Názvosloví anorganických sloučenin

A. Výklad a ukázkové příklady
Soli se odvozují od kyselin náhradou vodíku kationtem (nejčastěji kovu).
Soli bezkyslíkatých kyselin byli sice probrány v 3. a 4.lekci (halogenidy, sulfidy a další binární sloučeniny), ale iontový přístup je často výhodnější.
Název mají složený z podstatného jména, odvozeného od názvu příslušného aniontu a přídavného jména, které odpovídá názvu kationtu.
Podstané jméno získáme z názvu příslušného aniontu odtržením koncovky -idový a nahrazením koncovkou -id.
Např. bromid železitý – anion bromidový + kation železitý
Při tvorbě vzorce soli, napíšeme nejprve vzorec odpovídajícího aniontu a kationtu a potom použijeme křížové pravidlo. Název odpovídajícího aniontu dostaneme přidáním koncovky -ový k názvu soli.

Příklad1: Jaký vzorec má hydrogensulfid železitý?

= Odpovídající anion je hydrogensulfidový a kation železitý. Nejprve napíšeme jejich vzorce.
Anion hydrogensulfidový má vzorec HS1-.
Kation železitý má vzorec Fe3+.
Použitím křížového pravidla na    Fe3+ (HS1-) získaváme Fe3+1 (HS1-)3
Výsledek:    hydrogensulfid železitý má vzorec Fe(HS)3

Příklad2: Určete název soli NH4CN

= NH4+ je kation amonný a anion CN je anion kyanidový.
Odtržením koncovky -idový a přidáním koncovky -id získame podstatné jméno názvu soli – kyanid a přidáme přídavné jméno amonný (z názvu kationtu).
Výsledek:    NH4CN se nazývá kyanid amonný.

Jednoduché soli kyslíkatých kyselin mají název složený z podstatného jména, odvozeného od názvu příslušného aniontu (kyseliny) a přídavného jména, které odpovídá názvu kationtu (nahrazujícího vodík v kyselině).
Podstané jméno získáme z názvu příslušného aniontu odtržením koncovky -anový a nahrazením koncovkou -an.

Oxidační číslo sůl anion kyselina
-I -nan -nanový -ná
-II -natan -natanový -natá
-III -itan -itanový -itá
-IV -ičitan -ičitanový -ičitá
-V -ičnan, -ečnan -ičnanový, -ečnanový -ičná, -ečná
-VI -an -anový -ová
-VII -istan -istanový -istá
-VIII -ičelan -ičelanový -ičelá

Např. Na2SO4 je síran sodný
Při tvorbě vzorce soli, napíšeme nejprve vzorec odpovídajícího aniontu a kationtu a potom použijeme křížové pravidlo. Název odpovídajícího aniontu dostaneme přidáním koncovky -ový k názvu soli.

Příklad3: Jaký vzorec má chlornan hlinitý?

= Odpovídající anion je chlornanový a kation železitý. Nejprve získáme jejich vzorce.
Anion chlornanový se odvozuje od kyseliny chlorné, která má vzorec HClO (postup odvození v lekci 5).
Odtržením vodíku získáme anion chlornanový    ClO.
Kation hlinitý má vzorec Al3+ (postup odvození v lekci 6).
Použitím křížového pravidla na    Al3+ (ClO1-) získaváme Al3+1 (ClO1-)3
Výsledek:    chlornan hlinitý má vzorec Al(ClO)3

Příklad4: Určete název soli Ca3(PO4)2

= Nejprve zjistíme ox.čísla prvků v soli.
Ca má ve sloučeninách ox.číslo +II, O má ox.číslo -II a fosfor x. Platí 3.(+II) + 2.x + 8.(-II) = 0
Odtud vychází x=5, fosfor má ox.číslo +V , jde tedy o fosforečnan.
Výsledek:    Ca3(PO4)2 se nazývá fosforečnan vápenatý

Hydrogensoli (kyselé soli) mají nenahrazené atomy vodíku. Jejich počet se udává předponou hydrogen- s číslovkovou předponou (hydrogen, dihydrogen, trihydrogen,..).

