09. Český stát za vlády Lucemburků

09. Český stát za vlády Lucemburků

  • 1307 nový římský císař Jindřich Lucemburský (VII.) – má syna Jana
  • Je dohodnut sňatek mezi Eliškou Přemyslovnou a Janem Lucemburským
  • 1310 – Jan Lucemburský se ujímá českého trůnu  následuje vláda 4 lucemburků

 

JAN LUCEMBURSKÝ

  • 1310 – 1346
  • Přezdívalo se mu KRÁL CIZINEC – neuměl česky, nebyl příliš přijímán
  • O vnitřní politiku se příliš nezajímal – byla to pro něj spíše okrajová záležitost
  • Větší důraz kladl na zahraniční politiku a rytířské zápasy
  • Přišel do krizí zničeného státu =) šlechta a města měli hodně práv – vládli společně s panovníkem – o tuto pravomoc nyní měli přijít, což způsobilo nepokoje
  • Aby mohl vládnout, musel podepsat Inaugurační (Nástupnický) diplom Jana Lucemburského
    • Upravuje vládu J. Lucemburského
    • Zavázal se ke společné vládě s českou šlechtou  duální vláda = stavy + šlechta
    • Slíbil, že do úřadů nedosadí cizince
  • Pod těmito podmínkami ho česká šlechta přijala za krále, Jan Lucemburský to sice podepsal, ale nedodržoval
  • Roku 1313 zamřel římskoněmecký císař Jindřich IV. Lucemburský, otec Jana Lucemburského
  • Jan měl za úkol zachovat říšskou korunu v rodině Lucemburků, ale byl moc mladý na to, aby byl císař  Jan svým hlasem kurfiřta podpořil Ludvíka Bavorského, který za to Čechám dal Chebsko
  • Jan se zpočátku zabýval zahraniční politiku a v Čechách vládli cizí rádci, což se nelíbilo šlechtě a hrozila vzpourou  Jan proto odvolal rádce a do nejvyšších úřadů dosadil českou šlechtu
  • Nejvýznamnější představitel opozice proti Janovi z řad české šlechty byl Jindřich z Lipé, který získal nejvyšší úřad
  • Jindřich z Lipé se sbližoval s Eliškou Rejčkou (vdova po Václavu II. a Rudolfu Habsburském) – kdyby si ji vzal, mohl by usilovat o trůn
  • Politické šarvátky mezi Eliškou Přemyslovnou a Janem – Elišce se nelíbí, že má šlechta tak velkou moc
  • Na Eliščino naléhání nechává českou šlechtu sesadit a dosadil zpět cizí rádce a Jindřicha z Lipé nechal uvěznit
  • Šlechta znovu povstala, proto musel Jan pustit Jindřicha z Lipé a dosadit ho zpět
  • Roku 1316 se Elišce přemyslovně narodil syn Václav (král Karel I. a císař Karel IV.)
  • Téhož roku musel odjet Jan Lucemburský na pomoc císaři Ludvíku Bavorskému
  • V roce 1317 se náhle vrátil do Čech, chtěl zde udělat pořádek, protože česká šlechta znovu dělala problémy
  • Znovu sesadil šlechtu a dosadil rádce  šlechta znovu povstala  1318 byl konflikt ukončen Domažlickým mírem
  • Důsledkem bylo, že Jan Lucemburský rezignoval na upevnění své moci v Čechách a předal vládu šlechtě – nekorunovaným králem se stal Jindřich z Lipé
  • Spor s Eliškou pokračoval a tak ji nechal uvěznit
  • Po roce 1318 se Jan věnoval pouze radovánkám, cestoval po Evropě, účastnil se rytířských turnajů, bitev a různých válek – Jan se vracel do Čech jen, když mu došli peníze, ale díky cestování Čechy proslavily v Evropě a zajistil jim dlouhý mír

 

