Houby

Houby

 

  • existuje přes 100 000 druhů, samostatná říše
  • různorodé (jednobuněčné, mnohobuněčné)
  • eukaryotické, stélkaté
  • nemají chlorofyl → neprobíhá fotosyntéza
  • výživa heterotrofně, nepohyblivé
  • v jejich buňkách je zásobní látkou glykogen
  • chitin – stavební polysacharid
  • společné s rostlinami – buňka je ohraničená buněčnou stěnou
  • některé syntetizují vitamíny
  • základní stavební jednotka – HYFA (houbové vlákno)
  • trubicovitý tvar nebo je přehrádečné, větví se a proplétají
  • v lesním humusu vytváří podhoubí (mycelium) – bílá až nažloutlá barva → vlákna se mohou seskupovat a vytvářet houbová pletiva
    • nejznámější plektenchym
  • u vývojově vyšších druhů dál vyrůstá plodnice – zde dozrávají výtrusy a pomocí nich se rozmnožují a rozšiřují
  • houby získávají důležité látky absorbcí

Rozmnožování

  • 1. nepohlavně – pomocí nepohlavních výtrusů (zoospory – pohyblivé, konidie – nepohyblivé, sporangiospory)
  • 2. pohlavně – pohlavní výtrusy (basidiospory, askoospory)

Typy hub

  1. saprofytické – houby, které důležité látky získávají z odumřelých nebo rozkládajících se živočichů nebo rostlinných těl (dřevokazné houby)
  2. parazité – získávají důležité látky z organismu, kterému škodí
  3. saproparazité – na začátku životního cyklu preferují parazitický způsob života a pak přehácházejí na saprofytický způsob života
  4. příležitostní parazité – když jim to podmínky dovolí → parazité, když ne vyživují se saprofyticky;
  5. symbionti – soužití dvou organismů, kteří si neškodí, ale poskytují si navzájem důležité látky (lišejníky =LICHENISMUS )

mykorhíza = podhoubí s kořeny cévnatých rostlin

Systém hub

oddělení: Hlenky (myxomycota)

  • jednoduché houby
  • stélka má tvar měňavky
  • nevytvářejí žádné podhoubí
  • jednob. organismy, které se rozmnožují dělením a mohou se pohybovat bičíkem i přeměnou vnitřního organismu
  • najdeme je na stinných a vlhkých místech (zahrady, lesy)
  • živí se pohlcováním organických zbytků, bakterií, prvoky, kvasinkami, výtrusy jiných organismů
  • jsou–li v příznivých podmínkách→shlukují se a vytvářejí slizovitý útvar=plasmodium
  • → vytvářejí se zde plodničky → mají různý tvar a mohou být různě zbarvené ( žlutá, oranžová, fialová)
  • v plodničkách vznikají výtrusy (odpočívají tam a přečkávají tam zimu a nepříznivé počasí, teprve pak se rozmnožují)
  • příklady : slizovka, vlčí mléko – na pařezech

oddělení: Nádorovkovité

  • parazitické houby → parazitují uvnitř buněk rostlin (např.:brukvovitých) / hub
  • stélka má tvar améby (měňavky) → shlukují se a tvoří plasmodium
  • v buněčných stěnách jako stavební látka převládá chitin

Nádorovka kapustová

  • napadá čeleď brukvovitých ( květák, kedluben)
  • projev napadení : nevytváří se konzumní část nebo jsou hlávky malé
  • rozmnožují se odpočívajícími výtrusy

Nádorovka způsobující prašnou strupovitost brambor

  • v chladnějších bramborových oblastech
  • napadají hlízy

oddělení: Oomycety (oomycota)

  • vytváří si podhoubí – jednoduché trubicovité i rozvětvené
  • zahrnuje vodní zástupce , žijící v půdě + parazité
  • nepohlavně se rozmnožují pomocí zoospor = rejdivé výtrusy (mají dva bičíky stejné délky)
  • rozmnožování pomocí dvou různých gametangií (pohlavní orgány)
  • mají dva bičíky stejné délky
  • přecházejí z vodního prostředí na souš

