Kyjevská Rus – vznik a rozmach

Kyjevská Rus - vznik a rozmach

Vznik a rozmach Kyjevské Rusi

Východní Slované žili v 6. – 8. století v poměrně úzkém pásu území podél řeky Dněpr, jejich
sídla byla od sebe příliš vzdálená, aby mohla vytvořit jednotný celek. Nejvýznamnějšími
osadami byly Novgorod, Smolensk, Černigov a Kyjev. Přes slovanská území procházely
obchodní cesty, kterými se mezi východoslovanské obyvatelstvo dostali ze severu Normané,
kterým Slované říkali Varjagové.

Normanský bojovník Rurik se zmocnil Novgorodu a založil zde dynastii Rurikovců.
Novgorodský kníže Oleg (Rurikovec) později dobyl Kyjev a učinil z něj hlavní středisko
rozsáhlého nově vzniklého státu – Kyjevské Rusi. K těmto událostem došlo do roku 900 a za
vznikem východoslovanského státu tedy stojí vikinští nájezdníci.

Pod ochranu Kyjevské Rusi se podřizovaly další slovanské kmeny a Kyjevská Rus sílila.
Úzké vztahy udržovala s říší Byzantskou, odkud také jeden z kyjevských knížat přijal
křesťanství. Byl to kníže Vladimír, který vládl na konci 10. století. Byzantská kultura měla na ruskou kulturu a způsob života velký vliv. Kulturního a hospodářského rozmachu dosáhla Kyjevská Rus za vlády Vladimírova syna Jaroslava Moudrého. Jaroslav prosadil větší nezávislost na byzantské církvi, Kyjev se stal nejen světským, ale i duchovním centrem říše. Na kraji města byl postaven KyjevoPečerský klášter, ve kterém se vzdělávali duchovní. V klášteře pravděpodobně žil a pracoval i Nestor, předpokládaný autor nejstaršího ruského letopisu – Pověst vremennych let (česky pověsti dávných časů). Tato kronika má pro
Rusy podobný význam jako pro nás Kosmova Kronika česká. Dílo vzniklo pravděpodobně na počátku 12. století. Události, které jsou v Pověsti popisovány, jsou ale přikrášlené, částečně jsou spíše plodem autorovy fantazie než záznamem historických událostí.

Mapa Kyjevské Rusi v 11. století podle časopisu Živá historie, květen 2011:

Na vrcholu byla Kyjevská Rus za vlády Jaroslavova vnuka Vladimíra Monomacha, po jeho
smrti (1125) ale začala upadat. Jednotný stát se rozpadl na menší knížectví, která jen
s obtížemi odolávala nájezdům tatarských kmenů. Kyjev přestal být hlavním městem.

O nejstarších ruských dějinách vyprávějí pověsti, kterým se v ruském prostředí říká byliny. Předávaly se ústně a důležitou roli v příběhu zde hrají bohatýři, kteří svými hrdinskými činy chránili zemi před nájezdy nepřátel (např. Ilja Muromec, Aljoša Popovič, Dobryňa Nikitič,
Ilja Volžanín).

(na obr. V. Vasněcov: Bohatýři)

reklama