10. Příčiny, průběh a důsledky husitského hnutí a vývoj českého státu po husitství

10. Husitské hnutí a vývoj českého státu po husitství

Česká společnost na přelomu 14./15. století

=společenská krize (má zárodky už za vlády Karla IV., za Václava se zvětšuje)

1380 – největší morová epidemie v Čechách († ⅓ obyvatelstva)

– dochází k 2 procesům:

1) počátek vylidňování vesnic (dochází k počešťování měst)

2) utužení roboty (robota se navyšovala – ↑práce, ↑daně (desátky)

– klesá životní úroveň nejnižších vrstev obyvatelstva → roste nespokojenost (lapkové),

  lidé hledají příčinu:

1) kritika vlády Václava IV.

2) kritika církve (lidé vidí bohatství církve, její majetky, to, že nežijí skromně, věnují se politice, nevěnovala se péči o duše věřících  stálé peněžní zisky – desátky, nově odpustky)

– lidé se začínají zajímat o reformátory, kteří získávají velkou podporu

– hlavní úkol – napravit církev dle vzoru bible

– !!!důležitou roli hrála šířící se znalost bible!!! (r.1350 v úplnosti přeložena do češtiny)

1402Mistr Jan Hus (př. Martin Luther se jím nechává inspirovat, on od Johna Wyclifa)

– působí nejprve jen v Praze (reformní myšlení se šíří po Praze)

  1. 1402 – z univerzitního prostředí přehází do Betlémské kaple a káže (→zisk více

posluchačů), káže česky !

– apeluje na lidi, kritizuje církev, náprava církve je v bibli

– podporuje ho Václav IV.

Zbyněk Zajíc – původně ho podporoval, pak se stal arcibiskupem a jeho odpůrcem

– kritika se nejvíce promítá na Pražské univerzitě, uráží to cizince → bouří se, ale má

  ochranu panovníka

– společnost se dělí na příznivce a odpůrce J.H.

1408 – studenti píší papeži (cizinci, hl. Němci), to se nelíbí Václavovi

1409 – Václav vydává dekret Kutnohorský

– ten, upravuje poměry na univerzitě

– do r. 1409  3:1 (národ Polský, Saský, cizinci – studenti+ mistři : český hlas)

– po r. 1409  1:3 (Češi zisk rozhodujícího práva na úkor ostatních národů, → cizinci

  odcházejí a s nimi i finance → klesá úroveň Pražské univerzity

1412 – rozkol mezi J.H. a Václavem IV., Hus ztrácí podporu

– příčina sporu – papež veřejně schvaluje odpustky (J.H. kritika, V.IV. tolerance)

– Hus poté kritizuje jak papežskou církev, tak panovníka

– papež na Prahu vyhlašuje klatbu (interdikt) → J.H. Prahu opouští a odchází do J Čech

  a káže pod širým nebem, káže na Kozím Hrádku

1414 – listopad – Hus zatčen v Kostnici (tam koncil, mmj. vyřešil papežské schizma, nový papež Martin V., konec koncilu 1418)

– uvězněn, odsouzen po 3 slyšeních za kacíře → 6.7.1415 upálen (popel do Rýna)

– proti jeho upálení protestovalo 452 českých a moravských šlechticů

– 30.5.1416 † Jeronýma Pražského (Husův přítel) – rovněž v Kostnici

– nespokojenost s církví souvisí s lidovými hnutími – vychází z bible:

* chiliasmus = víra, kdy J.K. přijde na zem, přijde 1000 let blahobytu, pak apokalypsa

– hora Říp, Oreb – šíří se tam chiliastické nálady

– mistr Jakoubek ze Stříbra (přítel + spolupracovník J.H.)

