Starověký Řím

Období krize římské republiky 133 – 30

  • příliv obrovského bohatství a otroků (=klasické otroctví, otrok = věc, prodáváni na trzích, mohli si je pořídit jen velkostatkáři, využívali je, produkuvali hodně obilí za nízkou cenu)

chudla střední vrstva (drobní rolníci), nemohli tomu konkurovat, ani platit nájem půdy, stávali se bezzemky, hledali práci ve městech, to mělo důsledek na armádu (v římské armádě měl povinnost bojovat ten, kdo měl půdu-zdroj obživy, mohli si dovolit si opatřit výzbroj a výstroj)          oslabení armády

  • vznik publikánů (daň = publikum), vybírali daně v provinciích, vybrali víc a část si nechali, Řím se dostával do krize
  • rozpory: velkostatkáři X         rolníci

otrokáři                                X         otroci

optimáti (nejlepší lidé)        X         populáři (blíže k nižším vrstvám)

  • rozdílné v provinciích i u spojenců

reformy

Spartakovo povstání

1.občanská válka

spojenecká válka

  • optimáti nechtěli dát půdu lidu X populáři ano

reformy bratří Grakchů:

133- tribunem zvolen Tiberius Grakchus – byl z nejbohatší vrstvy, ale přidal se na stranu populárů

Reformy:

  • pozemková reforma (omezené příděly půdy pro velkostatkáře, zbytek rozdělen bezzemkům) – prosazena
  • reforma o správě provincií v Asii (když umřel panovník, provincie měla být předána lidu, ale spravovat ji neměl senát ale lidové shromáždění)
  • velkostatkářům se reformy nelíbily, zdržovali vyměřování pozemků, aby se to za jeden rok nestihlo, Tiberius (proti zvyklostem) kandidoval na tribuna lidu podruhé, byl zvolen

132-optimáti ho zavraždili spolu s 300 populáry – ukončeny reformy

123 tribunem zvolen Gaius Grakchus

návrh reforem:

  1. obnovení pozemkové reformy
  2. obnovení reforem o správě provincií
  3. návrh obilního zákona (1x za měsíc se otevřou sýpky pro nejchudší)
  4. silniční zákon (plán výstavby silnic na Apeninském poloostrově z důvodu obchodu, přesunu armády, pracovní příležitosti)
  5. soudní zákon (soudci ne z řad senátorů ale jezdců)
  6. vojenský zákon (výzbroj a výstroj měly být majetek státu, ne vojáka)

122 kandidoval znovu, uskutečnil reformy

  • optimátům se to nelíbilo, snažili se ho zbavit popularity u lidu, chtěli zavést lepší reformy

121 300 populárů + Gaius Grakchus zavražděni          období převahy optimátů (ne nadlouho)

119 zvolen Gaius Marius – populár

107 – 100- zvolen konzulem 6krát, v čele Říma, vojenské reformy:zavedl žoldnéřskou armádu (vstup bezzemků, výzbroj + výstroj majetkem státu)

90spojenecká válka – spojenci Římanů neměli žádná práva  chtěli mít stejná, válka trvala 2 roky, spojenci poraženi, ale Řím začal udělovat spojencům práva jako odměnu

88 – 82 1.občanská válka: populáři – Gaius Marius X optimáti – Sulla (zahájil jí)

82 – 79 Sulla zvítězil a stal se doživotně diktátorem, snažil se vyvražďovat populáry, zavedl proskripce = seznamy politicky nepohodlných lidí ( mohli být kdykoli zabiti)

73 – 71 Spartakovo povstání

  • Spartakus z Trachérie, pracoval v lomech, byl vyhnán a stal se gladiátorem v Capue, zorganizoval povstání gladiátorů, utekli na horu Vesuv, římská armáda je chtěla porazit, gladiátoři sestoupili z druhé strany (armády si myslela, že to nejde) a táhli na sever Apeninského poloostrova do Galie, po cestě se k nim přidávali další otroci (až 70 000), chtěli se vrátit domů X došlo mezi nimi k rozporu – část z nich chtěla domů, ale většina včetně Spartaka chtěla svobodu v rámci Římského státu, římská armáda porazila skupinu, která chtěla domů, Spartakus se přemisťoval na Sicílii (nový povstalci), domluvil se s piráty, aby je převezli na ostrov,  nepřijeli pro ně, obrátil se, ale proti nim už stála římská armáda v čele s Crassusem, Spartak mu unikl na pobřeží Jaderského moře (velké ztráty)
  • 71- bitva u Brundivia – Spartakus poražen, povstalci potrestáni, ukřižováni po cestě do Říma (asi 6 000), z konfliktu těžili vojenští velitelé, spojili se s politiky

 

60 první triumvirát:

