Opěrná pohybová soustava člověka

Opěrná pohybová soustava člověka

 

21.OBECNÁ STAVBA KOSTÍ

  • okostice  – vazivová blána – kryje povrch kostí (PERIOSTERUM)
    • umožňuje růst kostí do šířky a hojení kostních zlomenin
    • dobře zásobená cévami a nervy
    • podílí se na vedení kostní bolesti
  • kompakta – tuhá trubicovitá vrstva, zajišťují pevnost a pružnost kosti
  • spongióza – další vrstva – houbovitá kostní tkáň
  • architektonikum kosti – uspořádání kompakty a spongiózy
  • kostní trámce – architektonikum spongiózy – zajišťují pevnost
  • kostní lamely – architektonikum kompakty – buď ploché nebo soustředěné uspořádání
  • ve střední části kompakty jsou lamely – vytváří vrstvy podle centrálního kanálku kterým v kosti procházejí nervy
  • kostní dřeň (medulla ossium) – vyplňuje dřeňové dutiny u dlouhých kostí
    • je tvořena jemnou sítí vazivových buněk, vláken a sítí cév, v mladém věku je červená a tvoří červené krvinky, při stárnutí je dřeň nahrazována tukovou tkání a mění se ve žlutou kostní dřeň
    • hrudní kost, obratle a žebra si ve stáří uchovávají kostní dřeň červenou
  • osifikace – vznik kostí –
    • 1) na vazivovém podkladu lebka a klíční kost
    • 2) na podkladě chrupavky vzniká většina ostatních kostí
    • osifikace probíhá z povrchu chrupavky a z malých ostrůvků, které jsou uloženy na konci a uprostřed kosti

POPIS KOSTRY

  • při popisu kostry používáme základní pojmy, které se opakují a z nich vycházejí i anatomické názvy
  • dělí se na názvy označující vyvýšeniny plochy a prohlubně
  • a) vyvýšeniny – hrboly, hrbolatiny, hlavice, výčnělky, drsnatina, kotníky, chocholík, processus, čáry
  • b) prohlubně – jamka, jáma
  • kostra se skládá z kostry končetin, hlavy a hrudníku

KOSTRA HRUDNÍKU

  • páteř, žebra a hrudní kost

PÁTEŘ

  • páteř tvoří kostru těla, oporné funkce, skládá se z obratlů kterých je 33-34
  • zajišťuje stabilitu, pevnost a omezenou pohyblivost těla, ochrana míchy(páteřní kanál)

OBRATLE

  • počty jednotlivých obratlů – 7 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových, 3-5 kostrčních
  • obratel se skládá z těla, oblouku a výběžků obratle

Spoje mezi jednotlivými obratli:

a) meziobratlové ploténky (disci intervertebrales)

  • jsou to chrupavčité destičky mezi těly obratlů
  • jsou různě vysoké, nejvyšší mezibederními obratli a nejnižší mezi krčními obratli

b) vazy

  • spojují těla obratlů a výběžky a zabraňují posunu obratlů

c)meziobratlové klouby

  • pohyblivá spojení, součet drobných posunů se sčítá a vzniká výsledný pohyb
  • páteř má dvojí esovité zakřivení – pružnost
  • vyklenutí páteře směrem dozadu – kyfóza
  • vyklenutí
    • hrudní kyfóza
    • křížová kyfóza
  • vyklenutí páteře směrem dopředu – lordóza –bederní lordóza, krční lordóza

KOSTRA HRUDNÍKU

Žebra (costae)

  • protáhlé, oploštělé a obloukovitě zahnuté kosti
  • jsou různě dlouhá
    • nejkratší je 1. pár žeber
    • nejdelší je 7. a 8. pár žeber
  • žebra jsou vzadu hlavicí připojeny k páteři
  • většina žeber je připojena chrupavkou ke kosti hrudní
  • máme 12 párů žeber
  • 1. až 7. pár jsou žebra pravá (costae verae) – tato žebra se chrupavkou připojují ke kosti hrudní
  • 8. až 10. pár žeber jsou žebra nepravá (costae spuriae) – tato žebra se chrupavkou připojují k 7. páru žeber
  • 11. až 12. pár žeber jsou žebra volná (costae fluctuantes) – nepřipojují se chrupavkou

