Egypt

Egypt

  • Charakteristika – pro Egypt ve všech obdobích stejná
Geografické podmínky:
  • Na severu pobřeží Středozemního moře, na východě Rudé moře
  • Hlavní říční tok = řeka Nil
  • Nudlovitý tvar – zejména podél řeky Nil (délka 1000 km)
  • Nejhustěji obydlena delta Nilu
  • Dělí se na Dolní (na severu) a Horní (na jihu) Egypt
  • Suroviny: bohatý na suroviny,není problém s řemeslnou výrobou, stavební látky, zásoby drahých kovů
Zemědělství:
  • Velicé příznivé podmínky – sklízejí dvakrát do roka
  • Patří mezi nejvyspělejší oblasti světa
  • Nil označován za životodárný Nil
  • Zavlažovací a odvodňovací kanály – jsou připraveni na doby záplav i sucha
  • Díky záplavám se obohacuje zemědělská půda
  • Pěstování zeleniny (hlavní způsob obživy), ovoce (např. hodně oblíbená granátová jablka), luštěniny, obiloviny
  • Jednoduché nástroje – dřevěný/železný hák
  • Chov zemědělských zvířat: chov ovcí, oslů, skotu (hlavěn Dolní Egypt)
  • Rybolov po celé délce Nilu, nejvíce na severu u Střředozemního moře
Řemeslo:
  • Vyspělé
  • Např. těžeřství (kovy, kámen, dřevo)
  • Stavební ruch – díky dostatku stavebních materiálů
  • Textilní řemeslo – zpracování látek (plátenictví – plátno, luxusní látky)
  • Umělecká řemesla: šperkařství ,kovotepectví, kovolitectví, v menším množství výroba zbraní
  • Točená, glazurovaná, bohatě a výrazně zdobená keramika
  • Závislí na obchodu – obchod převážně Středozemní a Rudé moře
  • Námořní velmoc
  • Dříve typický výměnný obchod – převážně za měď, později za dřevo
Politický vývoj:
  • Od 4. tisíciletí př. n. l. do 1. století n. l.
Predynastické období:
  • Od počátku formování Egypta
  • Nevystupují konkrétní vládnoucí dynastie
  • Formují se sociální vrstvy
  • Formují se základy
  • 4. – 3. tisíciletí př. n. l.
  • Egypt existujev podobě Horního a Dolního Egypta
Dolní Egypt:
  • Spíše zemědělská oblast
  • Delta Nilu, Fajjúnská oáza
  • Pomaleji se vyvíjí spoječnost
Horní Egypt
  • Oblast středního Nilu
  • Spíše zaměřeni na řemeslo
  • Pastevectví – větší množství oáz
  • Převládá i lov
Společnost:
  • Hodně rozvrstvená
  • Hodně sociálních vrstev
  • Spojeno s dělbou práce
  • Existovali různí panovníci
  • Základem – vesnické občiny = nejstarší způsob správy – správa pomocí vesnického kolektivu – později narůstají majetkové rozdíly = formování majetkové vrstvy – rodí se funkce vládců
  • Po sjednocení bude jeden vládce
„Pyramida“ společnosti:
1) Faraon
  • Vnímán jako ztělesnění bohů
2) Královští úředníci
  • Byrokracie = úřednický aparát
  • Podílejí se s panovníkem na vládě – faraon se obklopuje členy své rodiny
  • Vezír = jakási pravá ruka faraonaa, královští pokladníci, dohlížiteli nad všemi stavbami ve státě
3) Správci krajů
  • Nómy = kraje, územě-správní jednotky
  • Určuje je fraon, aby vládli v krajích
  • Palácové hospodářství, vybírají daně, soudci atd.
4) Písaři
  • Velice často jediní lidé, kteří ovládali písmo, čísla atd.
  • Plnili i fci. stavitelů a architektů
  • Nejdůležitější úředníci u dvora
5) Kněží
  • Důležitou ideologickou oporou faraona – utvrzování obyvatelstva o božském původu panovníka
  • Udržovali kázeň a bázeň (poslušnost a strach)
  • Jediní, kteří mohli vstoupit do Egyptských svatostánků (chrámů)
  • Chrámy = centra vzdělanosti
6) Vojáci
  • Zajišťují klid v zemi
  • Ochrana země před cizími nájezdníky
7) Řemeslníci
  • Osobně svobodní
  • Povinnost odvádět daně, dělat práce atd.
