Charles Dickens – Oliver Twist

Oliver Twist - Charles Dickens

Dickens tímto románem v roce 1838 šokoval viktoriánskou Anglii. Zatímco tehdejší smetánka raději neviděla, co se děje v temných uličkách Londýna, Dickens je tam vzal za ruku. Ukázal svět, kde se děti prodávají do otroctví, kde je zákon postavený proti chudým a kde „dobročinnost“ znamená nechat sirotka umřít hlady. Slavná věta: „Prosím, pane, já bych chtěl ještě,“ se stala symbolem odporu proti nelidskému systému.


1. Společensko-historické pozadí

Román vycházel časopisecky v letech 1837–1839. Anglie tehdy procházela vrcholnou fází průmyslové revoluce. Města byla přelidněná, špinavá a plná bídy. Zásadním tématem byl zákon o chudých z roku 1834, který zavedl krutý systém chudobinců (workhouses). Ty měly být záměrně tak odpudivé, aby tam lidé šli jen v krajní nouzi. Dickens, který sám jako dítě musel pracovat v továrně na leštidla, tento systém nenáviděl a románem na něj přímo útočil.

2. Další autoři té doby

  • Sestry Brontëovy (Jana Eyrová, Na Větrné hůrce) – představitelky anglického romantismu s prvky realismu.

  • William Makepeace Thackeray (Jarmark marnosti) – Dickensa kritizoval za přílišný sentimentalismus, sám byl ironičtější.

  • Thomas Hardy (Tess z d’Urbervillů) – psal o krutosti osudu a úpadku venkova.

  • Honoré de Balzac (Otec Goriot) – ve Francii dělal v podstatě totéž co Dickens v Anglii: mapoval společnost.

3. Autor: Charles Dickens (1812–1870)

Nejslavnější představitel anglického realismu. Jeho dětství bylo poznamenáno tím, že jeho otec skončil ve vězení pro dlužníky a dvanáctiletý Charles musel pracovat v otřesných podmínkách. Tato trauma se promítla do většiny jeho děl, kde se často objevují motivy osamělých a týraných dětí. Dickens byl mistrem v tvorbě groteskních postaviček a brilantním vypravěčem, který uměl čtenáře rozplakat i rozesmát zároveň.

  • Další významná díla: David Copperfield, Nadějné vyhlídky, Vánoční koleda, Kronika Pickwickova klubu.


4. Literární rozbor díla

Druh a žánr

  • Literární druh: Epika.

  • Literární žánr: Sociálně-kritický román (s prvky dobrodružného a kriminálního žánru).

Děj (obsáhlý rozbor)

Příběh sleduje trnitou cestu sirotka Olivera od jeho narození až po nalezení domova.

Dětství v chudobinci a útěk:

Oliver se narodí v obecním chudobinci neznámé matce, která ihned po porodu umírá. Vyrůstá v otřesných podmínkách pod dohledem krutého pana Bumblea. Když Oliver jednou v hladu požádá o přídavek kaše, je to vnímáno jako neslýchaná drzost. Za trest je dán do učení k hrobníkovi Sowerberrymu. Tam je však šikanován jiným učněm, a tak se rozhodne k zoufalému kroku – uteče a pěšky se vydá do Londýna.

Londýnské podsvětí:

V Londýně, hladový a vyčerpaný, potkává chlapce jménem Jack Dawkins, známého jako Lišák (Artful Dodger). Ten ho zavede do doupěte starého žida Fagina, který vede gang dětských kapsářů. Oliver, v náivnosti, si myslí, že jde o milé pány, co vyrábějí kapesníky. Při první „akci“ v ulicích uvidí, jak Lišák okrade staršího pána, pana Brownlowa. Oliver je v šoku, dá se na útěk a je chycen jako domnělý zloděj.

První záchrana a nový únos:

U soudu se ukáže Oliverova nevina a pan Brownlow, pohnut chlapcovou tváří, se ho ujme. Oliver poprvé v životě poznává čistou postel a laskavost. Fagin se však bojí, že by ho Oliver mohl prozradit policii. Vyšle tedy brutálního lupiče Billa Sikese a jeho milenku Nancy, aby Olivera unesli zpět. To se jim podaří ve chvíli, kdy jde Oliver panu Brownlowovi vyřídit pochůzku.