Hnilobytka

  • vodní zástupce – sladkovodní houba
  • vytváří bělavé podhoubí trubicovitého tvaru → zachycuje se na mrtvém těle hmyzu → vyživuje se saprofyticky

Vřetenatka révová

  • parazit
  • napadá vinnou révu → nejdříve listy (olejové skvrny)→ spodní strana listů(bělavé skvrny) – způsobí je plodnice rostoucí skrz průduchy
  • větrem se plodnice odlamují → roznášejí se → až 50% úrody zničeno
  • rozpadlé výtrusy přezimují v půdě→ opět napadnou úrodu → dostávají se i do bobulí

Plíseň bramborová

  • napadá čeleď lilkovitých, může napdat i rajčata
  • nejprve napadá listy – žloutnou, hnědnou → řapíky → stonky – sesychají, odpadávají
  • na rubu listů vzniká výtrusnice  s výtrusy → půda, kde napadají hlízy→ hniloba

oddělení: Chytridiomycety (chytridiomycota)

  • vytvářejí trubicovitou stélku
  • ve stěně buněk převládá chitin
  • nepohlavní rozmnožování – pomocí zoospor s 1 bičíkem
  • pohlavní rozmnožování – splynutí 2 odlišných typ zoospor / nebo splynutím vajíčka a spermie → vaječná buňka – oosféka a spermatická buňka – spermatozoid
  • zástupci jsou saprofyté i parazité – mají hostitele řasy, houby, cévnaté rostliny

Rakovinec bramborový

  • způsobuje tzv. rakovinu brambor
  • napadá čeleď lilkovitých
  • napadá hlízy → bradavkovité nádory → v jejich buňkách dozrávají výtrusy (až 20 let) v půdě
  • důležité opatření – nesmí se pěstovat
  • existuje proti málo postřiků

oddělení: Houby pravé (eumycota)

  • většinou mnohobuněčné houby
  • tělo – stélka → tvoří přehrádkované hyfy a ty tvoří mycelium
  • kvasinky jsou jednobuněčné – rozmnožují se pučením a nevytvářejí se mycelium
  • v buněčných stěnách je chytin – zpevňuje ji a tvoří její kostru
  • rozmnožují se pohlavními(bazidiospory,askospory)
  •  i nepohlavními výtrusy (konidie)

1.třída:  MUKOROVKOVITÉ (ZYGOMYCETES) = spájivé

  • většinou jsou saprofytické
  • významná součást půdní mikroflóry
  • původci některých onemocnění u rostlin i lidí → hnití semen, plodů

Kropidlovec černavý  

  • vytváří šedavé povlaky na substrátech bohatých na škrob a cukr
  • podhoubí není přehrádkované – vyrůstají na něm nosiči plodnic = sporangiospory – vyrůstá z nich černá kulovitá výtrusnice = sporangium – vznikají tu nepohlavní výtrusy – konidie – po porušení se uvolní a vznášejí se ve vzduchu, konidie mohou být pohlavně odlišné→ klíčí → mycelium (2 větve)→ potkají se, okraje zduří a spojí se → zygota – postupně se mění na zygospory = spájivý výtrus – po období klidu klíčí – vytvářejí se na ni nosiči plodnic, výtrusnice má konidie, proces se opakuje

Plíseň hlavičková

  • vytváří mycelium na org. substrátech (sýr)
  • podhoubí je rozvětvené, nepřehrádkované

2. třída VŘECKOVÝTRUSÉ (ascomycetes)

  • jedna z nejpočetnějších tříd
  • vytvářejí plodnice různých velikostí → nesou výtrusorodou vrstvu = vřeckové
  • rouško – terčovitý, taškovitý tvar
  • na výtrusorodé vrstvě rostou výtrusnice(zde tvorba vřecek) kyjovitého tvaru – vřecka – vznikají v nich výtrusy = askospory – vznikají na základě předchozího pohlavního procesu
  • rozmnožují se i nepohlavně pomocí konídií

Kvasinky

  • nejjednodušší
  • tělo z jednobuněčné stélky
  • buňka obsahuje v buněčné stěně hemicelulózy
  • rozmnožují se nepohlavně – pučením – pokud se nové kvasinky dále rozmnožují → tvoří řetězce → nepravé podhoubí = pseudomycelium
  • nacházejí se nejvíce na povrchu rostlin, ve sladkých květních šťávách, výronech → rozkládají cukry na alkohol a oxid uhličitý