ZAHRANIČNÍ POLITIKA

  • Jan Lucemburský byl dobrý diplomat
  • Vůči svaté říši římské
    • Ludvík Bavor X Jan Lucemburský
    • Jan se vzdal kandidatury ve prospěch Ludvíka  získal za to Chebsko
  • Vůči střední Evropě
    • Opět převažovala politika diplomacie
    • Snažil se vytvořit region spolupráce panovníků ( Čechy+Polsko+Uhry)
    • 1335 – konala se schůzka na Vyšegradě  slib o spolupráci, udržování míru a upevnění regionu
  • Vůči Francii
    • Silné č.-f. diplomatické vztahy (kvůli předkům a výchově Karla)
    • Pomohl ve stoleté válce byl zabit v bitvě u Kresčaku (1346)
  • Před svou smrtí se Jan Lucemburský dočkal, že byl Václav (Karel) korunován na římskoněmeckého krále
  • Díky mírové politice se Janu Lucemburskému povedlo rozšířit území o Chebsko, Slezská knížectví (Vratislavsko) (znak vratislavské orlice – orlice) a Dolní a Horní Lužici
  • Prudký ekonomický rozvoj, obchodní křižovatka
  • Stále zde byly silné stříbrné doly Vznikla nová mince – zlatá = ZLATÝ FLORÉN

 

KAREL IV. (1346-1378)

  • Narodil se 14.5.1316 v Praze jako Václav Lucemburský
  • Když byl malý, došlo k roztržce mezi jeho rodiči
    • Protože se dostal Jindřich z Lipé k moci, Eliška Přemyslovna utekla s malým Karlem (Václavem) na hrad Loket a Jindřich z Lipé přesvědčil Jan Lucemburského, že Eliška intrikuje proti němu ve snaze sesadit ho  Jan dobyl Loket a Karla (Václava) odebral Elišce a uvěznil ho na hradě Křivoklát, poté ho poslal do Francie ke svému strýci, francouzskému králi Karlu IV. Sličnému, aby ho vychoval a vzdělal
  • Zde definitivně získal jméno Karel a oženil se s Blankou z Valois
  • V patnácti letech byl povolán Janem Lucemburským do bojů v severní Itálii, kde byl neúspěšný – roku 1333 proběhla bitva u Ferrari mezi Lucemburky a ligou severoitalských měst s podporou papeže  Karel prohrál a vrátil se do Čech
  • Karel byl velice zklamán, Čechy byly velmi zanedbané vládou jeho otce, Pražský hrad byl zchátralý, královské hrady a statky rozprodány nebo zastaveny
  • Otec mu udělil titul markraběte moravského a učinil ho zástupcem v českých zemích
  • Karel chtěl Čechy obnovit, tak začal jednat se šlechtou a dával jim důležité úřady  základ budoucí královské rady
  • Šlechta mu schválila mimořádnou daň, aby mohl nakoupit zpět královský majetek a měšťanstvo dokonce Karlovi půjčilo peníze
  • Karel rozdával různá privilegia městům a klášterům, čímž si zabezpečil budoucí oporu
  • Roku 1337 došlo k hádce mezi Janem a Karlem – měli rozdílné názory na vnitřní a mezinárodní politiku  Jan zbavil Karla titulu markraběte
  • Roku 1340 se usmířili, pomohl jim v tom tehdejší papež Klement VI. (bývalý vychovatel Karla)
  • Roku 1346 byl Karel zvolen římskoněmeckým králem – spíše vzdorokrál, protože císařem byl Ludvík Bavor
  • Měsíc na to zemřel Jan Lucemburský a Karel se stal českým králem – Karel I.
  • 1347 zemřel římskoněmecký císař Ludvík Bavor
  • 1347 vznikl pojem ZEMĚ KORUNY ČESKÉ
    • Hlavní: České království
    • Vedlejší: Markrabství moravské, Slezská knížectví, Horní a Dolní Lužice, Braniborsko (pouze dočasně), Horní Falc (pouze dočasně), Lucembursko (formálně, dočasně)
    • Právně vymezeno území – Německo na ně nemělo nárok
  • 1355 byl císařem zvolen Karel, jako Karel IV.
  • Roku 1356 vydal Karel IV. velmi důležitou listinu, základní zákon pro Svatou říši římskou – Zlatá bula Karlova
    • Určovala definitivní počet kurfiřtů – 7 = 4 světští + 3 církevní
    • Jeden z kurfiřtů světských byl český král, který měl rozhodující postavení
    • Potvrdila nezávislost Čech vůči říši
  • BOHEMOCENTRISUMUS – vztah mezi českým státem a říší, snažil se skloubit obě funkce a centrum přenáší do Prahy, která se tak stala hlavním politickým centrem
  • ZAHRANIČNÍ POLITIKA
    • Karel byl velmi dobrý DIPLOMAT – sňatková politika
    • Nezapojoval se do válek
    • Zaměřil se na podepisování smluv mezi státy
    • Itálie (papež), Francie (spojenec), Polsko, …
  • CÍRKEVNÍ POLITIKA
    • Spolupráce s církví – udržoval velmi dobré vztahy
    • 1344 bylo v Praze založeno arcibiskupství, což bylo potvrzeno díky dobrým vztahům s církví
    • První arcibiskup – Arnošt z Pardubic
    • Byl velmi zbožní, sbíral ostatky svatých – sv. Kateřina
    • Vyžadoval, aby se církev nepletla do politiky
    • 1378 – vypuklo velké papežské schizma (rozkol), které Karel IV. nestihl vyřešit
  • Snažil se pozvednout České království na evropskou úroveň
  • Karel nechal v Praze založit:
    • Roku 1344 položil základní kámen Katedrály sv. Víta na Pražském hradě
      • Spolu s prvním pražský arcibiskup byl Arnošt z Pardubic
      • Katedrála byla stavěna od roku 1344 do roku 1929
      • Prvním architektem byl Matyáš z Arrasu a druhým Petr Parléř
      • Složila jako pohřebiště českých králů
    • Nechal založit pražské arcibiskupství – mohl mu přítel papež Klement VI.
    • Nechal zhotovit korunovační klenoty, které nepovažoval za svůj majetek, ale za symbol české státnosti
      • Vlastníkem klenotů byl podle něj sv. Václav – český patron
      • Svatováclavská koruna, jablko, žezlo a nádoba na svatý olej
      • Meč svatého Václava (v křížku byl kus jeho kosti)
    • 1347 byl postaven klášter Emauzy
    • 1348 založil Nové město v Praze a rovnou ho opevnil
    • 1348 nechal postavit Karlštejn
    • 1348 založil Karlovu universitu – podle francouzské Sorbony – měla 4 fakulty
      • První ve střední Evropě
    • 1357 položil základní kámen Karlova mostu, který nahradil původní Juditin most, ten byl střen při povodních
    • Nechal postavit Hradčany – budovaly se zde domy pro lidí pracující na Hradě
    • Zakládal hrady i v říši
    • Nechal postavit Hladovou zeď – dal práci lidem, který ji potřebovali
  • Karel měl celkem čtyři manželky:
    • Blanka z Valois
      • Zemřela brzy
    • Anna Falcká
      • Získal Horní Falc
    • Anna Svidnická
      • Získal Svídnicko
      • Karlovi porodila syna Václava, který se stal králem Václavem IV.
    • Alžběta (Eliška) Pomořanská
      • Byla matkou Zikmunda Lucemburského a Jan Zhořeleckého
    • Před smrtí rozdělil své dědictví mezi mužské potomky
      • Václav (IV.) český a římskoněmecký král
      • Zikmund vládl v Braniborsku
      • Jan vládl v Horní a Dolní Lužici

