Společnost a kultura

• různost pojetí kultury
• kultura jako způsob života
• masová kultura
• víra a náboženství v současném světě

•  světová náboženství, sektářství a obrana před ním

Různost pojetí kultury

Kultura

1. = vše, co je výsledkem činnosti člověka -> tvůrcem kultury je člověk
2. = soubor duchovních a materiálních hodnot vytvořené lidstvem
3. = sociálně zakotvené vzorce chování a jednání, které si lidé osvojili jako členové společnosti, jsou pozorovatelné v jejich každodenním jednání a chování

• lidské jednání a chování je kulturně podmíněno
• výsledkem jsou instituce = typy jednání vymezené společností
• sociální organizace není jednání, ale způsob provázení lidí (pozicemi, vztahy, rolemi)
• charak. znaky
• naučená
• je kolektivním produktem (tvoří ji lidé, kteří jsou v sociální interakci)
• jako celek si zachovává kontinuitu (návaznost)
• je adaptivní (je schopna přizpůsobit se vnitř. i vněj. změnám)

Dělení

a) materiální kultura (=civilizace)

• zahrnuje jevy uspokojující materiální představy lidí (pracovní prostředky, předměty denní potřeby, obydlí, oděv, komunikační prostředky…)

• artefakty (fyzické předměty charak. pro kulturu)

• symboly (duchovní)

b) duchovní kultura

• = soubor jevů uspokojující duchovní potřeby lidí (umělecká a literární díla, vědecké poznatky, morální zásady, filosofie, právní ustanovení, náboženské ideje a činnosti vedoucí k jejich tvorbě)

c) normativní jevy = posuzování norem a hodnot

d) symbolická komunikace = jazyk

• dnes vhodnější užívání  plurálu -> kultury (v rámci jedné společnosti, v témže čas a prostoru, však mohou existovat odlišné systémy norem, které platí jen v některé sociální skupině => skupinové normy)

Kultura jako způsob života

• enkulturace = proces osvojování si K
• akulturace = přebírání kulturních rysů
• subkultura = specifické kult. prvky  menší vyhraněné skupiny (hippies)
• kulturní dědictví = přebírání toho, co se v minulosti osvědčilo

Funkce kultury

• orientační, informační, poznávací
• interpretační
• socializační
• zábavná, kompenzační, oddychová

Masová kultura

= označení současné kultury

• s rozvojem masmédií, dostupná širokému neomezenému množ. lidí
• je předpokladem pro šíření vzdělanosti
• přichází  s prům. revolucemi (18. a 19. stol.)
• její znaky -> masovost (velký počet různorodých příjemců, anonymní)
• standardizace (stejnost předkládaného)
• jednosměrnost ( bez zpětné vazby)
• zaměřena hl. na zisk

Klady

• celkové všeobecné poznání světa
• rozšíření vědomostí
• seznámení s dalšími kulturami
• lepší dostupnost informací
• světová pomoc + spolupráce

Zápory

• vytrácení se dílčích menších kultur
• přebírání davových názorů
• jednotnost, nerůznorodost, jednotvárnost světa

Víra a náboženství v současném světě

Víra

1. = vztahování se k něčemu, co je mimo rozumové racionální poznání
2. = jistota, řád
3. = vazba člověka na Boha

Náboženství

1. = určitá forma názoru na svět
2. = aktivní i pasivní projevy vztahu  člověka k transcendentní (=přesahující hranici reality) skutečnosti

Dělení:

1. polyteizmus (uznávání více bohů -> hinduismus)
2. monotheismus (uzn. 1 Boha -> islám, judaismus, křesť.)
3. neteismus (uznávání transcendentní  skutečnosti bez osobních rysů, uznávání principů, ne Boha -> buddhismus)

Podoby:

1. panteizmus = splynutí Boha s přírodou
2. deismus = Bůh = stvořitel, ale svět s e dál řídí svými zákony
3. teizmus = Bůh je stvořitel, je všude, vše řídí
4. ateizmus = odmítání víry v Boha
5. agnosticismus = veškeré odmítání všech hodnot, poznání světa
6. teologie = nauka o Bohu předpokládající vnitřní zaujetí (z řec. Theos = Bůh)
7. religionistika = vědní obor zabývající se historií a rozmístěním nábož., nezaujatě
8. sociologie = studuje formální (studium církví, sekt, řádů) a obsahovou stránku nábož. (vztah nábož. k etickým problémům)

Úloha nábož. ve společnosti:

• upevňování společen. vztahů
• upevňování  a tvorba společen. hodnot
• pomoc v krizových situacích, charitativní činnost
• postmoderní společnost:
• přináší mnohé alternativy náb., pluralita názorů
• sílí zájem  o východní kultury a myšlení
• vznik nových nábož. spolků, směrů, proudů… (sekularizace = zesvětštění, laicizace, omezování církevního vlivu; vyvlastnění církevního majetku)
• dnes – „neviditelná náboženství“ = neuvědomovaná nábož.  (fotbalový fanoušci)

