Podstatná jména

Podstatná jména

Mluvnické kategorie podstatných jmen

Mluvnické kategorie, které můžeme u podstatných jmen určit, jsou:
pád
číslo
rod (u mužského rodu rozlišujeme životnost – neživotnost)
vzor

Podstatná jména konkrétní a abstraktní

Podstatná jména konkrétní jsou názvy:
– osob (chlapec, učitelka, vědec)
– zvířat (pes, kotě, křeček)
– věcí (dům, okno, židle)
Podstatná jména abstraktní jsou názvy:
– vlastností (krása, neschopnost, pýcha)
– činností (plavání, úklid, dech)
– vztahů (láska, soucit, přátelství)

Některá podstatná jména mohou být konkrétní i abstraktní, záleží na kontextu:
Př.: Přišel nám pohledK z Krkonoš. X Jeho upřený pohledA mi byl nepříjemný.
Koupili jsme krmeníK pro křečka. X Opice při krmeníA vítaly ošetřovatele.
CestaK byla pokryta prachem. X CestaA k cíli nebyla vůbec jednoduchá.

Podstatná jména pomnožná, hromadná a látková

Podstatná jména pomnožná mají pouze tvary množného čísla, ale označují jimi i jednu věc (dveře, záda, housle, kalhoty, narozeniny, Vánoce, Hradčany). U těchto slov vždy určujeme číslo množné.
Př.: Pořídil si nové brýle. – mn.č.

Podstatná jména hromadná mají pouze tvary jednotného čísla, ale označují jimi větší množství stejného druhu (zrní, loďstvo, obyvatelstvo, dobytek, vojsko, prádlo). U těchto slov vždy určujeme číslo jednotné.
Př.: Včely patří mezi užitečný hmyz. – jed.č.

Podstatná jména látková označují tvarem jednotného čísla samotnou látku, bez ohledu na její množství (sníh, mouka, voda, mléko, pivo, sůl, cukr) Př.: Ve sklenici zůstala voda. (kapka – plná sklenice) V množném čísle mají tato slova pozměněný význam.
Př.: Číšník přinesl dvě kávy. (dva šálky)

Poznámky k některým tvarům podstatných jmen rodu mužského podle vzorů

Podstatná jména podle vzorů pán a muž. Ve 3. a 6. pádě jednotného čísla mají vlastní jména osobní, stojí-li sama, vždy koncovku -ovi
(Milanovi, Pavlovi, Nováčkovi).
Ve spojení s jiným podstatným jménem má koncovku -ovi obvykle jen poslední jméno (o Miloši Macourkovi, k řediteli Janu Dvořákovi).

Podstatná jména s příponou -tel (tzv. činitelská podst.jména) podle vzoru muž. V 1. a 5. pádě množného čísla mají podstatná jména zakončená na -tel koncovku (učitelé, spisovatelé, badatelé).

Podstatná jména podle vzoru předseda. V 6. pádě jednotného čísla mají podstatná jména vždy jen koncovku -ovi (hokejistovi Jirkovi Hrdinovi). V 1. a 5. pádě množného čísla mají podstatná jména zakončená na -ita, -ista koncovku (husité, hokejisté, traktoristé). Tvary s koncovkou -i jsou hovorové (husiti, hokejisti, traktoristi).

Podstatná jména podle vzoru soudce. Tvar 5. pádu jednotného čísla se shoduje s tvarem 1. pádu jednotného čísla: 1.p. správce 5.p. správce! obhájce obhájce! zástupce zástupce! Tyto tvary je nutné odlišovat od tvarů 5.pádu podstatných jmen podle vzoru muž zakončených v 1. pádě jednotného čísla na –ec: 1.p. otec 5.p. otče! letec letče! běžec běžče! Podstatná jména podle vzoru hrad Podstatné jméno den má v 1. pádě množného čísla dva tvary: dny i dni (v přísudku je u obou tvarů -y, tj. dny / dni ubíhaly) ! ! !

Poznámka: Zřídka se můžeme setkat s tvarem dnové (pánové), který se ale objevuje spíše v knižním stylu. V přísudku je pak -i (Jeho dnové se naplnili.) Podstatná jména jako drahokam, hlavolam, větrolam, jazykolam patří ke vzoru hrad, protože mají ve 2. pádě zakončení -u (drahokamu, hlavolamu) a v 7. pádě jsou zakončena na -y (drahokamy, hlavolamy) – !!! nejedná se o koncovku -ami !!! (není podle vzoru žena!)
Některá podstatná jména rodu mužského životného mají v 6. pádě množného čísla koncovku -ích, zvláště tehdy, jsou-li zakončena na –h, -ch, -k: (o dobrodruzích, o hoších, o vojácích). Některá podstatná jména rodu mužského neživotného podle vzoru hrad mají vedle koncovek -ech a –ích také koncovku -ách, zvláště u zdrobnělin (kouscích i kouskách, míčcích i míčkách, obláčcích i obláčkách).

Kolísání některých podstatných jmen rodu ženského mezi vzory píseň a kost

Podstatná jména podle vzoru píseň a kost
Některá podstatná jména kolísají mezi vzory píseň a kost. V některých pádech mají tvary vzoru píseň, v jiných tvary podle vzoru kost, případně mají tvary podle obou vzorů.

