Vladislav Vančura – Markéta Lazarová

Vladislav Vančura – Markéta Lazarová

  • 1931
  • baladicky laděný román
  • Československý spisovatel v Praze 1966,vydal jako svou 2537.publikaci.

Literární kontext

  • Česká próza na konci 1. světové války do konce 2. světové války
  • Imaginativní próza představitelé – Karel Konrád (Robinsonáda, Rozchod, Postele bez nebes)

Autor

  • Vladislav Vančura
  • narozený 23. června roku 1891 v Hájích u Opavy
  • byl prozaik
  • dramatik
  • filmový scénárista a režisér
  • Své studium medicíny po vystudování dále prohloubil lékařskou praxí, postupem času se začal věnovat rovněž umělecké činnosti.
  • Za heydrichiády byl v Praze 1. června 1942 nacisty popraven.

Imaginativní próza

  • = básnická próza, obrazná, převaha lyriky (tzn. dojmy, city, úvahy), volné asociace.  Důraz na jazyk: metafory, hra se slovy, dlouhá a složitá souvětí, archaismy, ale i lidový „jadrný“ jazyk.
  • Vladislav Vančura – prozaik, dramatik. Za okupace zastřelen.

Další díla autora

Pole orná a válečná

  • obraz války, nesmyslného běsnění.
  • zlý blázen, zloděj a vrah je na frontě pochován jako neznámý hrdina.

Rozmarné léto

  • humoristická novela
  • příhody tří starých mládenců, kteří se scházejí na plovárně.

Markéta Lazarová

  • historický román ze středověku
  • boj mezi dvěma rody
  • zbožná Markéta se zamiluje do svého únosce Mikoláše Kozlíka, ten je v závěru popraven

Obrazy z dějin národa českého

  • česká historie až do doby posledních Přemyslovců
  • psal je v době okupace

Kubula a Kuba Kubikula

  • pro děti

Literární druh, útvar

  • baladický román atmosféry a imaginace
  • lyrické složky
  • básnická próza.
  • lyrickoepický román

Místo a doba děje

  • Děj příběhu se odehrává v okolí Mladé Boleslavi doba blíže neurčena, asi 13. stol.
  • Hrad Obořiště (Lazar)
  • hrad Roháček (Kozlík)

Děj

Král se rozhodne potrestat všechny loupežníky, kteří se živí loupením u obchodních cest,        a proto vysílá vojsko v čele s hejtmanem Pivem. Loupežnický šlechtic Kozlík se se svými osmi syny a devíti dcerami rozhodne spojit se sousedním rodem Lazarů. Tyto rody proti sobě odedávna bojují, a proto když Kozlíkův syn Mikoláš v roli posla dorazí na Obořiště – sídlo Lazarů, aby vyjednal spojenectví, je zbit. Aby se Mikoláš pomstil, unese při dalším přepadení Markétu, dceru, kterou Lazar zaslíbil kláštěru.

Oba se do sebe zamilují. Markéta bojuje sama v sobě s láskou k Mikolášovi a s poslušností otci. Ví, že porušila slib daný bohu, a proto se pokusí o sebevraždu. V té době je zajat i Kristián, syn říšského hraběte, do kterého se zamiluje Kozlíkova dcera Alexandra. On její lásku opětuje.
Když dojde ke střetu mezi loupežníky a královským vojskem, padne několik Kozlíkových synů a zbytek utíká do okolních lesů. Kristián poslechne otce a zůstává s ním. Brzy si však uvědomí, že se rozhodl špatně a vydá se hledat Alexandru do lesů, kde zešílí. Alexandra jej nachází a v záchvatu zuřivosti zabije.
Markéta se vrací ke svému otci na Obořiště. Ten ji však odmítne a posílá do kláštera, aby se očistila ze svých hříchů.
Zbytek Kozlíkových synů shání žoldáky, aby mohli vysvobodit svého otce z vězení. V bitvě jsou však poraženi a zajati. Na šibenici jdou s hrdostí loupežníků. U popravy je i Markéta s Kateřinou, ženou Kozlíka.
Markétě i Alexandře se narodí synové. Když Alexandra spáchá sebevraždu, vychovává Markéta obě děti.