– přijímá podobojí pro všechny křesťany (ne jen knězi)

kalich – v něm mešní víno

husité = kališníci= utrakvisté (= podobojí)

5 husitských měst (vyvolených měst): Plzeň, Klatovy, Louny, Žatec, Slaný

– po † Václava IV. (r.1419) * prozatímní vlády (vláda královny Žofie)

– rozdělení mezi katolíky a husity

Husitská revoluce (1419-1436)

Kdo usedne na trůn? – katolíci: Zikmund Lucemburský

 – husité: odmítají ho

– mezi husity * několik myšlenkových proudů:

1) proud Pražanů

– středový proud, jedná se čistě o Prahu

– v čele 1419-1424

– udávají tón revoluce, došlo tam totiž k defenestraci

– ochotní ke kompromisu

 – odmítají Zikmunda Lucemburského

– kněží Jakoubek ze Stříbra a jeho žák Jan z Rokycan

 

2) umírnění

– v celém Českém království

– intelektuálové (nižší šlechta, univerzitní prostředí)

– odpůrci dlouhodobých válek

– 2 požadavky: sekularizace, rovnost lidí v náboženství = bohoslužby v češtině)

– u ostatních požadavků jsou schopni najít kompromis

– neodmítají Zikmunda Lucemburského

3) radikálové (polní vojska)

– prostý lid, chtějí lepší postavení ve společnosti

– nejpočetnější vrstva husitů

– ústřední centrum: Tábor (zal. r. 1420)

– další centra po celém Českém království:

Hradec Králové → Orebité

Tábor → Táborité

Ústí nad Labem → Severočeši

 

– r. 1423 vůdcem východočeských husitů Jan Žižka (po † → = sirotci)

– od r. 1426 v čele táborské strany kněz Prokop Holý

– důležitý husitský proud = orebité (východ – centrum Hradec Králové)

 

1419 – počátek husitské revoluce = PRVNÍ PRAŽSKÁ DEFENESTRACE

– účastníci mrtví (pod okny kopí)

Jan Želivský vyburcoval lidi k defenestraci (kazatel, kostel sv. Panny Marie)

Jan Žižka z Trocnova – člen královské ostrahy, účastník defenestrace

 

1420 – přijat společný program husitů v Praze = 4 PRAŽSKÉ ČLÁNKY (ARTIKULY)

                        1) přijímání z kalicha

                        2) povinnost zakazovat popř. trestat smrtelné hříchy

                        3) svobodné kázání božího slova

                        4) zákaz světského panování kněží (hl. zábor majetku církvi)

katolická strana převaha: Horní a Dolní Lužici, Slezsku, Olomouci, Brně, Jihlavě,

  Plzni

 

Průběh husitské revoluce

14201. křížová výprava

– březen  – křížové tažením proti husitským kacířům, v čele Zikmund Lucemburský

               → 14.7.1420 b. na Vítkově hoře → husité vítězí

– listopad – husité vítězí na pankrácké pláni před Vyšehradem → zisk Prahy (1421 PH[1])

 

ČÁSLAVSKÝ SNĚM (= sněm zemí Koruny české v Čáslavi)

– 3.-7.6.1421

potvrdil závaznost 4 pražských artikulů pražského arcibiskupa

– zvolil dočasnou zemskou vládu (8 měšťanů, 5 členů vyšší a 7 členů nižší šlechty)

– neuznání Zikmunda Lucemburského jako českého krále

 

1421-22 – 2. křížová výprava

               – ohrožovány S Čechy Míšeňskými vojsky

               – iniciátor opět Zikmund Lucemburský

               – b. u Žatce, b. u Německého (Havlíčkova) Brodu (r.1422) – neúspěch

 

– husitská polní vojska – vojska radikálů – podruhé porazila ,,křižáky‘‘ → Pražané jdou

do ústraní, jejich sláva pohasíná, ↑ vliv polních vojsk → radikalizace

– roste pozice Jana Želivského, začíná se v Praze chovat diktátorsky, r. 1422 popraven

umírněnými husity

– radikálové se dostávají do konfliktu s Pražany – revoluce je v krizi (husité proti sobě)

– r. 1422-1423 vrcholily i spory mezi Žižkou a táborským kněžstvem

– r. 1423 Žižka odchází z Tábora do V Čech (do jeho † vnímán jako vůdce)

 

– spory mezi husity vyvrcholily bitvou u Malešova

– r. 1424 Žižka porazil umírněné husity a Pražany, nakonec ale smír

– rozhodl se pak táhnout na Moravu ( říjen 1424 Žižka † v Přibyslavi)

– hledání nástupce → Prokop Holý – stojí v čele husitské revoluce

               – přichází s ním nová husitská politika → hledání spojenců → prováděli tzv.