 

VÁCLAV IV. (1378 – 1419)

  • Když nastoupil na trůn po smrti otce, byl už českým králem a římskoněmeckým králem
  • Nedosáhl funkce císaře a do smrti si neudržel ani německou korunu
  • Docházelo k postupnému úpadku zemí, nedosáhl takového území jako Karel IV.
  • Byl považován za neschopného lenocha a opilce
    • Byly na něj kladeny příliš velké nároky, protože všichni čekali, že bude na úrovni Karla IV.
  • V celé Evropě se začínal projevovat krize pozdního středověku

EKONOMIKA A HOSPODÁŘSTVÍ

  • Projevoval se úpadek českého obchodu a království
  • Přestávali být konkurence schopné
  • Snižovala se úroveň řemesla, protože nebyla v kontaktu se zahraničím
  • Docházelo ke snižování množství drahého kovu ve zlatém groši, čímž se snižovala jeho hodnota
  • 1380 – zasáhla největší morové epidemie (až 30% obyvatelstva zemřelo)
  • Tento rok byl zlomovým rokem úpadku
  • Snižovala se životní úroveň lidí – ti situaci řešili například krádežemi Vznikala LAPKOVSKÁ BRATRSTVA
    • Přepadávání a únosy obchodníků Požadovali výkupné – dělali to nejen chudí lidé, ale také šlechta (ta která zchudla)
    • všichni se vyhýbali Čechám, protože se obávali, že je někdo okrade
  • Václav vládl bez koncepce a bez plánu, neměl žádné priority
    • neuměl si vybrat rádce, obklopoval se skupinou lidí, kteří se mu jen pochlebovali = MILCI
      • Jsou to lidé, kterým Václav udělil majetek za nic, oni se pouze baví, pochlebují a nic nedělají