Loupež a Nancyina oběť:

Fagin donutí Olivera, aby asistoval Sikesovi při vloupání do domu na venkově (dům rodiny Maylieových). Loupež se nezdaří, Oliver je postřelen a zanechán v příkopu. Rodina Maylieových se ho však ujme a Oliver opět zažívá klid. Mezitím se na scéně objevuje záhadný Monks, který se s Faginem spikne, aby zničili Oliverovu pověst (nebo ho rovnou zabili). Ukáže se, že Monks je Oliverův nevlastní bratr, který ho chce připravit o dědictví.

Nancy, která má v jádru dobré srdce, se o tomto spiknutí dozví a tajně se sejde s Rose Maylieovou, aby ji varovala. Bill Sikes se však o její zradě dozví a v záchvatu zuřivosti Nancy brutálně zavraždí.

Závěr: Spravedlnost:

Vražda Nancy vyvolá v Londýně hon na Sikese. Ten při pokusu o útěk nešťastnou náhodou oběsí sám sebe na provaze. Fagin je dopaden a odsouzen k smrti oběšením. Pan Brownlow vypátrá Oliverův původ: Oliver je synem bohatého muže a paní, která zemřela v chudobinci. Monks je donucen přiznat pravdu a Oliver dostává své dědictví. Pan Brownlow Olivera adoptuje a příběh končí idylicky, což je pro Dickense typické (dobro vítězí nad zlem).

Postavy

PostavaCharakteristika
Oliver TwistZtělesnění nevinnosti. Navzdory prostředí zůstává morálně čistý a pokorný.
FaginStarý židovský překupník. Je mazaný, chamtivý, ale svým způsobem charismatický „učitel“ zlodějů.
Bill SikesNaprostý protiklad Fagina. Je to brutální, primitivní násilník bez špetky soucitu.
NancyNejsložitější postava. Prostitutka a zlodějka, která se obětuje pro Olivera. Bojuje mezi věrností k Billovi a svědomím.
Pan BrownlowDobrotivý starý gentleman, který reprezentuje lidskost a vyšší vrstvy, které nejsou lhostejné.
MonksZáporná postava hnaná nenávistí a chamtivostí. Představuje „rodinné prokletí“.

Jazyková stránka

  • Kontrast stylů: Dickens používá kultivovaný jazyk vypravěče, ale v dialozích podsvětí využívá argot (zlodějský slang).

  • Humor a ironie: Autor se často vysmívá byrokratům a církevním hodnostářům (pan Bumble).

  • Patos: Scény s trpícími dětmi jsou záměrně emocionálně vypjaté, aby pohnuly čtenářem.

Kompozice

  • Chronologická a epizodická: Děj plyne za sebou, postavy se ztrácejí a znovu objevují.

  • Tajemství: Celým dějem prostupuje záhada Oliverova původu, která je odhalena až v závěru (prvky detektivky).

Tématická výstavba

  • Hlavní téma: Boj dobra se zlem a kritika sociální nespravedlnosti viktoriánské Anglie.

  • Motivy: Hlad, špína Londýna, zločin, dědictví, mateřská láska (posmrtná).

Časoprostor

  • Místo: Londýn a okolní venkov (kontrast mezi špínou města a čistotou venkova).

  • Čas: 30. léta 19. století.

Literární směr

Kritický realismus.


5. Filmová zpracování / Zajímavosti

  • Film: Nejslavnější je verze od Romana Polanského (2005) nebo muzikál Oliver! (1968), který získal 6 Oscarů.

  • Cliffhanger: Protože román vycházel na pokračování v časopisech, Dickens končil kapitoly v nejnapínavějším momentě, aby si lidé koupili další číslo.

  • Kritika antisemitismu: Postava Fagina je často kritizována jako antisemitský stereotyp. Dickens se později snažil toto zobrazení zmírnit a v dalších vydáních ubral na zmínkách o Faginově původu.

reklama

Koukni co o nás studenti říkají

Už od roku 2013 se staráme, aby naše materiály byly pro uživatele kvalitnější a přehlednější.