George Orwell – 1984

Tato kniha není jen román, je to mrazivá diagnóza moci, která se stala děsivou realitou pro miliony lidí v totalitních režimech. Orwell ji psal na sklonku života, těžce nemocný tuberkulózou na odlehlém skotském ostrově, což se nepochybně podepsalo na její bezútěšné atmosféře. Název vznikl prostou přesmyčkou roku dopsání (1948), ale pojmy jako „Velký bratr“ nebo „ideozločin“ od té doby pevně zakotvily v našem slovníku.

1. Společensko-historické pozadí

Román byl vydán v roce 1949. Svět se právě vzpamatovával z hrůz druhé světové války a začínala se rýsovat železná opona. Orwell, ač byl levicově zaměřený, byl zděšen tím, jak se v SSSR pod Stalinovým vedením zvrhl ideál socialismu v krvavou tyranii. Kniha je tedy varováním před jakoukoli formou totality, ať už pravicové (nacismus), nebo levicové (stalinismus), a před nebezpečím, které pro lidskou svobodu představují moderní technologie a manipulace s informacemi.

2. Další autoři té doby

• Aldous Huxley (Konec civilizace) – autor další slavné dystopie, kde je ale lidstvo ovládáno skrze rozkoš a drogy, nikoliv skrze strach.

• Ray Bradbury (451 stupňů Fahrenheita) – zaměřuje se na cenzuru a pálení knih.

• Jevgenij Zamjatin (My) – ruský autor, který Orwella přímo inspiroval vizí uniformní společnosti, kde lidé mají místo jmen čísla.

• Karel Čapek (Válka s Mloky) – český autor, který varoval před vzestupem fašismu už ve 30. letech.

3. Autor: George Orwell (1903–1950)

Vlastním jménem Eric Arthur Blair. Narodil se v Indii, pracoval pro britskou imperiální policii v Barmě (což v něm vzbudilo odpor k imperialismu) a bojoval jako dobrovolník ve španělské občanské válce. Tam na vlastní kůži zažil, jak komunisté likvidují své spojence, což z něj udělalo doživotního odpůrce všech diktatur. Byl to brilantní novinář a esejista, který věřil, že jazyk musí být jasný a pravdivý, aby mohl sloužit svobodě.

• Další významná díla: Satirická bajka Farma zvířat, reportážní kniha Hold Katalánsku, eseje Politika a anglický jazyk.

4. Literární rozbor díla

Druh a žánr

• Literární druh: Epika.

• Literární žánr: Antiutopický (dystopický) román.

Děj (obsáhlý rozbor)

Příběh je rozdělen do tří částí, které mapují Winstonův pokus o vzpouru, jeho krátké štěstí a definitivní zkázu.

První část: Život v kleci Londýn roku 1984 je špinavé, rozpadající se město v Oceánii, jedné ze tří světových supervelmocí. Hlavní hrdina Winston Smith pracuje na Ministerstvu pravdy (v Newspeaku Miniprav), kde jeho úkolem je falšovat historii. Kdykoli Strana změní názor nebo předpověď, Winston musí přepsat staré novinové články tak, aby Strana vypadala neomylně. Oceánii vládne Velký bratr, jehož tvář na plakátech sleduje občany na každém kroku. V každém bytě je obrazovka (telescreen), která neustále vysílá propagandu a zároveň špehuje lidi. Winston v nitru Stranu nenávidí. Svou vzpouru začne tím, že si koupí starý sešit a začne si psát deník, což je „ideozločin“ trestaný smrtí nebo vypařením (vymazáním z historie). Sleduje vysoce postaveného člena Vnitřní strany O’Briena, o kterém doufá, že patří k tajnému odboji (Bratrstvu).

