Petra Hůlová – Paměť mojí babičce

Paměť mojí babičce - Petra Hůlová

Petra Hůlová
  • Narodila se 12.07. 1979 v Praze
  • V roce 2000-2001 žila v Mongolsku – zde čerpala inspiraci pro román Paměť mojí babičce.
  • Žila také v USA, kde se odehrává děj jejího díla Cirkus Les Mémoires
  • Příspívala a psala do časopisu Respekt
  • Úspěšně dostudovala kulturologii na filozofické fakultě v Praze

Získaná ocenění
1. Cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku získala za dílo Paměť mojí babičce a zvítězila v anketě Lidových novin Kniha roku.

2. Cenu Jiřího Ortena získala za Prózu Umělohmotný třípokoj

3. V roce 2008 získala cenu Josefa Škvoreckého za román Stanice Tajga.

Díla
  • Paměť mojí babičce, Torst, 2002
  • Přes matný sklo, Torst, 2004
  • Cirkus Les Mémoires, Torst, 2005
  • Umělohmotný třípokoj, Torst, 2006
  • Stanice Tajga, Torst, 2008
Paměť mojí babičce
  • Děj se odehrává se v Mongolsku ve 20.století
  • Je o vyprávění žen třech generací o všem, co v životě viděly, zažily a protrpěly.

Hlavní postavy
Dzaja
– dívka z vesnice, která se vydává do města
– nakonec skončí jako prostitutka
– v knize vypráví největší část jak společného, tak poté i svého života

Nara
– sestra Dzaji
– Svým způsobem přivede Dzaju k povolání prostitutky

Ojuna
– Je nejmladší ze sester
– je to ta velmi slušná dcera, co se stará do konce života o rodiče a žije slušně na vesnici

Alta
– maminka, která se snaží zachovat tradice
– jednou byla nevěřná manželovi s cizincem Mergenem

Vedlejší postavy
Dolgorma starší
– babička, slouží jako ukázka toho starobylého života Mongolů

Dolgorma mladší
– dcera Dzaji
-městský spratek
– alespoň tak se jeví lidem na venkově
– prostě holka z města

Šarceceg
– sestra Alty
– přivede Dzaju do města a poté i

Naru
– Naru přivede k práci prostitutky

Mergen
– tajná láska Alty
– čeká na ni ve městě po celé roky
stará se o něj Šarceceg

Děj

Hlavním námětem této knihy je ukázat spor mezi tradičním mongolským způsobem života a mezi životem ve městě
Jsou zde vidět také generační spory.

Příběh začíná vyprávěním o mongolské rodině žijící prostým způsobem. Seznamujeme s celou rodinou nejprve očima Dzaji, poté jejich sester, matky a dcery. Máme tedy možnost sledovat některé situace různými úhly pohledu tak, jak to vidí každá ze zmiňovaných žen.Dzaja vypráví o svém dětství, které strávila se sestrou Narou, Ojunou, krásnou Magi, babičkou Dolgormou, matkou Altou a otcem Tulegem. Magi nešťastnou náhodou umírá, zemře i babička Dolgorma. Z města přijíždí Altina sestra Šarceceg a vezme s sebou Dzaju do Ulanbataru. Ubytuje ji u sebe v bytě, který sdílí s Mergenem, a najde ji práci v rychlém občerstvení. Opilý Mergen Dzaju znásilní (ačkoli stejně opilá Dzaja se obzvláště nebrání). Když to její teta zjistí, vyhodí ji z bytu. Nejdříve bydlí v rychlém občerstvení, potom se vrací domů. Sestra Nara pracuje jako učitelka ve škole. Rodině přichází na pomoc dva chlapci, které jim poslal Tuleguv bratr. Nara se do jednoho z nich zamiluje a zešílí. Matka ji posílá za svou druhou sestrou, čarodějnicí Chiroko. Za druhého se provdá Ojuna. Dzaja nejdříve pracuje jako učitelka, ale poté zase odchází do města. Dozvídá se, že Šarceceg i Nara pracují jako prostitutky. Ona začne také. Otěhotní a dítě si ponechá. Dozví se, že Mergen je ve skutečnosti její otec a matčina tajná láska. Po Mergenovi zdědí Dzaja jeho byt. Když se dcera Dolgorma dozví, čím se Dzaja živí, uteče od ní ke svému příteli. Po nějaké době ji její přítel vyhodí z bytu a ona odchází zpět k matce, se kterou ale nemluví. Dzaja se vrací na venkov, aby dožila u své sestry Ojuny.
Osudy žen se vždy protínají s muži a dětmi a v této oblasti se autorka nevyhnula svobodnému mateřství, lesbické lásce, nevěře i incestu, prostě nabídla čtenáři pestré spektrum překroucených a nezdravých lidských vztahů, vedle nich pak vyniká čistota rodinného štěstí Ojuny s Najmou.

Jazyková vrstva
Kniha je psána jednoduchou, hovorovou češtinou
Autorka používá mongolská slova a rusismy
Dílo se odehrává v Mongolsku, přesněji tedy ve Městě a v Baškanském somonu
Je psáno ich-formou
Má chronologické uspořádání, s občasným vracením ke vzpomínkám či událostem
Kniha je dělena do 5 příběhů, z nichž každý je vyprávěn jinou ženou
Pouze Dzaja vypráví dva oddíly.

Jazykové prostředky
– mongolské výrazy: ger, somon, erlíc, šoró, nochoj, guanz, …
– přirovnání: „…a jeho polibky jsem už nemohla cejtit jinak než jako zobání ptáka…“
– hovorové výrazy: cejtit, neznámej člověk, u kamen pod houněma, …

Reklama
reklama

Koukni co o nás studenti říkají

Už od roku 2013 se staráme, aby naše materiály byly pro uživatele kvalitnější a přehlednější.