Nejstarší literární památky

NEJSTARŠÍ LITERÁRNÍ PAMÁTKY.
– počátky literatury spadají do období starověku (4 tis. let př.n.l. – 1 tis. let př.n.l.), tedy
do období vzniku a rozvoje nejstarších staroorientálních států – Evropa v té době žila
ještě v pravěku

Umění Mezopotámie
– oblast mezi řekami Eufrat a Tigris (v dnešním Iráku)
– za nejstarší písemnou dochovanou literární památku je považován sumerský

Epos o králi Gilgameši

– nejstarší hrdinský epos na světě
– epos = rozsáhlá a výpravná básnická skladba, jejím typickým znakem je
epická šíře, děj se odehrává zpravidla v dávné minulosti, vystupují
zde bohové a hrdinové
– původní sumerská verze pochází ze 3. tis. př.n.l., definitivní asyrská verze
zapsaná na 12 destičkách ze 7. stol. př.n.l.
– stručný obsah: vládce sumerského města Uruku král Gilgameš touží po
nesmrtelnosti, vypraví se k bohům, aby ji získal, ale bohové
mu vysvětlí, že lidská nesmrtelnost nespočívá ve věčném
životě, nýbrž v tom, jaké skutky člověk za svého života
vykoná, co po něm zůstane, čím si ho budou připomínat
budoucí generace

Písemnictví hebrejské
– Židé přišli na území Palestiny v 17. stol. př.n.l., ale jejich stát nebyl vždy jednotný
– žili v babylonském a pak v egyptském zajetí, odkud je vyvedl Mojžíš
– v 1. stol. n.l. vedli válku s Římany
– největšího rozvoje zažili za králů Šalamouna a Davida
– Židé byli z Palestiny vyhnáni a rozptýlili se do celého světa – tzv. diaspora
– největším přínosem pro světovou kulturu je soubor hebrejských textů označovaný jako
Starý zákon, který se stal součástí Bible

Egyptská kultura
– velkým přínosem egyptské kultury byl vznik písma, které mělo 3 vývojové stupně:

a) písmo hieroglyfické – tzv. hieroglyfy – v r. 1822 toto písmo rozluštil
Francouz Champollion
b) písmo hieratické
c) písmo démotické – velmi zjednodušené, určené lidu (démos = lid)

Indická kultura
– vzniká zde velmi specifické písmo zvané sanskrt
– mezi zajímavé literární památky patří tzv. védy = básně oslavující indická božstva
– indické písemnictví je zastoupeno 2 eposy:

Mahábhárata – popisuje bratrovražedné boje mezi vládnoucími rody, vyprávění
doplňují bajky, pohádkové příběhy, legendy a filozofické a náboženské úvahy
Rámájana – hrdinský epos o životních dobrodružstvích prince Rámy a jeho ženy Síty
– stručný obsah: princ se svou ženou odcházejí z města a žijí jako poustevníci,
Ráma bojuje s králem démonů, který unesl Sítu, a za pomoci opičího
krále Hanumana ji osvobodí
– indické umění představuje rovněž Kámasútra (v překladu Umění milovat) – je to kniha
o erotice určená pro dospělé

Čínské písemnictví
– největším myslitelem staré Číny byl Konfucius – jeho učení se nazývá konfucianismus
(= názor, který klade důraz na rozum a zodpovědnost, kdy lidské jednání nesmí být
v rozporu s vůlí nejvyššího božstva – Nebes)
– svou básnickou tvorbou se proslavili básníci Tu Fu a Li Po

Arabské umění
– původní vlastí Arabů byl Arabský poloostrov, ale ovládli velkou část Předního východu
– v 7. stol. n.l. vzniká arabské náboženství – islám
– islám je základem celé arabské kultury a jejího myšlení – jeho zakladatelem je prorok
Mohamed – Mohamedovo učení bylo zaznamenáno až po jeho smrti a je obsaženo
v základní náboženské knize islámu nazvané Korán (114 súr = kapitol)