21. Příčiny a průběh revolučního roku 1848-1849 v Rakouské monarchii a vývoj monarchie v 50-60 letech 19.století

Příčiny:

• Trvající nepokoje z 20. a 30.let
• Buržoazice chtěla podíl na moci
• Katalyzátorem revoluce byla velká neúroda v důsledku nákazy brambor
• Roku 1847 vypukla hospodářská krize v Anglii a šířila se i na kontinentální Evropu, kde se šířila nezaměstnanost

Rakouská monarchie v letech 1848 až 1849

• Rakouská monarchie měla národností problematiku v důsledku mnohonárodnostního složení
• Češi, Němci, Poláci, Maďaři, Rumuni, Jižní Slované, Italové a Slováci
• V Čechách byl problém mezi Čechy a Němci
• V Uhrách byl problém takový, že se Maďaři chtěli úplně odtrhnout od monarchie
• První revoluční hnutí vzniklo v Praze, poté ve Vídni a nakonec v Budapešti
• března 1848 pražští radikálové svolali veřejnou schůzku do Svatováclavských lázní, kde byl zvolen 24členný Svatováclavský výbor, který sepsal Petici požadavků.
• Zrovnoprávnění češtiny s němčinou
• Odstranění roboty a všech feudálních přežitků
• Svolání českého zemského sněmu
• Petice byla zaslána císaři Ferdinandu V., ten odpověděl velmi vyhýbavě, přestože revoluce byla už i ve Vídni
• Rakušané se chtěli zbavit absolutismu, což způsobilo pád knížete Metternicha
• Svatováclavský výbor, později Národní výbor, sepsal druhou petici se státoprávními a jazykovými požadavky
• Ferdinand V. na ní už odpověděl kladně a povolil svolání českého zemského sněmu; měl totiž revoluci v Praze, ve Vídni a v Budapešti (ve všech velkých městech)
• V Rakousku proběhly volby do Říšského sněmu a jejich cílem bylo vytvoření ústavy
• V květnu se konal Všeněmecký sněm, kam byla poslána armáda rakouského polního maršála Alfreda Windischgrätze a odtamtud byl povolán do Prahy, kvůli Slovanskému sjezdu
• V červnu se konal Slovanský sjezd, který měl za cíl dohodu všech Slovanů o postupu, jak dosáhnout rovnoprávného postavení; přišli s myšlenkou austroslavismu
• Slovanský sjezd končí předčasně, protože v Praze vypuklo povstání
• Lidé, převážně studenti, se shromáždili na Václavském náměstí při mši sbratření všech Slovanů, po jejím skončení část lidí přešla před velitelství rakouské armády v Praze              v Celetné ulici a provokovali vojáky, až vojáci začali na lidi střílet a tím vypuklo                       povstání.
• Windischgrätz stáhnul své vojáky z ulic a poslal je do kopců okolo Prahy, aby jí odstřelovali.
• – 17.června byly v Praze barikády, povstání bylo nakonec potlačeno a Praha kapitulovala
• V Praze byl vyhlášen výjimečný stav, radikálové byli pozatýkáni, byl rozpuštěn Národní výbor a byla zavedena cenzura
• Revoluce dál pokračovala v jiných částech monarchie
• V červenci 1848 Říšský sněm jednal o ústavě a zrušení roboty
• Původním návrhem bylo, že robota bude zrušena bez náhrady
• Říšský sněm jí chtěl zrušit za náhradu, v čemž byl podporován českými politiky, za což jim byly činěny různé ústupky
• Jediným kladným výsledkem revolučního roku 1848/49 bylo, že září byla zrušena robota za náhradu
• V Uhrách byla revoluce na vzestupu, vznikla císařem nepodporovaná uherská vláda, ústavodárný sněm a armáda
• Vídeň vyslala armádu, aby potlačila uherské povstání, ale tento krok zapříčinilo povstání vídeňských radikálů, což vedlo k přerušení jednání Říšského sněmu
• Během jednoho měsíce bylo vídeňské povstání potlačeno
• Říšský sněm mezitím přesídlil do Kroměříže, kde v klidu mohl jednat o ústavě
• V prosinci 1848 byl Ferdinand V. donucen abdikovat a na jeho místo nastoupil císař František Josef I.
• František Josef I. Na počátku roku 1849 rozpustil Kroměřížský Říšský sněm a vydal oktrojovanou (vynucenou) ústavu, která byla sepsána několika ministry, ne Říšským          sněmem
• Josef I. Touto ústavou naznačil obnovu absolutismu a soustředění moci do rukou panovníka
• Na jaře roku 1849 společně s ruskou armádou porazil revoluci v Uhrách

