20. Nástup Napoleona k moci, jeho vnitřní i zahraniční politika a situace v Evropě po jeho pádu

20. Nástup Napoleona k moci - situace v Evropě

C.) OBDOBÍ THERMIDORIÁNSKÉHO KONVENTU (1794-1795)

  • politická moc: obchodníci, podnikatelé (velkoburžoazie)
  • cíl: ukončit revoluci
  • řeší levicovou politiku jakobínů
  • podpora ekonomiky a obchodu – zrušili maximální ceny, rostou jak ceny, tak mzdy – ty ale podstatně méně – opět nepoměr – prohlubuje se problém nedostatku potravin
  • tomuto období se také říká období bílého teroru
  • odpor royalistů – royalisté (monarchisté) pořádají povstání, chtějí vrátit F před rok 1987, je ale neúspěšné, potlačuje ho Napoleon
  • zahraniční politika => ukončení válek => 1795 podepisují separátní mír Pruskem, Španělskem a Nizozemím (přetrvávají konflikty pouze s Rakouskem)
  • je vytvořena nová ústava, která částečně omezuje občanská práva
  • 25. 10. 1795 – konvent rozpuštěn, revoluční zásady ukončeny

 

  1. D) OBDOBÍ DIREKTORIA (1795 – 9. 11. 1799)
  • vytvořena nová forma republikánské vlády
  • v čele 5-ti členný výkonný orgán => moc výkonná; zákonodárný orgán (sbor) = Rada pěti set + Rada starších
  • hlavní cíl: obnovit Francouzskou ekonomiku, podnikání, merkantilismus
  • 1796 se koná „spiknutí rovných“ => v čele Gracchus Babeuf => vychází z myšlenek na rovnou, společensky nerozvrstvenou společnost = komunistická vize; Klub rovných byl tajný raně socialistický spolek, který chtěl státní převrat, po němž by se vlády ujali zemědělci a městský proletariát – je ale odhaleno, hlavní představitelé popraveni, neúspěch
  • 1799 – chaos, povstání, zadluženost státu => 18. brumaire ( 9.11. 1799) Napoleonský převrat – do čela F se dostává Napoleon Bonaparte – jmenuje úředníky, soudce, senát + 2 konzuly * DIREKTORIUM TŘÍ = A. Sees + Bukov + Napoleon (Napoleon je nejschopnější a tak je jmenován 1. konzulem)

 

  • 1802 – Napoleon jmenován  doživotním konzulem
  • 1804 – Napoleon provedl další státní převrat – nechává se korunovat na císaře (i se svou manželkou) – 1. republika zaniká

 

OBDOBÍ NAPOLEONOVY DIKTATURY, CÍSAŘSTVÍ, VÁLKY

– 18. brumer 1796 = Napoleonský převrat

– zásadní, vládne společně se 2 společníky, Napoleon vyniká

– kladou si za cíl stabilizovat Francii

– 1802 – jmenován doživotním konzulem (vůdčí postavení)

– 2.12.1804 – jmenován císařem

 

DOMÁCÍ POLITIKA

  • vládne jako císař Napoleon I. společně se svou manželkou Josefínou
  • papež (Pius VII.) ho odmítl korunovat, byl u obřadu jen z nutnosti legitimity, ale korunu si nasadil Napoleon sám
  • stává se zakladatelem dědičné dynastie => končí období 1. republiky => CÍSAŘSTVÍ
  • Napoleon ruší mnohá privilegia, zavádí císařský absolutismus
  • je nekontrolovatelným vládcem, opírá se především o armádu => vojenský absolutismus; byrokracie  – úředníci jmenováni panovníkem
  • snaha o konsolidaci (upevnění, ustálení) francouzské společnosti
  • kontroluje ceny, zajišťuje zásobování Francie
  • vrací se šlechta, které byly navráceny pozemky, ale ne postavení (kompromis – dostávala tituly za zásluhy, odmítal posty ze cti, ale podporoval posty za schopnosti)
  • duchovenstvoNapoleon uzavírá s papežem konkordát v roce 1801; kompromis – církev nebude požadovat navrácení původního majetku a katolictví zůstane stále státním náboženstvím, náboženství většiny Francouzů – Napoleon byl nábožensky tolerantní)