Podle vzoru píseň se skloňují podstatná jména zakončená na měkké souhlásky (stráž, rozkoš, tvář, křeč, krůpěj) a početná skupina zakončená na -ň (dlaň, laň, báseň). Některá jména zakončená na -ť a -ď mají v 2. pádě jednotného čísla a 1. a 4.pádě množného čísla tvary dva: 2.p.č.j. tratě i trati (písně i kosti) 1. a 4.p.č.mn. tratě i trati (písně i kosti)

Podle vzoru kost se skloňují podstatná jména zakončená na -ost (radost, moudrost, starost, vymoženost) a podstatná jména řeč a věc. K tomuto vzoru řadíme podle koncovky 2. pádu čísla jednotného také např. podstatná jména jako myš, noc, nemoc: 1.p.č.j. myš noc nemoc 2.p.č.j. myši noci nemoci

Avšak v množném čísle mají tato podstatná jména ve 3. a 6. pádě tvary podle vzoru píseň, nebo tvary dva: 3.p.č.mn. myším (písním) nocím (písním) 6.p.č.mn. (o) myších (písním) nocích (písních) 7.p.č.mn. myšmi (kostmi) nocemi (písněmi) 3.p.č.mn. nemocím i nemocem (písním i kostem) 6.p.č.mn. (o) nemocích i nemocech (písních i kostech) 7.p.č.mn. nemocemi (písněmi)

Podstatná jména krátící kmenovou samohlásku

Podstatná jména rodu mužského
Některá jednoslabičná jména rodu mužského mají dlouhou samohlásku jen v 1. pádě čísla jednotného (neživotná také ve 4. pádě), v ostatních pádech mají samohlásku krátkou: mráz – mrazu, práh – prahu Z dvojslabičných slov krátí kmenovou samohlásku slova: vítr – větru, kámen – kamene

Podstatná jména rodu ženského
Některá dvojslabičná jména rodu ženského, která se skloňují podle vzoru žena a růže, krátí kmenovou samohlásku, a to nejčastěji v 7. pádě jednotného čísla a ve 2., 3., 6. a 7. pádě množného čísla. V některých pádech bývají dva tvary:

Podstatná jména označující párové části těla

Některá podstatná jména, která označují části lidského (zvířecího) těla, mají v množném čísle zvláštní tvary. V jednotném čísle se tato podstatná jména shodují se svým vzorem.

Koncovka –ma v 7. pádě množného čísla mají také zdrobněliny těchto slov, pokud označují části lidského (zvířecího) těla: Př.: holčička s modrýma očkama (očičkama) dítě s malýma ručkama (ručičkama) chlapec s bosýma nožkama (nožičkama)
Koncovka přídavných jmen, podobně jako koncovka některých zájmen a číslovek se přizpůsobuje koncovce podstatného jména: Př.: se zlatýma rukama, s dlouhýma ušima, svýma očima, mezi čtyřma očima.

Vlastní jména osobní

Většina podstatných jmen vlastních se skloňuje podle příslušných vzorů:
Milan – Milana (pán – pána), Anna – Anny (žena – ženy)

Příjmení zakončená na -ů jako např. Martinů, Petrů, Janů apod. zůstávají většinou nesklonná: pan Martinů, pana Martinů, panu Martinů, pana Martinů, pane Martinů,… Můžeme je však skloňovat také jako jména bez zakončení –ů (např. jako Martin) pan Martinů, pana Martina, panu Martinovi

Příjmení zakončená na -o jako např. Okýnko, Stýblo se skloňují podle vzoru pán, ale tvar 5. pádu je shodný s tvarem 1. pádu: pan Okýnko (1.p.), pana Okýnka (pána), panu Okýnkovi (pánovi), pana Okýnka (pána), pane Okýnko (5.p.=1.p.), (o) panu Okýnkovi (pánovi), panem Okýnkem (pánem)

Příjmení typu Kníže, Dítě, Hrabě mají tvary podle vzoru soudce, ale také tvary s kmenem rozšířeným o -et: Kníže – bez Kníže i Knížete, Dítě – bez Dítě i Dítěte, Hrabě – bez Hrabě i Hraběte

Příjmení, která mají tvar jako přídavná jména, se skloňují podle vzorů přídavných jmen: Černý, Palacký, Novotný (mladý), Dolejší, Krejčí (jarní)

Skloňování pomnožných jmen místních

Místní jména se skloňují podle svého rodu a zakončení podle vzorů podstatných nebo přídavných jmen:
Liberec (stroj), Břeclav (kost), Znojmo (město), Slaný (mladý), Hluboká (mladá)
Pomnožná jména zakončená na -y, -any (Poděbrady, Rokycany) se skloňují podle vzoru hrad, ale ve 2. pádě je tvar bez koncovky: z Poděbrad, z Rokycan

Některá jména zakončená na -ky jsou ženského rodu a skloňují se podle vzoru žena: Sedmihorky, Benátky, obdobně i Čechy Jména zakončená na -e a -ice (Vršovice, Dejvice, Hořice) se skloňují podle vzoru růže. V některých pádech jsou možné i dva tvary (k Hořovicím i Hořovicím). Avšak jména Hranice a Kraslice mají jen jeden tvar (Hranicím, Kraslicím).

Reklama
reklama