Ukázka

„Král,“ řekl opět Kozlík, „ je pánem nás všech , ale válka je pánem králů. Válka je soudcem mojí pře. Viděl jsi biřice, který mě hledal s půhonem , či vojáky? Nebuď pyšnější , než se zajatci sluší. Rozbiji pluk a budu mluviti s královými vyjednavači před Bolaslaví. Možná , že budu poražen a zabit, nevíme , co nás čeká.Stane se po právu vítěze, avšak ty roztrhni a pusť svůj list, ať jej unáší vítr. Řekl jsem, že je  válka , a nemám písaře .“

Charakteristika postav

Markéta Lazarová

  • Odmala je vychovávána jinak než její sourozenci.
  • Neví o činech, které páchá její rodina.
  • Je to krásná, citlivá a zbožná dívka.
  • Mikoláše oddaně milovala, a nedovedla svého hříchu litovat.
  • Místo aby se v klášteře modlila za vykoupení své duše, modlila se za Mikoláše.
  • Markéta se vyvíjí – zprvu křehká dívka, bez vlastního názoru, všemi milovaná, ochraňovaná se mění ve zralou ženu, rozhodnou, dokáže bojovat za svou lásku.

Kozlík a jeho synové

  • Jsou hrubí, suroví a zabijí bez výčitek.
  • Ale jsou čestní a přímí.
  • K dosažení svého cíle jsou schopni obětovat život.
  • Žijí život naplno.
  • Autor nutí diváka, aby se přiklonil na jejich stranu.

Lazar

  • Je stejně jako Kozlík loupežník, ale je to zbabělec, který se radši u krále vykoupí, než aby bojoval za svůj způsob život.
  • Velice miloval svojí dceru, s kterou se chlubil, ale když potřebovala pomoct, obrátil se k ní zády.

Téma, hlavní myšlenka

  • kritika soudobého měšťáctví, malosti a šedivé jednotvárnosti
  • oslava svobodného života a společnosti, která člověka neomezuje, smyslem života je láska, oslava krás života, který je nezničitelný, neztrácí půvab a pokročuje přes pokolení, porozumění po odvahu, sílu a mládí, fantazií + ironie = sobecká slabost, nuda, prázdnota.
  • Obdiv k lidem, kteří žili svůj život na plno, nebyli omezeni společenskými pravidly, byli upřímní, jejich city byly opravdové

Rozbor

  • Lyrickoepický román
  • er – forma
  • chronologická kompozice
  • dějová linie narušovaná postavou vypravěče – otázky , nutící k přemýšlení (důraz na rozumovou a poznávací stránku chápání, odvádí od citové rovin
  • autorův komentář – mluví k sobě (řečnické otázky)
  • k postavám Nešťastná Markéta! Není tato modlitba rouhavá?
  • k čtenáři „ Rozeznáváte, jak se prosebnice vynáší“
  • výrazné lyrické složky- básnická próza
  • kontrasty- bída+ naděje, ponížení+ hrdost, svět krásný+ krutý,práce+nečinnost,síla+slabost

Jazyk

  • různé stylové vrstvy(poetismus, básnické výrazy+ vulgarismy, argot)
  • lidové prvky knižní výrazy a archaismy.
  • dlouhá souvětí – sklon ke knižnosti (humanistické periody)
  • obraznost
  • ironie
  • osobitý výběr slov
  • originální spojení
  • četná citovost
  • oslovení
  • věty zvolací a tázací

Vlastní názor

  • Kniha se mi velmi líbila. Vančura chtěl ukázat hrdost a morálnost lidí, které bychom jinak odsoudili. Ale i tak dělá mezi loupežníky rozdíly. Také zde poukazuje na zbytečnost válek. Hlavním tématem je láska prostých lidí. Není nijak dokonalá, protože dohromady svede zbožnou a krásnou Markétu a hrubého loupežníka Mikoláše. Je zde i kritika současné literatury.
  • Velmi dobře jsem se dokázal vžít do pocitů osob a představit si krajinu středověku.