               REJSI (= husitská spanilá jízda) = velké husitské cesty do zahraničí, propagace

               ideologických myšlenek husitství                

               – hledání spojenců se nezdaří

               – sympatizanti jen na území dnešního Slovenska – tzv. Bratříci

               – hledání spojenců – pragmatické důvody – ekonomické přilepšení → rabování

               – byly směřovány do Slezska, Uher, SŘŘ- Bavorsko, Sasko

– snaha zaútočit na nepřítele na jeho území

 

1426 – 3. křížová výprava

– inicioval ji saský kurfiřt

– útok na S Čechy, b. u Ústí nad Labem – husité na ně zaútočili a město vyplenili

1427 – 4. křížová výprava

 – iniciátor Zikmund Lucemburský + německá knížata

 – vedena z několika proudů (z J, SZ, Z Čech)

 – b. u Tachova – křižáci poraženi

 – po 4. výpravě už si místo bitvy určují husité

 

1429 – Zikmund Lucemburský nabízí vyjednávání, schůzka v Budapešti, neúspěch

 

1431 – 5. křížová výprava

– iniciace papeže a kardinála Cesarini

– b. u Domažlic (píseň Kdož su boží bojovníci)

 

1432 – pozvánka na Basilejský koncil

– církev ochotna vyjednávat o církevních otázkách

– * Chebský soudce =  dohoda mezi husity, že pojedou na koncil – vybrali 4 učence

1433Basilejský koncil – probíhá jednání

– koncil nabízí husitům kompromis (2 artikuly), ale odmítá sekularizaci, husité se s tím nechtějí smířit

– padl požadavek na ukončení vojenských akcí, to se jim také nelíbilo

→ jednání neúspěšné

– rozvrat mezi samotnými husity – umírnění × radikálové

   – umírnění – uvědomují si, že strádá kulturní a politický život, chtějí ukončit revoluci

 – radikálové – příznivci polních vojsk (většina, ti nejchudší, Táboři, Sirotci)

– boj mezi samotnými husity

– 30.5.1434 b. u Lipan

– vítězí umírnění, Prokop Holý †, polní vojska poražena a rozpuštěna

– po bitvě snaha stabilizovat zemi, sjednat vládu (najít panovníka)

– jediný hlavní kandidát Zikmund Lucemburský (diplomatická jednání)

– do r. 1436 se zachoval i Tábor

– 1434 -1436 – končí revoluce

– Marodovo Panorama – malba od Maroda o b. u Lipan (údajně tam bojoval i Jiří z Poděbrad)

– dnes v Praze na Výstavišti

1436 Basilejská kompaktáta (= Jihlavská kompaktáta)

– * na území českého státu (Jihlava)

– uzavřena dohoda mezi husity a Zikmundem Lucemburským, Zikmund slíbil, že:

   1) dovolí přijímat podobojí (Český stát = ,, Země dvojího lidu‘‘ – katolíci – Morava

 – utrakvisté – většina v Čechách 9/10

   2) území status quo = neměnnost stavu

               – zavázal se, že nebude měnit majetkové a územní jednotky získané během revoluce

1436Zikmund Lucemburský korunován českým králem (1436-37)

– † 9.12.1437 ve Znojmě

– ve zbytku své vlády se potýkal se zbytky husitství

 

Jan Roháč z Dubé (radikál) – hrad Sion

– odmítal se smířit s porážkou, shromažďuje armádu na hradě → nájezdy

– nakonec zajat a pro výstrahu popraven (9.9.1437)

 