Kost hrudní (sternum)

  • kost plochá
  • v horní části se připojuje kost klíční
  • skládá se ze 3 částí – rukojeť(manumbrium), tělo(corpus) a mečovitý výběžek(processus xiphoideus)
  • hrudník (torax)
  • hrudník je zepředu a zezadu oploštělý
  • kostra hrudníku tvoří kostěný podklad pro hrudník
  • pohyby hrudníku umožňují dýchání, chrání plíce a srdce

KOSTRA HLAVY

Lebka (cranium)

  • tvoří ji mozková část lebky (neurocranium) a obličejová část lebky (splanchocranium)
  • je to pevná schránka chránící mozek a některé smyslové orgány
  • je oporou pro začátek dýchacího a trávicího ústrojí
  • mozková část lebky vzniká částečně z vaziva – klenba lební, a z části vzniká z chrupavky – spodina lební
  • obličejová část vzniká taky z chrupavky
  • z chrupavčitých základů vznikají jazylka, štítná chrupavka a sluchové kůstky středního ucha
  • lebka je tvořena velkým počtem kostí, mnohé z nich jsou párové a mezi sebou jsou spojeny švy, pouze kloubně se připojuje dolní čelist

Mozková část lebky

  • ochranný obal mozku – klenba lební a spodina lední
  • skládá se z
    • kost týlní
    • kost klínová
    • kost čelní
    • kost čichová
    • kost spánková

Kost týlní (os occipitale)

  • ve spodní části se nachází týlní otvor – foramen magnum – po stranách otvoru jsou hrboly pro kloubní spojení s 1. krčním obratlem

Kost klínová (os sphenoidale)

  • z kosti klínové vybíhají 2 křídla – malé a velké
  • na její vnitřní bázi vytváří její tělo tzv. turecké sedlo, ve kterém je umístěn podvěsek mozkový, je spojena s dutinou nosní

Kost čelní (os frontale)

  • tvoří podklad čelní a stropy očnic
  • na přechodu čela a očnic jsou tzv. nadoboční oblouky
  • ve spodní části čela je velká párová dutina – sinus frontalis

Kost čichová (os ethmoidale)

  • z několika částí a pouze dírkovaná ploténka je mezi kostmi tvořícími hlavovou část lebky

Kost spánková (os temporale)

  • kost párová
  • z několika částí – kost skalní . pyramida (os petrosum/pars pyramidalis), výběžek bradavkový (procesus mastoideus), výběžek bodcovitý (proc. styloideus), kost bubínková (pars tympanica), kloubní jamka mandibuly a výběžek lícní
  • uzavírá dutinu lední ze strany a zespoda

Kosti temenní

  • párová kost ve tvaru čtyřhranné misky

OBLIČEJOVÁ ČÁST LEBKY

  • kosti obličejové části (splanchnocranium, viscerocranium) obklopují začátek trávicího a dýchacího ústrojí, obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky
  • 2 kosti horní čelisti (maxila): maxila sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum), hlavním podladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku
  • 2 kosti lícní (os zygomaticum): společně s proc. zygomaticus kosti spánkové vytváří tzv. jařmový oblouk (pons zygomaticus) jednou svojí plochou vytváří část stěny orbity (facies orbitalis) a jednou (facies lateralis) vytváří líc, přičemž její tvar i velikost je individuální a podílí se na celkovém výrazu tváře
  • 2 kosti nosní (os nasale): představují dvě stříškovitě k sobě postavené kůstky, jejichž velikost je individuální, tvoří kostěný podklad nosu
  • 2 kosti slzní (os lacrimale): párová kost obsahující otisk slzního váčku (fossa saci lacrimalis)
  • Nosní skořepy: 2 horní skořepy nosní, střední skořepy nosní, 2 dolní skořepy nosní
  • 2 patrové kosti (os pallatum): má dvě lamely ve tvaru písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra
  • dolní čelist (Mandibula)
  • kost radličná (Vomer): je svisle postavená plochá kost, tvoří část nosní přepážky.
  • růst lebky zajišťují fontanely

