Denis Diderot – Jeptiška

Denis Diderot – Jeptiška

 

Jeptiška (La Religieuse) – Denis Diderot

  • je to psychologický román (zaměřuje se na vnitřní svět hlavní hrdinky)
  • také je to náboženská satira, která po svém vydání sehrála významnou roli v protináboženském boji
  • dílo vyšlo v roce 1817, tedy až po jeho smrti, protože nevyhovovalo soudobé cenzuře
  • církevní kruhy se proti tomuto dílu velmi bouřili (nedávné filmové zpracování se po jistou dobu nesmělo pro širší veřejnost vysílat)
  • je psána moderním a srozumitelným jazykem, nevyskytují se zde téměř žádné archaismy nebo zastaralé výrazy
  • celý příběh je založen na pravdivých životních osudech jeptišky Margarity Delamarrové, jejíž soudní proces za zrušení řeholního slibu sledovala celá Francie
  • markýz de Croismare byl osudem této dívky velice zaujat, a tak Diderot společně s několika dalšími přáteli utvořil spiknutí, které se vydávalo právě za tuto jeptišku
  • napsal formou dlouhého dopisu její paměti a i nadále si s markýzem de Croismarem vyměňoval dopisy jejím jménem
  • hlavní myšlenkou Jeptišky je kritika náboženské morálky, pokrytectví o bezmezné lásce ze strany církve která panuje v klášterech

Jazykový plán :

  • literární druh – epika
  • žánr – román v dopisech (korespondenční román)
  • dopisovou formou panu markýzi de Croismare
  • psána spisovnou češtinou
  • styl vyprávěcí
  • obsahuje i přímou řeč

Kompoziční plán :

  • děj je chronologický, psán er-formou  ich-formou
  • kniha je formou dopisů

Denis Diderot (1713 – 1784)

  • byl to francouzský spisovatel a filozof
  • zabýval se mnoha vědními obory – filosofií, estetikou, teologií, matematikou, fyzikou
  • podílel se na sepsání Encyklopedie aneb racionálního slovníku věd, umění a řemesel
  • nejčastěji psal prózu, ale napsal i estetické a filozofické dílo

Obsah díla:

Marie Zuzana Simoninová byla výsledkem matčiny nevěry, ale zpočátku o tom vůbec nevěděla. Byla o moc hezčí, chytřejší a talentovanější než její dvě starší sestry a to jí působilo hodně problémů. Pan Simonin (její nevlastní otec) se nikdy nesmířil s tím, že není jeho a podle toho se k ní také choval. Jednoho dne našli rodiče její sestře chlapce, kterému se však líbila Zuzana a pořád za ní chodil. Zuzana z toho byla nešťastná a myslila si, že když to poví matce, vyřeší se to. O pár dní později jí rodiče oznámili, že půjde do kláštera. Ve svých 17ti letech tedy Zuzana nastoupila do kláštera Marie Panna.
Čím déle v klášteře byla, tím více se jí toto prostředí a lidé žijící v něm protivili. Mezitím rodiče obě dcery provdali a Zuzana si myslila, že teď bude řada na ní. Rozhodla se, že slib nesloží, ale rodiče ji nutili k opaku. Zuzanu nutili vstoupit do řeholního stavu, ale ona nechtěla. Rodiče se jí proto vzdali, stala se z ní tedy novicka. Po dvou letech měla vstoupit do řeholního řádu. Matka představená ji dlouho přemlouvala, až Zuzana na oko souhlasila. Při skládání slibu se vzepřela a zajistila tak rodině na tehdejší poměry nehoráznou ostudu. Po tomto incidentu ji nebyl ochoten přijmout žádný jiný klášter. Rodiče ji uvěznili v malé komůrce, kde byla ochotna strávit zbytek života. V té době jí matka prozradila, že není dcerou pana Simonina a že její otec je mrtvý. Konečně pochopila, proč se k ní rodiče chovali tak odtažitě. To ji přivedlo k tomu, že složila slib. Znovu vešla do kláštera v Longchamp a zjistila, že novou matkou představenou je sestra De Moni.
Stala se tedy řeholnicí. Ačkoli klášterní řád nenáviděla, velice si rozuměla s místní matkou představenou De Moni, která s ní soucítila a snažila se jí život trochu zpestřit. Matka představená však zakrátko zemřela a na její místo nastoupila sestra Kristýna s novým režimem. Zuzana svým cílevědomým přístupem, jež se naučila od minulé matky představené ztrácela přítelkyně. V klášteře ji nenáviděli a psychicky týrali. Zuzana napsala žádost o zrušení jejího postavení v klášteře, pomáhala to doručit advokátovi sestra Uršula. Nastal zvrat a postupně ji začali mít všichni rádi (možná k tomu přispělo i její hudební nadání a oddanost pro boha). Mezitím se vyvíjel proces a dostala povolení z Říma o zrušení slibu. Dostala zpět svou celu a setkala se s advokátem. Když se matka představená Kristýna dozvěděla, že chce opustit klášter, začalo pro ni peklo. Jeptišky jí začaly omezovat jídlo, tekutiny, v cele měla jen slamník, nutily jí říkat to co nechtěla, Zuzana chtěla prokázat svou nevinu a tak řekla knězi u zpovědi jak se k ní jeptišky chovají. Zakázaly jí chodit ke zpovědi, nedávali jí vodu, rušili jí ve spánku, vzali jí růženec a breviář aby se nemohla modlit a neměla ani deku ani polštář. Kněz se rozhodl jednat a poslal žádost arcibiskupovi. O několik měsíců později je jí oznámeno, že bude přeložena do jiného kláštera v Arpajonu který vede knězův přítel Manorin do Sainte-Europe a tak se taky stalo. Tam jí čeká nová matka představená která je na ní hodná a milá, možná až moc. Zde si Zuzanu všichni předcházeli díky jejímu hudebnímu nadání. Matka představená k Zuzaně přilnula až do té míry, kterou klášterní řád zakazuje. Matka představená se do Zuzany totiž zamilovala a proto chtěla, aby ji učila na klavír. Trávila s ní veškerý svůj volný čas. Odpouštěla jí snídaně a raní chození do kostela. Sestra Tereza na Zuzanu velice žárlila protože než Zuzana přišla, tak se matka představená takhle chovala k ní. Matka představená jí má ráda až moc, neustále ji hladila, objímala a líbala. Zuzaně se to zdálo přirozené protože ještě lásku nepoznala. Ostatní jeptišky jí za to nenáviděly a žárlily na ni, nejvíce asi sestra Tereza (údajný poměr s matkou představenou).
Jednou si matka představená zavolala Zuzanu k sobě do cely a zde s ní prožívala milostné vášně. Zuzaně to však přišlo přirozené.
Matka představená také chtěla vymáhat po bývalém klášteře kde tolik trpěla peníze které jí dlužili a tak se vlekl dlouhý soud který vyhrála. Když byla Zuzana u důležité zpovědi u otce Lemonine, byla varována před jedovatými něžnostmi matky představené. Tak se Zuzana začala od matky představené odvracet, matce se přitížilo, nakonec se zcela pomátla a zešílela. Zakrátko zemřela a po ní skonala zanedlouho i sestra Terezie. Ostatní jeptišky dávaly úmrtí matky představené za vinu Zuzaně a proto pro ní začínal být pobyt v klášteře opět peklem. Zuzana se doslechla že by ji pan markýz mohl pomoci při útěku a dát jí i práci. Chtěla se s ním proto spojit. Připravovala se k útěku. V útěku jí pomohl také pan Manouri.
Útěk se zdařil ale při přelézání zdi spadla a pochroumala si záda. Dostala se do domu jedné bohatší ženy, paní Madinové která jí ošetřila. Byla zde zaměstnána jako pomocnice v prádelně, kde žehlila prádlo. Bylo po ní vyhlášeno pátrání a bála se proto případného objevení. Zuzana si dopisovala s markýzem a domluvili se že za ním Zuzana přijede na venkov a tam se stane vychovatelkou jeho dcery ale plány překazilo Zuzanino onemocnění a posléze její smrt.