Důsledky husitské revoluce

1) náboženství – Čechy jsou rozdělené (Země dvojího lidu) – do 16. st. jediní v Evropě

katolická církev značně poškozená

→ ztrácí úpol. vliv (vyloučena ze zemského sněmu)

→ ztrácí pražské arcibiskupství (chvíli tam byl husita Jan z Rokycan)

→ ztrácí tím vysoké postavení, už se vrací k Německu

→ ztrácí 4/5 původního majetku

 – kališnická církev – do politiky nezasahovala

 – v 16.st. pak sílí luteránství

 – v průběhu 15.st. * Jednota Bratrská (Petr Chelčický)

2) politická situace (politický vývoj)

            – zemský sněm – zasedají 3 stavy – panstvo (↑šlechta), rytířstvo (↓šlechta), měšťanstvo

 

3) hospodářský život – velké škody a ztráty

– země byla zcela vyčerpána válkou

– zničení zahraničního obchodu

– na české země uvalena blokáda (kvůli označení ,,kacířská země‘‘)

               – důvodem nebezpečnost – lapkové

– zničen vnitřní obchod, pozastavení rozvoje řemesel

– zastavena těžba drahého kovu, přestávají se razit mince (pražský groš)

– husité zavádějí černé penízky (plíšky)

 

4) kultura – úpadek, přestaly sem proudit kulturní vlivy

– renesance se k nám dostala se skoro 100letým zpožděním

               – 1. renesanční stavba za Vladislava Jagelonského (Vladislavský sál)

– husité rozvíjí spíše lidové umění (rozvoj hudby)

               – * Jistebnický kancionál – hl. náboženské písně

               – rozvoj písemnictví (J.H. – interpunkce, agitační ,,revoluční‘‘ literatura – Jan

                 Žižka, Jan Roháč z Dubé, Jan z Rokycan, Husitská kronika od Vavřince z Březové)

– 18./19. st. při formování národního obrození

– česká literatura se vrací k husitství, malířství …..

– František Palacký – zdůrazňoval husitství za nejdůležitější součást českých dějin

– Marod, Šaloun

 

Doba Poděbradská

– český stát v pol. krizi po † Zikmunda

– dědička, dcera Alžběta, byla provdána za Albrechta Habsburského (1437-39)

– nástupce Albrechta se má teprve narodit – Ladislav Pohrobek

– český trůn – období bezvládí (1439-53)

– dochází k nárůstu neklidu – katolíci × utrakvisté

– schyluje se k opětovnému pozvednutí zbraní

– r. 1440 schází se představitelé obou stran

 – * LIST MÍRNÝ = dohoda obou stran o zachování klidu zbraní a kompromis

 – dočasné vládě státu mezi katolickou a kališnickou šlechtou

 – rozdělení státu na lanfrýdy (= územně – správní celek)

 – spravoval určitou část země (vojensko-ek.-kulturní část)

– Jihočeský lanfrýd – Oldřich z Rožmberka (pův. Vítkovci)

– Východočeský lanfrýd – pod správou kališníků

– do popředí se dostává Hynek Ptáček z Pirkštejna

  (výrazný vliv mezi kališníky, spolupracuje s Jiřím z Poděbrad)

– Mladoboleslavský lanfrýd –spravuje ho Jiří z Poděbrad (= pán z Kunštátu)

– r. 1444 † Hynek Ptáček z Pirkštejna, na jeho místo se dostává Jiří z Poděbrad

            – dochází k rivalitě mezi katolíky a kališníky

            – * 2 šlechtická uskupení, která mezi sebou soupeří

1) jednota poděbradská

2) jednota strakonická

– Jiří v čele jednoty si vojensky podmanil Prahu, jednota vládne

            – cíl – stabilizovat Českou zem, snaha obnovit ekonomickou prosperitu

– r.1452 Jiří z P. jmenován zemským správcem = zástupce panovníka (zastává fci za Ladislava Pohrobka)

 

Ladislav Pohrobek (1453 – 57)

– korunován ve 13 letech

– spolupráce s Jiřím z P.

