Demokracie
15. 7. 2021 2021-08-30 18:23Demokracie
Demokracie
Ø Charakteristika demokracie
- – demokracie pochází z řeckého slova demos=lid, kratos= vláda
- – jedná se o formu politického zřízení, která umožňuje všem plnoprávným občanům účast na správě a řízení státu
- – je založena na principu podřízení se menšiny většině a uznání svobody a rovnosti občanů
- – mezi základní principy demokracie patří:
- Ø suverenita lidu – suverénem, tedy tím, komu je svěřena moc, je lid
- Ø časově omezné vládnutí – je zaručeno pravidelnými volbami
- Ø právní stát
- Ø dělba státní moci
- Ø pluralita politických subjektů
- Ø svoboda projevu, tisku
- Ø politická rovnost a rovnost lidí před zákonem
- Ø soukromé vlastictví
Ø Vývoj demokracie
- – počátky demokracie sahají do antického Řecka, kde se na vládě v polis mohli podílet pouze svobodní občané – muži (ženy, otroci nikoliv), kteří se scházeli cca 40x za rok → velmi často se volilo podle losu, uplatňovala se především demokracie přímá
- – ve středověku téměř zaniká a znovu se objevila až v obodobí renesance, k masovému šíření docházelo od 18. století
- – americký politolog Rober Dahl přišel v souvislosti s demokracií s pojemem polyarchie – je přesvědčen o tom, že ideál demokracie nelze v dnešním světě zcela naplnit, proto všechny vlády, které se demokracii nejvíce blíží, nazývá polyarchie
- – demokracie je dnes považována za nejlepší politický systém, protot se za demokracie vydává i řada autoritativních režimů →více než polovina lidstva žije v nedemokratických režimech, největší paradox je KLDR (Korejská lidově DEMOKRATICKÁ republika), což je pravděpodobně nejtěžší totalita na světě
Ø Druhy demokracie:
a) PŘÍMÁ
- – je založena na přímé účasti občanů na rozhodování o věcech veřejných → v čiské formě existovala jen v antickém Řecku (přímé hlasování umožňoval nižký počet svobodných občanů)
- – základní formy přímé demokracie:
Ø referendum=hlasování oprávněných voličů o významné otázce (např. vstup státu do nadnárodní organizace), k platosti referenda je třeba 25% orpávněných voličů, k přijetí je třeba nadpoloviční většina hlasujících (např. v roce 2003 se konalo celostátní referendum o vstupu do EU, kterého se zúčastnilo 55,2%, pro bylo 77,33%)
– existují 3 typy:
- a) referendum se silou zákona – co je rozhodnuto v referendu se stává platným zákonem
- b) referendum jako sonda politiků mezi občany – je to impulz pro občany, aby vyjádřili svůj názor, ale rozhodnutí je na politicích
- c) referendum jako součást občanské iniciativy – rozhodnutí referenda je impulzem pro nějaký orgán, aby začal jednat
- Ø přímá volba prezidenta – poprvé Češi budou volit prezidenta přímo v lednu 2013
- Ø plebiscit – hlasování občanů na sporném území o tom, ke kterému státu chtějí patřit, případně zde se osa.
