těla bělavě žlutá
  • ze škáry vyrůstají šupiny cykloidního tvaru, rostou po celý život
  • postranní čára – po stranách těla, je patrná a temnější, táhne se od hlavy až po ploutev
  • otvůrky v postranní čáře proniká voda do podélného kanálku pod šupinami, tam nervová zakončení zaznamenávají chvění vody à orientace ryb za tmy a v kalné vodě
  • hmatové výběžky při koutcích úst à vyhmatávání potravy na dně
  • 2 oči bez víček, 2 nozdry na hřebetní části hlavy
  • žábry jsou kryty skřelemi = párová, tenká, pohyblivá kostěná šupina porostlá kůží
  • na hřbetě je hřbetní ploutev
  • ocasní ploutev je vně symetrická, vnitřně asymetrická, hlavní zdroj pohybu
  • ostatní ploutve pomáhají udržovat stabilitu a měnit směr
  • zkostnatělá vnitřní kostra vunikající osifikací chrupavek nebo osifikací kstí kožního původu
  • potrava à bezzubé ústa à hltan, na dně hltanu jsou požerákové zuby, které potravu rozmělňují mechanicky à krátký jícenà žaludek tvaru vaku à střeva, zde jsou výběžky s funkcí sekrece enzymů, střevo je nedělené à řitní otvor
  • velká játra s žlučovým váčkem
  • dýchání: dýchá bohatě prokrvenými žaberními lupínky (párové, po stranách hlavy v žaberních dutinách, chráněny skřelemi), kapr nabere vodu do úst se zavřenými skřelemi, vodu přitom cedí (potravu polyká) – nikdy vodu nepolyká à voda omývá žaberní lupínky, tam dojde k výměně plynů à pod skřelemi voda opouští tělo
  • plynový měchýř: vychlípenina hřbetní části hltanu s funkcí hydrostatického ústrojí, stěny jsou bohatě prokrvené vlásečnicemi, umožňuje regulovat hustotu těla ryby podle hmotnosti vody, ve které se nachází
  • cévní soustava: venózní srdce à prochází výhradně odkysličená krev
  • červení krvinky jsou velké, vejčité a mají jádro
  • v CNS převládá hmota míchy nad hmotou mozku, mozek je z 5 částí
  • ploché oči na stranách hlavy, má tyčinky i čípky à barevné vidění, zaostřování oka pomocí přiblížení čočky
  • pohlaví oddělené, samci produkují mlíčí, samičky jikry, oplození je vnější
  • z oplozených jiker, se líhne plůdek à vývoj kapra je přímý

Úhoř říční:

  • hladké slizké tělo, malé prsní ploutve
  • olovově zelení až černí
  • po dosažení dospělosti odplouvají do moře
  • dospělí jedinci po tření hynou
  • dorůstají délky kolem 100 cm
    • Sleď obecný
    • Sardinka obecná
    • Šprot obecný
    • Losos obecný
    • Pstruh obecný
    • Štika obecná
    • Karas obecný
    • Sumec velký

Podtřída: NOZDRATÍ:

Nadřád: Lalokoploutví:

  • fosilní zástupci žili v devonských sladkých vodách
  • předci všech suchozemských obratlovců

Latimerie podivná:

  • jediná dnes žijící toho druhu
  • tzv. „živá zkamenělina“
  • první exemplář objeven roku 1938
  • žije pod pobřežními skalisky v hloubkách od 100 m níže

Nadřád: Dvojdyšní:

  • protáhlé přes 1 m dlouhé ryby
  • chorda zachována po celý život
  • chrupavčitá kostra
  • obývají sladké periodicky vysychající vody tropické oblasti
  • mají vyvinuté i dýchání plicní i žeberní
  • dýchají vzdušný kyslík za období sucha
    • Bahník australský
    • Bahník americký
    • Bahník východoafrický

třída: OBOJŽIVELNÍCI:

  • čtyřnožci schopní žít na souši a dýchat vzdušný kyslík
  • rozmnožování je trvale vázáno na vodu à larvy mají tělesnou stavbu i způsob života podobný rybám
  • samice kladou do vody vajíčka, nemají zárodečné obaly ani skořápky
  • larvy = pulci à mají odlišně utvářené tělo a ocásek, mají lysou kůži bez ochranných žláz, jejich hlavním smyslovým ústrojím je postranní čára
  • dospělí jedinci žijí převážně na souši, vyvinuté dýchání plícemi i doplňkové dýchání kožní, srdce má 2 předsíně a 1 komoru s neúplnou přepážkou, lymfatický systém velmi vyvinutý, žlázy vylučují ochranný hlen
  • nejvíce rozšíření v tropických oblastech, kde je relativně vysoká a poměrně stejnoměrná teplota a vlhkost
  • mají proměnlivou teplotu těla
  • studenokrevní obratlovci
  • pohyblivost malá
  • nevyskytují se v mořích, Arktidě a v pouštích
  • nepřízniví klimatické podmínky přežívají zahrabáni v bahně na dně nádrží nebo ve vlhké půdě
  • období největší aktivity je jaro
  • loví převážně hmyz a samo jsou potravou pro některé živočichy
  • v České republice jsou všechny obojživelníci chráněni zákonem

