Josef Karel Šlejhar – Kuře melancholik

Kuře melancholik - Josef Karel Šlejhar

Téma
– naturalistická povídka
– vydáno v roce 1889

Hlavní téma:
– příběh chlapce, kterého postihne nenávist macechy a okolí a nikdo mu není ochoten pomoci

Vedlejší téma:
– paralela mezi trpícím dítětem a kuřetem
– láska matky a nenávist macechy

Motivy:
– nespravedlnost
– nenávist
– smrt
– život

Postavy:
Hlavní postavy:
chlapec
– bez jména
– proměna dítěte – zpočátku radostné (matka ještě žíje)
– zpočátku nechápavé – bezcitné chování – uvědomuje si smrt matky
– bezbranné
– bito a týráno za každou maličkost

kuře
– spojeno s chlapcem
– zaostalé  odsouzeno k zániku
– jako jediný má kladný vztah k dítěti ( supluje to co mu chybí)
– dítě a odstrkované kuře na stejné úrovni
– J. K. Šlejhar poukazuje na to, že každý jsme nakonec pouze výtvorem přírody „osudy nás všech jsou jednotny. A my všichni jsme: lidé i němá tvář i mrtvá hmota…“

vedlejší postavy:
Otec
– lhostejný k dítěti – nezajímá se o něj
– věří maceše (omotala si ho kolem prstu)

Macecha
– ztělesnění zla
– obrovská nenávist k dítěti

Pepka
– hlavní služebná
– pravá ruka macechy – společně týrají dítě

Prostředí:
– vesnické prostředí ( skutečné)
– děj zasazen do krásného jarního dne
– atmosféra prostředí v kontrastu s tragickým dějem – až lyricko- epické líčení – západ slunce v kontrastu s chlapcovým umíráním – časté krátké pasáže popisu atmosféry – zpomalení děje
časová neurčitost – jasné pouze denní doby (včera, dnes a zítra)
 
Kompozice
– chronologický děj
– er forma
– těsné spojení tematických celků
– lyricko – epické pasáže v kontrastu s tragickým dějem

Vnitřní výstavba děje:
úvod – dítěti náhle umírá matka, objevuje slepici s čerstvě narozenými kuřátky – kontrest smrt matky – narození kuřátek – kontrast motivů
zápletka – otec se znovu ožení a macecha dítě nenávidí – začíná psychycký i fyzický teror
gradace děje – dítě začíná scházet – rodina ho začíná čím dál více vyčleňovat – chlapec onemocní a macecha se rozhodne úplně ho odstranit
retardace děje – obsáhlý popis večera a západu slunce
vyvrcholení děje – chlapec umírá a kuře s ním 

Jazyk
– autor se zaměřuje na citovou rovinu textu – řečnické otázky, nabádá čtenáře k zamyšlení nad životem dítěte ( parafráze i v dnešní době)
– autor poukazuje na fakt, že jestliže člověk strádá psychicky odrazí se to i na jeho fyzickém vzhledu
– vystavěno na kontrastech v život bezbranného kuřete stejně tak jako bezbranného chlapce ostře kontrastuje s krutým světem vesnických lidí
– časté pasáže – autorovo zamyšlení (pasáž o dětském románu – jak vypadá)
– nářeční a slangová mluva – hovorový jazyk

Lexikální prostředky:
metafory
oxymoron
přirovnání
v lyrických pasažích – nadsázka a ironie
Syntax:
rozvitá souvětí
přechodníky
obrácený slovosled
nepřímá řeč
nedokončené výpovědi (apoziopeze)
přímá řeč
 
Společensko – historický kontext
= dětský román s ještě jinými zřeteli (podtitul)

poprvé v časopise Hlas národa 1889
i knižně v Románové knihovně Hlasu národa
1895 zařazeno do povídkového souboru Co život opomíjí → kritika Mrštíka ( název zkrácen  na Kuře)
1964 Kuře melancholik a jiné prózy a 1974 kniha dvou próz Kuře melancholik a Ukolébavka
Josef Karel Šlejhar (1864 – 1914)
přispíval do řady časopisů a novin
signatářem manifestu české moderny 1895
základním rysem jeho děl → život je spojen s utrpením
svět příroní versus svět lidský
lidská společnost je zmítána pudy a vášněmi
další díla
1) sbírky povídek :
Dojmy z přírody a společnosti (1894)
Co život opomíjí (1895) – svět deformovaný lidským násilím
 Zátiší (1898)
2) romány:
Peklo (1905)
Lípa (1908)
Vraždění (1908)
 

navazuje na francouzský naturalismus Émila Zoly
v Kuře malncholik – autobiografické prvky – často byl svědkem násilí otce na matce

NATURALISMUS
  • umělecký směr 2. pol. 19. stol., hl. v literatuře a malířství
  • zformoval se ve Francii v 70. – 80. letech
  • krajní směr realismu
  • člověk je ovlivněn svou biologickou podstatou a prostředím v němž se vyvíjí
  • přenášení přírodních zákonů na lidskou společnost
  • člověk neni ani dobrý ani zlý, jen bojuje o své přežití a ty se jeví z humanistického pohledu často jako nelítostné
  • spisovatel vystupuje jako nezaujatý pozorovatel
  • reprodukuje odpozorovaná fakta a to i v nejošklivějších detailech
  • hrdina se řídí city a pudy; rozum, vůle, aktivita v pozadí; postavy – psychická nerovnováha, živelnost, zvrácenost apod

Světový naturalismus:
– Émile Zola
– nejvýznamějí představitel
– naturalismu
– francouz

Experimentální román:
 románová teorie – spisovatel má být jen nestranným pozorovatelem a koodinátorem faktů
Rouon-Macquartové
  románový cyklus, v němž aplikoval svou teorii románu

Další díla
Zabiják
Nana
Lidská bestie
 
Vliv díla
Zásadní obrat ve vývoji vesnické prózy – realistický obraz z autorovým subjektivním pohledem a kritikou
dílo bylo hodnoceno rozporuplně – kladná kritika F. X. Šalda – vrchol moderní české prózy

Reklama
reklama

Koukni co o nás studenti říkají

Už od roku 2013 se staráme, aby naše materiály byly pro uživatele kvalitnější a přehlednější.