KOSTRA KONČETIN

  • skládá se z kostry horních a dolních končetin

Kostra horní končetiny

  • z pletence a volné končetiny
  • díky kloubům na horní končetině se ruka může pohybovat všemi směry
  • pletenec
    • klíční kost + lopatka
    • díky pletenci je horní končetina připojena k trupu
  • klíční kost (clavivula)
    • mírně esovitě zahnutá 12-16 cm.
    • kloubně se připojuje k rukojeti kosti hrudní a k nadpažku (acromion), který je součástí lopatky
  • lopatka (scapula)
    • plochá, trojúhelníkovitá
    • vnitřní strana kterou se lopatka přikládá k žebru je vyhloubená
    • trn lopatky (spina scapulae)
  • Kostra volné horní končetiny
  • Kost pažní (humerus)
    • dlouhá kost – horní část zakončena polokulovitou hlavicí – spoj s lopatkou  – malý a velký hrbol – na ně se upínají svaly
  • Kost vřetení
    • na palcové straně – radius
    • spodní konec – rozšířený – bodcovitý výběžek (precessus styloideus)
  • Kost loketní
    • na malíkové straně
    • výběžek kosti loketní  (olecranon)
  • Kostra zápěstí (ossa carpi) carpus
    • tvořena 8 drobnými kůstkami – 2 řady po 4 a jsou spojeny drobnými klouby
    • 1. řada je kloubně spojena s předloktím
    • 2. řada je spojena s kostmi záprstními
  • Kostra záprstí (ossa metacarpalia) metacarpus
    • horní rozšířené konce jsou napojené na zápěstí a spodní na články prstů
  • Kostra prstů
    • tvořena články prstů (phalanges)
    • jednotlivé články kloubně spojeny
  • Kostra dolní končetiny
    • skládá se z pletence pánevního a volné dolní končetiny
  • Pletenec pánevní
    • skládá se z kosti křížové, 2 kostí pánevních a kostrči
    • vytváří kruh pánevních kostí – pospojovány křížokyčelním kloubem a chrupavčitou sponou
    • význam – opora, ochrana – zasahuje tam část břišních a pánevních orgánů které jsou uloženy v oblasti malé pánve – pohlavní orgány, děloha, vaječníky
    • ženská pánev je širší a prostornější, mužská užší a strmější
  • Kost pánevní (os coxae)
    • vzniká srůstem 3 kostí – kyčelní sedací, a stydké
  • Kost kyčelní (os ilium)
    • plochá, lopatovitá
    • lopata kosti kyčelní – vybíhá v ostrý hřeben a ten vybíhá v trn kosti kyčelní
  • Kost sedací (os ischii)
    • spodní část tvoří sedací hrbol
  • Kost stydká (os pubis)
    • dohromady se sedací kostí uzavírá otvor pánevní kosti – bývá vyplněn vazivem a svaly
  • Kost stehenní (femur)
    • nemohutnější dlouhá kost
    • horní konec zakončen hlavicí, která zapadá do acetabula – spojeno krčkem
    • pod krčkem je kostěný výběžek – velký chocholík (trochanter)
    • nad krčkem je malý chocholík
    • na malý a velký chocholík se upínají mohutné hýžďové svaly
    • ve spodu se rozšiřuje do 2 kloubních hrbolů
  • Kost holenní (tibia)
    • tvoří bérec, je na palcové straně, má trojboké tělo
    • horní část se rozšiřuje ve 2 kloubní hrboly – kondily
    • spodní část vybíhá ve vnitřní kotník
  • Kost lýtková (fibula)
    • štíhlá a často se láme, na malíkové straně bérce
    • dolní konec vybíhá v zevní kotník
  • Kosti nártní – 5 kostí
  • Kosti zánártní – 7 kostí
  • Články prstů – 13

SPOJENÍ KOSTÍ

  • Pevné spojení
    • dochází k němu tam kde kosti chrání orgány

a) chrupavkou (synchrondrosis)

  • spojení sponou stydkou
  • spojení žebra a kosti hrudní

b) vazivem (syndesmosis)

  • švy na lebce

c) srůstem kostí (chrondrosis synostosis)

  • kost pánevní – vzniká srůstem 3 kostí – kosti kyčelní, sedací a stydké

Pohyblivé spojení

  • kloubní – zajišťuje pohyblivost kostí
  • styk 2 a více kostí
  • kloub (articulacio)
  • stavba kloubu – kloubní plocha, kloubní dutina a kloubní pouzdro