Podtřída: BEZOCASÍ:

Řád: Žáby:

Skokan hnědý:

  • běžní na celém našem území
  • velikost těla do 10 cm
  • hnědí s tmavými skvrnami, na břiše bělaví
  • zploštělá tupě trojúhelníková hlava nasedá na krátký trup
  • mají nápadně velké oči s drobným nepohyblivým horním víčkem a velkým pohyblivým dolním víčkem, třetí průhledné víčko = mžurka chrání oko ve vodě
  • před očima 2 nosní otvory
  • trup je měkký à nemají žebra
  • přední končetiny mají 4 volné prsty, na zadních nohách mají 5 prstů, které jsou propojené plovacími blánami
  • pohybuje se skákáním
  • kůže je lysá, četné mnohobuněčné žlázy à chrání kůži před vysycháním, dodatkové kožní dýchání
  • převládají kosti nad chrupavkami, páteř tvořena obratli, skokani ( a obecně žáby) mají poprvé vyvinutou hrudní kost u obratlovců
  • stavba končetin je typická pro suchozemské živočichy, v těle zakotveny pletencem lopatkovým a pánevním
  • kosterní svalstvo je příčně pruhované, útrobní svalstvo je hladké
  • trávící soustava: ústní dutina – na jejím dně a vpředu přirostlý a vzadu volný lepkavý jazyk, jeho vymršťováním lapá hmyz à jícen à žaludek à střevo – rozdělené na tenké a tlusté à kloaka; + játra, žlučník, slinivka břišní
  • očnice svou bází zasahuje do dutiny ústní(odděleny jen tenkou sliznicí)à podílí se na mechanizmu polykání; zatažením očních bulev à posun potravy do jícnu
  • larvy dýchaní žábrami, dospělí jedinci plícemi
  • protože nemají žebra ani bránici vzduch „polykají“
  • v hrtanu jsou uloženy hlasivkové vazy à typické skřehotavé zvuky
  • cévní soustava:srdce má 2 síně a 1 komoru à v komoře se krev okysličená částečně mísí s krví odkysličenou
  • párové prvoledviny à močovody à močový měchýř à kloaka
  • nervová soustava je ve srovnání s rybami pokročilejší
  • sluchový orgán má vyvinuté střední ucho
  • pulci mají po celou dobu vyvinut proudový orgán, jako ryby
  • odděleného pohlaví, samečkové jsou menší
  • samičky kladou tmavá vajíčka v rosolovitém obalu, které samečci ihned oplodňují à vnější oplození
  • pro pulce je jediným zdrojem pohybu ocásek lemovaný plovací blánou
  • v prvních dnech pulce dýchá keříčkovitými žábrami po stranách hlavy, postupně jsou nahrazeny žábrami vnitřními, cévní soustava pulce je stejná s cévní soustavou ryb
    • Kuňka obecná
    • Blatnice skvrnitá
    • Ropucha obecná
    • Rosnička zelená
    • Skokan zelený, skřehotavý
    • Drápatka vodní

Podtřída: OCASATÍ:

  • jsou převážnou část života vázáni na vodu
  • 2 páry končetin
  • hlava je zřetelně oddělena od těla, které má ocas
  • vyvinuta poměrně vysoká schopnost regenerace
  • obývají pouze mírné pásmo severní polokoule
  • larvy se podobají dospělým jedincům
  • jsou převážně vejcorodí
  • Čolek obecný, čolek velký, čolek horský:
    • mají ocas zploštělý ze stran
    • zimují v půdě mimo vodu
    • jejich vývoj trvá asi 3 měsíce
  • Mlok skvrnitý:
    • žijí je vlhkých lesích
    • aktivní v noci, pohybují se pomalu
    • vyžaduje vysokou vlhkost prostředí
  • Axolotl mexický:
    • neotenické larvy se schopností pohlavního rozmnožování
  • Macarát jeskynní:
    • slepý, endemitem podzemních vod
  • Velemlok japonský:
    • největší obojživelník – asi 150 m