Sociologie jako společenská věda

• – vznik sociologie, předmět, metody
• – vývoj sociologie
• – česká sociologie
• – sociologické koncepce společnosti
• – soudobé problémy české společnosti

Sociologie = věda, která se snaží podat celkový obraz společnosti(spol. jevů a vztahů), její strukturu a zákonitosti jejího vývoje; snaží se formulovat obecně platné principy společenského vývoje a poznat pravidla života sociálních skupin

– věda pravděpodobnostní, charakterizována teoretickým pluralismem(= mnoho teorií, které se proplétají, přístupy)

Vznik sociologie, předmět, metody

• – od nepaměti snaha lidstva porozumět společnosti
• – protosociologie = celé období do ustanovení sociologie jako vědy
• – antické názory na společnost, po rozpadu rodového zřízení ve starověkém Řecku vznikaly tzv. poleje(městské státy), společnost se začala více organizovat, byla zde svoboda
• – Platón uznával aristokracii
• – Aristoteles uznával demokracii s výhradou nebránit lidem zbohatnout

Novověké názory:

• – T.Hobbes, angl. empirik, tvrdil, že v přirozeném stavu společnosti vládne mezi lidmi tzv. válka všech proti všem = všichni lidé prosazují své egoistické zájmy, stát má za funkci tuto společnost organizovat do smysluplného fungování
• – J.Lock, angl. empirik, tvrdil, že ve společnosti vládne tzv. přirozená harmonie, stát má za funkci ji pouze udržovat a chránit
• – J.J.Rousseau – jeho pojetí společnosti stojí na tzv. společenské smlouvě, jíž se jednotlivci nezbavují svých práv, nýbrž se podřizují zákonu, který si sami dali(jsou poddanými i suverény zároveň); lidé tedy delegují svá práva na reprezentanty, rozvíjí se svoboda a rovnost a vytváří se lidský svět, který je nad světem přírody, společnost je tedy lidské dílo
• – zakladatelem sociologie je fr. sociolog August Comte(1798-1857), je představitelem filozofického pozitivismu – „Kurz pozitivní filozofie“
• – pozitivismus = popis jevů, analýza faktů, odmítnutí smyšlenek, spekulací
• – societas = společnost + logos = slovo, určení, věda, rozum
• – Comte stanovil zákon 3 stádií, kterými prochází lidské poznání:
• 1) teologická – víra v absolutní princip
• a) animismus(objekty byly oživené)
• b) polytheismus(každý jev má svého boha)
• c) monotheismus(jeden bůh)
• 2) metafyzická – místo bohů lidstvo uznává abstraktní jevy(příroda)
• 3) pozitivní – lidé se vzdávají po podstatě a hledají vztahy mezi fakty

Vývoj sociologie

– představitel organicismu(=jednota společenských a přír. zákonů)

– zastánce liberalismu(vše by se mělo vyvíjet samo bez zásahů člověka)

– obhajuje společnost, která ja sama bez zásahů schopna dojít k optimálnímu stavu; odmítá socialismus a třídní boj

Karel Marx – něm. sociolog(1818-1883)

• – základem společnosti jsou ekonomické vztahy
• – dějiny lidstva jsou obdobím tříd a třídních bojů
• – třídy = velké skupiny lidí, které se odlišují svým vztahem k výr. prostředkům, vůči sobě jsou nepřátelské, jednostranný důraz na boj a konflikt, podcenil možnost spolupráce tříd
• – jeho učení obsahuje úvahy o dosažení rovnosti tříd násilnou revolucí, cesta k beztřídní společnosti

Emil Durkheim – fr.(1858-1914)

• – definuje sociologii jako vědu o sociálních faktech
• – v současné sociologii – objektivistický přístup(k výkladu věcí)společnost je souborem daností, struktur vytvořených člověkem, člověk se jim přizpůsobuje a jeho chování je předurčeno, podmíněno a limitováno
• – společnost = základ lidského života, zkoumal moderní společnostvysoce rozvinutá dělba práce
• – solidarita – základ společenského soužití lidí
• – anomie – stav společnosti, kdy přestávají platit normy a hodnoty
• – představitel sociologického realismu

Max Weber – něm.(1864-1920)

• – sociologii definuje jako vědu o sociálním jednání
• – v současné sociologii – interpretativní přístupčlověk je sice situován do společenských vztahů, ale podstatné je, jak jim rozumí, jaké významy jim dává, za co je pokládá a podle toho jedná
• – zájem o sociální jednání
• – společnost = suma aktivit, jednání lidí, které je smysluplné, má nějaký cíl a je orientované na druhé lidisociologický nominalismus
• – moc:
• 1) tradiční(panovníci,dědičná)
• 2) legitimní
• 3) charismatická(kouzlo osobnosti)
• = schopnost prosazovat své názory, záměry a cíle
• – statusová hierarchie = alternativa k Marxově pojetí tříd(horní,střední a dolní strata)
• – různá kritéria pro vymezení pozice:
• 1) subjektivní(prestiž, posuzování sebe, druhých)
• 2) objektivní(příjem, kvalifikace, vzdělání)

Vilfredo Pareto – it. ekonom(1848-1923)

• – teorie elit = skupina lidí ovlivňující společnost(silou, přesvědčováním, manipulací)
• – ve společnosti probíhá koloběh elit = jádro politického dění
• – dějiny = hřbitov elit

Od 20.let 20.stol.