  • Sochaři, právníci, lékaři apod.
8) Zemědělci
  • Povinné odvody vůči státu
  • Rekrutují se z nich dělníci
9) Otroci
  • Nesvobodní
  • Pocházejí většinou z expanzivní politiky
  • Dělají nejtěžší práce
  • Na konci archaického období sjednocení Horního a Dolního Egypta – sjednotitelem se stal faraon Meni
  • Meni položil základyy faraonské moci ve státě, zakládá město Mennofer (Menfis) – později sídelní město faraonů
Stará říše Egypta
  • 2700 – 2180 př. n. l.
  • Faraon Džoser – nechal postavit 1. egyptskou pyramidu – nestarší pyramida (Džoserova pyramida)
  • Vzniká také největší egyptská pyramida tzv. Chefuova (Cheopsova) pyramida
  • Položeny základy egyptského náboženství – polyteismus (existují i regionální božstva)
  • Formuje se kult nejvyššího boha Ra [Ré]
  • Usíres = bůh podsvětí
  • Vznikají posvátné a náboženské texty – připravují člověka na smrt (usnadňují jim cestu do posmrtné říše) – např. Knihy rakví (pohřební texty)
  • Na konci říše problémy dynastického řádu – boj potomků o moc => dynastická krize – oslabená moc Egypta
  • Vymyšlena funkce správce Horního Egypta (volený úředník) – správce a šlechta získávají moc => moc faraonů se zmenšuje
  • 2180 př. n. l. zaniká – rozpadem Egypta začíná První přechodné období
První přechodné období
  • Končí ještě ve 3. tisíciletí př. n. l.
  • 2040 př. n. l. obnoveno sjednocení Egypta
  • Ve městě Véset se formuje nová vládnoucí dynastie
Střední říše
  • 2040 – 1786 př. n. l.
  • Zakaldatel faraon Inintuhotep
  • Hlavní město = Véset
  • Vnitřní reformy
  • Důraz na stabilizaci státu
  • Podpora zemědělství
  • Důraz na obranu Egypta (Egypt pod útoky okolních nepřátelských kmenů z Núbie, Libie, Sinaje
  • Vystavovány tzv. Vládcovy zdi (soustava pohraničních pevností)
  • Reforma otázky nástupnictví – snaha zabránit dynastické krizi = vytvořena funkce spoluvladaře (faraon si zvolil nástupce ještě za svého života)
  • Posílení dálkového obchodu – z Egypta se stává obchodní mocnost – nejdůležitější oblastí = středozemní moře
  • Navázání obchodních styků s Krétou (Řeckými ostrovy)
  • 18. stol. př. n. l. – vnitropolitické problémy – vladaři mají problém se šlechtou
  • Do Egypta ze severu začínají pronikat kočovné kmeny Hyksósů (kmen Hyksů) – porážejí několikrát Egyptskou armádu. Hyksové používají jízdní lučištníky, dvoukoláky (válečné vozy)
  • Egypt je Hyksósy rozvrácen
Druhé přechodné období
  • Tzv. období Hyksů
  • Hyxósové převzali egyptský způsob života
  • Hyksové posilují a obohacují Egyptskou armádu
Nová říše
  • 1560 – 1080 př. n. l.
  • Nejvrcholnější období Egyptských dějin
  • Silné vládnoucí dynastie
  • Egypťané svrhli panství Hyksósů
  • Do čela se dostává město Veset
  • První panovník = faraon Ahmos I. – obnovil vládu egyptských faraonů, stabilizace egypta
  • Egypt = jeden z nejmocnějších států tehdejšího světa
Faraonka Hatšepsovet
  • Vládla v 15. stol. př. n. l.
  • Faktická vládkyně Egypta – stává se regentkou svého syna (regentská vláda = vláda za nezletilého následovníka trůnu)
  • Její syn (následník trůnu) = Thutmose II.
  • Rekonstrukce Egyptských měst, chrámů
  • Hatšepsovet vládla20 let, nechtěla se vlády vzdát – Thutmose III. jí musel odstranit
  • Navazuje ochodní styky
  • Neusiluje o expanzi – zaměřuje se na revitalizaci Egypta
Thutmose III.
