Karel Poláček – Bylo nás pět

Hledáte podrobný rozbor díla Bylo nás pět? Tento humoristický román Karla Poláčka, napsaný krátce před autorovou tragickou smrtí v koncentračním táboře, patří k nejoblíbenějším knihám české literatury. Příběh Petra Bajzy a jeho čtyř kamarádů je kouzelným návratem do dětství na maloměstě. V tomto rozboru najdete detailní analýzu postav, unikátního jazyka i dobového kontextu.

1. Literárně-historický kontext a autor

• Autor: Karel Poláček (1892–1945): Významný český spisovatel, novinář (Lidové noviny) a humorista židovského původu. Patřil do okruhu tzv. „Pátečníků“ kolem Karla Čapka. Jeho dílo se vyznačuje skvělou pozorovatelskou schopností a schopností zachytit maloměstskou mentalitu.

• Literární směr: Demokratický proud meziválečné literatury: Poláček tvořil v období první republiky. Kniha však vznikla v roce 1943 během nacistické okupace jako autorovo mentální útočiště před krutou realitou. Vyšla posmrtně v roce 1946.

• Okolnosti vzniku: Poláček psal knihu v době, kdy už nesměl publikovat a čekal na transport do Terezína. Vzpomínání na dětství v Rychnově nad Kněžnou pro něj bylo formou úniku z beznaděje.

2. Literární druh a žánr

• Literární druh: Epika.

• Literární žánr: Humoristický román (próza s dětským hrdinou pro dospělé).

• Forma: První osoba (ich-forma), vypravěčem je malý Petr Bajza.

3. Podrobný obsah díla (Dějová linie)

Román nemá ucelenou dramatickou zápletku, je složen z řady epizodních příhod, které na sebe volně navazují.

Život na maloměstě

Děj se odehrává v nespecifikovaném maloměstě (předlohou byl Rychnov) na počátku 20. století. Petr Bajza, syn majitele koloniálu, líčí své každodenní starosti: školu, bitky s kluky z jiných čtvrtí (Habrováci), koupání v rybníce a neustálé pokusy o uličnictví.

Parta pěti

Středobodem knihy je parta pěti kluků, kteří spolu prožívají dobrodružství. Snaží se ochočit vosy, hrají si na cirkus, žebrají o drobné nebo se potýkají s autoritami (rodiče, pan učitel, pan domácí).

Cesta do Indie (Snová pasáž)

Významnou částí knihy je závěrečná pasáž, kdy Petr onemocní spálou a v blouznění se mu zdá, že s celou partou odcestovali do Indie. Zde se dětská fantazie mísí s realitou maloměsta (v Indii potkávají lidi, které znají z domova). Po uzdravení sen končí a Petr se vrací do všedního života.

4. Jazyk a styl (Klíč k maturitě)

Jazyk je nejdůležitějším prvkem knihy. Poláček vytvořil unikátní styl, který kombinuje:

• Spisovnou, až knižní češtinu: Petr se snaží mluvit „vznešeně“, jak ho to učí ve škole nebo jak to slyší u dospělých (používá slova jako pakliže, pravil, jali se).

• Obecnou češtinu a slang: Do knižních vět Petr nevědomky vkládá klukovské výrazy, nářečí a slang (vynadat do neřádů, uličnictví, kulda).

• Komický efekt: Kontrast mezi snahou o slušnost a dětskou syrovostí vytváří neustálé humorné situace.

5. Charakteristika hlavních postav

• Petr Bajza: Vypravěč, bystrý, ale trochu uličník. Snaží se být vzorný, ale touha po dobrodružství je silnější. Má strach z otcova trestu (výprask řemenem).

• Antonín Bejval: Petrův nejlepší kamarád, syn majitele povoznictví. Je vynalézavý, trochu lakomý a rád se vychloubá.

• Čeněk Jirsák: Pobožný kluk, který se sbírá hříchy pro zpověď, ale přitom se účastní všech uličnictví.

• Eda Kemlink: Syn berního úředníka, má dva psy a je velmi věrným členem party.

• Zilvar z chudobince: Starší kluk, který kouří, mluví drsně a žije v jiných sociálních podmínkách než zbytek party. Je pro kluky symbolem určité svobody.

• Pan Bajza: Petrův otec, přísný, ale spravedlivý obchodník. Často používá fráze o “mravném chování”.

• Služka Kristýna („Rampepurda“): Terč Petrových žertů, pochází z hor (východočeské nářečí).

6. Maturitní struktura rozboru (Checklist)

7. Ostatní autoři té doby a literární kontext

Pro maturitu je dobré znát Poláčkovy souputníky z demokratického proudu:

• Karel Čapek: Poláčkův blízký přítel, autor noetické trilogie a utopických dramat.

• Eduard Bass: Autor Klapzubovy jedenáctky (podobná tematika party a sportu).

• Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka (jiný typ humoru, ale také silná práce s jazykem).

• Jaroslav Havlíček: Představitel psychologické prózy (Petrolejové lampy).

8. Adaptace a filmové zpracování

• TV seriál (1994): Nejslavnější adaptace režiséra Karla Smyczka. Skvěle vystihuje atmosféru knihy i Poláčkův specifický jazyk (v roli Petra Adam Novák, pan Bajza – Oldřich Navrátil).

• Rozhlas: Kniha byla mnohokrát zpracována jako četba na pokračování (legendární je verze v podání Františka Filipovského).