Skupinová struktura společnosti

• – sociální útvary
• – skupina, znaky skupiny, druhy skupin
• – rodina, krize rodiny
• – instituce, organizace, byrokracie
• – sociální stratifikace, sociální mobilita

Sociální útvary

• – člověk je součástí mnoha společenských útvarů
• – komunita, populace, veřejnost, obyvatelstvo, minorita, majorita,…

Sociální útvary:

• 1) sociální kategorie(spojení lidí jedním shodným znakem)
• 2) sociální agregát(jedinci mají prostorové spojení a 1 shodný znak)
• 3) zvláštním druhem sociálního agregátu je dav
• -Gustav Le Bonn studoval davy(„Duše davů“), dav rozdělil na:
• a) heterogenní(anonymní, neanonymní)
• b) homogenní(sekty, kasty, třídy)
• – v anonymním davu převládají primitivní instinkty, ztráta vlastní identity, emoce převažují nad realitou, ztráta sebekontroly a morálky, žádné sankce

– Davisovo dělení davu:

• a) davy plánované – mají společné místo a společný zájem (posluchačstvo, povolená demonstrace)                                    b) davy neplánované – mají společné místo a zájem(divácké davy-autohavárie,čumilové;panické davy-požár,vytvoření na základě neadekvátního podnětu;obtěžující-fronty,návaly)
• c) davy nezákonné – musí být nezákonné od samého počátku (aktivní expresivní-nepovolené demonstrace,loupení,lynč;nemorální-orgie,toxikomani)

Skupina, znaky skupiny, druhy skupin

Skupina = seskupení lidí, kteří mají vědomí sounáležitosti

• – začíná se o ní mluvit až ve 2.pol. 19.stol., do té doby se uznávalo třídění na stavy
• – skupinová společnost je postavena proti stavovské společnosti
• – je typická pro moderní občanskou společnost
• – žádoucí je pluralita skupin(množství)

Znaky skupiny:

• 1) interakce(v každé skupině velké množství)
• 2) společné cíle(dlouhodobé i dočasné)
• 3) vědomí příslušnosti ke skupině
• 4) určitá organizovanost skupiny
• 5) společné hodnoty
• 6) společné normy a disciplína

Vliv skupiny

• – každá skupina vede k tzv. menšímu nebo většímu skupinovému konformismu(to znamená, že přizpůsobujeme své názory většině ve skupině), jedině silnější osobnosti se dovedou vzpříčit vlivu skupiny
• – každá skupina si samovolně utváří svého vůdce
• – každá skupina má své normy za jejichž porušení uděluje sankce

Druhy skupin:

• a)   malé
• b)   velké
• a) formální – jsou organizované, mají řád(vojna, škola, třída)
• b) neformální – parta na diskotéce
• a) členské – skupina, ve které jsem členem
• b) referenční – nejsem členem, ale aspiruji na členství(chci být)
• a) primární – rodina
• b) sekundární – ostatní skupiny

– znaky primární skupiny:

• a) malá skupina, členové se znají, intimní vztahy,
• b) dlouhodobé trvání, motivem členství je uspokojení,
• c) členové se angažují celou osobností(bytostí)
• – znaky sekundární skupiny:
• a) asociace – politické strany; etnické
• b) skupiny(národ), třídy(dělníci, zemědělci, inteligence

Rodina, krize rodiny

= skupina jedinců, mezi nimiž existují příbuzenské a citové vazby

• – je původní a nejdůležitější sociální skupinou
• – rodina je ekonomickou jednotkou, spojuje ji společně užívaný majetek
• – je to primární skupina, která má nezastupitelnou úlohu v socializaci člověka
• – rodina je jeden z klíčových subsystémů společnosti

Funkce rodiny:

• 1) biologicko-reprodukční – zajišťuje potomstvo a uspokojuje sexuální potřeby
• 2) ekonomická funkce – společné hospodaření, dělba práce
• 3) socializačně-výchovná funkce
• – dochází ke kulturnímu přenosu, předávají se tradice, zvyky, hodnoty
• a) osvojování si jazyka
• b) vybavuje člověka určitým sociálním statusem – příslušností určité vrstvě nebo etnické skupině
• c) provází člověka celý život i když se jedinec stává nezávislým a zakládá vlastní rodinu
• 4) funkce emocionální – uspokojení citových potřeb člověka, vědomí jistoty a uznání a vzájemné pomoci

Krize rodiny

• – projevuje se především velkou rozvodovostí manželství = vznik mnoha neúplných rodin

– důvody:

• 1) nevěra
• 2) mládí novomanželů
• 3) materiální obtíže – problémy s bytem, menší příjmy
• 4) vysoká nezaměstnanost žen – mnohá manželství jsou dvoukariérová
• 5) naivní očekávání, že frustrované potřeby kompenzuje rodina – neúspěch v práci nebo složitost a náročnost moderní společnosti, moc svobody