– jmenuje ho jako doživotního správce

– 1455-56 – ochabují vztahy mezi Ladislavem a Jiřím, Ladislav odchází do Vídně, přestávají se stýkat

1457 – † několik dní před svatbou na leukémii

Jiří z Poděbrad (1458 – 71)

= husitský král

! nekatolík na českém trůně !

! r. 1458 proběhla 1. volba českého krále českým sněmem! (následoval pak i moravský a slezský sněm)

– chce modernizovat české království

– chce navázat na vládu Lucemburků

– chce ekonomicky zabezpečit stát

domácí politika

– po celou dobu vlády se sžívá s katolickou opozicí (Zelenohorská jednota, dle panství Zelená hora)

– zaměřuje se na ekonomickou rekonstrukci

– drahé kovy – obnovuje těžbu stříbra (Kutná Hora), obnovuje se ražba mincí (český groš)

– snaha obnovit zahr. obchod, snaha nalákat zahr. obchodníky, neúspěšné

 – obnovuje komunikace a pečuje o ně

 – boj s lapkovskými bratrstvy

– předělování nových privilegií městům (hl. Praha, Hradec králové, Jihlava) → textilní řemeslo

– péče o královský majetek – snaha vykoupit hrady a města, která patřila králům a vzala je šlechta

náboženství

– v Čechách převaha kališníků

– JzP jeho vyznání oslabuje pozici (vnímán jako kacířský král)

papež Pius II. odmítá uznat situaci v Čechách, štve proti JzP

– na začátku vlády 1458-60 podepsána tajná dohoda mezi papežem a JzP – dohoda zní, že se oba zavazují k pronásledování kacířů

 – papež předpokládal, že se Čechy vrátí zpět k římsko-katolické církvi

 – Jiří myslel jiné kacíře (Osmany, Židy, Jednotu bratrskou)

– po † Piuse II. vyhlašuje nový papež nad státem klatbu ! nebezpečí!

 – vyhlášena křížová výprava proti Čechám, v čele s Matyášem Korvínem (= uherský král, zeť JzP)

– Matyáš ovládl Moravu a Slezsko (ostatní země Koruny české krom Čech, ty stále patřily Jiřímu)

 

zahraniční politika

– snaha zvýšit prestiž českého státu + zájem o mírovou politiku

1462-66 navrhl dokument, projekt Všeobecné mírové organizace

– cíl mezinárodní pol.- vytvoření jednotného evropského křesťanství

– vytvoření mírové unie křesť. panovníků – organizace nakonec nevzniká

 – obrana křesťanství (ochrana před osmanskými Turky)

– cíl- vytvoření kolektivní obrany

– poselství vynášeli významní lidé – Lev z Rožmitálu, Albrecht R. z Pardubic

– chce, aby se konflikty řešily mírovou cestou, nikoli válkou

– mnozí panovníci byli ochotni návrh vyslyšet (Fr.), ale papežská pol. to blokuje

– * ale Česko- francouzská smlouva, Česko- portugalská smlouva

– do Čech se díky poselstvím dostává renesance

– dochází k obohacení českého písemnictví (* cestopisy – Deníky Václava Šaška z Bírkovic, Dopisy Lva z Rožmitálu)

(r. 1964 – OSN- oslava 500 výročí myšlenek JzP)

– prestiž Čech pomalu narůstá

1468-71 křížová výprava Matyáše Korvína

– r. 1468 obsazuje Moravu a Slezsko, usazuje se v Olomouci, přijímá zástupce č. katolíků

– Matyáš se nechává korunovat → * dvojvládí

– Jiří vyhlašuje výpravu proti Matyášovi

– r. 1469 b. u Vilémova – JzP Matyáše porazí, ten mu slibuje, že se vzdá  Zemí Koruny české,

– dohodu Matyáš porušuje, ale JzP to nakonec akceptuje a Matyáš vládne ve zbylých zemích koruny české