CÍRKEV

  • Václav se dostal do sporu s církví = PAPEŽSKÉ SCHIZMA (1378)
  • Václav tedy vyhlásil politiku neutrality = problém církve se ho „netýkal“
  • Do Říma vyslal svého bratrance Jošta Moravského (velvyslanec)  v tu chvíli upadá v nemilost v Německu, ale i u české církve:
    • JAN Z JANŠTEJNA – pražský arcibiskup
      • Kritizoval neutralitu – zastával názor, že král by měl situaci řešit
      • Dal Václava do klatby  Václavovi milci pak zase drancovali církevní majetek (jako odplata)
    • Zemřel Jan z Nepomuku = osobní zpovědník královny Žofie
      • 1729 – kanonizován
      • Odmítl prozradit zpovědní tajemství o tom, že královna je nevěrná a tak ho mučili a zabili
    • po těchto událostech Václav definitivně utekl z Čech, do smrti bojuje s českými arcibiskupy – otevřený střet =) podporoval Jana Husa
    • Měl spory i s vysokou šlechtou
      • Šlechtě se nelíbila jeho laxnost vůči domovu i Německu
      • Nelíbilo se jim, že upřednostňuje nižší šlechtu, které dává moc a majetek
    • 1394 se vzbouřila PANSKÁ JEDNOTA a byl uvězněn
      • Spojí se se Zikmundem Lucemburským (byl uherským králem)
      • Zastal se ho bratr Jan Zhořelecký a vykoupil ho
      • Václav musel přijmout požadavky šlechty
    • Roku 1400 byl sesazen z říšského trůnu, protože zanedbával povinnosti
    • 1402 byl zajat Zikmundem a vězněn
    • Zikmund se snažil za Václava vládnout, ale znemožnil se a byl vyhnán
    • Václav IV. se vrátil zpět na český trůn
    • Roku 1409 vydal Dekret kutnohorský z podmětu mistra Jana Husa
      • Měnil poměr hlasů na Karlově Universitě
      • Před dekretem měli cizinci 3 hlasy a Češi 1  teď to bylo naopak Češi 3 hlasy a cizinci 1
    • Cizí profesoři a studenti opustili universitu a odešli do Lipska nebo do Heidelbergu
    • Sice poklesla úroveň, ale UK se alespoň počeštila
    • Ke konci jeho vlády propuklo husitské hnutí a na jeho začátku roku 1419 Václav IV. zemřel

 

GOTIKA

  • – 15. Století
  • Ucelený umělecký sloh po celé Evropě
  • Je typický pro vrcholný a pozdní středověk
  • Přišla spolu s mocí francouzské rodové linie Kapetovců
  • Šířili ji převážně mnišské řády jako benediktini, františkáni a cisterciáci
  • Název má podle kmene Gótů, který žil na území Francie, gotice se také říkalo, že byla barbarská, protože třeba renesance a humanismus vycházeli z antiky

 

VZDĚLANOST

  • Byla silně svázaná s církevním prostředím
  • Objevovala se snaha rozumově vysvětlit církevní dogmata (scholastika)
  • Vzdělanost byla založena na víře, ne na vědě
  • Vyučovalo se v latině
  • Nejvyšší vzdělání poskytovaly od 12. století univerzity
  • Dělení univerzit
    • Filosofická (základní) učila sedm svobodných umění
      • Stupeň (trivium)  gramatika, rétorika, logika
      • stupeň (quadrivium)  aritmetika, geometrie, astronomie, hudba
      • Po dokončení filosofické fakulty student získal titul bakalář a mohl pokračovat
    • Právnická
    • Teologická
    • Lékařská
  • Po ukončení celé univerzity byl absolventu udělen titul mistr a mohl učit na jedné z fakult
  • V čele fakulty stál lektor
  • První univerzity
    • Itálie – Padov, Bologna
    • Francie – Sorbonna
    • Anglie – Oxford, Cambridge
    • Španělsko – Salamanca
    • Čechy – Karlova univerzita v Praze, první ve střední Evropě
  • MĚSTSKÉ ŠKOLY
    • ve větších městech
    • Pro základní vzdělání (číst, psát)
  • FARNÍ ŠKOLY – Okolo fary

 

