Nejstarší slovesné projevy. Počátky písemnictví. Vznik písma
5. 7. 2021 2021-07-05 16:30Nejstarší slovesné projevy. Počátky písemnictví. Vznik písma
Nejstarší slovesné projevy. Počátky písemnictví. Vznik písma
NEJSTARŠÍ SLOVESNÉ PROJEVY POČÁTKY PÍSEMNICTVÍ VZNIK PÍSMA
Nejstarší slovesné projevy
– nejstarší slovesné (nepsané) projevy, které vznikaly v období pravěku ještě před
vznikem písma) souvisí s rozvojem myšlení a řeči pravěkého člověka, který se tak
snažil vyjádřit svoje pocity (např. závislost člověka na přírodě, bezmocnost, strach
z nevysvětlitelných jevů, tajemna a smrti)
– ve snaze naklonit si démony a nadpřirozené síly vznikají různé magické (kouzelné)
obřady, často doprovázené pohybem i tancem
– formy: např. magické průpovědi (pro úspěšný lov, bohatou úrodu), zaklínadla,
zaříkadla (proti nemoci, nebezpečí, nepříteli), pranostiky (zkušenosti
s počasím ve vztahu k zemědělským pracech), přísloví (obecné mravní
zásady), pořekadla (poznatky o životě, člověku), lyrické písně
(ukolébavky, svatební písně), rodinné obřady (narození, smrt)
– dalším stupněm je ústní lidová slovesnost (ÚLS) – jedna z nejdůležitějších součástí
lidové kultury (folklóru), pojmy: „ústní“ = lidová tvorba byla předávána z generace na
generaci ústní formou + „lidová“ = neznáme konkrétního autora, tvůrcem lidové
tvorby byl sám lid
– útvary ÚLS: pohádky, pověsti, písně, přísloví, pořekadla, báchorky, anekdoty,
hrdinské eposy, ruské byliny, říkadla, rozpočítadla, zvykové obřadní
slavnosti (při pálení čarodějnic, vynášení Morany, o Vánocích), rodinné
obřady (svatba, křtiny, pohřeb), lidové hry, loutkové hry, kramářské
(jarmareční) písně
Počátky písemnictví. Vznik písma.
– literatura/písemnictví je soubor psaných textů
– vznik psané literatury je spojen se vznikem písma – písmo slouží k zaznamenávání
lidských myšlenek
Vznik písma
– nejdříve vzniklo písmo obrázkové:
• písmo piktografické – znázorňuje sdělení obrazově (zjednodušené realistické
obrázky lidí, zvířat, předmětů)
• písmo znakové – kresby zjednodušeny do schémat a symbolů, např.:
- klínové písmo (kolem r. 2700 př.n.l. v Mezopotámii, znaky ryté
trojhranným rákosovým rydlem do hliněných destiček - hieroglyfy (koncem 4.tis.př.n.l. v Egyptě)
- hieratické písmo (posvátné kněžské písmo, zjednodušeno
z hieroglyfů koncem 3.tis.př.n.l. v Egyptě) - démotické písmo (lidové, ze 7.stol.př.n.l. v Egyptě)
- klínové písmo (kolem r. 2700 př.n.l. v Mezopotámii, znaky ryté
– dalším stupněm bylo písmo fonetické – jednotlivé znaky znamenaly konkrétní zvuky
(ne symboly), a tak bylo možno vyjádřit slovně i abstraktní pojmy – využívá se
hláskové abecedy
• písmo slabičné – jednotlivé znaky představovaly slabiky (Chetité, Peršané aj.)
• písmo hláskové – zpočátku souhláskové (Féničané – 22 písmen abecedy)
• písmo řecké – Řekové doplnili znaky pro samohlásky – vzniklo první hláskové
písmo na světě – řecká alfabeta – z ní se vyvinuly 2 větve:
- větev východní (slovanská) – hlaholice, cyrilice, azbuka
- větev západní – latinka