Instituce, organizace, byrokracie

Instituce

• = sociální útvary se zvláštním postavením, nemusí jít přímo o seskupení lidí
• – instituce jsou racionálně zdůvodňovány, nejde o tradiční nebo afektivní typy sociálního jednání
• – charakteristika:
• 1) organizující a řídící složky společenského systému(školství)
• 2) tvoří jádro nebo osu dané kultury a zajišťují její přežití a reprodukci
• 3) přispívá k integraci a stabilizaci společnosti
• 4) zachovávají systém a řád
• – nejvýznamnější instituce: manželství, rodina, soukromé vlastnictví, stát
• – podle funkcionálního pojetí jsou také významné instituce, které mají významnou roli při zachování řádu soudy, policie, armáda, církev

Organizace

= oproti institucím jsou organizace konkrétní útvary, někdy velmi rozsáhlé

• – charakteristika:
• 1) mají charakter členství
• 2) jsou orientovány na dosahování cíle
• 3) existuje v nich řídící centrum(pozice v řídícím centru prestižní)
• 4) mohou vytvářet velmi složité struktury
• 5) budují svou vlastní identitu nebo image(zdůrazňují určité hodnoty, tradice, zakladatele, nebo slavné členy)
• 6) jsou zde významné mocenské vztahy:
• a) násilí(teroristické org.)
• b) přísná, ale legitimní pravidla(armáda)
• – správu organizací uskutečňuje určitá skupina lidí, které říkáme byrokracie

Byrokracie

• – M.Weber ji chápal jako ideální, moderní, racionální správu společnosti, přičemž zdůrazňoval výhody(rozdělení kompetencí, odvolatelnost úředníků, neosobní pravidla)
• – Karl Merton, americký sociolog, ji kritizoval:
• 1) jako nefunkční(obrací se proti původnímu účelu)
• 2) jako časem ztrácející pružnost a věcnost
• 3) jako „trénovanou neschopnost“
• – M.Crozier, fr. sociolog, v 60.letech už píše o byrokracií „zablokované“ společnosti, což znamená, že byrokracie se chová ochranářsky(hájí svou moc), úředníci mezi sebou bojují o prestiž, peníze a moc, úředníci se stávají „rafinovanými“ hráči
• – bez byrokratického řízení se žádná organizace neobejde, měla by usilovat o vyvážení mezi rutinou a inovací

Sociální stratifikace, sociální mobilita

Sociální stratifikace = sociální rozvrstvení, tedy různé typy strukturování společnosti

• – jejím základem je nerovnost, která může být vymezena různými kritérii(pohlaví, věk, vzdělání, příjem, náboženství, národnost, soc, a ekonom. postaveni)
• – vertikální – nerovné rozdělení dané např. ekonomickým kapitálem
• – horizontální – rozdělení dané např. místem bydliště

60. léta 20.stol. – Gerhard Lenski – stratifikace moderní spol. je složena ze 3 dimenzí:

• a) majetek, bohatství měřené velikostí příjmu
• b) vzdělání, sociální status měřený jako výkon určitého povolání
• c) moc, schopnost ovládat, ovlivňovat jednání druhých

Typy stratifikačních systémů:

• – otrokářský – najdeme v něm i svobodné nevolníky
• – kastovní – najdeme v něm kasty, do nichž se člověk rodí a které jsou neprostupné (nelze přecházet z jedné do druhé)
• – stavovský – najdeme v něm stavy, ale také právo, které reguluje společenský život; stavy jsou více prostupné než kasty, tento systém charakterizuje nerovnost v tradiční společnosti
• – třídní – najdeme v něm třídy vymezené vlastnictvím výrobních prostředků(Marx) nebo postavením na trhu práce(Weber), třídy jsou prostupné, hovoříme o vzestupné nebo sestupné mobilitě; je charakteristický pro moderní společnosti

Sociální mobilita = přesun z jedné vrstvy do jiné, ukazuje na otevřenost nebo uzavřenost společnosti

• – vertikální mobilita:
• a) vzestupná
• b) sestupná
• – horizontální mobilita – přemisťování v území, profesní kariéře
• – soc. mobilita intergenerační – mezi generacemi(kdo má lepší postavení, my nebo rodiče)
• – soc. mobilita intragenerační
• – sociální vrstva – skupina lidí odlišující se podle socioekonomického postavení, rozsahu moci a životního stylu
• a) vyšší vrstva(elita) – aristokraté
• b) vyšší střední vrstva – odborníci
• c) nižší střední vrstva
• d) vyšší dělnická vrstva
• e) nižší dělnická vrstva
• f) underclass