Fyziologie rostlin

AUTOTROFIE:

• Příjem C z anorganických látek (CO2) a následná syntéza uhlíkatých řetězců
• fotosyntéza

HETEROTROFIE:

• Příjem C z organických látek

SPOROFITÉ = příjem C z odumřelých rostlin a živočichů, houby a bakterie

PARAZITÉ = příjem C z živých organismů

• HEMIPARAZITÉ = schopni fotosyntézy – poloparazit – haustoria (jmelí)
• HOLOPARAZITÉ = nezelené rostliny – od hostitele berou vše, kokotice, podbílek šupinatý

MIXOTROFIE = smíšený typ výživy, masožravé rostliny, mucholapka

SYMBIÓZA = vztah dvou organismů, které si jsou navzájem prospěšní – hlízkovité bakterie a kořeny bobovitých rostlin (hrách, fazol)

MYKORHIZA = houby a kořeny stromů /rostlina dodává hodu a minerální látky/ hřib smrkový…

HYDROPONIE = pěstování v živných roztocích

SUŠINA = zbavení se vody, sušení

POPEL = spálení, odchází voda, CO2, NO2

BIOGENNÍ PRVKY = nezbytné pro život

• Makrobiogenní = C, O, N, H, S, P
• Mikrobiogenní = Cu, Zn, Mn, Mo, B

FOTOSYNTÉZA:

• Autotrofní
• Přeměna látek anorganických na látky organické
• V chloroplastech
• Sluneční energie, v listech, stonku – chlorofyl
• CO2 + H2O  O2 + H2O + C6H12O6

PRIMÁRNÍ DĚJ:

= světelná fáze = přeměna energií

• V thylakoidech chloroplastů (vnitřní membrána)
• Pohlcení světla – chlorofyl A – redukce koenzymu
• – syntéza ATP
• – fotolýza vody  O2 (H2O  O2 + 2H+)

SEKUNDÁRNÍ DĚJ:

= temnostní fáze = přeměna látek

• Ve stromatu chloroplastů (vyplňuje vnitřek)
• Redukce CO2 a vznik glukózy
• Akceptor = pětiuhlíkový cukr = příjemce CO2
• Rychlost ovlivňuje: Světlo, koncentrace CO2, teplo, H2O, množství chlorofylu, stáří listů, minerální výživa

DÝCHÁNÍ:

= respirace

• Aerobní disimilační děj
• Ve všech buňkách – celý život
• C6H12O6 + 6O2  6CO2 + H2O + energie

1. FÁZE = GLYKOLÝZA = ANAEROBNÍ:

• V cytoplazmě
• Bez O2, odštěpení H+
• Oxidace glukózy, uvolnění 2 molekul ATP

2. FÁZE = AEROBNÍ:

• V mitochondriích
• Krebsův cyklus = cyklus kyseliny citrónové
• Dekarboxylace = odštěpení CO2
• Dehydrogenace = odštěpení H+
• H spolu s koenzymem vstupuje do dýchacího řetězce – oxidace kyslíku na H2O
• Uvolnění 6 molekul ATP + 2 z první fáze

Ovlivnění = stáří rostliny, teplota, koncentrace O2

FERMENTACE= kvašení = bez kyslíku, vzniká málo energie  etanolu, toxický

ROZMNOŽOVÁNÍ ROSTLIN:

POHLAVNÍ = splynutí pohlavních buněk, semena nesou znaky rodičů

NEPOHLAVNÍ = výtrusy – spóry (houby, kapradiny)

RODOZMĚNA = metageneze = střídání pohlavní a nepohlavní generace (mechy)

VEGETATIVNÍ = pomocí částí rostlinného těla (K, S, L) klon = identický se svými rodiči

• Řízkování = muškát, rybíz
• Roubování stromů = ovocné dřeviny
• Hřížení = malina

VODNÍ REŽIM:

• Příjem + vedení + výdej vody

Fce H2O: rozpouštědlo, prostředí pro reakce, transport látek, účastní se metabolických reakcí, termoregulace, oplození, rozšiřování semene

PŘÍJEM:

• nižší a ponořené rostliny – celým povrchem těla
• vyšší rosa – kořenový systém
• podíl difúze a osmózy

OSMÓZA = pronikání látek přes semipermeabilní membránu (jen pro H2O)

OSMOTICKÝ TLAK = tlak toku vody, pronikající přes semipermeabilní membránu do roztoku, kde je vyšší koncentrace rozpuštěných látek

TURGOR = tlak vakuoly na buněčnou stěnu

Vadnoucí rostliny = nízký turgor X dobré zásobení = vysoký turgor

Opak turgoru = plazmolýza

VÝDEJ:

TRANSPIRACE= vypařování vod z nadzemních částí rostlin, pasivní děj, sluneční energie

rychlost = maximální před polednem

stomatární transpirace = průduchy

kutikulární transpirace = interceluáry – probíhá stále

ovlivnění:

• vnitřní faktory = velikost + počet průduchů, stavba listů, vlastnosti kutikuly
• vnější faktory = teplota a vlhkost vzduchu, pohyb vzduchu, půdní vlhkost
• transpirační koeficient = hmotnost H2O v gramech potřebné na vytvoření 1g sušiny
• intenzita transpirace = množství vydané vody, odpařené za jednotku času

GUTACE = vytlačování přebytečné vody skulinami /hytadoty/ – kontryhel

VEDENÍ:

TRANSPIRAČNÍ PROUD DŘEVNÍ ČÁSTI – od kořenů k listům (cévách a cévicích)

• transpirace, kořenový vztlak, koheze (soudržnost)
• kohezní síly = soudržnost molekul H2O
• kapilární vzlínání = úzké prostory – vytlačování vody

KOŘENOVÝ VZTLAK = vytlačování H2O do nadzemních částí + rozpuštěné látky xylémy

• poraněný kmen – vytéká míza

+ KAAPILARITA + ADHEZE

vodní bilance rostliny = poměr mezi přijatou a vydanou vodou

vodní deficit = nadměrný výpar

MINERÁLNÍ VÝŽIVA:

• procesy příjmu a vedení a využití minerálních látek = iontů anorganických solí
• jednobuněčné – celým povrchem těla
• vyšší – kořenový systém (kořenoví vlášení)
• hlavní zdroj je půda – prvotní zdroj je pevná fáze půdy = jíl, humusové částice