Cestopisy a cestopisná literatura

CESTOPISY A CESTOPISNÁ LITERATURA
– cestopis = prozaický literární žánr, který popisuje autorovy zážitky a dojmy z cest,
podle svého pojetí jej můžeme zařadit do literatury dokumentární
(publicistické) nebo literatury umělecké (zábavné)

První cestopisy
– první cestopisy vznikají už v období středověku
– jedním z prvních spisů, který můžeme označit za cestopis, je spis, jehož autorem byl
známý cestovatel Marco Polo a který má název Milion (1298)

– Marco Polo byl benátský kupec a cestovatel a byl jedním z prvních Evropanů,
který poznal Dálný východ (Čína)

– dalším cestopisem je tzv. Mandevillův cestopis, jehož autorem je anglický lékař
a cestovatel John de Mandeville

– tento cestopis patřil k nejrozšířenějším středověkým cestopisům
– přestože popisy cest jsou často nevěrohodné a fantastické, ovlivnil mnoho
pozdějších cestovatelů a objevitelů – např. Kryštof Kolumbus byl silně ovlivněn
spisem Marca Pola a právě Mandevillovým cestopisem
– do češtiny byl přeložen Vavřincem z Březové

– někdy mezi cestopisy zařazujeme i satirická díla, která vyprávějí o tzv. podivuhodných
cestách, které psali např. Cyrano z Bergeracu nebo Jonathan Swift (Gulliverovy cesty)

Cestopisná literatura v našich zemích
– k velkému rozvoji cestopisné literatury došlo v českých zemích za vlády krále Jiřího z Poděbrad, a to zejména díky jeho politice, kdy se snažil vytvořit středověké
„společenství národů“ v Evropě (byl to jakýsi pokus o sjednocení Evropy) a rozvíjel
diplomatické styky mezi českými zeměmi a Evropou
– aby čelil špatné pověsti Čechů v zahraničí (v době husitských válek byli Češi křesťanským
světem považováni za kacíře), rozhodl se vyslat na cestu po Evropě výpravu, a to s patřičnou
slávou a nemalým finančním zabezpečením
– výprava oficiálně neměla žádný zvláštní úkol ani charakter státního poselstva, jednalo se
o rytířskou cestu králova švagra pana Jaroslava Lva z Rožmitálu a z Blatné
– tuto cestu popsal ve svém deníku Václav Šašek z Bířkova a nazvaném Deník o jízdě
a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa
– originál se nedochoval, ale tento cestopis se stal podkladem pro knihu A. Jiráska
„Z Čech až na konec světa“
– na přelomu 16. – 17. stol. napsal svůj cestopis o cestě z českého království do Benátek,
Izraele a Egypta český šlechtic, diplomat, válečník a cestovatel Kryštof Harant z Polžic

a Bezdružic
– v 19. stol. psal cestopisné črty také spisovatel Jan Neruda (Menší cesty, Obrazy z ciziny)

– r. 1871 byl Neruda prohlášen za zrádce národa – v této době podnikl několik cest
do Německa, Francie, Maďarska, Itálie, Řecka a Egypta
– o těchto cestách si vedl záznamy, které jsou zajímavým svědectvím o životě této
doby doplněné velmi zajímavými postřehy, které ukazují Nerudu jako dobrého
pozorovatele

– koncem 19. stol. podnikl výpravu do Afriky český lékař a cestovatel MUDr. Emil Holub
– zpracoval první detailní mapu oblasti okolo Viktoriiných vodopádů
– napsal a vydal také první knižní popis Viktoriiných vodopádů (vydaný anglicky)

– ve 20. stol. se objevují cestopisy i v díle Karla Čapka
– v Čapkových cestopisech nejde o zeměpisné studie, ale o zachycení zvláštností,
zvyků a životního stylu – Čapkovy cestopisy přinášejí zejména přiblížení kultury
států, které Čapek navštívil v období mezi dvěma světovými válkami
– cestopisy jsou psány velmi bohatým a nenapodobitelným jazykem
– cestopisy: Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska, Cesta na sever

– mezi autory cestopisů patří i čeští cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund
– první cestu podnikli do Afriky a Jižní Ameriky, druhou do Asie a Oceánie
– svoje cesty absolvovali ve vozech značky Tatra a proslavili tuto značku ve světě

– dalším významným českým cestovatelem a autorem mnoha cestopisů je Miloslav Stingl
– osobně poznal řadu domorodých kultur a zpracoval své zážitky v četných knihách
– během svého života navštívil 151 zemí všech kontinentů a k jeho hlavním zájmům
patřily např. kultury starých Mayů nebo Polynésanů
– někteří lingvisté zjistili, že M. Stingl dokáže komunikovat nebo se částečně domluví
17 jazyky – asi nejexotičtějším z nich je jazyk papuánského kmene Kumů

– do žánru cestopisné literatury můžeme zařadit také knihu, kterou napsal český technik
a experimentální archeolog Ing. Pavel Pavel

– Ing. Pavel se zabýval zkoumáním možných způsobů transportu těžkých břemen
při stavbě monumentálních staveb dávnověku
– zajímal se o objevy norského mořeplavce a dobrodruha Thora Heyerdahla
na Velikonočním ostrově (v Tichém oceáně) a zaujalo ho, jak mohli domorodci
pohybovat obrovskými sochami zvanými moai – vyrobil s přáteli 20 tun těžký
betonový model sochy a vyzkoušel, jak s ním lze pohybovat pouze pomocí lan
ovládaných malou skupinou osob
– v r. 1986 ho Thor Heyerdahl pozval na Velikonoční ostrov, kde experiment
zopakoval s původní sochou – k pohybu sochy bylo třeba jen 16 lidí s jedním
vedoucím a několik lan, ačkoliv Heyerdahlovy původní experimenty počítaly
se stovkami lidí
– svoje zážitky vylíčil Ing. Pavel ve své knize nazvané Rapa Nui (domorodý název
pro Velikonoční ostrov)