 

REFORMY

  • Napoleon vytvářel reformy, aby upevnil svou pozici a aby zmodernizoval Francii – chtěl jí vyzdvihnout na vyšší úroveň
  • položil základy moderní ekonomiky
  • reformy státní správy – budování moderního byrokratického aparátu

1) zásah do zákonů (soudnictví ) 1804 * CODE CIVIL – základy moderního práva

  • čerpá z řeckého a římského práva
  • zrušeny některé výdobytky revoluce – odstraňuje všeobecné volební právo, práva žen a dětí, potlačena politická práva
  • naopak potvrzuje rovnost občanů před zákonem, náboženskou svobodu, právo na život, potvrzení zrušení feudalismu

       2) podporuje rozvoj školství, vzdělanosti

  • cíl: vychovávat loajální občany
  • počátky liberálního nacionalismu
  • učí se uvědomovat si, že vůči států má občan určité povinnosti

       3) zásah do ekonomiky

  • rozvoj podnikání, průmyslu, zemědělství, obchodu – kolonie např. v Africe
  • zavádí se nové, pravidelné daně, platí je všichni
  • zavádí se nová měna: pozlacené franky
  • velké investice do všech odvětví spojených s válkou
  • vynález konzervy – usnadňuje zásobování při válečných konfliktech

 

EXPANZIVNÍ POLITIKA
  • 1793 se Napoleon poprvé dostává do popředí, osvobozuje město Toulon, které bylo obsazeno intervencí (anglickou armádou) a royalisty, prosazuje svůj plán, přestože není velitelem a  díky jeho úspěchu se stává francouzským armádním generálem
  • 1795 uzavřen separátní mír s Pruskem, Španělskem a Nizozemím
  • 1706 byl jmenován do čela francouzských expedičních sborů – cvičí tyto oddíly, především taktika bleskového útoku, série rychlých úderů
  • osvobozuje státy od nadvlády – namířeno proti Habsburkům => zavádí sesterské republiky Francie, díky čemuž si v těchto místech zajišťuje podporu; Milán – vzniká zde Cisalpinská republika, Holandsko – Batátská republika, Ligursko – Ligurská republika, Švýcarsko – Helvétská republika
  • 1798-1799 – vojenská výprava do Egypta, útok proti britským koloniálním zájmům (Indie) => Napoleon po 1. poražen v námořní bitvě u Abukíru – admirál Nelson mu podpálil lodě
  • bitva u Pyramid – při ní byl učiněn objev Rosecké desky, na které byly zaznamenány egyptské hyeroglify (J.P.Champalion – francouzský archeolog od roku 1822)
  • po porážce má Napoleon vnitřní motivaci porazit VB, je zhrzen prohrou 
  • 1799 návrat Napoleona – politický převrat – období konzulátu – císařství

 

ETAPA NAPOLEONSKÝCH VÁLEK

  • chce oprostit Evropu od starých dynastií (1799-1815)
  • Napoleonova politika byla velmi výbojná, věnoval se hlavně válce s intervencí; pomocí šíření revolučních myšlenek chtěl získávat spojence
  • obsadil celý Benelux (dosadil tam svého bratra), Švýcarsko a postupně celou Itálii

 

Vznik proti-napoleonské koalice = VB, Rusko, Rakousko, Sardinie  => snaží se bojovat proti Napoleonovi a chtějí vrátit vše do starých pořádků, Napoleon je pro ně politickým nepřítelem, hlavními iniciátory boje je Rakousko a Rusko (generál Suvorov – éra Kateřiny Veliké,  1800-1801 – nejvýraznější bitvy Rusko x Francie – pro koalici neúspěšné) Rakousko uzavírá mír s Ruskem

 

Mír VB a Francie = mír v Amiens => obě strany potřebují odpočinek, je to ale pouze strategický krok, VB chce Napoleona odstranit z politiky a Napoleon chce VB pokořit