Kloubní plochy

  • hlavice – vyklenutá část kosti , zapadá do jamky a obě jsou potaženy sklovitou hmotou
  • chrupavka je vyživována synoviální tekutinou
  • v některých kloubech mohou být mezi hlavicí a jamkou vloženy nitrokloubní chrupavčité destičky

Kloubní pouzdro

a) z vrstvy vazivové – pevnější vnější obal – v místech největšího namáhání spojeno vazy (ligamenta)

b) ze synoviální výstélky – tenká blanka, která vystýlá kloubní dutinu a produkuje synoviální tekutinu

  • kloubní pouzdro je dobře prokrveno a inervováno
  • třídění kloubů – 1)tvar kloubu – kulovitý kloub – ramenní, kyčelní

– vejčitý kloub – proximální ruční

– sedlový – kloub palce

– válcový – loketní kloub

– radio-ulnární – čepový

2)podle počtu kostí – jednoduché – styk 2 kostí

– složené – styk více jak 2 kostí

Klouby horní končetiny

  • ramenní kloub (artikulacio humeri)
  • spojení lopatky s kostí pažní
  • patří mezi nejpohyblivější klouby
  • loketní kloub (cubiti)
  • vřeteno – zápěstí – předloktí s 1. řadou zápěstních kůstek

Klouby dolní končetiny

  • kloub kyčelní (articulatio coxe) – provádí se abdukce a addukce, flexe a extanze
  • kloub kolenní (articulatio genus) – nejmohutnější a nejsložitější kloub na lidském těle, přední stranu tvoří češka, 2 menisky
    • kloubní pouzdro je spojeno vazy – flexe, extanze a rotace
  • kloub hlezenní (articulatio talocruralis) – spojení kostí bérce a kostmi zanártními

SVALOVÁ SOUSTAVA

  • tvoří ji svaly příčně pruhované neboli svaly kosterní – umožňují pohyb
  • tvoří asi 35% celkové hmotnosti těla
  • všechny svaly na těle – svalstvo
  • stavba svalu – svalové bříško (center) + šlacha (tendo)
  • základní stavební jednotkou svalu je svalové vlákno (myofibrily)
  • kontrastní jednotkou jsou miofibrily
  • svalové vlákno je ohraničeno membránou – sarkolema
  • svalová vlákna jsou sdružena do snopečků ohraničených vazivem
  • povrch svalového bříška je kryt vazivovou blánou, která je silná, pevná a pružná – povázka (facie)
  • šlachy se pevně připojují ke kostem a tvoří začátek a konec svalů
  • šlacha je tvořena kolagenními vlákny – drží je pohromadě řídké vazivo
  • chemické složení svalu – 75% voda, 24%organické látky, 1% látky anorganické
  • ve složení svalu převažují bílkoviny – albuminy, globuliny, myoglobin
  • aktin, myosám – součástí myofibril
  • myoglobin zásobuje svaly kyslíkem při svalovém vypětí, podobná fce a struktura jako myoglobin
  • fosfáty – ve formě ATP a glykogen – zdroj energie
  • kyselina mléčná – vzniká při svalovém vypětí
  • minerály – Na, Ca, Mg, K, P

Fyzikální a fyziologické vlastnosti svalů

  • jsou pružné a pevné
  • dráždivé – podnětem pro podráždění jsou nervové vzruchy, ty přivádějí motorická nervová vlákna – vzruchy jsou přenášeny na nervosvalové ploténky
  • reakce svalu na podráždění je stah svalu – kontrakce
  • prahové podměty – nervový podnět, který způsobí smrštění svalu, má určitou intenzitu
  • v izotonické fázi sval vykonává pohyb

Inervace svalů

  • svaly jsou inervovány míšními a mozkovými nervy
  • funkční jednotkou svalu je motorická jednotka – soubor svalových vláken patřících k jednomu neuronu
  • aby sval mohl pracovat musí ho zásobovat mozek a CNS
  • neuron se skládá se z buňky a axonu dlouhý výběžek – větví se a končí nervosvalovou ploténkou = jednoduchá synapse
  • ke kontrakci a uvolnění svaly potřebují velké množství kyslíku
  • zdroj energie pro svaly je cukr, který se štěpí na teplo, které se při činnosti svalu uvolňuje
  • poruchy svalu vznikají jeho nečinností
  • plegie – ochrnutí svalu
  • paréza – částečné ochrnutí
  • hyperkynéza – mimovolný pohyb – chorobný
    • třes – tremor
    • spazmy – křeče – záchvatové nebo dlouhodobé
    • tiky