  • Expanzivní politika
  • Buduje především silnou armádu
  • Snaha o rozšíření území Egypta
  • Podmanění Núbie (jižně od Egypta)
  • Podmanění území východního pobřeží Středozemního moře, podmaňuje si říši Mittani, dostává se do Malé Asie až k Eufradu
  • Ekonomická a hospodářská krize – zaapomíná na vlastní stát, soustředí se pouze na armádu, v Egyptě se proti němu buduje opozice – využívají toho především kněží (kněžská opozice proti panovníkovi)
  • Kněží získávají moc na úkor panovníka – velká část pozemků spadá pod kněží a chrámy – pozvolný přechod k chrámovému hospodářství
  • Krize o moc mezi kněžskou a vládnoucí vrstvou
Amenhotep IV.
  • Nedochovali se témeř žádné prameny
  • Poštvalsiproti sobě většinu Egypta
  • Náboženský reformátor – zakazuje polyteismus
  • Všichni Egypťané musí uznávat pouze boha slunce Atona
  • Amenhotep si mění jméno na Achnatona
  • Zakládá  nové sídelní město Achetaton
  • Boří chrámy starých bohů
  • Nutí nahradit celoegyptská božstva regionálním božstvem
  • Nezabývá se domácí ani zahraniční politikou
  • Egypt nevěnuje pozornost svým spojencům – spojenec říše Mittani dobyta Chetity
  • Velká opozice – vystupuje proti němu i armáda – Achnaton (Amenhotep) je zavražděn
  • Zaniká kult boha Atona
  • Jeho manželka královna Nefertiti (pokládána za nejkrásnější egypťanku)se přidává na stranu opozice vůči Achnatonovi
  • 1912 objevena hrobka Nefertiti
  • Po smrti Achnatona nastupuje na trůn jeho syn Tutanchamon
Tutanchamon
  • Nastupuje na trůn v 9 letech – na začátku regentská vláda – sestává se z vysokých vojenských hodnostářů – vládne Haremheb
  • Tutanchamon umírá v 17/18 letech
  • Nejčastěji se uvádí, že umírá na pád z koně
  • Podle 2. teorie byl otravován
  • Nikdy se nedostal k vládě
  • dochovala se jeho hroka – objevenav roce 1922 – známý je sarkofág, který je vykládán zlatem, na obličeji měl posmrtnou masku
  • Po Tutanchamonově smrti zůstává vláda v rukou Haremheba
Haremheb
  • Nastupuje tzv. vojenská dynastie
  • snažil se obnovit pořádek v zemi, snaha posílit královskou (faraonskou) moc
  • Vybral si nástupce, je zakladatelem Ramesovské dynastie
  • Jeho nástupce = Ramess II. Veliký
Ramess II. Veliký
  • Egypt se opět stává velmocí
  • Obnovuje expanzivní politiku – především do oblastí východního Středozemního moře (Blízký východ) a do Malé Asie – bo s říší Chetitů – 80. léta 13. století př. n. l. bitva u Kadeše – vznikla zde nejstarší dochovaná mírová smlouva, jsou tam vymezeny podmínky míru a zavázání vzájemné pomoci. Řeší se tam i problematika otroctví (výměna otroků, pokud utečou z jedné spojenecké země do druhé spojenecké země)
  • Ramess II. pojal za menželku dceru Chetitského krále
Rames III.