Příklad5: Jaký má vzorec hydrogenfosforečnan amonný?.

= Odpovídající anion je hydrogenfosforečnanový a kation amonný. Nejprve získáme jejich vzorce.
Anion hydrogenfosforečnanový se odvozuje od kyseliny fosforečné (s ponecháním vodíku, proto musí mít aspoň dva vodíky) , která má vzorec H3PO4
Odtržením 2 vodíků získáme anion hydrogenfosforečnanový    HPO42-.
Kation amonný má vzorec NH4+
Použitím křížového pravidla na    NH41+ HPO42- získaváme NH41+2 HPO42-1
Výsledek:    hydrogenfosforečnan amonný má vzorec (NH4)2HPO4

Příklad6: Určete název soli KHCO3

= Draslík má ve sloučeninách vždy ox.číslo +I, jde o kation draselný.
Kyslík má ox.číslo -II , vodík má ox.číslo +I.
Ox.číslo uhlíku označíme x a platí: 1.(+I) + 1.(+I) + 1.x + 3.(-II) = 0
Odtud x = 4 a sůl obsahuje jeden vodík, jde tedy o hydrogenuhličitan.
Výsledek:    KHCO3 se nazývá hydrogenuhličitan draselný

Soli s více atomy kationtu (odvozené od …hydrogenkyselin, s počtem atomů H větším než minimálním), musí obsahovat číselnou předponu udávající jejich počet.
Např. NaIO4 je jodistan sodný a Na3IO5 se nazývá jodistan trisodný.

Příklad7: Jaký má vzorec jodistan pentasodný?.

= Odpovídající anion je jodistanový a kation sodný.
Anion jodistanový se odvozuje od kyseliny jodisté, která má ale 5 vodíků (aby mohly být nahrazeny pěti sodíky) – petahydrogenjodisté – vzorec H5IO6
Odtržením 5 vodíků získáme anion jodistanový    IO65-.
Kation sodný má vzorec Na+
Použitím křížového pravidla na    Na1+ IO65- získaváme Na1+5 IO65-1
Výsledek:    jodistan pentasodný má vzorec Na5IO6

Příklad8: Určete název soli K2H2S3O11

= Draslík má ve sloučeninách vždy ox.číslo +I, jde o kation draselný.
Kyslík má ox.číslo -II, vodík má ox.číslo +I.
Ox.číslo síry si označíme x a platí: 2.(+I) + 2.(+I) + 3.x + 11.(-II) = 0
Odtud x = 6 (-an) a protože jsou síry tři (tri-) a dva vodíky (dihydrogen-) , tak se jedná a dihydrogentrisíran.
Výsledek:    K2H2S3O11 se nazývá dihydrogentrisíran didraselný

Podvojné soli obsahují kationty podle zvětšujících se ox.čísel (jsou-li stejné, podle abecedy) a jejich názvy jsou odděleny pomlčkami.

Příklad9: Jaký má vzorec síran draselno-hlinitý?.

= Odpovídající anion je síranový a kation draselný a hlinitý.
Anion síranový je    SO42-.
Kation draselný K+ a hlinitý Al3+, dohromady mají náboj 4+.
Použitím křížového pravidla na    KAl4+ SO42- získaváme KAl4+2 SO42-4    a po zkrácení dvěma KAl4+1 SO42-2
Výsledek:    hydrogenfosforečnan amonný má vzorec KAl(SO4)2

Hydráty (solváty) obsahují v krystalové struktuře vodu (rozpouštědlo). Jejich počet se vyjadřuje číslovkovými předponami (hydrát, dihydrát, trihydrát … 1/2 molekuly je hemi hydrát).

Příklad10: Určete název soli FeSO4.7H2O.

= Nejprve určíme název FeSO4 … síran železnatý.
Má 7 molekul kryst.vody, proto heptahydrát.
Výsledek:    FeSO4.7H2O je heptahydrát síranu železnatého