08. Hlavní konflikty v mezinárodních vztazích v období vrcholného středověku

08. Hlavní konflikty v mezinárodních vztazích - středověk

KŘESŤANSTVÍ

  • Vznikalo v období Římské říše a roku 313 bylo zrovnoprávněno Ediktem milánským, od Konstantina I.
  • Křesťanství v budoucnu ovlivnilo filosofii, politiku, umění a další
  • Počátky jsou spojeny s osobou Ježíše Krista z Nazaretu
  • V Jeruzalémě byla první křesťanská obec
  • Křesťanství původně vyšlo z judaismu – i Ježíš byl Žid, ale tvrdil, že je avizovaný Mesiáš
  • Život Ježíše Krista je popsán ve čtyřech evangeliích (Marek, Matouš, Lukáš a Jan) – součást Nového zákona v Bibli
  • Do Říma se křesťanství dostalo za císaře Claudia, kde začalo jejich kruté pronásledování
  • Rod Flaviovců nechal v Římě postavit Koloseum, kde zemřelo mnoho křesťanů krutou smrtí v boji s gladiátory nebo šelmami
  • Roku 1054 proběhlo velké schizma a došlo k rozdělení církve – západní církev vedená papežem v Římě a východní církev vedená konstantinopolským patriarchou
  • Církev měla ve středověku obrovský vliv na společnost (spíše západní církev)

 

CÍRKEV

  • Církev měla velké pravomoci, její postavení se více a více posilovalo  byla uznávána veškerou společností
  • Zasahovala do světských záležitostí – majetková moc
    • Církvi obrovsky narůstal majetek: většinový vlastník pozemků
      • byly v tom velké peníze (majetek byl nedělitelný a nezdanitelný)
    • Pravidelný přísun peněz církvi = DESÁTKY (desetina z úrody jde církvi)
      • Platilo se za křest, svatbu, pohřeb, …
    • Dalším zdrojem peněz pro církev byly ODPUSTKY = poplatky za odpuštění
    • KANONICKÉ PRÁVO = samostatné církevní právo
    • Církev začínala být rozmařilá a hříšná – pitky, hostiny, …
      • INKVIZICE = instituce, která sloužila k upevňování a ochraňování církve =) brutálními způsoby umlčovala lidi, kteří vystupovali proti odpustkům
    • Vzdalovala se od původních ideálů chudoby a skromnosti, což vyvolávalo odpor u obyčejných lidí, vznikala různá hnutí na reformaci církve, jejich příslušníci nazýváni kacíři nebi heretiky
    • SEKTY = hnutí nespokojených (z nižších vrstev), kritizují, že církev nežije podle bible
      • ALBIGENŠTÍ
        • pochází z francouzského města Albi (jih Francie)
        • / 13. Století
        • Požadavek sekularizace = zabavení přebytečného majetku
        • Vcelku silná podpora
        • 1209 je proti nim uspořádána křížová výprava
      • VALDENŠTÍ
        • Pochází z Francie ( Burgunsko a Provence)
        • Požadují sekularizaci a návrat k tradičním hodnotám (život v chudobě)
        • Požadují svobodný výklad bible =) jsou pronásledováni
      • Rozpory mezi společností a církví narůstají až do 14. Století
      • Objevují se snahy reformovat církev i zevnitř (vznikají nové mnišské řády)
        • CISTERIÁCI
          • reformovaní benediktíni
          • Skromní, mají chudší život
          • Působili v roce 1098 v Citeaux (klášter)
          • Zemědělská činnost, izolace
        • ŽEBRAVÉ ŘÁDY
          • Století
          • Součást rozvoje měst
          • Žijí z toho, co si vyžebrají
        • DOMINIKÁNI
          • Odvozeno od jména sv. Domininka – působí v oblasti vzdělávání a inkvizice
          • Městské školy, univerzity
          • Mají sídlo v Česku – Olomouc
        • FRANTIŠKÁNI
          • František z Assisi
          • Patron zvířat (4. Října – den zvířat)
          • Chudoba a žebrání
          • Později se také angažují ve vzdělání, ale především v inkvizici
          • Přichází zejména do Prahy
        • KLARISTKY
          • století v Česku
          • Za uvedením stojí sv. Anežka (přemyslovna) =) 1989 byla svatořečena Janem Pavlem II.
          • Obdoba františkánů
          • Humanitární činnost
          • Zdislava z Lemberka
  • Majetky církve byly od panovníků, takže církev byla v lenní závislosti na světské moci, ale papež měl zase právo panovníka exkomunikovat – exkomunikovaného panovníka nemusí poddaní poslouchat
  • Toto spolu s císařovým právem zasahovat do volby papeže byl jeden z důvodů bojů o investituru