  • Napoleon si uvědomuje slabost námořní armády, chce se do VB podkopat, ale s ničím nezačne, neutrální
  • VB také připravuje plány – uvědomují si, že je nutnost zaměstnat Francii na 2 frontách => chtějí přenést boje do Ruska (Rusové koalici podporují, ale na jejich území se nebojuje)

 

Říjen 1805 bitva u Trafalgaru

  • VB (admirál Nelson) x Francie (Fr-Šp koalice)
  • poslední námořní bitva; Atlantik
  • porážka koalice; Španělsko ztrácí veškerou flotilu, v této bitvě je admirál Nelson vážně zraněn a na následky zranění umírá
  • Napoleon si uvědomuje, že VB na moři neporazí

 

  • Téhož roku Napoleon obnovuje boje s koalicí => Rakousko – táhne na Francii od Vídně, Napoleon je ale poráží v bitvě u Ujmu a zatlačuje zpět

 

2.12.1805 – bitva u Slavkova (u Brna; bitva „Tří císařů“) =>

  • Rakousko-ruská armáda x Napoleon
  • ruský car Alexandr I., Rakousko: císař František I. (roku 1804 povýšil český král František II. Rakousko na císařství), Francie: Napoleon Bonaparte
  • Napoleon vítězí, je podepsána kapitulace a uzavřen Bratislavský mír – Rakousko ztrácí území v severní Itálii
  • 1806 Napoleon začíná sklízet plody svého úspěchu; státy jiho a západoněmecké říše se dobrovolně přidávají na stranu Francie => vzniká Rýnský spolek (Napoleon rozpouští SŘŘNN = Svatá říše římská národa německého); František II. se stal jen Františkem I. císařem rakouským, už nikdy více císařem římskoněmeckým
  • téhož roku Napoleon porazil pruská vojska vbitvě u Jeny a Aurstadtu
  • Napoleon si uvědomuje, že nedokáže VB vojensky porazit, proto v roce 1806 –vyhlašuje kontinentální blokádu Británie – ta nařizovala všem zemím ovládaným nebo spadajícím pod vliv Napoleona zákaz obchodování s Anglií, čímž ji chtěl ekonomicky zničit; Rusko na ní ale nebralo ohledy, tudíž byla neúspěšná
  • 1807 – bojoval s ruským vojskem, kterému vytáhlo na pomoc Prusko – Napoleon však Rusko porazil a uzavřel s ním Tylžský mír, ve kterém se R zavazovalo dodržovat kontinentální blokádu a uznat územní změny
  • Napoleon okleštil Prusko o část území a částečně obnovil Polsko, když vytvořil Velkovévodství Varšavské

 

Od roku 1807 začíná pronikání na Pyrenejský poloostrov – záminkou je, že Portugalsko a Španělsko porušuje blokádu => proto Napoleon zabírá Portugalsko – král utíká, 1808 zabírá i Španělsko, svrhne Bourbony a do čela Španělska dosazuje svého bratra (Josef Bonaparte)

  • vyvolalo to odpor u španělského obyvatelstva – partizánská válka = gerilla
  • => způsob války, ve které nejsou 2 rovnocenné armády, ale dobrovolníci –
    bojují v terénu, využívají lesů, přepadávají malé vojenské jednotky, útoky jsou
    nečekané, neplánované
  • od roku 1807 zde bojují i VB jednotky (koordinuje je lord Wellington),
    pomáhají Španělsku porazit F
  • probíhají pravidelně do roku 1814 (do osvobození)

 

Roku 1809 – změna vztahů mezi Francií a Rakouskem, Rakousko je věčnými boji oslabeno, navíc dochází k personálním změnám v Rakousku a opět prohrávají v bitvě u Wagramu; významným nástupcem do nejvyšších míst rakouské politiky je hrabě Metternich (období Metternichova absolutismu) => začátek politického sbližování s Francií

