Částice

Částice

Částice uvozují samostatné věty a naznačují jejich druh, příp. postoj mluvčího ke skutečnosti. Mohou vyjadřovat také různé významové odstíny větných členů, s nimiž jsou spojeny.
Jsou to slova neohebná a nemají ani samostatný věcný význam. spojují větné členy nebo věty a zároveň vyjadřují jejich vzájemný vztah.
Jsou to slova neohebná a nemají ani samostatný věcný význam.
Ve větě nejsou žádným větným členem.

Částice, které

a) uvozují samostatné věty a naznačují jejich druh, např.
otázku:
Copak není jiné řešení? Zdalipak už jsi napsal rodičům?
rozkaz: už jsi pryč! Tak už se uklidni!
přání: Nechť vás provází štěstí! se vrátíte v pořádku! Kéž se vám daří!
zvolání: A to je mi překvapení! Ale to je výborná zpráva!

b) naznačují postoj mluvčího ke skutečnosti, např.
Naneštěstí jsme je nestačili včas varovat.
Naši hokejisté bohužel na olympiádě neuspěli.
Bohudík jsme dorazili na nádraží ještě včas.

c) vyjadřují různé významové odstíny větných členů, např.
pravděpodobnost: Je to asi pravda. Už to možná vzdal. Přijede prý zítra.
důraz: Důležitá je zvláště tato zkouška. Vadilo jim hlavně tvoje vychloubání.
vytýkání: Dnes jsem obzvlášť unavený.

Částicemi jsou také slova ano, ne, nikoli(v), kterými kladně nebo záporně odpovídáme na zjišťovací otázky (tj. otázky, na které můžeme odpovědět „ano“ – „ne“).

Poznámka:
Určitá slova mohou být v jedné větě např. spojkami, zatímco v jiné částicemi, např.:
Napsal si úkol a8 pak šel ven. X A9 žili spolu šťastně.
Prohlásil, že8 celou věc prověří. X Že9 to na tebe řeknu!
Chtěli jsme jet, ale8 nejde to. X Ale9 to bych se na to podíval!

Reklama
reklama