Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák – Dobytí severního pólu

Hledáte podrobný rozbor díla Dobytí severního pólu? Tato divadelní hra autorů Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka z roku 1985 patří k vrcholům cimrmanovského humoru. Příběh české polární expedice z roku 1908, která stanula na severní točně o den dříve než Robert Peary, je plný absurdních situací a geniálních slovních hříček. V tomto rozboru najdete analýzu postav, strukturu semináře i vysvětlení fenoménu Jára Cimrman.

1. Společensko-historické pozadí a autoři

• Autoři: Ladislav Smoljak (1934–2010) a Zdeněk Svěrák (1936): Zakládající členové Divadla Járy Cimrmana. Svým dílem vytvořili unikátní typ humoru založený na pseudovědecké mystifikaci.

• Fenomén Jára Cimrman: Fiktivní postava zapomenutého českého génia, který zasáhl do všech oborů lidské činnosti (věda, umění, sport), ale vždy mu o kousek uniklo prvenství.

• Literární směr: Česká dramatika 2. poloviny 20. století: Hra vznikla v období normalizace (1985). Humor Cimrmanů sloužil jako inteligentní forma úniku před šedí režimu, i když se přímo politice vyhýbal.

2. Literární druh a žánr

• Literární druh: Drama.

• Literární žánr: Komedie (specifická cimrmanovská mystifikace).

• Struktura: Každé představení se skládá ze dvou částí:

  1. Odborný seminář: Sestává z několika referátů „cimrmanologů“ o životě a díle mistra.

  2. Vlastní hra: Dramatická rekonstrukce mistrova díla.

3. Podrobný obsah díla

Seminární část

Přednášející seznamují diváky s Cimrmanovou cestou na sever. Zmiňují například:

• Cimrmanovo pojetí „živých obrazů“: Metoda, jak vzdělávat lid bez čtení (např. obraz Škoda lásky).

• Polární samovazba: Cimrmanův psychologický experiment.

• Objev sněžného muže: Který je podle Cimrmana ve skutečnosti „vyděšený Čech“.

Děj hry

Expedice pod vedením náčelníka Karla Němce se vydává na severní pól. Cesta je strastiplná, muži trpí mrazem a hladem.

Klíčové momenty:

1. Hlad: Dojdou zásoby, zbývá jen zmrzlá husa, kterou se nedaří naporcovat ani sekyrou. Frištenský navrhuje sníst psy, ale náčelník to odmítá.

2. Deprese: Členové výpravy propadají trudnomyslnosti. Učitel se snaží morálku pozvednout zpěvem a hrami, ale marně.

3. Varel Frištenský: Silák výpravy, který táhne saně místo psů. Je sice fyzicky zdatný, ale duševně poněkud prostší, což vede k řadě komických nedorozumění.

4. Dosažení pólu: 5. dubna 1908 výprava skutečně stane na pólu. Zjistí však, že je zde nuda – kamkoliv se otočí, jdou na jih. Na pólu se potkávají s Američanem Pearym (kterého v Cimrmanově verzi jen pozdraví a jdou dál).

4. Charakteristika postav

• Náčelník Karel Němec: Přirozená autorita, zodpovědný, snaží se udržet kázeň a řád.

• Varel Frištenský: Bratranec slavného zápasníka Gustava Frištenského. Je naivní, dobrosrdečný a zastává roli tažného zvířete. Jeho repliky často odhalují absurditu situace.

• Učitel: Intelektuál, který se snaží udržet optimismus pomocí her a písní (např. píseň „Proti trudnomyslnosti“).

• Lékárník Šofr: Starostlivý o zdraví výpravy, má sklon k pesimismu a šetření léky.

• Profesor MacDonald: Postava, která se k výpravě připojila později (v semináři je vysvětleno jeho zapojení do Cimrmanových plánů).

5. Jazyk, styl a komika

• Jazykový humor: Hra stojí na precizní práci s češtinou, dvojsmyslech a nečekaných souvislostech („Byli jsme tam a zase jsme tam nebyli…“).

• Parodie na vědecký styl: Přednášky v semináři používají odbornou terminologii pro naprosté nesmysly.

• Opakování a gradace: Komika pramení z neustálého vracení se k určitým tématům (hlad, zima, Varel).

• Kontrast: Vznešený cíl (dobytí pólu) vs. přízemní starosti (zamrzlá husa, přezůvky).

6. Maturitní struktura rozboru (Checklist)

7. Literární kontext (Ostatní hry DJC)

Pokud mluvíte o Dobytí, je dobré zmínit i další hry:

• Hospoda na mýtince: První velká hra (opereta).

• Vyšetřování ztráty třídní knihy: Školní tematika.

• Záskok: O potulném herci Prácheňském.

• Blaník: Historická mystifikace o blanických rytířích.