Soustava žláz a vnitřních sekrecí

Funkce:

• s CNS zajišťují tzv. neurohumorální regulaci orgánů a organismu→v žlázách vznikají hormony→jsou krví předány do krve→krví do orgánů (zpomalují nebo zrychlují funkci)
• vyměšují hormony do krve

Řízeno:

zpětné vazby

zvýšená nebo snížená sekrece hormonů je ovlivněna

• 1)koncentrací hormonů v krvi
• 2)koncentrací regulačních látek
• může být:
  • 1) pozitivní – zvýšení hladiny glukózy→zvýšená sekrece inzulinu
  • 2) negativní – zvýšení Ca v krvi→snižuje se produkce parahormonu
• projevy poruch
  • snížená činnost → funkce se omezí → hypofunkce
  • zvýšená funkce → nadprodukce → hyperfunkce

• hormony:
  • a) gendotropní-ovlivňují činnost jiných žláz a produkují je (adenohypofýza)
  • b) efektorové-přímo ovlivňují činnost orgánů a ostatní edokrijní žlázy (neurohypofýza)
• přehled žláz s vnitř.sekrecí:
  • hypofýza (podvěsek mozkový)
  • epyfýza (šišinka, nadvěsek mozkový)
  • štítná žláza
  • příštitná tělíska
  • nadledvinky
  • brzlík
  • langerhansovi ostrůvky
  • varlata, vaječníky
• nemají vývod
• bohatě protkány krevními a mízními vlásečnicemi->hormony rovnou do krve

1)HORMONY ŘÍDÍCÍ PŘEMĚNU ŽIVIN

• inzulin
• glukagon
• thyroxin
• růst. hormon
• glukokortikoidy

2)HORMONY ŘÍDÍCÍ PŘEMĚNU MINERÁLNÍCH LÁTEK

• mineralokortikoidy
• antidiuretický hormon
• parathormon

3)HORMONY V ÚZKÉM VZTAHU K NERVOVÉ SOUSTAVĚ

• adrenalin
• noradrenalin
• melatonin

4)HORMONY OVLIVŇUJÍCÍ ČINNOST JINÝCH ŽLÁZ S VNITŘ.SEKRECÍ

• tyreotropní hormon
• gonádotropní hormony
• adrenokortikotropní hormon

5)POHLAVNÍ HORMONY          

• estrogeny
• progesteron
• -testosteron

A)HYPOFÝZA (podvěsek mozkový)