b) ZASTUPITELSKÁ (NEPŘÍMÁ)
- – občan se účastní polického rozhodování zprostředkovaně, delegováním svého podílu na moci na své zvolené zástupce, kteří naplňují jeho vůli v orchgánech státu, obce, regionu
- – základní formou nepřímé demokracie jsou volby, díky kterým jsou každému občanovi bez rozdílu dodržování nezadatelných lidských práv a svobod
- – nepřímá demokracie zachovává všechny základní principy demokracie →je liberální a umožňuje všem občanům bez rozdílu dodržování zadazdatelných lidských práv – občanských i společenských
- – o moderní demokracii hovoříme jako o pluralitně– konsensuální (pluralitní systém nakonec vyústí v konsens)
Ø Přednosti a nedostatky demokracie
– demokracie není dokonalý politický systém, ale žádný lepší doposud nebyl objeven
Výhody demokracie | Nevýhody domokracie |
chrání lidská práva | ochranu svých práv využívají i zločinci a teroriské, jejich práva komplikují vyšetřování |
všichni lidé se podílejí na vládě | o politice rozhodují i lidé, kteří jí nerozumí – voleni nejsou jen odborníci, ale často pouze manipulátoři |
jedinec se ve státě může svobodně realizovat | podporuje egoismus, občané nejsou vedení k práci ve prospěch celku |
svobodné zvolení kandidáta | nemožnost kandidáta odvolat během období |
Volby a volební proces
• Charakteristika voleb
- – volba je akt, při kterém voliči volí své zástupce do určitých funkcí a orgánů, jedná se o základní participaci občanů na vládě státu (viz demokracie nepřímá)
- – svobodné, pravidelné volby jsou základním principem demokracie → voličem se stává člověk, kterému je nejpozději v den voleb 18 let-
- podmínky svobodných, demokratických voleb
Ø všeobecné – volí všichni, kdo mají patřičný věk a jsou právně způsobilí
Ø rovné – hlask každého občana má stejnou váhu
Ø tajné – povinnost jít za plentu, aby byl hlas platný; za komunistů se vyžadovalo, aby bylo voleno před komisí – manifestačně (vedly se evidence kdo a jak volil)
Ø přímé – do obecních a krajských zastupitelstev, do poslanecké sněmovny – volíme přímo své zástupce
Volební právo
Ø aktivní
- – právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let
- – překážkou výkonu volebního práva je omezení z důvodu ochrany zdraví lidu a zbavení občana způsobilosti k právním úkonům
- – volební právo mají všichni občané České republiky, bez ohledu na to, zda mají bydliště na území státu či nikoli
- – pro volby do Poslanecké sněmovny je umožněno občanům volit na zastupitelských úřadech ČR
- – do Senátu však mohou občané volit jen v případě, pokud se dostaví na území České republiky v den voleb
Ø pasivní
- – pasivní volební právo pro Poslaneckou sněmovnu vzniká ve věku 21 let a náleží všech občanům s volebním právem aktivním
- – pasivní volební právo do Senátu je od 40 let věku
Organizace voleb
- – volby do Parlamentu České republiky vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním
- – voliči jsou zapsáni ve stálých seznamech voličů, popřípadě ve zvláštních seznamech voličů (zvláštní seznam je určen pro osoby, které nemohou volit v místě svého trvalého bydliště, zvláštní seznam je veden také při zastupitelských úřadech pro občany žijící v zahraničí)
- – pro hlasování do Poslanecké sněmovny je vytvořeno 14 volebních krajů
- – pro hlasování do Senátu je vytvořeno 81 volebních obvodů, v nichž se volí vždy jeden senátor
- – hlasování probíhá ve stálých volebních okrscích vytvořených podle zákona o volbách do zastupitelstev v obcích
- – volby jsou řízeny Státní volební komisí, v okrscích je hlasování organizováno okrskovými volebními komisemi
- – výsledky voleb zpracovává Český statistický úřad
Volební kampaň
- – pro volební kampaň může starosta obce vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to 16 dnů přede dnem voleb
- – možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran a koalic, popřípadě kandidátů při volbách do Senátu
