John Steinbeck – O myších a lidech

John Steinbeck (1902-1968) – O myších a lidech (rozbor díla)

– americký spisovatel

– držitel Nobelovy ceny z roku 1962 a Pulitzerovy ceny

– finanční poměry jeho rodiny nebyly příznivé, a tak musel již jako školák vypomáhat na farmách

– v sedmnácti letech odešel na studia na univerzitu v San Franciscu, kde se věnoval historii a anglické literatuře

– ve vysokoškolském diplomu neviděl životní cíl, a tak v roce 1925 definitivně univerzitu opustil

– odešel do New Yorku jako reportér, rozhodnut stát se spisovatelem

 žurnalistiky však brzy zanechal a pracoval jako pomocný zedník, námořník na nákladním parníku a dělník v továrně na rybí konzervy

– hlavním tématem Steinbeckova díla je negativní postoj člověka k moderní civilizaci

– jeho hrdiny jsou tuláci a povaleči, lidé bez domova a práce, ale také bez starostí

– nevidí je ale negativně, spíše o nich píše s jistými sympatiemi, s pochopením pro jejich slabosti a prohřešky

– zemřel v New Yorku

  • zařazení autora do uměleckého směru

Literatura mezi světovými válkami, americký realismus, tzv. Lost generation

– generace amerických autorů 20. let., kteří byli poznamenáni 1. sv. válkou a vystřízlivěli z tzv. amerického snu

– v jejich díle se objevují pocity zklamání a skepse

– došlo k rozkladu hodnot, je ztracen smysl života

– východiskem je příroda nebo kultura, hrdinové se uzavírají do sebe

– typický hrdina je apatický a těžce navazuje vztahy, nemůže zakotvit

  • určení století, v němž autor tvořil
  1. polovina 20. století
  • určení dalších autorů stejného um. směru

William Faulkner (1897-1962)

– jeho život silně ovlivnil jeho dílo

– z jižanské rodiny – bělošská rodina, černošští otroci (inspirace pro většinu próz = jižanská sága)

– účastník 1. světové války – pilot

– scenárista v Hollywoodu

– neměl rád publicitu

dílo:

– psychologie jižanských lidí, výjimeční hrdinové, dějové odbočky, epizodičnost

– pomalá cesta ke čtenářům, obliba nejprve u Francouzů

Divoké palmy, Vojákův žold, Hluk a vřava

Francis Scott Fitzgerald (1896-1940)

= autor džezového věku

– období po roce 1920, Amerika „žije“ novými objevy (auta, rozhlas, film, hudební nosiče)

– lidé z venkova se stěhují do měst, obdiv černošské hudby a tance

– prohibice = vyšší zájem o alkohol

dílo:

– „sonda“ do života americké společnosti dvacátých  třicátých let

– kritický, nemilosrdný = mluvčí americké mládeže

– čtenářsky oblíbený i dnes

Velký Gatsby, Krásní a prokletí, Něžná je noc

Ernest Hemingway (1899-1961)

– Američan, romanopisec, povídkář a novinář

– po maturitě reportérem

– v r. 1918 dobrovolníkem na italské frontě – vážně raněn jako vůbec první voják → velká publicita

– zajímal se o box a býčí zápasy

– trpěl depresemi, spáchal sebevraždu

dílo:

– typický hrdina: fyzicky silný, osamělý

– píše podle tzv. metody ledovce = vynechává všechno méně podstatné, životní tragédie zobrazuje na malé ploše bez komentáře vypravěče

– roku 1954 získal Nobelovu cenu za literaturu

Sbohem, armádo – román, láska mezi raněným americkým vojákem a anglickou zdravotní sestrou, z 1. sv. války

Zelené pahorky africké – inspirováno výpravami do Afriky

soubory povídek: Pátá kolona, Smrt odpoledne

Komu zvoní hrana – román, příběh z občanské války ve Španělsku

Stařec a moře – novela, poslední H. vydané dílo

– jednoduchý děj – kubánský rybář Santiago dva dny zápasí s mečounem, úlovek mu sežerou žraloci

  • názvy (případně obsahy) dalších autorových děl

Na plechárně – děj románu se odehrává v malé ulici s továrnou na zpracování ryb v Monterey v Kalifornii. Román se zabývá osudy lidí zde žijících během Velké krize

Hrozny hněvu – Děj se odehrává v období hospodářské krize a popisuje osudy rodiny chudých zemědělců Joadů. Ti byli vyhnáni z pronajaté půdy a odešli za prací do Kalifornie, po cestě však umírají babička s dědečkem. Ani po příjezdu do Kalifornie však jejich útrapy nekončí, práce je málo a přistěhovalců příliš. Jsou tedy nuceni žít ve velmi nuzných podmínkách. Stěhují se z jedné farmy na druhou a rodina se postupně rozpadá, čemuž se ale snaží zabránit máma Joadová. Na konci příběhu porodí její dcera Róza mrtvé dítě a strhne se strašlivý déšť, kvůli kterému se musí rodina přesunout z vagónu, ve kterém žili, do nedalekého stavení. Róza pak mateřským mlékem zachrání hladem umírajícího muže, jenž dal všechno jídlo svému synovi.

