Viktor Dyk – Krysař

Viktor Dyk – Krysař

O autorovi:

  • Viktor Dyk (1877 – 1931)
  • Narozený u Mělníka, v rodině s „panským“ původem (což mělo vliv na vztahy se spolužáky – celoživotní pocit osamocení). Po ukončení studií (gymnázium, právnická fakulta) se stal novinářem a spisovatelem. Dále také básník, dramatik a prozaik.
  • Z počátku své tvorby byl ovlivněn dekadencí, dále na něho měla také vliv Macharova útočná kritika české společnosti.
  • Byl také aktivním politikem. Přispíval do Světozoru (1895).
  • Zapojoval se do domácího odboje, byl zatčen a vězněn. Zastával velmi konzervativní názory, sblížil se s nacionalistickou pravicí, odmítal Masarykovu politickou orientaci.
  • Pro jeho dílo jsou typické momenty deziluze, rozpor mezi snem a realitou, gesta individuální vzpoury a satirický pohled na skutečnost.
  • rozpor mezi velkým snem a malou skutečností
  • nevzdává se snu, i když ví, že bojuje za ztracenou věc
  • zapojuje do básní svůj intelekt – nepracuje se symbolem, jen s nápovědou

Z díla:

Básnické sbírky:

  • A porta inferi, Síla života, Marnost (vyšly pod jedním názem = Marnost)

Prozaická díla:

  • Povídky – Stud, Zlý vítr
  • Novela – Krysař

Dramatická tvorba:

Ondřej a drak, Epizoda, Posel

 

1) Tématika

Literární kontext:

  • Realismus s prvky romantismu, symbolismu a dekadence (Fráňa Šrámek, Petr Bezruč-protispolečenští buřiči. Dyk používá symboly – připodobnění, prvky neoromantismu)
  • přelom 19. a 20. Století
  • byl to anarchistický buřič

Literární druh:

  • epika

Literární žánr:

  • novela (odehrává se v krátkém časovém úseku)

Prostředí a doba:

  • německé město Hammeln
  • doba neurčena

Postavy:

Krysař

  • tajemný cizinec
  • samotář
  • podivín
  • ponurý
  • pesimistický
  • vzbuzuje v lidech strach
  • miluje Agnes
  • vyhání krysy z měst

Agnes

  • mladá a krásná
  • milenka Krysaře a zároveň dlouhého Kristiána; miluje Krysaře

Dlouhý Kristián

  • mladík toužící po spokojeném průměrném životě

Sepp Jörgen

  • chudý rybář, který všechno chápe až druhý den

konšelé Strumm a Frosch

  • chamtiví
  • podlí
  • neschopní dodržet slib

Charakteristika nepřímá

Typy témat:

Celkové téma:

  • láska a pomsta

Hlavní téma:

  • krysařův život

Vedlejší téma:

  • rybář Jorgen Sepp

 

Epizoda

  • objevení retrospektivy, např.: Krysař přemýšlí a vzpomíná na hezké chvíle s Agnes

Vložka

  • píseň o zemi sedmihradské

Motiv

  • volné zpracování středověké saské pověsti o krysaři z města Hammeln, kterou autor obohatil o milostný motiv

 

2) Kompozice

  • dílo je členěné na kapitoly

Kompoziční postupy:

  • Chronologický postup v celém vyprávění. Gradace zřetelná jen ke konci příběhu.

Vztah dějových linií:

  • Řetězový, návaznost událostí, spjaty s ústředním příběhem.

Vnitřní výstavba děje:

Expozice

  • Krysařův příchod do hanzovního města, Hamelnu, jeho seznámení s městem a dívkou Agnes.

Kolize

  • Vyhnání krys, nezaplacení krysaři, chce si s městem vyrovnat účty, ale rozhodl se jej ušetřit kvůli lásce k Agnes.

Krize

  • Agnes řeší své problémy (vztahy ke svým milencům) sebevraždou.

Závěr

  • Krysař se rozhodne Agnes následovat, při tom hraje na svou píšťalu a strhává tak do svého průvodu všechny obyvatele města (kromě Jörgena a jednoho nemluvněte). Krysař a jeho následovatelé končí v propasti. Po této události nachází Jörgen jedno opuštěné dítě a začíná mu hledat matku, která by mu mohla dát napít.

 

3) Jazyk a styl

  • Příběh je vyprávěný v er-formě. Krátké holé věty. Opakování vět nebo slovních spojení ve vypjatých okamžicích a celková úsečnost. Použití archaických slov a přechodníků.

Symbolismus:

  • Symbol sedmihradského království jako ráje; dítěte jako nového lepšího života.

Útvary jazyka:

  • Ve vyprávění i v dialozích použitá jen spisovná čeština. Nespisovné formy jazyka se v díle nevyskytují. Nejsou zde použitá ani slova z cizích jazyků (výjimkou jsou pouze německá jména, neboť se příběh odehrává v hanzovním městě).

Stylové rozvrstvení slovní zásoby, pojmenování:

  • Slova jak stylově neutrální, tak stylově zabarvená. Využití nepřímých pojmenování – personifikace („A vody míjejí a míjejí a šeptají důvěrná konejšivá slova bolesti truchlící tam na břehu.“) – a řečnických figur (řečnické otázky).

Textové prostředky:

  • Styl vyprávěcí střídá styl popisný, charakterizační i úvahový (prostřednictvím hlavní postavy, krysaře). Dialogy, monology. Řeč postav je přímá.

Děj:

Do města Hammeln přichází mladý krysař, aby město zbavil přemnožených krys. Konšelé mu však odmítnou zaplatit za vyhnání krys. Krysař se seznámí s mladou dívkou Agnes, do které se hned zamiluje. Agnes jeho lásku opětuje.

Krysař se dozví, že se Agnes zmocnil její bývalý milenec Kristián. Agnes ze zoufalství vrhla do řeky. Krysař v návalu smutku, vezme svou píšťalu a začne hrát tak silně, že to přivábí všechny obyvatele města, kteří ho následují až na horu Koppel, kde všichni skončí v propasti.

Jediný kdo přežije, je Sepp Jorgen, na kterého kouzlo krysařovy píšťaly nepůsobí, protože ho vytrhne nářek nemluvněte. Sepp se vydá hledat ženu, jež by se mohla dát dítěti napít a stala se jeho matkou.