Světová náboženství, sektářství a obrana před ním

Základní světová náboženství

• lze je rozdělit podle tradice, z níž vycházejí
• Západní tradice – čerpá ze semitské rodiny, je založena na tradici pokroků, kladnému postoji ke světu  (dobrota, snaha o jeho vykoupení)
• např. judaismus, křesťanství, islám
• Východní tradice – vzchází z indické rodiny, charakteristická je mystika (lidstvo nachází Boha uvnitř svého ducha, snaha o vysvobození z koloběhu duší, víra  v absolutně duchovní podstatu reality),   – např. hinduismus, buddhismus

Křesťanství

= monoteistické nábož. navazující na judaismus

• nejrozšířenější v Evropě a Americe
• vznik kolem počátku našeho letopočtu na území dnešní Izraele
• křesťané vyznávají svatou Trojici: Boha – Otce (Hospodina), Ježíše Krista (Mesiáše, Syna) a Ducha svatého
• základním spisem je Bible – skládá se ze Starého zákona (křesťanství je společné  s Judaismem) a Nového zákona (ten hovoří především o životě a působení Ježíše – ve 4 evangeliích)

Judaismus

= židovské monoteistické nábož.

• vznik ve 2. tisíciletí př.n.l
• Bůh – Hospodin dal židovskému národu Zákon (nejvýznamnější – Desatero), ten byl zapsán do Bible  (Starý zákon)
• jádrem posvátných textů je 5 knih Mojžíšových  (=Tóra)
• na Bibli navazuje Talmud (části Mišna a Gemara)

Islám

= nejmladší velké monoteistické nábož.

• založeno Muhammedem v 7. stol. na  Arab. poloostrově
• z jeho zjevení vznikla základní nábož. kniha = Korán
• stoupenci = muslimové věří v 1 Boha Alláha  a v Muhammeda jako proroka
• 5 základních pilířů:
  • vyznávat 1 Boha
  • modlit se předepsaným způsobem
  • v ramadánu se postit
  • dávat potřebným almužnu
  • navštívit posvátnou Mekku

Hinduismus

= označení pro nábož. celé indické civilizace

• formuje se v 2.tis. př.n.l  a čerpá z posvátných spisů Véd (obsahují chvalozpěvy , filosofické úvahy = upanišady,  a jejich komentáře)
• uctívány stovky Bohů, v popředí – Višna, Brahma, Šiva..
• duchovní učitelé hind. = Guru
• společnou vírou ind. náb. = myšlenka reinkarnace (převtělování)

Buddhismus

= světové náb. pocházející z Indie a rozšíř. po celé JV Asii

• zakladatel = Siddhartha Gautama (6.–5.stol. př.n.l.) –čestný titul Buddha (= probuzený)
• víra v koloběh životů  a snaha dosáhnout nirvány, stavu naprostého duchov. naplnění
• nejstarší kanonický text = Tipitakam (tři koše rozprav)

( fundamentalismus = nejkonzervativnější křídlo náb. = boj příslušníků některých nábož. skupin za zájmy své kultury formou násilné expanze a útlaku příslušníků jiných kultur a vyznání)

Nová nábožen. hnutí:

• vznikají v nové vlně zájmu o nábož. ve 2. pol. 20 stol.
• často čerpají z křes. nebo orientál. náb.
• některá náb.vykazují znaky sekt

Sekty:

1. = totalitní uzavřené společnosti
2. = malá skupina věřících negativně se vymezující  vůči konvenční církvi

• opozice X oficiálním nábož. (z lat. secare = odštěpení)
• mají autoritativní vůdce
• bezvýhradná poslušnost
• potlačována svoboda  myšlení
• uzavřenost X vnějšímu světu, kritice
• izolování od příbuzných, rodiny, přátel
• původ v křes -> mormoni, moonisté, Svědkové Jehovovi, Děti Boží…)
• okultní a magické pozadí -> satanismus, Woodoo, čarodějnictví…)

ČR

• 1991 – zákon o svobodě nábož. vyznání, postavení církví  a nábož. společnostech
• nedošlo k odluce státu od církve
• největší církev – katolická (římskokat.) -> protestantská (českobratrská církev evangelická)
• ekumenické hnutí => snaha o sblížení církví (Ekumenická rada církví)
• různá svět. náb. (po r. 89 – 100 nových nábož. -> asi 50 z toho = sekty)
• po sčítání lidu (2001)-  26, 8% katolíků, 60% ateistů

Pojmy:

• Papež = hlava římskokat. Náb. (Jan Pavel II. = Karol Wojtyla  + 2005 -> Benedikt XVII.)
• teokracie = vláda kněží
• animismus = myšlenkový systém podle něhož je každá věc prostoupena a ovládána duchovní silou nebo duší
• celibát = církev. zákon zakazující svatby duchovenstvu
• bohoslužba = obřad, při kterém dochází ke společ. uctívání Boha
• eucharistie = přijímání (podobojí)
• askeze – touha po mravní čistotě, zdrženlivost
• hédonismus = touha po slastném životě