– do r. 1471 vládne v Čechách JzP, † 1471 → končí doba Poděbradská

– před † jednal o svém nástupníkovi, vyjednává s polským králem Kazimírem, po † má nastoupit na č. trůn jeho syn Vladislav Jagellonský, ten skutečně nastupuje

– Jagellovci (litevský původ, Polsko = Polsko-litevská personální unie, řeč pospolita)

– Vladislav přebírá spory s Matyášem

Doba Jagellonská

Vladislav Jagellonský (1471 – 1516)

– nelíbí se mu náboženská situace

– kališníci ho berou s nedůvěrou, vymezují mu daný prostor, chtějí, aby dodržoval Basilejská kompaktáta

– politické rozpory mezi panstvem a panovníkem, vyšší šlechta chce větší privilegia → jeho pozice pomalu slábne (rodí se stavovský stát – rozdělení moci mezi stavy a panovníka)

– nerozuměl česky, diplomatická jednání v latině

– dochází ke kulturnímu rozkvětu, plně sem přichází renesance – dostavba Pražského hradu, Vladislavský sál

– po pol. stránce slabý

situace dvojvládí

– nastupuje do chaotické situace

– sejde se s Matyášem 1478/9 – uzavřou tzv. Olomoucké dohody = smlouva, v níž je vytvořen určitý model rozdělení státu mezi dva krále a to až do † jednoho z nich (+ podmínka pro Vladislava – zisk po † až po zaplacení 300 zlatých, aby stát získal)

– r. 1490 † Matyáše Korvína

– Vladislavovi nabídnuta i uherská koruna, přijímá ji → * Česko – uherská personální unie

– Vladislav se stěhuje do Uher, ale neměl to lehké ani tam , v Uhrách mají silnou pozici nejvyšší šlechtici

vláda

– slabá, nesžil se s prostředím

– 1483-85 se vyhrocují vztahy mezi katolíky a kališníky, hrozí válka

1485 Kutnohorský náboženský smír – sepsán na 20 let, stejně se situace neuklidnila                              – Jednota bratrská pronásledována

-oslabování královské moci, centrální moci

– do popředí se dostávají stavy, které vládnou

* stavovská monarchie = duální vláda panovníka a stavů (↑ a ↓ šlechta, měšťanstvo)

– počátek soupeření mezi šlechtou a městy

 – politická příčina – města se díky Čáslavskému sněmu dostala k vládě, šlechta říká, že je historickou a tradiční tvořitelkou vlády, má proto větší váhu

 – ekonomická příčina – šlechta začíná podnikat, a tak začíná konkurovat městům, která mají historickou tradici, zasahují si do pravomocí (rybníkářství,  pivovarnictví, obilí)

– 1500 – VLADISLAVSKÉ ZŘÍZENÍ ZEMSKÉ

  – získává pozici nejvyššího zákona ve státě

 – města se nechtěla podílet na tvorbě, dokument vyšel z pera šlechty

1) omezení královské moci, potvrzení stavovské monarchie

2) oslabení pol. moci měst, zpochybňuje jejich hlas na zemském sněmu

3) potvrzena ekonomická privilegia šlechty

→ dochází k jednání stavů, * kompromisní dohoda – Svatováclavská smlouva – 1517

 – vrací se městům hlas na zemském sněmu

 – města odsouhlasila legalizaci podnikání šlechty

– Vladislav musel řešit nájezdy Turků z jihu

Ludvík Jagellonský (1516 – 1526)

– oženil se s Marií Habsburskou

– sestra Anna Jagellonská provdána za Ferdinanda Habsburského

– umírá mladý a bezdětný

– priorita zažehnat osmanské Turky, pravidelné střety, pomáhá mu uherské vojsko

29.8.1526 b. u Moháče

 – prohrává, převaha Turků, utopí se

– začíná boj o český a uherský trůn → výsledek: nástup Habsburků         

[1] dle Petry Horákové

Reklama
reklama

Koukni co o nás studenti říkají

Už od roku 2013 se staráme, aby naše materiály byly pro uživatele kvalitnější a přehlednější.