KULTURA

  • Kultura je spojená s rytířskou kulturou
  • Ideálem je rytíř – čest, odvaha, loajalita
  • V aristokratických kruzích
  • Vzniká nová etiketa
  • Kult ženy = žena má důležitější postavení – z duchovního i světského hlediska (Panna Marie) (Platonická láska muže a ženy)

LITERATURA

  • HRDINSKÝ EPOS
    • Oslavné epické básně
    • Píseň o Sidovi, Rolandovi, Alexandrovi, Beowulf
  • MILOSTNÁ LYRIKA – Tristan a Izolda
  • TRUBADURSKÉ PÍSNĚ =) trubadúr = pěvec (další ideál)
  • Literatura tehdejší doby měla vliv na rozvoj národních jazyků
    • Dalimilova kronika (14. Století) – česká památka

UMĚNÍ

  • – 15. Století
    • RANÁ GOTIKA – 12. – 13. Stol.
    • VRCHOLNÁ GOTIKA – ½ 13. – ½ 14. Stol.
    • POZDNÍ GOTIKA – ½ 14. – 15. Stol.
  • Nevychází z antiky
  • Vysvětluje principy křesťanského světa
  • Vzniká ve Francii (12. Století), postupně se šíří do zbytku Evropy
  • V Česku se čerpá Gotika přes Německo
  • Morava se inspiruje od Uher a Rakouska

ARCHITEKTURA

  • Jejím cílem je zdůraznit moc a postavení církve = hlavní mecenáš
  • Znaky:
    • Vertikalismus – výška a štíhlost (mají se dotknout Boha – sepjaté ruce k bohu)
    • Křížová klenba, lomený oblouk
    • Tenčí zdi
    • Žebrový opěrný systém budovaný zvenku
    • Větší zdobnost
    • Zdobný portál, složitá okna – dominantní barevné sklo
    • Věžičky
    • Figurální chrliče
  • Stavební materiál: kámen, cihly, 8-11 cm vysoké, dřevo
  • SVĚTSKÉ STAVBY
    • Rozvoj městské architektury (na základě urbanistických plánů = šachovnicové plány)
    • V čele patriciát = nejbohatší vrstva
    • Na okrajích chudina, sirotčince a špitály
    • Úzké domy nalepené na sobě
    • Zdobené štíty
    • Dvoupatrové
      • dole dílna, krámek =) pro živobytí
      • nahoře obytné prostory
    • Bohatší měli sklep
    • Dvorek na zvířata, toaleta
    • Radnice, kostely, školy
    • Hrad: sídlo aristokracie (strategická funkce)
      • Zvíkov, Bezděz
    • CÍRKEVNÍ STAVBY
      • Kostely, kláštery, katedrály (vrchol)
      • Cathedra = stolec (biskup a papež)
      • Katedrála
        • Vícelodní (hlavní a boční)
        • Vysoké = vertikála (spojení člověka a Boha)
        • Tenké stěny = opěrný systém, katedrální systém
        • Notre Damme (Francie), v Kolíně nad Rýnem, V Ramešti (Francie), sv. Víta, sv. Ducha v Hradci Králové, v Leonu
        • Katedrála sv. Víta:
          • Nechal ji postavit Karel IV. =) přestavba z kostela
          • Petr Parléř, před ním Matyáš z Arrasu
          • Jsou zde pohřbení čeští králové (Jiří z Poděbrad, Karel IV.)

SOCHAŘSTVÍ

  • Pokus o realismus
  • Plastiky
    • výzdoba interiérů
    • přírodní motiv, světci, chrliče
    • individuální zachycení obličeje – emoce
    • mariánský kult: panenka Marie
      • madony (s miminkem)
      • pieta (s Ježíškem sejmutým z kříže
      • dřevo, polychromované (barevné), vždy oblečené

MALÍŘSTVÍ

  • Snaha o realismus, pokus o individualitu
  • Ploché obrazy
  • Používají se barvy (modř, růž, bílá, černá)
  • Především církevní charakter:
    • Fresky
    • desková malba (na oltáři)
    • anonymní (jediný mistr Teodorik, mistr Třeboňský, Vyšebrodský)
    • knižní malby: iluminace (církev, příroda, zvířata)

UMĚLECKÁ ŘEMESLA

  • umělecký nábytek
  • šperky, zlato, relikviáře
  • rozvoj hudby
Reklama
reklama

Koukni co o nás studenti říkají

Už od roku 2013 se staráme, aby naše materiály byly pro uživatele kvalitnější a přehlednější.