17. Rakouská monarchie a Rusko v období osvícenského absolutismu

17. Rakouská monarchie a Rusko - osvícenský absolutismus

  • Osvícenský absolutismus
  • Na prvním místě byl rozum, panovník se snažil vládnout rozumně
  • Objevoval se v méně vyspělých zemích jako Rakouská monarchie či Rusko
  • Cílem bylo především dohnat vyspělé země po hospodářské stránce, ale zároveň tím neohrozit feudalismus
  • Rakousko – Marie Terezie a Josef II.
  • Rusko – Petr I. Veliký a Kateřina II. Veliká
RAKOUSKÁ MONARCHIE

MARIE TEREZIE (1740 – 1780)

  • Na trůn nastoupila po svém otci Karlu VI. díky Pragmatické sankci
  • Ostatní státy Pragmatickou sankci sice nuceně uznaly, ale po nástupu Marie Terezie vypukla Válka o rakouské dědictví, protože Marii nakonec neuznaly
  • Evropské mocnosti vytvořili koalici s cílem rozdělit Rakouskou monarchii, v čele byl Friedrich II. z Pruska, dále Sasko, Bavorsko a Francie
  • Marie Terezie si vzala Františka Lotrinského, který byl zvolen císařem SŘŘ národa německého
  • Během sedmileté války (1756 – 1763) vtrhla do Čech pruská vojska a obléhala Prahu, následně proběhla bitva u Kolína a Prusové byli vytlačováni z Monarchie
  • Válka byla ale předčasně ukončena roku 1763, když z ní vystoupilo Rusko
  • Prusko Friedricha II. si během této války potvrdilo nárok na Slezsko a Kladsko
  • Marie Terezie začíná vládnout podle osvícenského absolutismu
  • Reformy Marie Terezie
  1. Správní reformy
  • Centralizovala Rak. monarchii, všechny úřady byly ve Vídni
  • Ostatní místní úřady omezeny nebo zrušeny
  • Pro celou monarchii byly zaváděny jednotné právní normy
  • Problémem byl jazyk, byl zaveden jeden úřední jazyk – němčina => začíná proces germanizace
  1. Hospodářské reformy
  • Podporovala rozvoj výroby a obchodu
  • Podporovala zakládání manufaktur podle vzoru Francie, nedostatek pracovní síly ovšem
  • Zaváděla vysoká dovozní zla
  • Školská reforma
  • Roku 1774 zavedla povinnou školní docházku
  • Nižší školy byly pod dohledem církve, vysoké škole byly do roku 1773 pod dohledem jezuitského řádu, ale ten byl zrušen a VŠ tak pod dohledem státu
  1. Další reformy
  • 1748 nechala sepsat Tereziánský katastr  soupis poddanské půdy
  • 1767 vydala Urbariální patent pro Uhry  přesná vymezení pravomocí šlechty a povinností poddaných (šlechta mohla libovolně zvyšovat požadavky na poddané)
  • V důsledku nevolnického povstání v Čechách a na Moravě (bitva u Chlumce roku 1775), které bylo poraženo, vydala téhož roku robotní patent, který snížil robotní povinnosti poddaných

JOSEF II. (1780 – 1790)

  • Reformy Josefa II.:
  • 1781 zrušil nevolnictví v Čechách
  • 1785 zrušil nevolnictví v Uhrách
  • Přesto robota trvala nadále
  • Roku 1781 vydal Tolerantní patent, čímž zrovnoprávnil v Rakouské monarchii, katolíci, luteráni, kalvinisté, pravoslavní a židé byli všichni rovnoprávní
  • 1789 vydal berní a urbariální patent  robota měla přejít na peněžní dávky, ale nikdy se tak nestalo, protože zemřel a Leopold II. to zrušil
  • Josef II. zrušil polovinu klášterů a zkonfiskoval jejich majetek, vládl v počátcích českého národního obrození
  • Díky zrušení nevolnictví nastalo velké stěhování lidí do měst
RUSKO
  • Na přelomu 16. a 17. století se Rusko dostalo do období úpadku, protože vymřela vládnoucí dynastie Rurikovců
  • Tohoto zmatku využili Poláci a s Ruskem bojovali
  • Roku 1613 byli Poláci definitivně z Ruska a nastoupila nová dynastie – Romanovci
  • Rusko bylo hospodářsky velmi zaostalé
  • Nová dynastie měla dva cíle
  1. Upevnit politickou moc a budovat absolutismus
  2. Hospodářsky povznést Rusko

PETR I. VELIKÝ (1689 – 1725)

  • Byl současníkem Leopolda I. a Ludvíka XIV.
  • Trápil ho problém ruského území, neměl přístup k Baltskému ani Černému moři, kvůli špatným vztahům s Polskem nemohl navázat dobré obchodní vztahy
  • Na jihu bojoval s Turky o přístup k Černému moři, ale neuspěl, zato získal přístup ke Kaspickému moři na východě
  • Severní válce (1700 – 1721) bojoval proti Švédsku o přístup k Baltu, měl za spojence Dánsko a Polsko
  • Už roku 1703 se dostal poprvé k Baltu a na řece Něvě založil město Petrohrad
  • Roku 1709 porazil Švédy v bitvě u Poltavy a rozšířil kontakty se západním světem

