16. Evropa po 30. leté válce

16. Evropa po 30. leté válce

Francie

Ludvík XIV. (1643 – 1715)

  • Do roku 1661 za něj vládl kardinál Mazarin
  • Ludvík shromažďoval veškerou moc do svých rukou a pěstoval kult krále Slunce
  • Jako absolutní vládce musel mít Ludvík XIV. oporu:
  1. Silná armáda, největší v Evropě s nejlepší výzbrojí, byla centralizovaná a jednotně uniformována, ale byla velmi drahá ( až ¾ státního rozpočtu)
  2. Státní správa, král na vrcholu mocenské pyramidy, jmenoval důležité úředníky, ministry, královskou radu a intendanty provincií, všichni podřízeni králi
  3. Náboženství, katolická církev byla velmi mocná a pronásledovala hugenoty

 

  • Vnitřní politika
  • Bylo potřeba dobudovat absolutismus
  • Nejvíce bylo potřeba zvýšit příjmy státní pokladny, král tím pověřil ministra financí Jeana Colberta
  • Jean Colbert přišel s novou ekonomickou teorií, merkantilismus byl založen na poměru vývozu a dovozu, vývoz by měl převažovat nad dovozem, obchodovali se zaostalejšími zeměmi, hledali nové suroviny a odbytiště
  • Zásady merkantilismu:
  • Bohatství země závisí na množství drahých kovů v zemi
  • Zákaz vývozu surovin, nejdříve zpracovat a poté vyvézt dráž
  • Colbert také omezoval dovoz, zaváděl vysoká dovozní cla
  • Colbert splnil očekávání Ludvíka XIV., státní pokladna se začala plnit
  • Ludvík XIV. potřeboval spousty peněz na armádu, církev, státní aparát, drahá sídla (přestavba Versailles), přepychový život a výbojnou politiku

 

  • Zahraniční politika
  • Cílem zahraniční politiky Ludvíka XIV. bylo oslabení moci španělských a rakouských Habsburků
  • Chtěl získat území v oblasti SŘŘ, chtěl se zbavit velkého obchodního konkurenta – Nizozemí
  • Také chtěl získat území v zámoří
  • Úspěch měl v SŘŘ, území získal, ale náklady na něj byly obrovské, zisky malé, takže evropská zahraniční politika byla neúspěšná
  • Zato zahraniční politika v Americe byla velmi úspěšná, Francie získala v zámoří Kanadu a velké území v okolí Mississippi (Louisiana)

 

Válka o dědictví španělské (1701 – 1714)

  • Roku 1714 vymřeli španělští Habsburkové, když poslední z nich, Karel II., umřel bez potomků
  • Narok na trůn si činili rakouští Habsburkové a francouzští Bourboni
  • Bourboni si nárok na trůn dělali de facto oprávněně, protože než Karel II. zemřel, předal trůn právě jim
  • Španělským králem se tedy měl stát Filip z Anjou, vnuk krále Ludvíka XIV.
  • Ale většina států Evropy nechtěla, aby Bourboni usedli na španělský trůn, protože kdyby došlo ke spojení Francie a Španělska, tak by Bourboni měli v Evropě obrovskou moc
  • Proto vznikla velká koalice proti Bourbonům v čele s rakouskými Habsburky, v koalici byla německá knížata, Nizozemí a Anglie se přímo nezapojily, ale nepodporovala to, aby Bourboni stanuli na španělském trůnu
  • Roku 1714 válka skončila uzavřením Utrechtského míru tím, že na španělský trůn nastoupil Filip z Anjou jako Filip V. Španělský, ale pod podmínkou, že nikdy nedojde ke spojení Francie a Španělska pod vládou jednoho panovníka
  • Bourboni se rozštěpili na francouzské a španělské, získali kolonie ve střední a jižní Americe
  • Rakouští Habsburkové získali Jižní Nizozemí, Milánsko, Sicílii, Neapolsko, severní Itálii a Sardinii
Ludvík XV. (1715 – 1774)
  • Na trůn nastoupil v 5 letech, vládl za něj jeho regent Filip Orleánský
  • Podléhal cizím vlivům a byl ovládán svými milenkami, Madame de Pompadour a Madame du Barry
  • Sedmiletá válka (1756 – 1763)
  • Probíhala v Evropě i zámoří
  • Stály proti sobě koaliční systémy, Francie a Prusko proti Velké Británii, Rakousku a Rusku
  • Za Rakousko, kterému vládla Marie Terezie, vedl válku ministr Václav Antonín Kounic, chtěl navázat dobré vztahy s Francií, protože Prusko bylo pro Rakousko nepřátelské
  • Francie nakonec přešla na stranu Rakouské monarchie a Velká Británie přešla na stranu Pruska
  • Nové koaliční systémy  VB a Prusko X Rakousko, Rusko a Francie
  • Hlavními aktéry války v zámoří byli Britové a Francouzi, Britové měli velkou převahu
  • Francie ztratila Kanadu a velkou část Louisiany v Americe, což zapříčinilo úpadek Franci

 

