Jack Kerouac – Na cestě

Tento román není jen kniha, je to manifest svobody, „bible“ Beat Generation a zachycení neklidu jedné generace, která odmítla usedlý život na americkém předměstí. Kerouac ho napsal během tří týdnů na 36 metrů dlouhou roli papíru (aby nemusel měnit listy v psacím stroji a neztratil tempo), v záchvatu inspirace poháněném kávou a benzedrinem. Výsledkem je text, který má rytmus jazzové improvizace a dýchá prachem cest a benzínem.

1. Společensko-historické pozadí

Román byl sice napsán už v roce 1951, ale publikován byl až v roce 1957. Amerika 50. let byla zemí konformity, ekonomického rozmachu, ale také studené války a maccarthysmu (honu na komunisty). Společnost kladla důraz na bezpečí, rodinný dům a kariéru. Beatníci (Beat Generation) byli první skupinou, která se proti tomuto „americkému snu“ otevřeně vzbouřila. Hledali hloubku, duchovno (často v buddhismu), svobodu v drogách, jazzu a neomezeném cestování.

2. Další autoři a Beat Generation

Beatníci nebyli organizované hnutí, ale spíše skupina přátel:

• Allen Ginsberg (Kvílení) – básník, který dal hnutí hlas.

• William S. Burroughs (Nahý oběd) – experimentátor a „temný prorok“ hnutí.

• Lawrence Ferlinghetti (Lunapark v hlavě) – básník a majitel knihkupectví City Lights v San Franciscu.

• Jack Kerouac – „král beatníků“, který dal hnutí název (původně odvozeno od „beaten“ – zbitý/unavený, později „beatific“ – blažený).

3. Autor: Jack Kerouac (1922–1969)

Americký spisovatel s francouzsko-kanadskými kořeny. Jeho život byl plný rozporů – na jedné straně hvězda amerického fotbalu na univerzitě, na druhé straně tulák a hledač pravdy. Proslul metodou spontánní prózy, kdy se autor snaží zaznamenat myšlenky bez cenzury rozumu, podobně jako jazzový muzikant hraje sólo. Přestože se stal ikonou rebelů, vnitřně zůstal plachým člověkem s hlubokým vztahem k matce a katolické víře. Zemřel předčasně na následky alkoholismu.

4. Literární rozbor díla

Druh a žánr

• Literární druh: Epika.

• Literární žánr: Autobiografický román (pikareskní román cesty).

Děj (obsáhlý rozbor)

Román nemá klasickou zápletku s úvodem a vyvrcholením, spíše sleduje cyklické cesty hrdinů napříč USA a Mexikem.

Setkání a první cesta: Vypravěč Sal Paradise (předobrazem je Kerouac sám), začínající spisovatel z New Yorku, se seznamuje s Deanem Moriartym (předobrazem je Neal Cassady). Dean je ztělesněním čisté energie, amoralismu a radosti ze života. Právě vyšel z polepšovny, má víc manželek najednou a mluví s neuvěřitelnou kadencí. Sal je jím fascinován a rozhodne se vydat „na cestu“. První cesta ho vede stopem přes Chicago do Denveru a dál do San Francisca. Sal poznává krásu krajiny, ale i bídu sběračů bavlny a podivné postavičky amerického okraje.

Hledání “Toho” (The IT): Další cesty už podnikají společně s Deanem. Řítí se nocí v ukradených nebo půjčených autech, poslouchají bebopový jazz v zapadlých klubech a vedou nekonečné filozofické debaty o smyslu života. Dean neustále hledá svého ztraceného otce (alkoholika a tuláka), což je symbolické hledání kořenů celé generace. Hrdinové hledají okamžik absolutního prožitku, kterému říkají „To“ – stav, kdy člověk splývá s přítomností a vesmírem.

Mexiko a konec přátelství: Poslední velká cesta vede do Mexika. Zde hrdinové zažívají pocit naprosté svobody mezi domorodci, užívají drogy a alkohol. Sal zde však vážně onemocní a Dean, hnaný svým vnitřním neklidem, ho tam nechá a vrací se do USA. Toto je moment prozření – Sal si uvědomuje, že Deanova energie je sice fascinující, ale také destruktivní a bezohledná. Román končí návratem do New Yorku. Sal se usazuje, nachází lásku a v závěrečném melancholickém monologu vzpomíná na Deana, který zůstává věčným tulákem, osamělým a nepochopeným.

Postavy

• Sal Paradise (Jack Kerouac): Intelektuál, pozorovatel. Cestuje, aby našel inspiraci a unikl z prázdnoty svého života. Je to on, kdo dává cestám literární formu.

• Dean Moriarty (Neal Cassady): „Hrdina západu“. Neřídí se morálkou, ale instinkty. Je to katalyzátor děje, neustále v pohybu, neustále v extázi nebo v depresi.

• Starý býk Lee (William S. Burroughs): Epizodní postava, drogově závislý filozof žijící v New Orleans, u kterého hrdinové na chvíli zastaví.

• Ženy (Marylou, Camille): V románu hrají spíše vedlejší roli; jsou to milenky a manželky, které hrdinové opouštějí, aby mohli pokračovat v cestě.

Jazyková stránka

• Rytmus: Věty jsou dlouhé, často spojené spojkou „a“, což vytváří dojem nekonečného pohybu.

• Hovorovost: Autentický jazyk ulice, slang narkomanů a muzikantů.

• Impresionismus: Detailní popisy krajiny, světel měst a nálad v autě.

• Epická šíře: Román je plný detailů, jmen a míst, což mu dodává na autentičnosti.

Kompozice

• Chronologická: Sledujeme cesty tak, jak šly po sobě (1947–1950).

• Cyklická: Neustálé odjezdy a návraty.

• Rozdělení do 5 částí: Každá část představuje jednu velkou výpravu.

Tématická výstavba

• Hlavní téma: Hledání identity a svobody v moderním světě a oslava přátelství.

• Motivy: Auto, jazz, stopování, samota, hledání otce, noc, dálka.

Časoprostor

• Místo: Celé území USA (New York, Denver, San Francisco, New Orleans) a Mexiko.

• Čas: Konec 40. let 20. století.

Literární směr

Beat Generation. Odmítnutí konzumu, hledání nových forem vyjádření a spirituality.

5. Adaptace a zajímavosti

• Film (2012): Režisér Walter Salles natočil vizuálně věrnou adaptaci (v hlavních rolích Sam Riley a Garrett Hedlund), která dobře vystihuje melancholii předlohy.

• Originální svitek: Kerouacův svitek byl v roce 2001 vydražen za 2,4 milionu dolarů. Dnes je vystavován v muzeích jako literární relikvie.

• Vliv na hudbu: Kniha zásadně ovlivnila Boba Dylana, Jima Morrisona (The Doors) nebo kapelu Grateful Dead.

• Zajímavost: Neal Cassady (Dean) se později stal řidičem slavného autobusu „Further“ psychedelické skupiny Merry Pranksters, čímž propojil éru beatníků s érou hippies.