  • využívají slabiny Napoleona – touha po synovi (Josefína je příliš stará, aby mu dala dítě)
  • nabízí mu dceru Františka I. – Marie Louisa (Habsburská princezna)
  • spojenectví Rakouska a Francie – má důstojnou manželku a odstranil konkurenta – rostou jeho ambice

 

1812 se připravuje na tažení do Ruska (záminka – porušují kontinentální blokádu)

  • na scénu přichází nový ruský generál – Kutuzov – symbol Ruska
  • Bitva u Smolenska – F x Rusko (Kutuzov poražen)
  • Bitva u Borodina – po vojenské stránce remíza, ale F je oslabená, přesto táhne
    na Moskvu => Rusové ale používají taktiku spálené země (vyplování území,
                Alexandr I. nechává vylidnit Moskvu a vypálí jí, útočník je bez zisku)
  • F se brzo vyčerpají – zima, bez zásob, obrovská katastrofa
  • 1812 Bitva u Bereziny – s F armádou se utrhne most a spadnou do řeky, F je oslabená a nakonec poražená
  • armáda je zdecimovaná, ostatní vidí, že Napoleon není neporazitelný, on chce ale vytvořit novou armádu, odjíždí do F a provádí reformu, povolává mladé chlapce (17-18 let), už tam ale není moc víra v úspěch

 

  • 1813 – formuje se nová proti-napoleonská koalice, do střetnutí jde jiné složení armády, opět se přidává Rakousko (Rakousko, Prusko, Rusko a Švédsko)

 

  1. – 19. října 1813– bitva národů = u Lipska => účastní se téměř celá Evropa, zaniká Rýnský spolek, Napoleon je poražen a donucen k abdikaci

=> v březnu 1814 je uzavřena předčasná mírová smlouva v Chamontu – Napoleon stahuje vojska z Evropy, válka už jen ve F, uvědomuje si situaci; konec března 1814 – obléhání Paříže

  • na trůn byl dosazen král Ludvík XVIII., který se dělil o moc se sněmovnou
  • Napoleon byl vyhnán na ostrov Elba – nebyl popraven, protože měl velké množství přívrženců (Bonapartistů); na ostrově byl „vládcem“, měl tam neomezený pohyb
  • 1814-1815 – v Evropě probíhá Vídeňský kongres – ten byl ale přerušen Napoleonovým útěkem
  • Napoleon využil příležitosti, když ve F sílila nespokojenost s vládou Ludvíka XVIII., který by rád nastolil absolutismus, a roku 1815 se s hrstkou vojáků vylodil na jihu Francie a táhl na Paříž, cestou se k němu připojili Bonapartisté
  • Ludvík XVIII. proti Napoleonovi poslal armádu, ale většina vojáků si Napoleona pamatovali a milovali ho, proto přešli na jeho stranu a pokračovali do Paříže
  • Ludvík XVIII. utekl do Anglie
  • Od března do června 1815 bylo obnoveno císařství Napoleona I. – „Sto denní císařství“
  • spojená prusko-anglická vojska pod vedením britského generála Wellingtona porazila Napoleona června 1816 v bitvě u Waterloo v Belgii
  • Napoleon byl poslán na ostrov Sv. Heleny, kde byl vězněn a roku 1821 zemřel (údajně na otravu arsenem z tapet)
  • Na francouzský trůn se vrátil Ludvík XVIII. z rodu Bourbonů a vládl spolu se sněmovnou
  • po celé Evropě se vracely na trůn absolutističtí vládci, kteří byli sesazeni Napoleonem

ZÁPORY NAPOLEONSKÝCH VÁLEK

  • národnostní a kulturní nátlak
  • velké ztráty na životech

 

KLADY NAPOLEONSKÝCH VÁLEK
  • rušení feudálních přežitků
  • vydávání občanských zákoníků
  • podpora výroby a obchodu směrem ke kapitalismu

 

PONAPOLEONSKÁ EVROPA
  • po Napoleonově pádu se vše vrátilo k předešlému stavu, feudální přežitky se vracely a občanské zákoníky byly rušeny
  • buržoazie byla odsunuta dozadu a celá polovina 19. století byla plná buržoazních revolucí
  • od září 1814 – červen 1815 – formování ponapoleonské Evropy
  • mají se obnovit staré pořádky, situace se má navrátit před rok 1789