Vznik Pruského království

  • Říše byla v hospodářském úpadku, některé oblasti byly vylidněné a země byla celkově rozdrobena
  • V čele stál císař z rodu Habsburků
  • Obchod byl v rukou cizích obchodníků z Francie, Nizozemí a VB
  • Ve SŘŘ byli tři nejvýznamnější knížectví: Bavorsko, Sasko a Braniborsko, které usilovaly o prvenství v říši
  • Na území SŘŘ vznikal nový stát Prusko – z Braniborské marky, Pruska a Porýní
  • Všechny tyto oblasti postupně získali Hohenzollernové
  • Braniborská marka vznikla na přelomu 12. a 13. století, když SŘŘ expandovala na východ a v 15. století ji koupil Fridrich Hohenzollernský od Zikmunda Lucemburského
  • Prusko bylo dříve součástí území řádu německých rytířů, jejichž posledních velmistrem byl Albrecht Hohenzollernský, Prusko změnil na Vévodství pruské a přešel k luteránství
  • Oblast Porýní se připojila v 17. století
  • Braniborští kurfiřti stáli v čele snah vytvořit ze všech těchto částí jediný stát
  • Friedrich Vilém (1640 – 1688), braniborský kurfiřt, budoval velkou armádu, aby mohl spojit všechny 3 části, finanční prostředky mu poskytli junkeři, pruská velkostatkářská šlechta
  • Friedrich Vilém jim za to poskytoval mnohé výhody – nemuseli platit daně na armádu, monopol na obchod s obilím, velitelská místa v armádě a nejvyšších úřadech
  • Vilém budoval také absolutismus, opíral se o junkery, státní správu a armádu
  • Armáda byla velmi vyspělá, moderní; vojáci sloužili 25 let, byli verbováni i násilným způsobem, klidně i v cizině, morálka byla tvořena tvrdými kázeňským postihy, takže vojáci se báli spíše důstojníka než bitvy
  • Pruský stát byl velmi militantní, i poddaní byli podřízení a poslušní; úřednický aparát pak spolehlivý a přesný
  • Hlavním cílem bylo upevnění Pruska zevnitř, aby mohla začít expanze
  • Prusko velmi ochotně přijímalo emigranty, zalidňovali Braniborský venkov, do Pruska přišlo hodně Čechů v důsledku Obnoveného zřízení zemského, Francouzů kvůli útokům na hugenoty a v důsledku zrušení ediktu Nantského
  • Nástupcem Friedricha I. byl Friedrich Vilém I. (1713 – 1740), byl přezdívám kaprál na trůně, protože celý život chodil oblečen v uniformě
  • Velmi šetřil na všem možném a veškeré úspory věnoval na svůj jediný zájem – armádu
  • Jeho nástupcem se stal jeho syn Friedrich II. Veliký (1740 – 1786)
  • Friedrich II. zahájil období nejvýznamnějších výbojů, Prusko se účastnilo:
  • Válka o rakouské dědictví, na rakouský trůn nastoupila Marie Terezie, ostatní státy ji neuznaly
  • Sedmiletá válka, zde si Friedrich II. potvrdil definitivně zábor Slezska
  • Trojí dělení Polska – dělení Polska mezi Prusko, Rakousko a Rusko
Rakouská monarchie
  • Většina bojů v rámci Rakouské monarchie se odehrála v Čechách
  • V Čechách byl chabý odpor, bylo popraveno 27 pánů a vydáno Obnovené zřízení zemské
  • Vymíraly velké české šlechtické rody, do Čech přicházely cizí rody, hlavně z Francie a Itálie
  • Na Uhry neustále útočili Turci, uherští magnáti chtěli větší hospodářskou nezávislost, prosazovali merkantilismus, doporučovali nevyvážet suroviny a zpracovávat je doma a vyvážet až hotové produkty
  • V závěru 30leté války vládl Ferdinand III., po něm Leopold I. (1657 – 1705)
  • Za vlády Leopolda I. se v SŘŘ bojovalo hlavně na hranicích s Francií s Ludvíkem XIV.
  • Pak také válčili s Turky, roku 1663 došlo k hraničnímu sporu Osmanské říše a Sedmihradska
  • Turci zaútočili na Uhry a velkou část obsadili, Habsburkové tam vyslali armádu, Turky porazili a uzavřeli s nimi mír, Turci si mohlo nechat většinu dobytých území
  • Roku 1683 Turci vytáhli na Vídeň a obléhali ji, křesťanská Evropa vyslala k Vídni pomoc a odrazili je; především rakouská armáda vedená Evženem Savojským a polská vojska Jana Sobieskiho
  • Rakušané dokonce dobyli část tureckých území na Balkáně
  • Leopold I. se zapojil i do války o dědictví Španělské
  • Na trůn po jeho smrti nastoupil Josef I., ale ani ten se nedožil konce války a roku 1711
  • Nastoupil na trůn Karel VI. (1711 – 1740), který měl dynastický problém
  • Karel VI. neměl syna, proto roku 1713 vydal pragmatickou sankci, kterou ustanovil, že moc v rodě Habsburků může přejít na prvorozenou dceru, není-li mužský potomek
  • Zahraniční mocnosti Pragmatickou sankci neuznaly
  • Roku 1718 vznikla Východoindická společnost pod patronací Karla VI., čímž byl založen monopol v Jihovýchodní Asii
  • Ostatní státy, které už měly podobné společnosti, se zalekly, chtěly po Karlovi, aby ji zrušil
  • Karel VI. slíbil, že tak učiní, pokud uznají Pragmatickou sankci
  • Karel VI. pořád válčil s Francií a Turky (ztratil Balkán, území , jež získal Evžen Savojský)
  • Ztratil Neapolsko a Sicílie na úkor španělských Bourbonů
  • Roku 1740 zemřel a na trůn nastoupila jeho dcera Marie Terezie s novou formou vlády – osvícenským absolutismem
reklama

Koukni co o nás studenti říkají

Už od roku 2013 se staráme, aby naše materiály byly pro uživatele kvalitnější a přehlednější.