Reformy Petra I. Velikého

  1. Vojenské reformy
  • Zavedl stálou armádu
  • Rozšířil dělostřelectvo
  • Budoval vojenské loďstvo
  • Zakládal vojenské školy
  1. Správní reformy
  • Centralizoval říši
  • Sídelním městem udělal Petrohrad
  • Rozdělil Rusko na gubernie, které řídil z Petrohradu
  • Hospodářské reformy
  • Podporoval obchod, ale protože neměl zkušenosti a znalosti, podnikl cestu do Anglie, Nizozemí, kde se nechával najmout jako dělník
  • Po návratu do Ruska zakládal manufaktury, zval cizí ministry a odborníky, chránil hospodářství cly
  • Nechával budovat lepší cesty, průplavy a přístavy
  • Protože do manufaktur nebylo k dispozici moc dělníků kvůli nevolnictví, mohl si její majitel koupit celou vesnici, ale ta musela pracovat jak na poli, tak v továrně
  • Protože Petr I. potřeboval spousty peněz, zavedl daně třeba z hlavy nebo plnovousu
  1. Kulturní reformy
  • Církev byla stále konzervativní
  • Petr I. sám byl velmi vzdělaný a jeho cílem bylo povznést vzdělanost
  • Zjednodušil azbuku
  • Roku 1725 založil akademii v Petrohradě
  • Nechal překládat cizí knihy, vydával noviny a zakládal tiskárny
  • Petr I. roku 1725 umírá a poté nastává období palácových převratů, upevnila se pozice šlechty a carské gardy, ti dosazovali a sesazovali panovníky
  • Díky palácovému převratu se na trůn dostala Kateřina II.

 

KATEŘINA II. VELIKÁ (1762 – 1796)

  • Pocházela z Pruska, roku 1744 si ji ruská carevna Alžběta I. vybrala jako manželku pro svého synovce Petra, kterého předurčila jako dědice ruského trůnu
  • Kateřina se naučila rusky, konvertovala k pravoslaví a Petra si vzala
  • Její manžel se stal carem Petrem III., ale byl to mizerný panovník, psychicky nevyrovnaný a velmi neoblíbený
  • Petr III. ukončil válku s Pruskem, vystoupil ze Sedmileté války, Petr III. bezmezně obdivoval Friedricha II.
  • Roku 1762 Kateřina provedla se svými stoupenci palácový převrat (dámská revoluce) a Petra svrhla a uvěznila
  • Téhož roku (1762) se stala carevnou Kateřinou II.
  • Kateřina II. pokračovala v politice Petra I. Velikého a dobyla přístup k Černému moři
  • Toto nové území bylo potřeba osídlit a tím byl pověřen kníže Potěmkin, osidlování bylo často i násilné
  • Když byla Kateřina II. na inspekční cestě s rakouským císařem Josefem II., vznikly tzv. Potěmkinovy vesnice na jihu (kulisy vesnice, pořád jen jedna kachna …)
  • Kateřina se účastnila všech tří dělení Polska v letech 1772, 1793 a 1795
  • Za její vlády se zhoršovalo postavení rolníků a v letech 1773 – 1775 proběhlo nevolnické povstání vedené Jemeljanem Pugačovem, ten se dokonce prohlásil za nevolnického cara
  • Povstání bylo nakonec potlačeno a Pugačov byl popraven

ZAHRANIČNÍ POLITIKA

  • Expanze a snaha o rozšíření Ruska po vzoru Petra I.
  1. Snaha získat přístup k Černému moři
  • Vrchní velitel kníže Potěmkin + generál Suvorov a Kuzakov
  • 1783 dobyt Krym; vzniká přístav Sevastopol
  1. Expanze na východ – oblast Sibiře, zakládání obchodních stanic + osidlování oblastí Kamčatky
  2. Expanze na západ – Polsko
  • Rusko se účastní dělení Polska
  • Dělení Polska
  • léta 18. století
  • Krátce po 30leté válce
  • 1772 1. etapa dělení Polska
  • Účastní se Rusko, Prusko, Habsburská monarchie, ztráta 1/3 území a obyvatel
  • Postoj Polska: dochází k rozdělení názorů polské šlechty:
  1. Oligarchové – nevolníci a panství jim zůstává; dohodli se s cizinci
  2. Polští liberálové – osvícenci – řeší otázku suverenity, postavení státu, jsou slabí na rozdíl od polské armády
  • 1791 vydána ústava:
    • psaná ústava v Evropě, liberální
    • řeší politicko-kulturně-hospodářskou krizi
    • ruší Libertatum veto
    • snaží se o obnovení autority Polska; do čela Polský panovník, ne oligarchové
  • Targovická konfederace
  • složena z oligarchů = konzervativců
  • odmítají uznat ústavu
  • obrací se na Kateřinu II ta vysílá ruskou armádu zrušení ústavy
  • 1793 2. etapa dělení Polska
  • Polsko se dělí mezi Rusko a Prusko
  • Rakousko se neúčastní 
  • 1794 Polské povstání
  • Liberálové povstali proti dělení Polska X armádě Pruska a Ruska
  • V čele Tadeusz Kosciuzsko
  • Nakonec potlačeno, prohra polských liberálů z důvodu spojení armád Ruska a Pruska
  • Politická aristokracie se distancuje

 

  • etapa dělení Polska
  • Účastní se Rusko, Prusko, Rakousko
  • definitivní zánik Polského státu
  • Prusko – zabírají Varšavu
  • Rakousko – zabírají území až k Záp. Hasiči
  • Rusko – zabírá oblast Malopolska (část)

1797 – smlouva mezi Ruskem, Rakouskem a Pruskem: Definitivně potvrzuje záběry, Polsko bylo obnoveno až po r. 1918

reklama

Koukni co o nás studenti říkají

Už od roku 2013 se staráme, aby naše materiály byly pro uživatele kvalitnější a přehlednější.