- – pro volby do Poslanecké sněmovny mají v době začínající 16 dnů a končící 48 hodin před zahájením voleb kandidující politické strany, politická hnutí a koalice, jejichž kandidátní listina byla zaregistrována, vyhrazeno v Českém rozhlase celkem 14 hodin a v České televizi celkem 14 hodin v rámci jejich vysílacích okruhů bezplatně poskytnutého vysílacího času, který se rozdělí kandidujícím politickým stranám, politickým hnutím a koalicím rovným dílem
- – v den voleb je zakázána volební agitace pro politické strany, koalice a kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí
Charakteristika volebních systémů
- – volební systém je Ústavou či zákoném stanovený způsob voleb do zastupitelských sborů
- – podle toho, jak jsou získaným hlasům přidělovány manáty, rozlišujeme volební systémy:
POMĚRNÝ SYSTÉM = proporcionální
- – odráží nejpřesněji názory veřejnosti, v nejčistší podobě získá strana téměř stejné procento mandátů jako hlasů, vede k systému více stran
- – po volbách sečtou se hlasy→ kolik strana získala hlasů, tak podle toho by měla získat i poměrný počet mandátů (10% hlasů=10% křesel) → aby se strana dostala do parlamentu nebo zastupitelstva, tak existuje síto (hranice)→ u nás je to 5% = uzavírací klauzule = míra, aby daná kandidátka uspěla a její kandidáti byli zvoleni
- – 5% pustí malé strany, které by nepustil systém většinový, ale zároveň nepustí ty nejmenší
- – hlasy, které u voličů propadly (např. strana se 4% hlasů, jiná 2%) – se sečtou, udělá se 100% a proporcionálně se rozdělí mezi ty strany, co uspěly
- – v různých zemích existují různé metody přerozdělování hlasů
VĚTŠINOVÝ SYSTÉM = majoritní
- – mandát připradne tomu, kdo získá nejvíce hlasů, hlasuje se tedy pro konkrétní kandidáty
- – v ČR se tento systém užíván při volbách do Senátu
- – stát bývá dělen na tolik obvodů, kolik je volebních míst – obvody jsou zpravidla jednomandátové (co obvod, to jeden zástupce)
- – volební systém většinovž může být:
- o jednokolový s prostou většinou (např. parlametní volby ve VB – zvítězí ten, který získá jakoukoli většinu, „vítěz bere vše“, ať zvítězí v jakémkoli poměru)
- o dvoukolový systém s absolutní většinou ( v prvním kole vítězí ten, kdo má nad 50% hlasů, v případě že nemá nikdo, tak postupují dva kandidáti do druhého kola a mezi nimi se rozhoduje →zvítězí ten, kdo má více = nadpoloviční většina, pokud rovnost, tak los) → ČR
- o dvoukolový s absolutní a prostou většinou (např. Francie → v prvním kole vítězí ten, kdo získá nadpoloviční většinu → pokud ne, tak do druhého kola postupují vždy alespoň tři kandidáti → může být i více, všichni, kdo dosáhnou víc než 12,5%→ v druhém kole už vyhrává ten, kdo má nejvíce s prostou většinou)
• Srovnání většinového a poměrného systému
většinový | poměrný | ||
výhody | nevýhody | výhody | nevýhody |
snadné utvoření parlamentní většiny | menšinové názory nejsou zastoupeny v parlamentu | přesně odráží složení společnosti | parlament je rozdrobený, obtíženě se hledá většina |
extremistické strany se nedostanou do parlamentu | znevýhodňuje nové a malé strany | umožnuje vstup nových politických stran | do parlamentu pronikají extrémistické strany |
vzniká jednobarevná stabilní vláda | může zvítězit strana, která má celostátně menší podporu | umožnuje reprezanci menšinových názorů | vznikají obvykle koaliční, méně stabilní vlády |
sepětí kandidáta s obvodem, odpovědnost voličům | vazba kandidátů na obvod je slabší |
• Typy voleb v ČR
- – volby jsou časově vymezený postup, v němž jednotlivé subjekty mají pravomoci, práva či povinnostijako účastníci vystupují organizátoři a realizátoři ústavních práv
Ø Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
- – volí se 200 poslanců na 4 roky, pasivní volební práve je v ČR od 21 let
- – volit mohou i osoby ve výkonu trestu a osoby, které se nemohou dostavit na volební místo, dále i občané bez trvalého pobytu v ČR
- – volí se poměrným volbevní systémem z kandidátních listin politických stran
- – na hlasovacím lístku je uveden název volebního kraje, vylosované číslo, název a kandidátní listina jedné politické strany