Kvasinka vinná

  • na povrchu vinné révy, v půdě vinic, výroba vína

Kvasinka pivní

  • vyšlechtěné odrůda
  • zkvašování sladu, výroba lihu, droždí, řepné melasy

Plesnivkotvorné houby

  • vytvářejí podhoubí na org. substrátech, výrobcích z organických látek
  • způsobují hnilobu u rostlin (plody, semena)
  • vylučují do substrátu toxické látky = aflatoxiny
  • zdraví škodlivé
  • využití: antibiotika, sýry + enzymů

Štětičkovec – penicil                      Kropidlák

  • jejich konidie jsou všude
  • zkoumají se jestli nejsou alergenní

Padlí

  • parazitické houby na rostlinách
  • Travní – obiloviny, tráva
  • Jabloňové, Dubové, Révové
  • vytváří bílý poprašek = podhoubí =- má postranní větvě, které pronikají do pokožky → živiny

Hypocreales

  • parazité
  • baňkovitá plodnice, která má různé barvy

Paličkovice nachová

  • na žitě, trávách
  • na žitě se objeví v klasech námel a trčí ven, při sklizni vypadá → přezimuje  →na jaře vyrůstají nosiče nesoucí plodničky → v plodničkách vznikají výtrusnice → askospory → vystřelovány → šíří se  → na rostlinu → na bliznu → hmyzem roznášeny na jinou rostlinu
  • Námel obsahuje jedovaté alkaloidy → léčiva ← pěstování uměle

Terčoplodné houby

  • škodí, když se rozmnožují a rozšiřují pomocí konídií

Hlízenka ovocná

  • napadá ovoce – bílé soustředné kružnice – nesmí se nechat přes zimu
  • plodnice jsou hnědé (terčíky)

Smrže

  • masité plodnice, žebernaté klobouky
  • jedlé rostou na vápenatých půdách

Ucháč obecný

  • podobný smržům
  • laločnatý klobouk
  • jedovatý
  • jehličnaté lesy

Lanýž letní

  • u nás vzácně
  • plodnice vznikají v půdě → vyrůstají v hnízdech
  • koření, aromatická

třída: STOPKOVÝTRUSÉ (basidiomycety)

  • tvorba výtrusů = basidiospory(tvoří se až po pohlavním procesu) – vznikají na povrchu buněk = basidie – jsou soustředěny do výtrusorodého rouška
  • podle tvaru basidii rozdělujeme stopkovýtrusé houby do dvou tříd

1.Heterobasidiomycetidae

  • početná třída, různorodé houby, jsou bazidie čtyřbuněčné

Rzi

  • parazité, hostitelem je rostlina
  • nevytvářejí plodnice

Rez travní

  • během cyklu vystřídá 2 hostitele (obilnina, dřišťál) – jen určitý druh obiloviny od června jsou rezavé kupky na obilkách
  • černé výtrusy = zimní → na jaře → jarní – rezavé → dřišťálu → na obilniny
  • ochrana : vyšlechtit odolnější rostlinu

Sněti

  • parazité, hostitelé jsou rostliny
  • nevytvářejí plodnice, výtrusy se tvoří jen v určitých orgánech v hostiteli (listy, pestíky, tyčinky)

Prašná sněť pšeničná

  • napadá klasy, rozrušuje obilky a přeměňuje na černohnědá prašná masa ← výtrusy, poté na květy jiných klasů
  • Ječmená sněť
  • Sněť kukuřičná
  • Mazlavá sněť pšeničná – obilky, ale přemění je na mazlavou hmotu – páchne
  • ochrana – chemikálie

2.Homobasidiomycetidae

  • jednobuněčné basidie, celistvé
  • kloboukaté, velké, vytvářejí plodnice na podhoubí za určitých podmínek prostředí
  • v lecích, na polích, pastvinách

