Jan Skácel – Smuténka

Smuténka - Jan Skácel

Jan Skácel
  • (1922- 1989)
  • básník
  • prozaik
  • studoval Gymnázium v Břeclavi, pak odešel do Brna
  • silný vztah k Brnu a Moravě
  • šéfredaktor časopisu Host do domu
  • od roku 1969 neměl publikovat, publikoval v samizdatu a exilové literatuře
  • 1981 mohl opět publikovat
  • psal knihy pro děti
  • často se zabýval sepjetím s přírodou, tradicemi a lidskými mravy

Dílo:
poezie:
Kolik příležitostí má růže
Co zbylo z Anděla
Smuténka
Hodina mezi psem a vlkem
Metličky
Odlévání ztraceného vosku
Noc s Věstonickou Venuší

Próza:
Jedenáctý bílý kůň
Třináctý černý kůň
Tvorba pro děti:
Jak šel brousek na vandr
Pohádka o velkém samovaru
Uspávánky
Kam odešly laně
Smuténka

Doba napsání:
20. století (1965)
 
Zařazení:
česká  literatura (2. pol. 20. století)

Literární druh:
poezie (přírodní, intimní)

Literární žánr:
básnická sbírka

Jazyk díla:
– verše stručné a jasné
– převážně čtyřverší  a  verš volný (tečka či interpunkce jen zdůraznění k sobě patřících veršů)
– rým velice zřídka, básně působí volně a svobodně
– v závorkách vlastní pocit autora
– běžná slova + vliv moravských lidových tradic ( slov. spojení  sekerou 3x rubané)
– časté pokládání otázek, nedokončené myšlenky  ( báseň Otázky)
– tajemství (nevíme, co je smuténka)

Personifikace:
– ,,štíhlý vítr´´ ,,Potom je pusto, ticho vyryto i s kořeny´´ ,, píšťaly bez dechu´´´
– Eufonie (zhudebnění)

Neologismy:
– přímo název  Smuténka-> název sbírky, oddílu a básně

Metafora:
– ,,Jak  v říjnu haraší v průvanu zaječí kožka´´ sněží , jakoby chuligáni ubili lahvemi od piva na nebesích labuť´´, ,,tenká jako labuť ´´, ,,ťukala na sudy´´

Kontrast:
– ,,kde  ťapou ovečky. Ovečky, tak kruté´´

Neobvyklá slovní spojení:
– ,,To až se v září  stmívá už bez sametu, drsně, naholo´´

Přirovnání:
– ,, kolem hrud těžších jak skřivani ´´

Rozbor vybraných básní:

báseň Pořád

  • první báseň první části sbírky
  • intimní a přírodní lyrika
  • psáno volným veršem
  • tragická metafora( mrtvá labuť ubitá chuligány- bílá barva= smrt)
  • motivy úzkosti, přírody, věčnosti, strachu za smrti a ticha

báseň Smuténka

  • báseň druhé části sbírky
  • psáno volným veršem
  • motivy prázdnoty, podzimu, tajemství ( nejistá osoba Smuténka – možná smutek,vítání zimy, Paní podzim nebo  lidová Barborka)

Hlavní myšlenka:
– snaha  propojit  prostor s časem všední reality a časem mytickým, hledání  dobra a moudrosti

Hlavní téma:
– stále platná stará pravidla, mýty a neměnící se emoce i v moderní době

Vedlejší téma:
– spojení člověka s přírodou a koloběh života

Inspirace:
moravská příroda
tradice
lidové zvyky

Motivy:
jihomoravská krajina (v zimě, na podzim)
ticho
mlčení

Prostředí:
moravské kraje či malé slovácké vesničky
příroda
často ponuré

Kompozice:
více typů lyriky přírodní lyrika
úvahová lyrika (báseň Potom)
intimní lyrika (báseň Zlatá brána)
většinou elegie ( básně Příliš čistý sníh, Třmeny, Elegie)

Členění:
3 části: Obeznávání, Smuténka, Crambre Tataria

Reakce doby na dílo:
60. léta – vyšli další sbírky: Hodina mezi psem a vlkem, Metličky ->  konec prvního tvůrčího období, autorův odchod do ústraní

Inspirace dílem:
Básně často zhudebňovány především skupinou Hradišťan.

Úryvek

Smuténka
To až se v září stmívá,
už bez sametu, drsně, naholo,
po poli chodí smuténka
a zpívá,

smuténka chodí kolem hrud
šedých jak skřivani a zpívá,

(je příběh starší nežli já,
než moje smrt,
než smutek ze mne, odpusť)

zpívá si na poli smuténka
a chodí
po konopných cestách podzimu

Reklama
reklama

Koukni co o nás studenti říkají

Už od roku 2013 se staráme, aby naše materiály byly pro uživatele kvalitnější a přehlednější.