- – u kandidátů se uvádí jméno a příjmení, věk, povolání a příslušnost k dané policitcké straně
- – lístky jsou doručeny na adresu trvalého bydliště nejpozději 3 dny před volbami
- – volí se politické strany, jednoltivým kandidátům je možné dávat preferenční hlasy, pokud kandidát získá alespoň 10% preferenčních hlasů od voličů dané strany, získá mandát přednostně, jinak rozhoduje pořadí na kandidátní listině
Ø Volby do Senátu
- – občan smí volit jen v místě trvaného bydliště (nevydávají se voličské průkazy)
- – funkční období senátorů je 6let, pasivní volební právo je od 40 let
- – volí se absolutním většinovým systémem – v prvním kole získá mandát kandidát, který obdrží více než 50% hlasů, jinak se koná šestý den po prvním kole 2. kole, do kterého postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů – vítězem se stává ten úspěšnější, při rovnosti rozhoduje los
Ø Volby do Evropského parlamentu
– do EP se volí 22 poslanců na funkční období 5let, volební právo mají i občané jiných státu EU s trvalým pobytem na území v ČR
Ø Volby do zastupitelstev krajů
- – volí se poměrným volebním systémem na 4 roky
- – počet členů zastupitelstva se odvozuje od velikosti kraje
- – volí se z kandidátních lsitin s možností 4 preferenčních hlasů
- – pasivní volební právo je od 18let, je vázáno na trvalý pobyt v kraji
Ø Volby do zastupitelstev obcí
- – volí se poměrným volebním systémem na funkční období 4 roky
- – počet zastupitelů vychází z velikosti obce (5-50)
- – volební právo je vázáno na trvalý pobyt v obeci
Ø Přímá volba prezidenta
- – upravena ústavním zákonem 71/2012 Sb.
- – volba prezidenta republiky se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva
- – prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů → není-li takový kandidát, koná se za čtrnáct dní po začátku prvního kola volby druhé kolo volby, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola → při rovnosti hlasů postupují do druhého kola volby všichni kandidáti, kteří v prvním kole volby získali nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů
- – prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel ve druhém kole volby nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů → je-li takových kandidátů více, prezident republiky není zvolen a do deseti dnů se vyhlásí nová volba prezidenta republiky
- – navrhovat kandidáta je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky
- – navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů
• Politika a politické strany
- Ø politika = společenský činnost spočívající v účasti politických sbujetků na státních náležitostech → nástrojem k prosazení cílů a zájmů je politická moc, o jejíž získání usilují subjekty různými prostředky
- – politika je také uměním řídit stát a vztahy mezi státy, dosahovat kompromisu = politika jako umění možného – mezi politickými subjekty dochází ke střetům, ke střídání konfliktů a kompromisu→pokud se nalezní kompromisu zbytečně odkládá, hovoříme o politické krizi
- Ø politik = osoba angažovaná v ovlivňování veřejných pravidel a rozhodování, je volen v rámci zastupitelské demokracie, jedná se prakticky o zaměstnání, za které politici dostávají plat (základní plat politika, senátora činí cca 55 000Kč)
- – v ČR mají poslanci tzv. poslaneckou imunitu → poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech
- – za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat → poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem
- – poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem → odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno
- – prozatím je uzákoněna doživotní poslanecka imunita, ale vláda v současnosti (listopad 2012) uvažuje o zrušení doživotnosti
- Ø politický program = systém politických představ, vycházejících z ideologického směřování dané strany a současně ze zohlednění stavu spolčnosti
- – politický program je dlouhodobý (obecné), ale i určený na kratší časový úsek (volební, vládní)