  • Poslední panovník Střední říše egyptské
  • Snaží se pokračovat v expanzivní politice
  • Egypt na severu pod útokem mořských národů (označování nepřátel, kteří útočí z moře, ale i národy, které se formovali na ostrovech) – útočí např. Thrákové
  • Ramessovi III. se je daří udržet pod kontrolou a odráží je
  • Ze zajatců nedělá otroky, ale dělá z nich své žoldnéře – Egyptská armáda se stává armádou cizineckou
  • Oslabena síla Egypta na úkor cizinců
  • Kulturní rozkvět: sochy a sochařské reliéfy Nefertiti, rozvoj písemnictví – stavba knihoven (vzniká i diplomatická knihovna)
  • Po jeho smrti dochází k rozpadu Egypta na několik samosprávných celků pod nadvládou kněžích, kteří si udržují vládu nad obyvatelstvem
  • Decentralizace – postupný rozpad Egypta (moc v rukou úředníků)
  • 8. století př. n. l. Egypt ohrožován cizími nájezdníky z oblasti Sýrie – rozpad Střední Egyptské říše – počátek přechodného období – příchod Novoasyřanů
Přechodné období (Novoasyrská říše)
  • Sais – politická kultura
  • Saijská dynastie – potupění Egypta (stále cizí panovníci) => povstání proti vládě
  • Znovucentralizace Egypta
  • Sájská dynastie = zakladatelé Pozdní říše
Pozdní říše
  • Během 6. stol. př. n. l. Asyřané z Egypta vyhnáni – do Egypta se tlačí Perská říše
  • Peršanům se podařilo dobýt Egypt v roce 525 př. n. l. v bitvě u Pelusia
  • Zaniká vláda Asyřanů – Egypt se stává perskou satrapií – potlačování Egyptské kultury a Egyptského obyvatelstva – Egypťané se sice bouří, ale Egypt „osvobodil“ až okolo 321 př. n. l. Alexandr Veliký – Alexandr vítán jako osvoboditel
  • Egypt se stává součástí říše Alexandra Velikého, Alexandr = kosmopolitní člověk (bral lidi a národy jako rovné)
  • Alexandr uznával Egyptskou kulturu, hodnoty, normy – obohatil a ukázal  jim Řeckou kulturu – smíšení Řecké a orientální kultury
  • Alexandr zakládá v Egyptě město Alexandrii
  • 323 př. n. l. Alexandr Veliký umírá – rozpad jeho říše
  • V Egyptě boj o moc
  • 305 př. n. l. se krize v egyptě vyřešil, moc nad Egyptem získal bývalý velitel Alexandrovi ochranky – diadok Ptolemaios I.
Ptolemaios I.
  • Zakládá poslední vládnoucí dynstii v Egyptě
  • Obnovil autoritu faraonů
  • Po vzoru Alexandra Makedonského  respektoval Egyptskou kulturu – vládnul jako Egypťan
  • Kulturní mecenáš – podporovatel umění, snaha o rozvoj umění, snaha o propojení Řecké a Egyptské kultury
  • Rozvoj města Alexandrie – na přelomu 4. a 3. stol. př. n. l. stává se jedním z nejvýznamějších měst
  • Alexandrijská knihovna = největší knihova – uchováno celé dílo Aristotela
  • Maják na ostrově faros = jeden ze 7 divů světa
  • 3. – 2. stol. př. n. l. problémy Egypt orientální mocnost, na západě politický konkurent Řím. Řím = hegemon, Ptolemaiovci vládnou v Egyptě až po rozpad Egypta, ale jsou dosazováni Římany
Ptolemaios XIII.
  • Bratr Kleopatry
  • Snaží se o nezávislost na Římu (Řím v období prvního triumvirátu)
  • Do Egypta utíká Caesarův odpůrce Pompeius
  • Ptolemaios XIII. podporuje Pompea – Caesar útočí na Egypt (popisování jako Římsko-alexandrijské války)
  • Knihovna v Alexandrii byla vypálena
  • Caesar poráží Pompea a Ptolemaia XIII. a na trůn Egypta dosazuje Kleopatru (Kleopatra VII.)
Kleopatra VII.
  • Egypt a Řím jsou spojenci
  • Kleopatra a Caesar se sbližují – mají spolu syna Caesariona a dvojčata
  • 44 př. n. l. Caesar zavražděn – v závěti ustanovuje svým nástupcem svého nevlastního syna Octaviana
Druhý triumvirát
  1. Octavianus Augustus – západní provincie
  2. Marcus Antonius – východní provincie (i Egypt)
  3. Lepidus
  • Marcus Antonius se sbližuje s Kleopatrou
  • 31 př. n. l. námořní bitva u Aktia – Egyptská flotila + lodě Marca Antonia prti lodím Octaviana – nepochopení rozkazů ve flotilách Kleopatry a Marca Antonia => Octavianus vítězí, MarcusAntonius umírá v bitvě, Kleopatra spáchala sebevraždu
  • 30 př. n. l. se Octavianus Augustus stává neomezeným panovníkem Římské říše
reklama