50. a 60.léta 19.století v Rakouské monarchii

• V čele státu stojí císař František Josef I.
• Roku 1851 byla zrušena oktrojovaná ústava silvestrovskými patenty, což znamenalo definitivní návrat k absolutismu
• Hlavním představitelem neoabsolutismu byl ministr vnitra Alexander Bach
• Bach nastolil velmi netolerantní režim, likvidoval každý projev revolučního, národního nebo opozičního hnutí
• Tajná policie, armáda a četnictvo kontrolovaly obyvatelstvo, zatýkaly radikály a kontrolovaly liberály
• Přestože režim byl absolutistický, byla tam velká snaha o hospodářský rozmach monarchie, byla zrušena cla mezi jednotlivými částmi monarchie
• Hospodářsky nejvyvinutější částí byly České země
• I zrušení roboty přispělo k hospodářskému rozmachu monarchie
• Část šlechty začala podnikat v potravinovém průmyslu (pivo, atd.)
• V Čechách byl proti absolutismu minimální odpor
• V severní Itálii byl odpor neustálý, byl podporován Piemontsko-Sardinským královstvím, které stálo v čele o sjednocení Itálie
• Napětí mezi Rakouskem a Piemontsko-Sardinským královstvím vyústilo ve válečný konflikt
• Roku 1859 Rakousko bylo poraženo ve dvou velkých bitvách (u Magenty a u Solferina)
• Rakousko ztratilo Lombardii, což pro Itálii byl počátek sjednocování. Nakonec se sjednotila v roce 1861
• Porážka roku 1859 způsobila oslabení moci A. Bacha, až ho nakonec císař téhož roku odvolal
• Rok 1859 se považuje za slavný pád Bachova neobsolutismu
• V roce 1860 císař jako reakci na odvolání Bacha vydal Říjnový diplom, ve kterém naznačuje ústup od absolutismu a ochotu dohodnout se s ostatními národy monarchie, jak by monarchie            měla vypadat
• V únoru 1861 rakouský státní ministr Anton von Schmeling vydal novou oktrojovanou ústavu, tzv. Únorovou ústavu
• Únorová ústava neřešila národnostní otázku monarchie, ale vytvořila dvoukomorovou Říšskou radu, tedy jakýsi parlament. Tato ústava z Rakouska udělala konstituční monarchii.
• V Říšské radě byly zastoupeny jednotlivé části monarchie, ale třeba čeští poslanci měli jen ,alé zastoupení, takže nemohli ovlivňovat rakouskou politiku a to se jim nelíbilo.
• V letech 1873 až 1879 čeští politici praktikovali neefektivní politiku pasivní opozice, ale ničeho tím nedosáhli.
• V 60. letech byl český politický život v útlumu, do popředí se dostávala národnostní politika, zakládaly se spolky sportovní Sokol nebo pěvecký Hlahol.
• Roku 1868 byl Spolkem národního divadla položen základní kámen Národního divadla
• Roku 1881 bylo Národní divadlo otevřeno, ale téhož roku vyhořelo, od roku 1883 je znovu otevřeno
• Architektem před požárem byl Zítek, po požáru Schulz, na výstavbě a výzdobě se např. podíleli Aleš, J.V. Myslbek, F. Ženíšek, J. Hynais
• Druhá polovina 60. let byla výrazně poznamenána vztahy s Pruskem
• Prusko bylo v čele snah o sjednocení Německa
• Vypukla prusko-rakouská válka, kdy roku 1866 probíhaly boje na českém území
• července 1866 proběhla bitva u Hradce Králové (u Sadové), Rakousko bylo tvrdě poraženo
• Rakousko díky této porážce ztratilo svůj vliv v Německém spolku a ztratilo Benátsko
• Díky ztrátě vlivu Rakouska v Německém spolku vznikl Severoněmecký spolek a začalo sjednocování Německa
• Oslabení rakouské vlády využilo i Uhersko a vymohlo si zrovnoprávnění
• Roku 1867 došlo k rakousko-uherskému vyrovnání, čímž Maďaři byli postaveni na stejnou úroveň jako Rakušané
• Rakousko – Uhersko bylo rozděleno na vyspělé Předlitavsko (Rakouské země a Čechy) a zaostalé Zalitavsko (Uhry)
• Uhersko mělo společného panovníka a 3 ministerstva (zahraničí, financí a války) s Rakouskem
• Prosincovou ústavou z roku 1867 bylo potvrzeno toto dualistické uspořádání rakouské
  monarchie