- Ø politický systém-je tvořen politickými isntuticemi, jedná se o politické zřízení a metody vládnutí
- – v rámci daného politického systému subjekty bojují o politickou moc, kterou potřebují k naplňování svého pragramu
Ø politické strany
- – politické strany jsou dobrovolná sdružení občanů za účelem účasti na politickém životě, zejména k vytvářezní zákondárných sborů a orgánů místní samosprávy
- – politické strany jsou nejdůležitější subjekty politického pluralismu, jsou nutné pro fungování zastupitelské demorakcie→ve vzájemné soutěži se uchází o podporu voličů, aby mohly realizovat svůj program
- – má princip přísného členství (přísné stanovy) – jsou pevně stanoveny práva a povinnosti členů
- – vyžaduje se stranická disciplína
- – strana musí každoročně podat výkaz o hospodaření
– aby byla strana legální:
- o musí se zaregistrovat u Ministerstva vnitra ČR
- o musí získat 1000 podpisů občanů, kteří registraci podporují (nemusí být členy strany)
- o musí předložit stanovy, program strany
– zákaz politické strany → může udělit pouze Ústavní soud, když prokáže, že strana porušuje či směřuje k porušení Ústavy ČR či Listiny základních práv a svobod
Financování politické strany
- • členské příspěvky
- • finanční dary (v souvislosti s finančními dary docházelo u nás často k aférám – dary nebyly zdaněny, dar poskytl i podnik, který byl zčásti státní, což je protizákonné)
- • v některých zemích mohou strany podnikat (u nás NE)
- • státní příspěvky (u nás jsou odvozeny od počtu odevzdaných hlasů dané straně – na státní příspěvek má nárok strana, která získá ve volbách minimálně 1, 5 % hlasů)
– druhy politických stran
– dle programu a „filozofie“ strany lze provést základní dělení na:
o pravicové strany
- – pravice chce, aby stát plnil co nejméně funkcí, pouze právní, obrannou, bezpčenostntí (stát má být nočním hlídačem) – vše ostatní by měl vyřešit trh a lidská solidarita (viz ekonomie – zásahy státu jsou nežádoucí)
- – čím více zasahuje stát, tím menší jsou svobody občanů – podproruje soukromé podnikání a vlastnictví, rovnost příležitostí, klade důraz na jednotlivce
o levicové strany
- – podporují více zásahů státu do ekonomiky, zdravotnictví, školství, kultruy
- – stát by měl vyrovnávat nespravedlnosti a nerovnosti vzniklé na trhu, mírnit hospodářeské otřesy, zabezpečit rovný přístup ke vzdělání, zdravotní péči atd.
- – bez zásahu státu hrozí mnohým lidem chudoba
- – levicové myšlení je kolektivistickéo
- středové strany – mohou díky svému programu uzavřít kolaici s levicí i pravicí, mají tzv. velký koaliční potenciál
Úkol: Rozmístěte české politcké strany na levo-pravém spektru
Ø koalice stran
- – spojení několika stran za účelem dosažení společného cíle
- – cílem volební koalice je získat více zastupitelů a vzájmenou podporu při volbách (např. Top 09 a Starostové)
- – cílem vládní koalice je získat dostatečný počet křesel pro vyslovení důvěry vlády a důležité zákony
- – vládní prohlášení a rozdělení postů ministrů je pak otázkou kompromisu mezi koaličními stranami
- – slabinou koalci je fakt, že voličč dopředu neví, jaká koalice vznikne
- – strana, kterou volil, se může spojit se stranou, kterou si nepřál, není také jasné, kdo je zodpovědný za jaké rozhodnutí a kdo nese odpovědnost
- – naopak výhodu koalic je skutečnost, že více stran lépe odráží různé názory ve společnosti
Ø opozice
- – opozice v politickém životě jsou politické strany a jejich představitelé nebo skupiny obyvatel, kteří se nepodílejí na vládě
- – opozice plní důležitou úlohu kontroly a kritiky vlády, funguje jako nabídka alternativ k vládní politice a je připravena vládu v případě potřeby nahradit
Ø lobbista
– cílené ovlivňování poslanců, zákonodárné i výkonné moci
Ø občanská společnost
- – je založena na dobrovolnosti občanů a je výrazem jejich politické participace a zájmu o dění ve státě
- – občanská společnost své iniciativy provádí skrz média, zájmové skupiny, občanská sdružení, nadace, petice, stávky, demonstrace