Na východ od ráje –  románová kronika vycházející z biblického mýtu o Kainovi a Ábelovi. Kniha poprvé vyšla v roce 1952

 

Charakteristika uměleckého textu jako celku:

  • literární druh

epika

  • literární žánr

novela

  • literární forma

próza

  • dominantní slohový postup

vyprávějící

  • typ vypravěče

er-forma

  • vysvětlení názvu díla

Lennie si na začátku knihy hladí hebkou myší srst.

  • posouzení aktuálnosti díla

Nenávist k černým už se neprojevuje v takové míře. Nejsou tak vystrkováni ze společnosti.

  • určení místa a času textu

Kalifornie, 30. léta 20. století

  • stručné nastínění děje

Hlavními postavami jsou Lennie Small a George Milton. Lennie není z nejchytřejších, je spíš uzavřený do sebe a po smrti tety Kláry se ho ujal kamarád George a chodí spolu pracovat. Lennie je na Georgovi závislý a má ho rád. George často Lenniemu vyčítá, že nebýt jeho, mohl si užívat, ale svým způsobem ho má také rád a nedal by na něj dopustit. I když Lennie moc rozumu nepochytil a vše hned zapomene, práce se neštítí.

Dostali práci na ranči v Soledadu, kde se seznamují s ostatními pracovníky. Oba sní o tom, jak si spolu pořídí své hospodářství a budou si pracovat na svém. George měl vyhlídnutý takový malý domeček, kde budou mít králíky a pole s vojtěškou. Během pobytu na ranči v Soledadu se k nim přidal ještě starý uklízeč Candy, který sice moc práce nezastane, ale pomůže jim finančně.

Curley, syn majitele ranče, má ženu, která s ním ovšem není moc šťastná, a tak často vyhledává společnost jiných mužů na ranči. Jednoho dne navštívila i Lennieho, kterému se líbily její vlasy, a tak si je chtěl pohladit, jenomže je hladil tak silně, že žena začala křičet. Lennie se vyděsil a nechtěně jí zlomil vaz. Utíkal se schovat na místo, které mu poradil George v případě, že něco provede. Když Curley zjistil, že je jeho žena mrtvá, vydal se hledat Lennieho a chtěl ho zabít. George však našel Lennieho dřív, a tak ho zastřelil on sám, aby ho ochránil před bolestí a krutým zacházením.

  • určení smyslu díla

Ukázka společenských poměrů na venkově v tehdejší Americe. Kritika a odsouzení násilí, rasismu a vykořisťování lidí.

  • pravděpodobný adresát

Tehdejší vyšší vrstva amerického obyvatelstva.

  • zařazení knihy do kontextu celého autorova díla

americký realismus, v této době se v Americe odehrávala hospodářská krize, v této době se v Americe řeší problémy obyčejných lidí za hospodářské krize

  • porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací

film O myších a lidech z roku 1939, (USA) 106 minut, režie Lewis Milestone, na ČSFD  hodnoceno na 84%

film O myších a lidech z roku 1992, (USA) 115 minut, režie Gary Sinise, na ČSFD hodnoceno na 86% (224. nejlepší film)

 

Charakteristika úryvku z uměleckého textu:

 

Lennieho ohromné prsty ji začaly hladit po vlasech.
„Ale abyste mi je nerozcuchal.“

„Jé, to je hezký,“ liboval si a trochu víc přitlačil. „Jé, to je hezký!“

„Dejte přece pozor, vždyť mi je rozcucháte.“ A pak už rozzlobeně: „Nechte toho už, budu celá rozcuchaná!“

Uškubla hlavou na stranu, a Lennieho prsty se jí na vlasech sevřely a nechtěly pustit. „Pusťte! Tak už pusťte!“

Lennie se vyděsil. Obličej se mu zkroutil. Vtom zaječela, a jeho druhá ruka jí přikryla ústa a nos a sevřela se. „To ne, prosím vás,“ žadonila. „nechte toho, prosím vás. George se bude zlobit.“

Škubala se mu divoce pod rukama. Nohama tloukla do sena a hleděla se mu vykroutit; zpod ruky mu vycházelo zastřené ječení. Lennie se hrůzou rozplakal a začal ji prosit: „Jé! Tohle mi prosím vás, nedělejte. George pak řekne, že jsem něco proved. A nedovolí mi opatrovat králíky.“

 

  • atmosféra úryvku

napínavá, depresivní, hysterická

  • počet postav

2; Lennie, Curleyova žena

  • charakteristika vystupujících postav (přímá, nepřímá)

Lennie – plachý, hodný, necitlivý

Curleyova žena – hysterická

  • charakteristika dalších postav

George – stará se o Lennieho a má ho rád, je pracovitý

Curley – žárlivec, nehezký, svou ženu hlídá, ale nevěnuje se jí

Crooks – černoch, který je inteligentní, ale kvůli barvě pleti je odstrkován

  • vztahy mezi postavami

Curleyova žena přišla za Lenniem ze zvědavosti, její manžel Lennieho zaměstnává.

  • zařazení úryvku do kontextu celého díla

Skoro na konci knihy, těsně před tím, než Lennie ženu zabije.

  • použité jazykové prostředky

ohromné prsty ji začaly hladit ve vlasech – synekdocha

„Ale abyste mi je nerozcuchal.“ – přímá řeč

„Nechte toho už, budu celá rozcuchaná!“ – věta rozkazovací, žena je zděšená

„Pusťte! Tak už pusťte!“ – epizeuxis, opakování slova krátce za sebou (zdůraznění)

zastřené ječení – oxymóron

že jsem něco proved – nespisovná řeč