Vikingové

Vikingové

Vikingové

Ve Skandinávii žily germánské kmeny, které byly označovány různými jmény. Říkalo se jim Vikingové (vik = záliv), v západní Evropě Normani (tzn. seveřané) a ve východní Evropě je slovanské obyvatelstvo nazývalo Varjagové. Jednalo se o kmeny, které žily v oblastech s drsnými přírodními podmínkami a nedostatkem zemědělské půdy, živily se tedy hlavně lovem, rybolovem, případně pastevectvím.

Vikingové byli pro křesťanské a slovanské obyvatelstvo problematickými sousedy, zejména v 9. a 10. století podnikali nájezdy do západní i východní Evropy a ohrožovali tamější obyvatele. Vikinské nájezdy znamenaly velké nebezpečí pro nově vznikající státy. Na Britských ostrovech se na obranu proti Vikingům spojili Anglové a Sasové pod vedením Alfréda Velikého a tak byla vytvořena Anglie.

Část Normanů se usadila v severní části dnešní Francie na poloostrově, který byl po nich pojmenován Normandie. Aby se normanskému nebezpečí dokázali bránit obyvatelé žijící v jejich sousedství pod slabou vládou Karlovců, zvolili si v roce 987 za svého krále Hugo Kapeta. Ve Francii tak vznikla nová dynastie Kapetovců, které se podařilo královskou moc upevnit. Normané se ani po usazení nevzdali dalších výbojů. Normanský král Vilém se vylodil v Anglii, v bitvě u Hastingsu v roce 1066 porazil anglosaské velmože a jako Vilém Dobyvatel se stal anglickým králem.

Na toto vylodění a události, které předcházely i následovaly, se dochovala zvláštní památka – tzv. tapisérie z Bayeux. Jedná se o 52 cm širokou a asi 69 metrů dlouhou tkaninu, na které jsou vyobrazeny zmíněné události. Někdy bývá nazývána také jako nejstarší historický komiks. Nejde ve skutečnosti o tapisérii (tkaný textilní obraz), ale o výšivku. Odkud pochází a kdo je jejím autorem, není zcela jasné. Dnes je vystavena ve francouzském muzeu v Bayeux. Výšivky jsou doplněny latinskými nápisy.

Vikingové ovládali řadu řemeslných dovedností a uměli stavět lodě s nízkým ponorem. Taková plavidla byla stabilní na moři a mohla se používat i pro plavbu na řekách. Vikingové se na svých lodích dokázali přepravit z Finského zálivu až do Černého nebo Kaspického moře, vydali se přes Atlantský oceán a díky Leifu Ericssonovi se dostali až ke břehům Severní Ameriky. Obepluli břehy západní Evropy a Gibraltarským průlivem propluli do Středozemního moře. V jižní Itálii a na Sicílii pak založili Sicilské království.

Švédští Vikingové (Varjagové) se soustředili na obchod s východními oblastmi Evropy. Po vodních cestách postupovali k jihu až do arabských zemí nebo Byzance. Velitel jedné z varjažských družin ovládl Novgorod a založil tam dynastii Rurikovců.

Ozdobná vyřezávaná lví hlava dokládá zručnost vikinských řemeslníků. →

Jak žili Vikingové?
• Vikinská společnost byla rozdělena do tří stavů – nejvýše stál král, vlivné místo ve společnosti měli jarlové, tj. velkostatkáři, druhý – selský stav tvořili svobodní muži, tj. řemeslníci a válečníci, ve společnosti nejníže stáli otroci.
• Moc krále byla omezena shromážděním svobodných mužů – thingu. Na shromážděních se společně posuzovaly důležité otázky.
• Vikingové nosili těžké pláště a kožešinové pláštěnky sepnuté sponou na jednom rameni, aby mohli kdykoliv tasit zbraň.
• Vikingové ovládali umění postavit dobré lodě a byli hrdi na své námořnické schopnosti, ovládat loď se chlapci učili od dětství. Lodě byly mělké a námořníci je mohli mezi vodními toky snadno přepravovat i po souši. Lodě byly postaveny tak, aby z nich mohli snadno vystoupit lidé i koně.
• Čest znamenala pro Vikingy velmi mnoho, základním společenským pravidlem byla také odvaha a věrnost. Za nejhorší prohřešek považovali zradu nebo zbabělost. Vikingové se často uchylovali k soubojům, ve kterých hájili čest své rodiny. Ve vikinské společnosti měly určitá práva i ženy.
• Písmo Vikingů se skládalo z rovných čar, nápisy byly tesány do kamene nebo vyřezávány do dřeva, znakům se říkalo runy.

Skandinávská vikinská rodina (podle knihy Kdybych byl Viking, Slovart 1995)

reklama