• uložen v tureckém sedle kosti klínové
• velký asi jako třešeň
• spojen s podhrbolím mezimozku
• má nadřazenou fci
• stavba
  • přední lalok (adenohypofýza)
  • zasní lalok (neurohypofýza)
• hormonony předního laloku
• a) somatotropní (růstový) hormon (STM)
  • podporuje syntézu bílkovin
  • urychluje přenos aminokyselin přes buň.membránu
  • má anabolický efekt
  • ovlivňuje uvolňování tuků z tuk.tkání při fyzické zátěži
  • ovlivňuje růst v dětství a při dospívání (působí na růst chrupavky→růst kostí
  • snížená produkce→růst se zpomaluje→trpasličí vzrůst (nanismus)
  • nadprodukce→obr (gigantintismus)
  • zvýší-li se produkce až v dospělosti→akromegálie – růst okrajových částí těla v dospělosti
• b) prolaktin (laktační) hormon
  • rozvoj buněk v mléčné žláze
  • vyvolává sekreci mléka
  • v těhotenství a v obdob kojení stoupá
  • vysoká hodnota→poruchy plodnosti – to se může projevit nepravidelnou nebo žádnou menstruací
• c) tyreotropní hormon
  • působí na štítnou žlázu, ovlivňuje její činnost a zpetnovazebné ovlivňování vnitřní sekrece
• d) adrenokortikotropní hormon
  • složitý komplex látek
  • ovlivňuje činnnost kůry nadledvinek
• e) gonádotropní hormony
  • ovlivńují růst i činnost pohl. žláz ženských i mužských
  • 1) folikulostimulační hormon
    • u žen posporuje zrání Gráfova folikulu>ovulaci ve vaječníku
    • u mužů růst semoenotvorných kanálků a zrání spermií
  • 2) luteinizační hormon
    • u žen udržuje činnost žlutého tělíska
    • u mužů působí na vyměšování pohl.hormonu
    • zajišťují pohl.vývoj
    • podporují činnost pohl.žláz
• f) β-endorfin
  • objeveny později
  • jsou roztroušeny po mozku (v místech, které mají význam pro různé stavy i pro vnímání bolesti)
  • vnímání bolesti
  • při stresových situacích
  • činnost adenohypofýzy je ovlivňován hypotalamem – tvoří spolu hypotalamo-hypofýzní systém
• hormony zadního laloku
  • při vývoji vznikl jako vychlípenina mezimozku
  • vznikají v nervových buňkách v podhrbolí→nervovými výběžky se dostávají do laloku a tam se hromadí→pak se krví dostávají na místo působení
• a) antidiuretický hormon
  • ovlivňuje ledviny
  • zvyšuje propustnost ledv.kanálků→zpětné vstřebávání vody →zahušťování moči
  • nedostatek→ztráta vody z těla→časté močení(moč je řidká)→velká žízeň→nemoc žíznivka (úplavice močová)
  • s aldestoronem řídí metabolismus vody a solí v organismu (zjišťuje rovnováhu)
• b) oxytocin
  • ovlivňuje hladkou svalovinu dělohy při porodu→vyvolává stah při porodu
  • žena není těhotná – svaly nejsou drážděny
  • ovlivňuje hladkou svalovinu ve vývodech mléč.žlázy (při kojení→stahy podporují vypuzování mléka)

B) ŠIŠINKA (epifýza)

• shora připojená k mezimozku
• ovlivňuje fci NS a celého organismu→životně nezbytná
• produkuje melatonin – zajišťuje biolog.rytmicitu ostatních žláz s vnitř.sekrecí
• ovlivňuje důležité pochody v organismu (růst, vývoj, imunita, psych.procesy)

C) ŠTÍTNÁ ŽLÁZA

• největší endokrinní žláza
• rozdělena na 2laloky (spojeny úzkým můstkem)
• pokud není zvětšená→není na přední straně krku ani vidět ani není hmatatelná
• váží asi 20g (při patologickém zvětšení až několik kilo)
• tkáň žlázy je tvořena
  • mikrostopickými váčky (vystlané jednovrstev.epitelem a  vyplněný vazkou bílkovinou)
  • váčky jsou spojeny vazivem (prostoupeno krevními a mízními vlásečnicemi)
  • epitelové buňky váčků mají schopnost z krve vychytávat jód → nezbytný pro syntézu hormonu št.žlázy tyroxinu
• tyroxin
  • částečně do krve a ukládá se ve formě tyreoglobulinu
  • uvolňuje hormon tyroxin do krve dle potřeby
  • zabezpečuje normální oxidaci živin v buňkách (např. vedou k vyšší spotřebě O2 a uvolňování E, k spotřebě všech živin ubývá tuk, zrychluje se metabolismus bílkovin, mobilizuje se jaterní glykogen a zvyšuje se tvorba tepla, zrychluje se krevní oběh a srd. činnost…)
  • podporuje tělesný růst a duševní vývoj
  • porucha – zvětšením = struma
    • při nedostatku jódu (v potravě a vodě)
    • vyklenuje se na krku – tlačí na jícen a dých.cesty – polykací a dýchací potíže
    • hypofunkce v dětství – spojena s nedostatečným vylučováním tyroxinu – poruchy těl. i duševního vývoje
    • projevy -zpomalení růstu, ochablost svalstva, snížená přeměna látek, duševní opoždění těžkého stupně= kretenismus
    • v dospělosti vzniká MYXEDÉM
    • častější u žen
    • snížení látkové přeměny, zkleslost, zpomalení srdeční činnosti, tvorba rosolovitých otoků v podkožním vazivu obličeje a končetin
    • hyperfunkce- zvýšené vylučování tyroxinu = BASEDOWOVA NEMOC
    • příznaky – zrychlená látková přeměna, zrychlená srdeč.činnost, neklid, dráždivost, třes prstů, hubnutí, vlhká kůže, vystouplé oční koule