Talcott Parsons – am.soc.(1902-1979)

• – rozvíjí am. sociologii na poč. 20.stol.
• – strukturální funkcionalismus – sociální rozdíly(nerovnosti) chápe jako funkcionální, přispívá k výkonu, ke společenskému vzestupu, k fungování systému

Robert K. Merton – (nar. 1910)

– teoretik referenční skupiny

Charles W. Mills – (1916-1962)

• – kritizuje Parsonse za podcenění konfliktu
• – z nerovnoměrnosti plyne konflikt teorie konfliktu:
• zničující
• stimulující

Ralph Dohrendorf – (nar.1929)

– „Moderní sociální konflikt“ – rivalita

G. Simmel

– teoretik konfliktualistických problémů

A. Giddens

– dnešní uznávaný sociolog

Česká sociologie

• – zakladatelem je T.G.M.
• – jako věda ustanovena v 80.letech 19.stol.
• – rozvíjí se na počátku 20.stol.
• – 1944 – 1.zrušení sociologie  označena za nepřítele říše
• – 1949 – zrušena  označena za služku buržoazie a imperialismu
• – 1968-9 – omezována věda, cenzura

T.G.M. – (1850-1937)

• – první československý prezident
• – vědecká, politická a morální osobnost(velká autorita)
• – kriticky navazuje na Comtův pozitivismus a přetváří ho do kritického realismu
• – „Spis o sebevraždě“ – zaobírá nemladým člověkem, sociologická otázka, patologické jevy
• – „Ideály humanitní“, „Otázka sociální“

Edvard Beneš

• – československý ministra zahraničí, prezident
• – profesionální sociolog – studoval problematiku stranictví a otázku alkoholismu
• – zabýval se slovanskou otázkou – „Úvahy o slovanství“
• – větev strukturálního funkcionalismu

I.A.Bláha

• – ovlivňoval ho T.G.M.
• – ustavil Masarykovu sociologickou společnost(1925) a začal vydávat časopis Sociologická revue
• – 1947 založena Vysoká škola sociální v Brně a on byl jejím rektorem

František Krejčí

Emanuel Chalupný

Jan Keller(ekolog, sociolog, publicista)

Sociologické koncepce společnosti

Tradiční – má počátek v období dovršení neolitické revoluce

• – je pro ni charakteristická existence měst, dělba práce, sociální rozvrstvení ve formě kast nebo stavů
• – základním vysvětlujícím principem je náboženství
• – většina populace pracuje v zemědělství a obživu organizuje pouze v rámci svých domácností

Moderní – stojí v opozici k tradiční společnosti

• – vznik je historicky podmíněný, ustanovuje se na přelomu 18. a 19. stol. v důsledku pádu tradiční společnosti a její sociální kultury
• – je charakterizována sekularizací(vniknutím světských hodnot do náboženské politiky)
• – přesun značné částí populace ze zemědělství do průmyslu, zrovnoprávnění všech lidí a vyskytuje se nové třídní rozdělení společnosti

Soudobé problémy české společnosti

Česká společnost:

• – snižující se porodnost a sňatečnost(demografické změny)
• – stárnutí české populace
• – etnocentrismus, rasismus a netolerance Čechů
• – Ke snižující se porodnosti a sňatečnosti dochází u nás od pol. 90.let 20.stol.
• – mladí lidé mají mnohem více šancí k osobní realizaci(studium,cestování, trh práce), raději volí jiné formy soužití, jež se díky společenské transformaci stávají stále více akceptovatelnými
• – ekonomické důvody – vstup do manželství a založení rodiny jsou spojeny s náklady(nemožnost získání vl. bydlení, finanční zátěž spojená s narozením dítěte)
• – strukturální důvody – způsobeny rozdílnou věkovou skladbou obyvatelstva, všechny ženy nemají možnost najít si odpovídajícího partnera
• – s poklesem porodnosti souvisí také stárnutí české populace
• – stárnutí populace znamená, že se zvyšuje podíl osob starších 60 let na úkor mladých lidí
• – pokles úmrtnosti, prodlužování střední délky života
• – stárnutí populace může přinést sociální otřesy(systém financování důchodů)
• – netolerance k národnostním menšinám, etnocentrismus a rasismus
• – existence těchto jevů zpochybňuje zákl. demokrat. principy, kterými jsou rovnost všech lidí a jejich nediskriminace na základě odlišné národnosti, kultury, barvy pleti nebo jiné fyzické odlišnosti
• – etnocentrismus = interpretace kulturních, společenských a životních jevů cizích kultur v pojmech vlastní společnosti
• – tolerance a otevřenost jsou znakem civilizované společnosti
• – multikulturní společnosti = otevřené, tolerantní společnosti, tolerující odlišnost
• – rasismus = názor, že jedna rasa je nadřazena nad druhou a to na základě odlišných vnějších fyzických znaků