 

Boj o investituru

  • Zkráceně to byl boj mezi světskou mocí a církví o to, kdo z nich bude ve společnosti důležitější
  • Začalo to roku 800, kdy byl Karel Veliký korunován papežem na císaře a začal prosazovat svou císařskou moc
  • Pojem investitura označuje uvádění do církevních úřadů (biskup, arcibiskup,…)
  • Část této pravomoci zastupovala církev, ale část místní panovník
  • Problém byl v tom, že císař chtěl mít právo vybírat a jmenovat církevní hodnostáře, ale to se nelíbilo církvi – církev se chtěla vymanit z vlivu císařovi moci
  • Boj o investituru byl zahájen v 70. letech 11. století za vlády římského papeže Řehoře VII. A císaře Jindřicha IV.
  • Papež vydal nařízení, že papež mohl být volen jen sborem kardinálů, tedy bez souhlasu panovníkaŘehoř VII. byl takto zvolen, ale Jindřich IV. ho neuznal jako papeže
  • Řehoř VII. chtěl navrátit církvi větší moc a vydával různé papežské výnosy (buly)
    • V jedné z nich nařídil, že světská moc musí být podřízena té církevní, což se Jindřichu IV. vážně nelíbilo
  • Papež a císař se navzájem pomlouvali, uráželi a posílali proti sobě vojska
  • Evropa byla rozdělena na dva tábory – příznivci papeže nebo příznivci císaře
  • Řehoř VII. využil svého práva exkomunikovat císaře a vyloučil Jindřicha IV. z církve – toho využila knížata v římskoněmecké říši a povstala proti císaři
  • Jindřich IV. nemohl bojovat proti papeži a povstalcům najednou, proto roku 1077 přijel za papežem na jeho hrad do Canossy na severu Itálie, kde papeže žádal o odpuštění
  • Papež Jindřichu odpustil, vzal ho zpět do církve a roku 1084 ho znovu korunoval na císaře
  • Jindřich potlačil říšské povstání a poté pokračoval v boji o investituru
  • Roku 1085 Jindřich IV. dobyl Řím za pomoci českého knížete Vratislava II. (dostal za to královský titul) a přitlačil papeže na zeď
  • Konec to nebyl – boj o investituru pokračoval i za nástupců Jindřicha IV. a Řehoře VII.
  • Až roku 1122 boj skončil, byl vydán Konkordát wormský – prohlášení mezi papežem a císařem, že investitura je plně v rukou církve, a církev složila lenní slib, protože její pozemky byly stále panovníka – tento mír uzavřel císař Jindřich V. a papež Kalixtus II.
  • Církev si upevnila svou pozici pro následující události
  • Křížové výpravy (Kruciáty)
  • – 13. Století
  • Vojenská výprava křesťanských vojsk do Jeruzaléma, Palestiny a Předního východu, za účelem vysvobození svatého hrobu
  • 1076 – dobyt Jeruzalém pod nadvládou Seldžuských Turků  křesťané ztratili přístup do Jeruzaléma, Arabové je tam předtím vpustili
  • Byzantský císař požádal o pomoc evropské panovníky
  • Roku 1095 proběhl koncil, na kterém se dojednávalo jak získat Jeruzalém zpět a papež Urban II. vyhlásil křížové výpravy do Svaté země
  • Byzantský císař dovolil, aby hlavní slovo měl papež dočasná spolupráce východního a západního křesťanství

† 1. Křížová výprava (1095 – 1099)