Svaly hlavy

  1. svaly mimické – začátky na kosti a konce v kůži
  2. svaly žvýkací

Svaly mimické

  • podílejí se na výrazu obličeje, zužují nebo uzavírají oči, ústa a dýchací a trávicí soustavy
  • podílejí se na růstu a vývoji horní čelisti a dolní čelisti a na růstu a formování zubů
  • sval čelní – smršťují čelo a zvedají obočí
  • sval týlní – vypíná vrásky na čele
  • kruhový sval oční – musculus orbicularis oculi
  • kruhový sval ústní – musculus orbicularis oris – tvoří svalový podklad horního a dolního rtu a uzavírá ústní štěrbinu
  • sval tvářový – m. buccinator – nejmohutnější mimický sval – začíná nad stoličkou a končí v koutku úst – tímto svalem prochází vývod příušní žlázy, oplošťuje tváře
  • zdvihač hlavy – upíná se na rukojeť kosti hrudní, na vnitřní stranu klíční kosti a upíná se na kost spánkovou – musculus sternocleidomastoideus
  • podjazykové svaly táhnou hrtan a jazylku směrem dolů
  • svaly kloněné – musculi scaleni – v hlubších vrstvách – uplatňují se při pohybu hlavy – spojují krční obratel s 1. dvěma žebry jakožto pomocné dýchací svaly
  • dlouhý sval hlavy – musculus longus capitis
  • dlouhý sval krku – musculus longus colli

Svaly hrudníku

  • jsou uloženy v několika vrstvách
  • velký sval prsní – musculus pectoralis major – začíná na klíční kosti a na chrupavkách žeber a upíná se na hranu hrbolu kosti pažní
  • malý sval prsní – musculus pectoralis minor
  • sval podklíčkový – musculus subclavius
  • svaly mezižeberní – zevní a vnitřní
  • pilovitý sval přední – m. serratus anterior – začíná devíti zuby na žebrech a upíná se na lopatku – zajišťuje odtahování lopatek
  • bránice – plochý sval, vyklenuje se do dutiny hrudní – mezi dutinou hrudní a břišní
    • šlacha rozděluje bránici a v té části se o bránici opírá srdce
    • 2 masité části – pravá a levá brániční klenba
    • v bránici jsou 3 otvory – 1. otvor pro aortu, 2. otvor pro dolní dutou žílu a 3. otvor pro jícen
    • při kontrakci dochází k nádechu

Svaly břicha

  • přímý sval břišní – m. rectus abdominis – středem svalu prochází šlacha linea alba, která rozděluje sval na 2 poloviny
    • celý sval je kryt vazivovou pochvou
    • napomáhá předklonu a břišnímu lisu
  • šikmý sval břišní – vnitřní a vnější – m, obliquus abdominis externus – otočení trupu do strany a internus
    • jsou po stranách dutiny břišní
    • tříselný vaz – nad ním je tříselný kanál
  • čtyřhranný sval bederní – m. qadratus lumborum – podél bederní páteře – umožňuje napřímení a úklony v bedrech

Zádové svaly

  • uloženy v několika vrstvách
  • svaly na povrchu hrudní části – spojují končetiny
  • trapézový sval – plochý trojúhelníkový – od výběžku krčních a hrudních obratlů ke kosti klíční, nadpažek a hřeben lopatky – při pohybu končetiny zajišťuje stabilitu lopatky
  • široký sval zádový – m. latissimus dorsí – od kosti křížové a hřebenu kosti kyčelní a upíná se na hrbolku kosti pažní – umožňuje pronaci, zapažení a připažení
  • zadní pilovité svaly – podporují dýchání
  • vzpřimovače páteře – dlouhé svaly umístěné podél páteře
  • dutinu břišní uzavírá dno pánevní – zdvihač řitní – m. levator ani – procházejí jím močovody a pochva a jedna část tvoří svěrač konečníku