Caesar – vojevůdce + politik

Crassus – vojevůdce

Pompeius – vojevůdce na východě

59 Caesar zvolen konzulem, provedl změny (vládl prostřednictvím lidového shromáždění), provedl pozemkovou reformu, z peněz získaných Pompeiem koupil půdu pro Pompeiovy vysloužilce, rozdělil zbytky veřejné půdy, zavedl první noviny (zprávy na destičkách rozmístěných po Římě)

58 odešel do Galie, vedl válku s Galy (popisuje je v zápiscích O válce galské), dobyl, předčil Pompeia i Crassa v bohatství, vojenské síle i moci            rozpad triumvirátu

Crassus odešel do Sýrie a v boji s Parthy zemřel

Pompeius se roku 52stane diktátorem

Caesar – problémy s Galy trvali,musel potlačovat povstání, potlačil, senátem zbaven vedení vojsk (na jeho místo Pompeius), Caesarovi vojáci mu zůstali věrni, chtěl si silou dobýt zpět své pozice

49 z Galie přes řeku Rubikon („kostky jsou vrženy“)

49 – 45 2.občanská válka Caesar X Pompeius

  • v Římě zmatek, Pompeius utekl na Balkán a chtěl zorganizovat odpor proti Caesarovi, ten ovládl Řím, v Thrákii porazil Pompeia, ten utekl do Egypta (tam na trůně Ptolemaios XIII., měla tam být Kleopatra – rozpory), Ptolemaios si chtěl naklonit Caesara, nechal Pompeia zavraždit, Caesar to ale vzal jako záminku, sesadil Ptolemaa a dosadil Kleopatru, zamiloval se do ní (syn Cesarion), boje pokračovali, válka na celém území říše

45 konec války: Caesar porazil pompeiovy syny v Hispánii, lid očekával reformy, Caesar je nedělal, nepokoje v říši, potlačovány Marcem Aureliem: 1) nová zlatá mince (jednotná měna) 2) juliánský kalendář

– do Říma pozvána Kleopatra, očekával se sňatek, nedošlo k němu

44 Caesar zavražděn republikánskými stoupenci (+Brutus), zasedání senátu:

přívrženci                               X         odpůrci

potrestání vrahů                     X         odměnit vrahy

ponechání reforem                 X         zrušit reformy

Marcus Antonius

Kompromis: nic s vrahama, reformy zůstaly

  • Marcus Antonius poštval římský lid proti vrahů,Cassuis + Brutus prchli z Říma

43 2.triumvirát:

  • Marcus Antonius(přítel Caesara), Oktavianus(adoptivní syn Caesara), Lepidus(římský senátor)
  • zahájil v Římě tvrdé represe proti odpůrcům, proskripce, potrestání vrahů Caesara
  • tvrdá diktatura – proskripce

 

42Marcus A. + Octavianus vytáhli a porazí Cassia a Bruta, vláda se rozdělila (Lipidus vypadl)

Octavianus – Apeninský poloostrov

Marcus Antonius – do Egypta, vztah s Kleopatrou, to ovlivňovalo římskou politiku,  Octavianus + senát

31 námořní bitva u Actia Ocatvianus (vyhrál) X Marcus A. + Kleopatra (prchnou do Egypta, tam poraženi)

30př.n.l. Spáchají sebevraždu K(had),MA(nůž)

Octavuanis jediný vládce: konec republiky

  • PRINCIPÁT (30př.n.l.- 284n.l.) = císařství

-Octavius – nazývá se první mezi rovnými (Princeps Iner Pares) – první občan

– vláda – absolutní moc+vláda rep.institucí (senát,LS,tribun,konzulové)-ale ti mají pouze výkonnou moc

– narozdíl od Caesara – ne diktatura

–  27př.n.l. – získává od Senátu titul Augustus (= vznešený) – přijme jméno Caesar Oktaviánus Augustus

 nejvyšší soudce, vojevůdce, kněz ,doživotní konzul a tribun lidu

– jeho vláda přinesla blahobyt – epocha vnitřní i vnější konsolidace: císař nechal vybudovat síť nových silnic a cest

– podporována urbanizace provincií zřizováním kolonií veteránů a udělováním římského občanství→ rychlé rozšiřovaní řecko-římské kultury do provincií.

– rozvoj věd a umění

– působí u něj Vergilius, Ovidius, Horatius

– podporoval výstavbu Říma

– rozšíření Říma – až k  Rýnu a Dunaji → problémy s barbary (=germánské kmeny)

– 9.př.n.l. – dobytí germánského území

– 9..n.l.- bitva u Tentaburského lesa → Římané vpadli do léčky germánů

– 14 n.l. Augustus 

 jeho adoptivní syn Tiberius

– Boji proti Germánům (neúspěch)

  • DOMINÁT (284-486 př. n. l.)=pozdní císařství

– Římské císařství zaniká 476 n.l.- nájezdy germánských kmenů( 410-Vizigoi,455-Vandalové)

– oslabení moci císařů,nedostatek otroků (jejich vzpoury),vzpoury v armádě