  • Dva proudy: Chudina a feudálové
  • VÝPRAVA CHUDINY
    • Jako první vyslyšeli papežova slova řemeslníci a zemědělci – byli špatně vyzbrojeni a měli málo zásob
    • Do Palestiny se dostala jen poloviny výpravy, někteří se vrátili nebo byli zabití  NEÚSPĚCH
  • VÝPRAVA FEUDÁLŮ
    • 1099 dobyli Jeruzalém a svatý hrob  zpřístupněno křesťanům
    • Vzniká Jeruzalémské království, aby nedošlo k opětovné ztrátě, někteří tam zůstali
    • Okolo vznikaly křižácké státy: Eddesa, Antiochia: k obraně poutníků – křesťanské státy však byly dočasné
    • Vznikaly rytířské řády: Věnují se dobročinnosti, obranně poutníků, zakládání hospiců
      • Templáři, Johanité, Řád německých rytířů
    • Turci roku 1187 dobyli Jeruzalém znovu

† 2. Křížová výprava (1147 – 1149)

  • Iniciátory jsou evropští panovníci (Vladislav II., Ludvík VII.)
  • Nedostali se ani do Palestiny neúspěch
  • Skončili v Damašku, odkud si odnesli bohatství

†3. Křížová výprava (1189 – 1192)

  • Iniciátorem je Friedrich I. Barbarossa (rudovous), dále Filip II. August, Richard I. lví srdce – významní evropští panovníci tehdejší doby
  • Výpravu provázejí problémy
    • Friedrich zahynul hned na začátku výpravy, když se utopil v bahně
    • Rivalita mezi francouzským a anglickým králem  Dochází k rozdělení
  • Filip II. se časem vrátil do Francie a Richard I. pokračoval k Jeruzalému
  • K dobytí Jeruzaléma nedošlo, Richard I. se dohodl s Turky, že tam křesťané budou mít volný vstup
  • Tato křížová výprava byla vnímána jako neúspěšná výprava = poslední, ve které šlo o osvobození svatého hrobu

†4. Křížová výprava (1202 – 1204)

  • Dochází k ní pouze z důvodů ekonomických zájmů
  • Iniciátory byly bohatší obchodníci z městských republik Benátky a Janov – zneužití výprav
  • Původně měla být namířena proti Egyptu, ale Benátčané tam měli obchodní zájmy a proto křižáci dobyli uherské město Zadar a poté dobyli Konstantinopol
  • Byzantská říše přestala existovat a místo ní bylo vytvořeno křižácké Latinské království, v jehož čele stáli francouzští feudálové
  • Měli z toho ekonomický zisk, navázali obchodní vztahy
  • Roku 1261 byla obnovena Byzantská říše

†5. Křížová výprava (1212)

  • Byla to tzv. dětská výprava
  • Neúspěšné křížové výpravy z předešlých let vedly k závěru, že pouze nevinní lidé bez hříchu mohou osvobodit Jeruzalém – jedinými nevinnými lidmi byly děti
  • Byly to děti z Německa, Nizozemí a Francie
  • Naloďovali se v Itálii  postupně, ale zemřely nebo byly rozprodány do otroctví

† 6. Křížová výprava (1216 – 1221)

  • Tato křížová výprava byla vedená do Egypta, pod vedením legáta = vyslanec papeže

† 7. až 9. Křížová výprava (50. – 70. léta 13. století)

  • Byly to výpravy krále Ludvíka (Do Tunisu a Egypta)
  • Všechny byly neúspěšné – končí smrtí Ludvíka
  • Nezůstaly žádné královské státy, zůstávají tam Seldžukové
  • Křesťané tedy mají pouze volný vstup k hrobu

 

DŮSLEDKY KŘÍŽOVÝCH VÝPRAV

  • Křesťané nezískali žádnou moc na východě
  • Křesťanství jako instituce neselhala, ale světští panovníci ano církev byla naopak posílena a velmi zbohatla, i když Jeruzalém dobyt nebyl
  • Dočasně vzrostla soudržnost Evropy
  • Rozvoj kultury dochází k prolínání evropské, arabské a turecké kultury
  • Vzniká tzv. rytířská kultura (ve vyšších vrstvách)
  • Rozvoj dálkového obchodu
  • Obohacování novými plodinami, začíná se používat vidlička a nůž
  • Měkká postel a přepych (spodní prádlo)
  • Nové plodiny: Pomeranče, rýže, cukrová třtina, sojové boby, mák, koření  buduje se na něm závislost (ukládalo se v něm maso, ochucovadlo)
Reklama
reklama

Koukni co o nás studenti říkají

Už od roku 2013 se staráme, aby naše materiály byly pro uživatele kvalitnější a přehlednější.