 

VÍDEŇSKÝ KONGRES

  • účastní se téměř všechny evropské státy – kromě Osmanské říše
  • cíl: navrátit bývalé politické poměry; chtějí, aby z Evropy zmizely revoluční liberalistické myšlenky; nové uspořádání světa a Evropy
  • hlavní myšlenka: aby opět ve všech státech byla tradiční dynastická politika
  • Rakousko: František I.; (hrabě Metternich – kongres je jeho nápad, řídí ho)
  • Rusko: car Alexandr I.
  • Prusko: král Friedrich Vilém III.
  • VB: lord Wellington
  • přizvali sem i Francii, za ní zde jedná Ludvík, Francie je už vnímána jako konstituční monarchie, proto se smí účastnit
  • na Vídeňském kongresu byly stanoveny 4 základní principy =>

 

1) Princip – legitimita bývalých vládnoucích dynastií

  • na trůny se mají vrátit dynastie před VFR
  • Západní Evropa – Šp., Por., Niz., Belgie

 

2) Princip – systém rovnováhy sil

  • snaha, aby se žádný ze států nestal hegemonem, nezískal převahu; 5 států si rozdělilo Evropu
  • k rozdělení došlo, aby si žádný ze států nečinil nároky na vyšší postavení
  • pentarchie = 5 mocností se podílí a rozhodují o vývoji Evropy
  • tvůrce: Metternich („hrabě rovnováha“)

 

3) Princip bezpečnosti

  • vojenská ochrana Evropy
  • snaha zabezpečit výsledky Vídeňského kongresu
  • vzniká myšlenka kolektivní obrany – bezpečnostní ochrana
  • 1815 vzniká Svatá alienace – kolektivní orgán, instituce => tvůrcem je ruský car Alexandr I. a kníže Metternich
  • hlavní páteř: Prusko, Rakousko, Rusko, ale podepsaly to téměř všechny státy
  • cíl: zajištění míru, udržení pořádku v Evropě a potlačení případných revolučních hnutí, snaha udržet výsledky kongresu, zabránit drancování
  • silně kontroverzní organizace, až do 20. století (do I.SV)

 

 

4) Princip – územní změny, vyrovnání

  • Rusko => získává Besarábii a Finsko – ve formě autonomního knížectví; dále Polské království (Varšavské velkovévodství), které k sobě připojuje a vytváří Rusko-Polskou personální unii; Polsko je pouhou gubernií (kolonií), žádná politická účast, oficiálním názvem je Kongresovka, ale stejně je součástí Ruska
  • Rakousko => získává vyspělou oblast střední Itálie => Benátsko a Lombardie, ztrácí ale Belgii, ta získává nezávislost – Habsburkové se tam nevrací a za to dostávají Lombardii. (Další zisky: Halič, Ilejrská oblast, Toskánsko – potvrzení vedlejších Habsburků, Modena, Parma)
  • Severní Evropa => vznik Švédsko-Norské personální unie, neutralita Švýcarska
  • VB – získává Helgoland; dále zisk malých, ale strategicky (vojensky a obchodně) významných míst – Malta, Kréta, Cejlon, Kapsko; podmaňuje si Jónské ostrovy, koloniální zájmy, Indonésie – řeší se zámoří
  • Bývalá SŘŘ/SŘŘNN => konec 1806 => vznik Rýnského spolku, který po roce 1813 zaniká, ale vzniká Německý spolek (36-41 nezávislých států + 4 hanzovní města); v čele stojí rakouský císař, po politické stránce Německý spolek podléhá Rakousku
  • Apeninský poloostrov => potvrzuje rozdrobení Itálie, Savojská dynastie – Království Sardinské a Piemont
Reklama
reklama

Koukni co o nás studenti říkají

Už od roku 2013 se staráme, aby naše materiály byly pro uživatele kvalitnější a přehlednější.