Jiří Wolker – Těžká hodina

Těžká hodina - Jiří Wolker

Jiří Wolker

Pocházel z dobře situované měšťanské rodiny bankovního úředníka v Prostějově. Zde vystudoval gymnázium a na přání otce odešel na práva, ale mimo to se zapsal na některé přednášky na filozofické fakultě.Rodinné prostředí Jiřího Wolkera bylo naplněno kulturou a také profesoři prostějovského gymnázia podporovali Wolkerovy umělecké sklony. Byl všestranně nadaný – literárně, výtvarně i hudebně. Už na gymnáziu publikoval ve studentských časopisech, kromě toho byl nadšený Sokol a skaut. Jiří Wolker byl členem Literární skupiny a Devětsilu. Zde také získal přátelství se svými vrstevníky – začínajícími básníky a literáty. Zdraví Jiřího Wolkera nebylo od dětství pevné, proto rodina usilovala o jeho pobyty ve skautských táborech a u moře. Za pražských studií u něho propukla tuberkulóza. Opakovaný pobyt u moře, ani léčení ve Vysokých Tatrách mu nepomohly..

Těžká hodina
  • básnická sbírka obsahující i 3 sociální balady
  • přerod chlapce v muže – těžkost tohoto období = “Těžká hodina”. Básník definitivně opouští idylu svého pokoje a přírody a ocitá se v ulicích velkoměsta
  • Celková charakteristika:
    • Těžká hodina je jeho nejvýznamnější sbírka, obsahuje nejtypičtější básně proletářské poezie.
      Sbírka proletářské poezie, autorova proměna: symbol láskyplného srdce nahrazen symbolem rukou = symbolem práce, boje, činu (= kontrast), který má zlidštit svět. Mizí idylický pohled na svět, stává se básníkem osudu proletáře , místo soucitu nastupuje vědomí nespravedlnosti, s níž se nechce smířit. Prostředkem jsou tradiční balady s mravním posláním (sociální, dramatické, zdůrazňující dějové prvky, bohaté na konflikty a obrazy osobních tragédií. Tragédie jsou výsledkem reálných společenských jevů. baladami Wolker usiloval o epiku, byl si vědom přelyrizovanosti poezie, vyzývá k zvrácení řádu.
      Těžká hodina je jeho nejvýznamnější sbírka, obsahuje nejtypičtější básně proletářské poezie.
      zde rozvinul sociální baladu, ta má již úplně jinou podobu než v 19. stol. U Erbena je člověk drcen silou osudu a nemohl se bránit, naproti tomu u Wolkera je člověk drcen sociálními problémy, ale může se bránit.

Sociální balada:
Zvláštní typ balady, která se orientuje na vztahy ve společnosti (nerovný boj chudých, bezmocných s životem s bohatými)
 
Proletářská literatura:
– reaguje na sociální bídu a důsledky války
– vyznačuje se kritikou sociální nespravedlnosti
– objevila se u nás v první polovině 20. století
– myšlenka revoluční proměny kapitalistické společnosti na socialistickou
– v dílech nový typ hrdiny – dělník
– umění musí být proletářské, musí směřovat k pádu nespravedlivého řádu
– revolučnost
– optimismus
– kolektivismus proti individualismu

Požadavek kolektivismu byl společný všem básníkům proletářské poezie, rozdílné však bylo jejich pojetí! Wolker chce vyjádřit problematiku jednotlivce, kterého jeho touha po štěstí vede k pochopení vzájmené závislosti na druhých – uvědomění si, že je aktivní společenský činitel. →podstata lidské existence spočívá v sepětí s jinými životy a v odpovědnosti za ně = Wolkrovo mravní pojetí kolektivismu

Další autoři Proletářské literatury:
Jindřich Hořejší – „Den a noc“
Jaroslav Seifert – „Město v slzách“ – stylizuje se do postoje mluvčího těch, kteří jsou vyřazeni z bohatství a radosti moderní civilizace
Josef Hora – „Pracující den “ – kladl vedle sebe problematiku osobní a problematiku mas
Stanislav Kostka Neumann –„Rudé zpěvy“ – potlačil svou individuálnost 

Kompoziční schéma básní:
– báseň vyjde z představy určité skutečnosti
– metaforickou proměnou je odhalen její vnítřní smysl
– z tohoto odhalení je vyvozen důsledek většinou mravního charakteru

Př.: metafora proměna :

  • topičovi oči se mění ve světlo žárovek
  • dítě, které se nesmí narodit se stává symbolem neuskutečnitelné lásky
  • Janův sen je symbolem lidské touhy po šťastném světě

Postavy:
Neustále se mění

Prostředí:
Kontrast mezi bídou a bohatství, město x příroda (dotváří atmosféru)

Tématický rozbor:
Hlavní téma:
Lásky milenců
Vedlejší téma:
pesimistická stránka
bída
utrpení
těžká práce
výzva k boji za uskutečnění spravedlivějšího společenského řádu
dělník – nositel nového lidství, hrdina
sociální problémy – špatné poměry

Děj – rozbor jednotlivých básní:
Těžká hodina
  • přerod z chlapce na muže
  • Celá sbírka je uvedena stejnojmennou básní, která je věnovaná příteli A. M. Píšovi.
  • Básníkovo dětské srdce zemřelo, ale mužovo srdce se ještě nenarodilo: „… jedno srdce jsem pohřbil a druhé ještě nemám…“
  • Autor vyjadřuj skok z naivní, dětské, všeobjímající lásky ke světu k vážnějšímu a realističtějšímu přístupu dospělého muže.
  • Báseň v podstatě popisuje celý život člověka. Narodí se, je plný energie, nápadů, předsevzetí, šlechetnosti, dobromyslnosti. S postupem času dospívá a z chlapce se stává muž. Vše musí zaplatit tvrdou prací, aby si alespoň částečně splnil svůj sen z mládí. Vitalita se ztrácí a nastává čas zklamání. Všechny ideály dětství jsou nenávratně ztraceny, ušlechtilost se vytrácí s každodenní prací. Zbaven iluzí musí jít světem a ačkoliv se mu to nelíbí, musí stále pracovat, aby měl z čeho žít.
    Balada o nenarozeném dítěti
    neschopnost uživit dítě
  • Většina básní je o lásce, ale často nedojde k jejímu naplnění – většinou ze sociálních důvodů. Jako v této baladě.
  • Ideou balady je tragický konec lásky dvou lidí. Ne však z jejich pohledu, ale z pohledu nenarozeného dítěte, které je zde symbolem nenaplněné lásky ze sociálních důvodů
Reklama
reklama

Koukni co o nás studenti říkají

Už od roku 2013 se staráme, aby naše materiály byly pro uživatele kvalitnější a přehlednější.