Pojmy :

Řehoní stav = vstoupení do katolického řeholního společenství  (odříkání a práce)
Novicka = období, po které novicka čeká na vstup do katolického řeholního společenství
Růženec = je náhrdelník z korálků jehož konec zdobí kříž, slouží k modlení
Breviář = modlitební kniha

Čas a místo děje :

  • příběh se odehrává v 18.století ve Francii, v Paříži a okolí

Zuzanino stěhování :

  1. Poslána svými rodiči do kláštera Marie Panny =) nedobrovolně, ztropila scénu, žádný klášter ji proto nechtěl, rodiči odvezena domů
  2. Klášter v Longchamp =) vstoupila dobrovolně když se dozvěděla o svém původu, zde sestra De Moni se kterou si rozuměla, po její smrti nastoupila sestra Kristýna se kterou přišel teror
  3. Klášter Sv. Eutropa v Apajonu =) zde matka představená která Zuzanu milovala až moc, smrt matky představené kladly jeptišky za vinu Zuzaně =) teror, útěk
  4. Dům jedné bohatší ženy, kde pracovala jako pradlena, zde zemřela

Postavy :

  • Zuzana Simoninová – velice krásná, chytrá, talentovaná, zdravě vzpurná, silná osobnost, ví co chce, velice hezky zpívá a hraje na hudební nástroje, ale trochu
  • rodiče Zuzany – zřekli se jí
  • matka představená De Mony – v klášteře Longchamp, Zuzana ji měla velice ráda
  • pozdější matka představená Kristýna – v klášteře Longchamp, neměly se se Zuzanou rády
  • sestra Uršula – soucítila se Zuzanou, nikdo o tom nesměl vědět, pomáhala doručit dopis
  • Pan Manouri – Zuzanin advokát, hodný, soucitný
  • matka představená klášteru v Arpajonu – Zuzanu milovala
  • otec Lamoine – jemu se Zuzana zpovídala ohledně něžností matky představené z kláštera v Apajonu
  • sestra Tereza – žárlila, milovala matku představenou tak, že když matka představená zemřela, zemřela též
  • Markýz de Croismare – šlechtic, od něhož žádala pomoc, měla u něho slíbenou práci jako chůva

Tehdejší společenská situace :

  • v této době nebylo zvykem, aby byla žena samostatná
  • rodina se většinou postarala aby se vdala, očekávalo se také věno
  • po smrti rodičů připadl veškerý majetek dětem
  • pokud však poslali dítě do kláštera, nemělo na nic nárok
  • rodiny této doby měly většinou hodně dětí a proto měly problém vůbec je uživit
  • vztahy mezi dětmi a rodiči byly takové, že si vykaly
  • děti nemohly samy o sobě rozhodovat
  • na nemanželské děti se dívalo skrz prsty a byly jim upírány práva
  • církev se navenek prezentovala skromně a nenáročně, uvnitř však byly intriky, týrání a šikana mezi sestrami