Josef Karel Šlejhar – Kuře melancholik

Josef Karel Šlejhar – Kuře melancholi

Téma

  • naturalistická povídka
  • vydáno v roce 1889

Hlavní téma:

  • příběh chlapce, kterého postihne nenávist macechy a okolí a nikdo mu není ochoten pomoci

Vedlejší téma:

  • paralela mezi trpícím dítětem a kuřetem
  • láska matky a nenávist macechy

Motivy:

  • nespravedlnost
  • nenávist
  • smrt
  • život

Postavy:

Hlavní postavy:

chlapec

  • bez jména
  • proměna dítěte – zpočátku radostné (matka ještě žíje)
  • zpočátku nechápavé – bezcitné chování – uvědomuje si smrt matky
  • bezbranné
  • bito a týráno za každou maličkost

kuře

  • spojeno s chlapcem
  • zaostalé  odsouzeno k zániku
  • jako jediný má kladný vztah k dítěti ( supluje to co mu chybí)
  • dítě a odstrkované kuře na stejné úrovni
  • J. K. Šlejhar poukazuje na to, že každý jsme nakonec pouze výtvorem přírody „osudy nás všech jsou jednotny. A my všichni jsme: lidé i němá tvář i mrtvá hmota…“

vedlejší postavy:

Otec

  • lhostejný k dítěti – nezajímá se o něj
  • věří maceše (omotala si ho kolem prstu)

Macecha

  • ztělesnění zla
  • obrovská nenávist k dítěti

Pepka

  • hlavní služebná
  • pravá ruka macechy – společně týrají dítě

Prostředí:

  • vesnické prostředí ( skutečné)
  • děj zasazen do krásného jarního dne
  • atmosféra prostředí v kontrastu s tragickým dějem – až lyricko- epické líčení – západ slunce v kontrastu s chlapcovým umíráním – časté krátké pasáže popisu atmosféry – zpomalení děje
  • časová neurčitost – jasné pouze denní doby (včera, dnes a zítra)

Kompozice

  • chronologický děj
  • er forma
  • těsné spojení tematických celků
  • lyricko – epické pasáže v kontrastu s tragickým dějem

Vnitřní výstavba děje:

  1. úvod – dítěti náhle umírá matka, objevuje slepici s čerstvě narozenými kuřátky – kontrest smrt matky – narození kuřátek – kontrast motivů
  2. zápletka – otec se znovu ožení a macecha dítě nenávidí – začíná psychycký i fyzický teror
  3. gradace děje – dítě začíná scházet – rodina ho začíná čím dál více vyčleňovat – chlapec onemocní a macecha se rozhodne úplně ho odstranit
  4. retardace děje – obsáhlý popis večera a západu slunce
  5. vyvrcholení děje – chlapec umírá a kuře s ním

Jazyk

  • autor se zaměřuje na citovou rovinu textu – řečnické otázky, nabádá čtenáře k zamyšlení nad životem dítěte ( parafráze i v dnešní době)
  • autor poukazuje na fakt, že jestliže člověk strádá psychicky odrazí se to i na jeho fyzickém vzhledu
  • vystavěno na kontrastech v život bezbranného kuřete stejně tak jako bezbranného chlapce ostře kontrastuje s krutým světem vesnických lidí
  • časté pasáže – autorovo zamyšlení (pasáž o dětském románu – jak vypadá)
  • nářeční a slangová mluva – hovorový jazyk

Lexikální prostředky:

  • metafory
  • oxymoron
  • přirovnání
  • v lyrických pasažích – nadsázka a ironie

Syntax:

  • rozvitá souvětí
  • přechodníky
  • obrácený slovosled
  • nepřímá řeč
  • nedokončené výpovědi (apoziopeze)
  • přímá řeč

Společensko – historický kontext

= dětský román s ještě jinými zřeteli (podtitul)

  • poprvé v časopise Hlas národa 1889
  • i knižně v Románové knihovně Hlasu národa
  • 1895 zařazeno do povídkového souboru Co život opomíjí → kritika Mrštíka ( název zkrácen  na Kuře)
  • 1964 Kuře melancholik a jiné prózy a 1974 kniha dvou próz Kuře melancholik a Ukolébavka

Josef Karel Šlejhar (1864 – 1914)

  • přispíval do řady časopisů a novin
  • signatářem manifestu české moderny 1895
  • základním rysem jeho děl → život je spojen s utrpením
  • svět příroní versus svět lidský
  • lidská společnost je zmítána pudy a vášněmi

další díla

1) sbírky povídek :

  • Dojmy z přírody a společnosti (1894)
  • Co život opomíjí (1895) – svět deformovaný lidským násilím
  •  Zátiší (1898)

2) romány:

  • Peklo (1905)
  • Lípa (1908)
  • Vraždění (1908)

 

  • navazuje na francouzský naturalismus Émila Zoly
  • v Kuře malncholik – autobiografické prvky – často byl svědkem násilí otce na matce

NATURALISMUS:

  • umělecký směr 2. pol. 19. stol., hl. v literatuře a malířství
  • zformoval se ve Francii v 70. – 80. letech
  • krajní směr realismu
  • člověk je ovlivněn svou biologickou podstatou a prostředím v němž se vyvíjí
  • přenášení přírodních zákonů na lidskou společnost
  • člověk neni ani dobrý ani zlý, jen bojuje o své přežití a ty se jeví z humanistického pohledu často jako nelítostné
  • spisovatel vystupuje jako nezaujatý pozorovatel
  • reprodukuje odpozorovaná fakta a to i v nejošklivějších detailech
  • hrdina se řídí city a pudy; rozum, vůle, aktivita v pozadí; postavy – psychická nerovnováha, živelnost, zvrácenost apod

Světový naturalismus:

Émile Zola

  • nejvýznamějí představitel naturalismu
  • francouz

– Experimentální román:

  •  románová teorie – spisovatel má být jen nestranným pozorovatelem a koodinátorem faktů

Rouon-Macquartové

  •   románový cyklus, v němž aplikoval svou teorii románu

další díla

  • Zabiják
  • Nana
  • Lidská bestie

Vliv díla

  • Zásadní obrat ve vývoji vesnické prózy – realistický obraz z autorovým subjektivním pohledem a kritikou
  • dílo bylo hodnoceno rozporuplně – kladná kritika F. X. Šalda – vrchol moderní české prózy