D) PŘÍŠTITNÁ TĚLÍSKA (glandulae parathyroideae)

• dva páry čočkovitých útvarů
• uložené při zadní straně laloku štít.žlázy
• cca 100mg
• tvoří hormon – parathormon
• zajišťuje stálou haldinu Ca a P v krvi (nutné pro srážení krve, dráždivost nerv. a sval.buněk)
• uvolńuje Ca z kostí a omezuje jeho vylučování ledvinami
• při nedostatku – těžké poruchy zdraví – zvyšuje se nervosvalová dráždivost (křeče svalstva = tetanie) →postiženo i svalstvo hltanu a dých.svalů→znemožňuje dýchání
• při nadbytku – vyplavování Ca a P z kostí – jejich zvýšené vylučování močí→snadná lámavost kostí – horší hojení zlomenin

E) BRZLÍK(thymus)

• ze dvou laloků
• uloženy v dutině hrudní za hrudní kostí
• velikost se během života mění
• důležitá součást imunitního systému dítěte
• zrají zde prvotní lymfocyty→T-lymfocyty

F) NADLEDVINY

• párové žlázy
• umístěny na polích ledvin
• hmotnost 5-10g
• s kládají se ze dvou vrstev
  • kůra a dřeň – jsou funkčně naprosto odlišné
  • dvě endokrinní žlázy

KŮRA

• k životu nezbytná
• zasahaju do metabolismu solí a živin
• její hormony – KORTIKOIDY (steroidy)
• dělí se podle účinku:
  • 1) glukokortikoidy
  • 2) mineralokortikoidy

1) glukokortikoidy

• nejdůležitější látkami jsou kortizon, kortizol, kotikosterol
• zúčastňují na přeměny bílkovin na AMK(→játra zpracovávají na glukózu→v játrech hromadí glykogen + část do krve a zvyšuje glykémii)
• jejich význam stoupá při zátěži i psychickém stresu
• při nedostatku klesá odolost vůči zátěžím
• jejich vyměšovaní je řízeno adrenokortikotropním hormonem (předního laloku hypofýzy)

2) mineralokortikoidy 

• největší význam má aldosteron – řídí metabolismus Na, K(→zvyšuje vstřebávání Na a vylučování K v ledvinách→zvyšuje koncentraci Na v organismu→váže na sebe vodu→zvyšuje se objem mimobuň.tekutiny ve tkáních)
• v kůře se tvoří  též hormony podobné pohl.hormonům
  • mužský – androgenní hoírmon
  • ženský -estrogenní hormon
• pří hypofunkci – závažné poruchy→narušení vnitřního prostředí→ztráta vody
• při nedostatku glukokortikoidů není schopen člověk obstát při zátěži
• při sníženém vyměšování obou hormonů – ADDISONOVA CHOROBA – bronzová kůže, svalová slabost, únavnost až vyčerpanost
• hypofunkce se vyskytuje zřídka
• zvýšená produkce androgenů (u plodu žen) →získá jejich zevní pohl.ústrojí→mužské znaky – pseudohermafroditismus

DŘEŇ           

• vznikají dva hormony – adrenalin, noradrenalin -=>nazývají se katecholaminy

1. adrenalin

• zrychluje a prohlubuje srdeční činnost
• zvyšuje minutový objem srdce
• zrychluje tep a tlak
• v kožních cévách způsobuje smrštění
• v kosterních svalech, srdci a v játrech naopak rozšíření
• podílí se na přesunu krve z nečinných oblastí a krev.zásobáren do prac.svalů
• má vliv na met.sacharidů
• vyvolává rozklad glykogenu v játrech a svalech
• zvyšuje koncentraci glukózy v krvi
• působí na hladké svaly→rozšiřuje průdušky a tlumí činnost svalstva žaludku a střev