Svaly horní končetiny

  • pletenec – sval deltový – m. deltoideus – sval ramenní
    • začíná na kosti klíční, nadpažku, hřebeni lopatky a upíná se na drsnatinu kosti pažní – zvedá paži na upažení

Svaly oblé:

  • sval nadhřebenový – m. supraspinatus
  • sval podhřebenový – m. infraspinatus
  • sval podlopatkový – m. subscapularis
  • dvouhlavý sval pažní – m. biceps drachi – jde přes 2 klouby
    • začíná v dutině ramenního kloubu v drsnatině nad jamkou – 2. hlava začíná v hákovitém výběžku lopatky a upíná se na drsnatinu kosti vřetení – umožňuje flexi v loktu
  • hluboký sval pažní – m. brachialis
  • sval hákový – m. coracobrachialis – ohybač
  • trojhlavý sval pažní – m. triceps brachi – začíná na lopatce kosti pažní
    • má 3 hlavy, upína se k loketnímu výběžku kosti loketní, funkce – extenze
  • přední strana předloktí – pronátory:
  • sval oblý – m. pronator teres – začíná na kosti pažní přes loketní kloub a upíná se v polovině kosti loketní, umožňuje pronaci
  • sval čtyřhranný – m. pronator qadratus – promyce předloktí, ve spodní vrstvě
  • ohybače zápěstí a prstů
    • zevní ohybač zápěstí
    • dlouhý sval dlaňový
    • vnitřní ohybač prstů
  • sval vřetení – m. brachioradialis – na povrchu, podílí se na ohnutí lokte
    • je na zadní straně předloktí

Svaly dolní končetiny

  • sval bedrokyčlostehenní – m. iliopsoas – bederní a kyčelní
    • bederní – na posledním hrudním a 5 bederních obratlích
    • kyčelní – na vnitřní straně kosti stehenní – ohýbá a vytáčí stehno ven
  • velký hýžďový sval – m. gluteus maximus
  • střední hýžďový sval – m. gluteus medius
  • malý hýžďový sval – m. gluteus minimus
  • hýžďové svaly začínají na zadní straně kosti kyčelní a upínají se na velký chocholík kosti stehenní a na drsnatinu – zajišťují vzpřímenou chůzi, skákání a pohyb dolní končetiny
  • svaly na přední straně stehna – kryty zepředu i zezadu širokou vazivovou blánou, tam se upíná napínač povázky stehenní – začíná na předním kyčelním trnu
  • čtyřhlavý sval stehenní – m. quadriceps femoris – 4 hlavy sbíhající se do 1 šlachy která vede přes kolenní kloub a upíná čéšku a upíná se na drsnatinu kosti holení, umožňuje extenzi kolena
  • sval krejčovský – m. sartorius – nejdelší sval na lidském těle – jde šikmo přes stehno ,upíná se na kyčelní trn a poté na vnitřní kondyl kosti holení – ohýbá a přitahuje je v kyčelním kloubu a ohýbá v kolenním kloubu
  • svaly vnitřní strany stehna – přitahovače – adduktory – začínají na kosti stydké
  • velký přitahovač – m. adductor longus – upíná se na vnitřní epikondil kosti stehenní
  • štíhlý sval stehenní – m. dracilis – upíná se na vnitřní kondil kosti holenní
  • zadní strana stehna – ohybače – flexory:
  • dvojhlavý sval stehenní – m. biceps femoris – jedna hlava na kosti sedací a druhá na kosti stehenní a upíná se na hlavici kosti lýtkové

Synergisti tohoto svalu: sval poloblanitý

  • sval pološlašitý

Svaly zadní strany bérce:

  • trojhlavý sval lýtkový – m. triceps surae – 1. a 2. hlava se upíná na vnitřním a zevním epicondilu kosti stehenní a 3. hlava na kosti lýtkové, sbíhají se do Achillovy šlachy a ta se upíná na hrbol kosti patní – umožňuje natažení paty a stání na špičkách
  • svaly přední strany bérce – dlouhý natahovač prstů a palce
  • zevní strana bérce – dlouhý a krátký sval lýtkový – pronátory, dlouhý – zajišťuje podélnou a příčnou klenbu nohy