William Shakespeare – Hamlet

Hledáte podrobný rozbor tragédie Hamlet? Příběh o pomstě za vraždu otce, který se odehrává na dánském hradě Elsinor, je víc než jen krvavé drama. Je to analýza lidského svědomí a neschopnosti jednat ve světě, kde jsou „vymknuty klouby“. V tomto rozboru najdete analýzu slavných monologů, charakteristiku postav i vysvětlení Shakespearova stylu.

1. Literárně-historický kontext a autor

• Autor: William Shakespeare (1564–1616): Největší dramatik světové literatury. Pocházel ze Stratfordu nad Avonou, působil v Londýně jako herec a spolumajitel divadla Globe. Jeho dílo se dělí na komedie, tragédie, historické hry a sonety.

• Literární směr: Anglická renesance / Alžbětinské divadlo: Období rozkvětu humanismu, kdy se pozornost obrací od Boha k člověku. Shakespeare porušuje antická pravidla (např. míchá tragické s komickým), postavy jsou složité a nečernobílé.

• Okolnosti vzniku: Hra vznikla kolem roku 1601. Shakespeare čerpal ze starých skandinávských pověstí (Amleth), ale vtiskl jim hluboký filozofický a psychologický rozměr.

2. Literární druh a žánr

• Literární druh: Drama.

• Literární žánr: Tragédie.

• Kompozice: Tradičních pět dějství (expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa). Shakespeare využívá prvek „divadla na divadle“.

3. Podrobný obsah díla (Dějová linie)

Duch na hradbách

Na dánském hradě Elsinor se objevuje duch zesnulého krále Hamleta. Svému synovi, princi Hamletovi, prozradí, že ho zavraždil jeho bratr Claudius (současný král), aby získal trůn i královnu Gertrudu. Duch žádá pomstu.

Hamletovo váhání

Hamlet je intelektuál a o pravdivosti ducha pochybuje. Předstírá šílenství, aby mohl nerušeně pozorovat okolí a získat důkazy. Jeho chování trápí jeho matku i dvořana Polonia, otce Hamletovy milé Ofélie.

Past na krále (Past na myši)

Hamlet nechá kočovné herce zahrát hru, která přesně kopíruje vraždu jeho otce. Claudiova zděšená reakce potvrdí jeho vinu. Hamlet má šanci Claudia zabít, ale neudělá to, protože král se právě modlí (Hamlet ho nechce poslat do nebe). Při rozmluvě s matkou Hamlet omylem zabije Polonia, kterého považuje za krále schovaného za závěsem.

Tragický konec

Claudius pošle Hamleta do Anglie, aby ho tam nechali popravit, ale Hamlet unikne. Ofélie zešílí a utone. Její bratr Laertes se chce pomstít za otce i sestru. Claudius zinscenuje souboj mezi Hamletem a Laertem. Laertův meč je potřen jedem a pro Hamleta je připraven i otrávený pohár s vínem.

V souboji zemřou všichni: královna vypije otrávené víno, Laertes i Hamlet jsou zasaženi otráveným mečem a Hamlet před smrtí stačí zabít Claudia. Dánský trůn připadne norskému princi Fortinbrasovi.

4. Charakteristika hlavních postav

• Hamlet: Dánský princ, renesanční intelektuál. Je rozpolcený mezi touhou po pomstě a morálními zábranami. Jeho slavné „Být či nebýt“ (To be, or not to be) je otázkou, zda je lepší žít a trpět, nebo zemřít a skoncovat s tím.

• Claudius: Hamletův strýc, vrah a intrikán. Je to schopný vládce, ale bezcharakterní člověk poháněný ambicemi.

• Gertruda: Hamletova matka. Je slabá, rychle se provdala za švagra, což Hamlet vnímá jako zradu otce.

• Ofélie: Čistá, křehká dívka, která se stává obětí intrik a Hamletova předstíraného šílenství. Její smrt je jedním z nejtragičtějších momentů hry.

• Polonius: Horlivý dvořan, otec Laerta a Ofélie. Je trochu upovídaný a směšný, doplatí na svou snahu všude slídit.

• Horatio: Hamletův věrný přítel, jediný, kdo přežije, aby mohl vyprávět Hamletův příběh.

5. Jazyk a styl

• Blankvers: Nerýmovaný pětistopý jamb – typický Shakespearův verš.

• Monology (Soliloquy): Klíčové pasáže, kdy postava mluví sama k sobě a odhaluje divákům své vnitřní pocity a plány.

• Kontrast: Střídání vznešeného básnického jazyka s lidovým humorem (např. scéna s hrobníky).

• Metaforika: Bohaté obrazy smrti, rozkladu a nemocné společnosti („Je cosi shnilého v státě dánském“).

6. Hlavní témata a symbolika

• Pomsta vs. Svědomí: Je morálně správné oplatit vraždu vraždou?

• Oidipovský komplex: Častá moderní interpretace Hamletova vztahu k matce a nenávisti k otčímovi.

• Zkaženost světa: Elsinor jako vězení, kde se lže, špehuje a podvádí.

• Smrt: Slavná scéna s lebkou šaška Yoricka připomíná rovnost všech lidí před smrtí.

7. Maturitní struktura rozboru (Checklist)

8. Ostatní autoři a srovnání

• William Shakespeare (další tragédie): Romeo a Julie (láska), Macbeth (ambice), Othello (žárlivost), Král Lear (stáří).

• Christopher Marlowe: Shakespearův předchůdce a rival (Faust).

• Molière: Srovnání renesanční tragédie s klasicistní komedií (Lakomec).

• Sofokles: Srovnání antické a renesanční tragédie (Antigona – neovlivnitelný osud vs. lidské rozhodování).