2) noradrenalin

• zpomaluje srd.frekvenci
• nemění se minutový objem srdce
• vyvolává smrštění cév s výjimkou mozku a srdce
• oba hormony zvyšují krev.tlak
• v krvi jsou krátce – hned se rozkládají
• důležité při zátěži (stresu)
• zajišťují přesun krve do svalů, vyprázdňují krev.zásobárny, zvyšují činnosti a dráždivost CNS a oddalují svalovou únavu
• dřeň nadledvinek + sympatické nervy = sympatoadrenalní systém→řízena sekrece hormonů

G) LANGERHANSOVY OSTRŮVKY

• skupina buněk rozptýlené ve slinivce břišní
• oválné útvary
• bohatě krevně zásobeny
• tvoří hormnony bílkovinné povahy: inzulin,  glukagon

1) inzulin

• umožňuje přenos krevní glukózy do buněk srdčního a kosterního svalstva
• zvyšuje ukládání sacharidů do zásoby vytvářením jater. a sval. glykogenu
• zasahuje do metabolismu bílkovin a tuků (podporuje syntézu bílkovin z AMK a zmenšuje tvorbu cukrů  a bílkovin)
• hl.roli má při snižování hladiny cukru v krvi (glykémie)
• vyměšování inzulinu je řízeno jednak množstvím glukózy v krvi a také nerv.vlivy
• →když stoupne koncentrace glukózy v krvi→stoupá i vyměšování inzulinu a naopak
• nedostatek = CUKROVKA(úplavice cukrová, diabetes mellitus)
• nadbytek = hyperfunkce Langerhansových ostrůvků je znám při nádorech této endokrinní tkáně nebo při předávkování inzulinem u diabetiků →rychlí pokles glykémie(např. ráno před snídaní, po vynechaném jidle)

2) glukagon

• opačný účinek
• podporuje štěpení jat.glykogenu na glukózu ->vstupuje do krve a zvyšuje glykémii
• stimuluje štěpení tuků v tuk.tkáni

H) POHLAVNÍ ŽLÁZY

• funkce – vytvářet pohl.hormony a pohl.buňky
• na začátku puberty urychluje růst a produkci pohl.hormonů
• pod vlivem těchto hormonů začnou růst vnitř. a zevní pohl.orgány →vyvíjejí se druhotné pohl.znaky a dozrávají pohl.buňky
• ovlivňují vývoj oplozeného vyjíčka, růst zárodku a plodu a celý průběh těhotenství v těle ženy
• důležité pro sex.chování a sex.život
• zasahují do metabolismu tkání
• ovlivňují tedy anabolické procesy metabolismu

1) VAJEČNÍKY

• ženské pohl.žlázy
• – estrogeny
  • tvoří se v buňkách Graafova folikulu v korové vrstvě
  • v těhotenství také v placentě
  • způsobují cyklické bujení děložní sliznice v profilační fázi a připravují ji k přijetí oplozeného vajíčka
  • v pubertě vývoj druhotných pohl.znaků
• – progesteron
  • vzniká ve žlutém tělísku a v placentě
  • se zánikem žlutého tělísky ke konci cyklu hladina progesteronu prudce klesá
  • přivádí zbujelou děl.sliznici do sekrečního stádia
  • v těhotenství tlumí činnost hl.svalstva dělohy (brání předčasnému porodu)

2) VARLATA

• mužské pohl.žlázy
• – testosteron
  • vytváří se e varletech v Leydigových buňkách
  • až na začátku v pubertě
  • vliv na růst a vývoj vnitř. a zevních pohl.orgánů
  • ovlivňuje tvorbu bílkovin ve všech tkáních→rozvoj svalstva
  • podporuje metabolismus Ca a P→uzavírání růst.štěrbin
  • udržuje vitalitu spermií

TKÁŇOVÉ HORMONY

• nejsou vylučovány zvláštními žlázami
• gastrin, enterogastron, sekretin – vznikají v tráv.ústrojí
• serotonin – uvolňován na některých zakončeních mozku z krev.destiček
• erytropoetin – stimulační tvorba červ.krvinek
• renin – zvyšuje krevní tlak