Houby chorošotvaré

  • vytváří kloboukaté plodnice / rozprostřené plodnice i jiné tvary
  • výtrusorodé rouško je uvnitř pórů, nebo na povrchu lupenů, nemá žádné obaly troudnatec pásový, Dřevomorka domácí, Kuřátka sličná, Choroš ovčí, Kotrč kadeřavý

Houby bedlotvaré

  • kloboukaté plodnice – třeň (=noha), klobouk, závoj = prsten ← kolem klobouku je částečný obal, pak se protrhne
  • plachetka = třeň + klobouk = celkový obal → strupy na klobouku – zbytky po plachetce, pochva na bázi třeně
    • Pórovité
  • Hřiby – Hřib dubák, Suchohřib hnědý , babka, koloděj, kovář, satan
  • Klouzky  – nodřínový, strakoš, žlutý
  • Kozák – osikový, žlutoporý
  • Křemenáč
    • Lupenité
  • Muchomůrky – zelená, jízlivá – nápadná pochva, tygrovaná, červená, citrönová, načervenalá (růžovka)
  • Bedly – vysoká, červenající
  • Holubinky – nazelenalá, révová, mandlová
  • Žampion = Pečárka – ovčí, polní
  • Ryzec – pravý, kravský, peprný
  • Penízovky – duhová, sametonohá – roste v trsech
  • Špička – obecná
  • Čirůvka májovka – plete se se Závojenkou olovnatou
  • Hlíva ústřičná

Houby břichatky

  • Výtrusorodé rouško je uzavřeno uvnitř plodnice , která se otevírá až po dozrání
  • Plodnice je kulovitá, nadzemní či podzemní
  • Pýchavka obecná, Hadovka smrdutá, Pestřec obecný

Mykorrhiza – symbioza hub s cévnatou rostlinou

  1. ektomykorrhiza -.hify oplétají nejmenší kořínky, nevnikají dovnitř
  2. endomykorrhiza – hify jsou kolem a vnikají i dovnitř

VÝZNAM HUB

  • dobří rozkládací odumřelých rostlinných a živočišných těl
  • potrava pro člověka, zvěř
  • symbióza hub s jinými organismy

LIŠEJNÍKY

  • lichenizované houby
  • podvojné organismy – houba – sinice /řasa
  • symbionti, ale houba převládá
  • houba poskytuje vodu (mlha), rostlina poskytuje organické látky
  • lichenismus = houba + rostlina (většinou houby vřeckovýtrusé)
  • tělo – stélka :
    • 1. korovitá – celou spodní částí je připevněna k podkladu (na stromě)
    • 2. lupenitá – spodní částí je přichycená, ale okraje jsou volné a laločnaté – nejčastěji
    • 3. keříčkovitá – přichycená jen jednou částí
  • Stavba stélky (lupenité) – svrchní a spodní kůra (houba), pod svrchní je řasová vrstva a pod ní je dřeň (houba), přichycení k podkladu umožňují houbová vlákna
  • Rozmnožování: 1. nepohlavně – rozpad stélky = fragmentace, pomocí soridí – drobná klubíčka – praskne kůra a jsou vystřelována, pomocí izidí – válcovité výběžky na stélce – odlamují se

 2. pohlavně – jen houba (vřeckovýtrusá) → vznikají miskovité plodničky → výtrus. vrstva → askospory → vhodné prostředí → musí najít fotobionta

  • Terč ník zední – na zdi, kůře stromů Hávnatka – šedomodrá stélka, v lesích a příkopech
  • Terčovka bublinatá – kůra stromů
  • Dutohlávka sobí – roste na chudých písčitých půdách
  • Mapovík zeměpisný – na kamenech
  • Provazovka bradavkatá  – visí dolů
  • stélka rostě velmi pomalu (několik mm za rok)
  • mohou být na různých místech (kůra, půda, písčité půdy, kameny, pouště, v horách, v tropech)
  • s mechorosty osídlují mladé lávové proudy
  • půdotvorné organismy
  • samostatná ekologická skupina → bioindikátory → může určit kvalitu ovzduší
  • mají schopnost hromadit částice radioaktivního typu
  • využití v lékařství (farmacie), v potravinářství, v průmyslu na prafémy, potrava pro zvířata,