Druhá část: Láska jako politický akt Winstona začne sledovat dívka s tmavými vlasy, o které si myslí, že je agentka Ideopolicie. Jednoho dne mu však v chodbě nenápadně podá lístek se vzkazem „Miluji tě“. Dívka se jmenuje Julie. Začnou se tajně scházet – nejdříve v lese, pak v pronajatém pokoji nad vetešnictvím pana Charringtona v chudinské čtvrti proly (proletariátu). Pro Stranu je sex bez účelu plození nových členů zakázán, takže jejich vztah je čistou rebelií. Společně navštíví O’Briena, který jim potvrdí, že odboj existuje, a předá Winstonovi „Knihu“ od Emanuela Goldsteina (nepřítele státu). Kniha vysvětluje, jak totalita funguje: udržuje lidi v bídě a permanentní válce, aby neměli čas přemýšlet. Idyla však končí drsně. Ukáže se, že pan Charrington byl celou dobu agentem Ideopolicie a v pokoji byla za obrazem skrytá obrazovka. Winston a Julie jsou zatčeni.

Třetí část: Ministerstvo lásky a konečná porážka Winston je odvlečen do cel Ministerstva lásky (Minilás), kde není žádné světlo a čas neexistuje. Jeho mučitelem se stává sám O’Brien. Vysvětluje Winstonovi, že Straně nejde o to, aby ho zabila jako mučedníka, ale aby ho „převychovala“. Chtějí mu vymlátit z hlavy pravdu (že 2 + 2 = 4) a nahradit ji pravdou Strany (2 + 2 = 5). Winston prochází peklem hladu a bití. Nakonec je odveden do obávané Místnosti 101, kde každého čeká jeho největší děs. Pro Winstona jsou to krysy. Když mu O’Brien připevní na obličej masku s hladovými krysami, Winston v nepředstavitelném teroru vykřikne: „Udělejte to Julii! Ne mně!“ Tím zradí poslední věc, která mu zbývala – lásku a lidskou integritu. Závěr ho zastihne jako trosku sedící v kavárně Pod Kaštanem. Potkává Julii, ale oba k sobě cítí jen odpor. Winston sleduje zprávy o vítězství na frontě, vzhlédne k portrétu Velkého bratra a cítí upřímné štěstí. Poslední věta románu zní: „Miloval Velkého bratra.“

Postavy

• Winston Smith: 39letý úředník, fyzicky slabý, ale s touhou po pravdě. Je symbolem posledního člověka, který se snaží zachovat si rozum v šíleném světě.

• Julie: Mladší než Winston, neřeší ideologii, ale chce si užívat života. Její rebelie je instinktivní a smyslová.

• O’Brien: Vysoce inteligentní fanatik. Miluje moc a věří, že bota šlapající na lidskou tvář je jediným smyslem budoucnosti.

• Velký bratr: Ikona Strany. Pravděpodobně neexistuje jako člověk, ale jako symbol neomylnosti.

• Emanuel Goldstein: Domnělý vůdce odboje. Pravděpodobně je to výmysl Strany, aby měli lidé na koho svalit nenávist.

Jazyková stránka

• Newspeak: Jazyk, který má zúžit slovní zásobu tak, aby lidé nemohli ani pomyslet na „špatné“ věci.

• Doublethink: Schopnost věřit dvěma protikladným věcem najednou (např. hesla: Válka je mír, Svoboda je otroctví, Nevědomost je síla).

• Ideozločin: Už jen myšlenka na odpor je hříchem.

Kompozice

• Chronologická: Příběh graduje od pochybností k mučení.

• Tři části: 1. Expozice světa, 2. Milostná vzpoura, 3. Likvidace osobnosti.

Tématická výstavba

• Hlavní téma: Absolutní moc, která neovládá jen tělo, ale i mysl a minulost.

• Motivy: Špehování, přepisování dějin, potlačení sexuality, osamělost jednotlivce.

Časoprostor

• Místo: Londýn, hlavní město Airstrip One (Oceánie).

• Čas: Rok 1984 (fiktivní budoucnost).

Literární směr

Světová literatura 2. poloviny 20. století. Prvky politického románu a dystopie.

5. Filmová zpracování / Zajímavosti

• Film (1984): Režisér Michael Radford natočil velmi věrnou adaptaci s Johnem Hurtem v hlavní roli. Film se natáčel přesně v těch měsících roku 1984, které Orwell v knize předpověděl.

• Room 101: V BBC (kde Orwell pracoval) byla místnost 101 skutečná – byla to kancelář, kde se konaly nekonečné a nudné porady, které Orwell nenáviděl.

• Big Brother: Realitní show převzala název z této knihy, ale úplně převrátila jeho význam – z děsivého dozoru udělala zábavu.